Schlierkamp

Československý film parodující brakovou literaturu odehrávající se v ponurých anglických šlechtických usedlostech s tajnými chodbami a staletými tajemstvími. Starý Hannibal Morris v podání O. Nového, majitel rozlehlého sídla, se chystá pojmout za svou choť mladou Clarence (K. Fialová v její typické málomluvné, pouze tesknivě se tvářící póze), avšak do svatebního veselí zasáhne uprchlý trestanec a bývalý Clarencin milenec Manuel Díaz, kterého ztvárnil vynikající populární zpěvák W. Matuška, jