Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Krimi
  • Akční

Recenze (2 446)

plakát

Sexuální výchova (2019) (seriál) 

1. série: Tato záležitost si získalo nejedno divákovo srdce. A docela má proč. Ano, je tam sex. To samo o sobě přitáhne mnoho lidí. Ale taky jde o to, že scénář má za sebou slušná práci, kde postavy mají dost silné vlastní charaktery, kteří mají každý co nabídnout. Sice někdy je jejich jednání klasicky neadekvátní a dětinské. Ale to je něco, co není zase tolik problematické. Trochu taky je na zamyšlenou fakt, že postavy jsou schopny své problémy řeší z minuty na minutu a vše je odpuštěno. To je asi jediné, co někdy trhne. Ale jinak to nic nemění na tom, že postavy mají mezi sebou skvěle rozehrané partie. Další série je povinností. Ale jen aby se z toho nestalo 13RW. 2. série: Sexuální výchova v Británii se vrátila po roce a tak nějak dala lidem, co chtěly. Naštěstí pokračování dopadlo v celku obstojně. Rozjedeme se do nových nastavených problémů a postav, ale velmi rychle si na nové promazané koleje zvyknete. Docela člověka potěší, že i když se lehce vytratila facka ohledně otevřenosti, která charakterizovala seriál, už máme nějaký cit k postavám, který funguje dobře. I humor ve výsledku. I když je jasné, že cílovka je někdy na úrovni prvního výronu semene a vysokou školou, tak seriál nesklouzne k nějaké pubertální trapnosti a nebo jednoduchosti. Nebo alespoň ne dlouhodobě. Asi hlavní věc, co je trochu debilní je zase úkaz nějaké emancipace žen, ale přesto se o epizodu dál ukáže, že údajně kluk nemůže vyrůst bez mužského aspektu. Trochu zbytečná gulášovka v prášku. To nic nemění na zajímavé zábavě i touhy vidět více a zažít více. I určité promyšlenosti toho, co tvůrci by rádi dělali. Jeden z mála seriálů, který pojede už do třetí série a má na ní nakročeno více než dobře. 3. série: Oproti minulé sezóně jde o neuvěřitelně příjemný vítr. I dle slov českých kritiků i já  mohu mluvit o určitém cringe materiálu někdy. A hlavně zbytečnosti. Pasáže z Nigerie jsou vskutku dost mimo, i když se snaží posunou postavy dál, tak spíše v určitém slova smyslu ukazují jejich demenci. Která je fejková. My víme, že zase tak blbí nejsou. Občas se stanou dost  divné kraviny, ale postavy se zároveň strašně vyvíjejí i dobrým směrem ve většině případů. Děj se posouvá dál, ale v závěru nám stejně jsou hozeny klacky pod nohy. Školní problémy jsou občas trochu zvláštní, protože by spíše seděli  pro první sérii, ale zde tolik nevadí. Celkově vzato série baví. Strašně moc. Konečně to zase byla až drogová záležitost a po dlouhé době i něco, co mělo seriálové pokračování a bylo takto dobré. S číslem výše to škodí, tady je to naopak. Natěšeníčko na čtyřku se blíží. 4. série: Je kurevsky nad tím přemýšlet nějak střízlivě. Tahle série je v něčem strašně zvláštní exces progresivní propagace. S tím bych vůbec neměl problém. Přijde mi spíše nešťastný způsob toho pojetí, který skoro dělá dojem, že si z toho Netflix spíš dělá prdel. Což je velká chyba scénáristů. Nevím, zda si pro tuto sérii ukousli na finále velké sousto, ale mnoho aspektů zde je strašně nedotažených a jsou hloupě prvoplánový. Postavy občas znějí totálně vyprázdněně a dávají si rady na úrovni dvou letých. Je to sice spíše seriál pro dospívající, ale ta zacyklenost v nějaké pubescentní ztracenosti byla občas strašně zbytečně točící se v kruhu. Je těžko hodnotit toto vše nějak moc kriticky, stále jde o pět let života s tímto kusem, který byl v mnoha úhlech zajímavý, zábavný a napínavý. Poslední série, to jak už je v byznysu zvykem, trochu přepískla.

plakát

Sexuální výchova - Série 1 (2019) (série) 

Tato záležitost si získalo nejedno divákovo srdce. A docela má proč. Ano, je tam sex. To samo o sobě přitáhne mnoho lidí. Ale taky jde o to, že scénář má za sebou slušná práci, kde postavy mají dost silné vlastní charaktery, kteří mají každý co nabídnout. Sice někdy je jejich jednání klasicky neadekvátní a dětinské. Ale to je něco, co není zase tolik problematické. trochu taky je na zamyšlenou fakt, že postavy jsou schopny své problémy řeší z minuty na minutu a vše je odpuštěno. to je asi jediné, co někdy trhne. Ale jinak to nic nemění na tom, že postavy mají mezi sebou skvěle rozehrané partie. Další série je povinností. Ale jen aby se z toho nestalo 13RW.

plakát

Svědkové Putinovi (2018) 

Další rest z Varů a vlastně i z kina. Film, který zaujme mnoho lidí už svým tématem. Ale dokáže v celku rychle taky zklamat. Je to těžké hodnotit už jenom kvůli tomu, že film je zvláštní kombinace všeho a ničeho. Chvíle se díváte na záběry z roku 2000, pak je tam něco jako pohled do dneška, ale vlastně není. Pak jste u Jelcinů a sledujete volby a vy prostě nevíte. Je asi důležité zmínit, že mě už jenom bavilo to, že se člověk občas dozvěděl něco o Putinovi. A někdy z těch věcí vlastně i zamrazí. Ale problém je v tom, že ono to spíše vypadalo jako dokument o Putinovi, který někdy řekne něco hrozného, než nějaké velké odhalování tajemství a podobně. Ono dokáže oslovit, ale nenechává se nějak zamyslet a nebo ještě lépe vám odhalit nějaká tajemství. To je věčná škoda. Na člověka, který měl k Putinovi v celku blízko, tak jsme se toho zase moc nedozvěděli. Skoro nic než něco.

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

Upřímně bych se rád asi pobavil s odpůrci. Asi bych je na jednu stranu stranu chápal. Na tu druhou bych ale neustále kroutil hlavou. Lidé si stěžují na méně akce. Nejsem expert, ale akce mi zde přišlo více než minule. Sice trochu chaotická záležitost a někdy taková, že si dokážu představit, že to nikomu nic neřekne a nebude se to člověku líbit. Ale za mě to funguje. Více jsme už byli seznámeni s postavami a jejich charaktery. Proto bych to bral jako lepší záležitost než první díl. Ale asi toto zástalo jako trn v oko pro mnoho diváků, možná i fanoušků.

plakát

Aquaman (2018) 

DC se snaží. Strašně moc. Alespoň něco, aby bylo. A nakonec se vydalo zvláštní cestou, která jim ale asi snad i vyjde. A to cestou chaosu a nechronologičnosti. Ale co naplat. Je otázkou toho jestli jim to zatím vychází. A odpověď je kupodivu pozitivní. Aquaman má údajně problém se zasazením. Humor, vážnost a tak dále. To jsem já zase takto nebral. To co mi spíše zůstalo v hlavě byla ta přeplácanost. Hrdina si totiž vybere za jeden film, který musí být kvůli tomu i docela dlouhý, až nemalé množství záporáků a lokací. Je až zvláštní, že to vydalo jen na jeden film. Ona i ta návaznost docela i jde a sedí, ale to, že toho je přehršel vás určitě tvrdě praští do nosu. Ať se vám to líbí nebo ne. To je asi hlavní škoda. Ale já nemám důvod film nějak hanit. U mě dobrý.

plakát

Máš ji! (2018) 

Příběh, který skoro ani nechcete věřit, že je podle skutečnosti. Ani ne kvůli tomu, že by se děli nějaké nadpozemské věci, ale proste ne vždy vidíte něco takového přímo ze života. Zřejmě zde bylo i mnoho věcí přikreslených. Moc teda jsem nepochopil, proč se tvůrci rozhodli udělat příběh k tomu založený na konverzacích o sexu, nadávání si do buzíků apod. Sice by to nemuselo vyznít špatně. Ale tady se to prostě nehodí. Když už slyšíte podobný vtip asi po padesáté a vy víte, že se ten humor bude pořád monotónně točit dokola, tak vás to přestane v celku snadno bavit. To byla celkem škoda, protože šlo o dobrý hezky zaznamenaný příběh, který umí mít své kouzlo, které bylo doplněno dobrými hereckými výkony. Ale to je všechno. Kolem toho se ale jinak slétává hrůza a běs buzerantů a lidí kouřící čuráky jen tak pro radost.

plakát

Hilda (2018) (seriál) 

Hilda byla pro mne v celku silný oříšek. Už kvůli tomu, že šlo o zcela nevinný kousek, na který se člověk tak nějak nemůže zlobit. Alespoň se to tak zdá. Nemůžete bouřit zlostí, ale zklamanost může být na místě. Seriál vás totiž vhodí do něčeho zcela neznámého. A vy nějak ani u pátého dílu vlastně nevíte o čem to je. Pak se trochu zklidníte, to ano. Ale pořád ve vás zůstane zakořeněné to, že ani nevíte na co koukáte. To vše je doplněno klasickou naivitou dětí s tím, že hold jde o seriál (zřejmě) pro děti. Takže pokud nemáte v sobě dětské srdce a hlavně i dětský mozek, tak vám tohle nebude sedět ani za boha. Naopak spíš budete nasraní v mnoha případech. Protože hlavní postavy asi o sobě působí jako antagonisté. Jeden posera, další šprt s dokonalým životem a samotná Hilda to nějak balancuje, ale že byste v ní ve všem souhlasili je silně vzdálená myšlenka. Ale stále tu zůstává neprobádaný nový svět, který tvůrci nabízejí. A ten je více než barevný. Trochu připomínající "pohádky" od Mijazakiho. I humor někdy jde na ruku. Je to stále humor pro děti, ale potěší i adolescenta, a možná i přímo dospělého. A poté musíte překousnout i moralizování postav, což je pro člověka s věkem nad 20 silně iritující, ale pro děti pod 12 asi více než vhodné. Jestli je něco, co mě dokázalo uchvátit snad v každém případě, byla to hudba. Ta dokázala skvěle vystihnout atmosféru a být svým moderním, elektrickým až synthpopovým zvukem přímo k odbouchnutí. O druhé sérii bych moc nesnil. První totiž byl vůbec zázrak, že jsem dojel do konce.

plakát

Upgrade (2018) 

Příběh z nepříliš vzdálené budoucnosti, který se v celku snadno může stát brzy realitou. A na jednu stranu hrozně strašidelnou, ale zároveň zcela cool. To se Whannellovi podařilo v celku skvěle zaznamenat. Přeci jen, je hodně hustý a tvrďácký, že můžete začít nový život a být neporazitelné monstrum, ale zároveň z konce, který umí být dost realistický prostě zamrazí. Na tom není moc, co říci. Pan režisér opět přišel s něčím originálním a jenom to ukazuje, že si zaslouží svou pozici mezi dobrými světovými scénáristy a popřípadě i režiséry. Krom toho, výkon Marshalla-Greena je zcela nepopsatelný a skvělý. Atmosféra funguje více než dobře. Chcete se smát, ale nejde to. Za živého boha to nejde. Protože tohle je tvrdá budoucnost.

plakát

Dva světy - Série 2 (2018) (série) 

No jako, jak to pojmout. Asi jednoduše. Druhá série zde byla pouze od toho, abyste věděli, jak to s lidmi skončí. O to víc je smutné, že nás asi čeká třetí série, která bude asi stejně na nic jako jako tato. Jako obvykle, najdou se lidé, kteří si to mimořádně užijí. První série měla své originální a příjemné kouzlo. Tato série spíše dovysvětluje spousto věcí, ale zároveň se neděje nic moc speciálního okolo. Člověk se v celku snadno zamotá v postavách a to člověk ani nemluví o zbytečných výplních a zcela zbytečných postavách. Byla to hodně smutná záležitost, která za mne osobně ztratila své "čaro". A v celku zbytečně.

plakát

Zelená kniha (2018) 

Nejde o moc. Ale jde o Oscary. Jde o film, který už od pohledu je jasný. Náprava. A taková v oceňovaném formátu, který mi bude sedět. Tyhle filmy totiž člověk pozná už od pohledu. To co mě však překvapilo bylo, že náprava proběhla u ne jedné, ale u obou hlavních postav. To se podle mě tolik nevidí. Hlavně, vidíme zde setkání hereckého výkonu Aliho, který prostě hraje na výši a musí dělat někoho kdo není a Vigga, který se prostě uvolní a dělá příjemné hraní, které mu věříte. V tomto ohledu oba na cenu. K tomu si přičtete scénář, který by napsal skoro i český tvůrce, ale v rukách Američanů to funguje prostě na Oscara. Třeba klišé, třeba Oscar. "Nazdrově!" - "Danke schön."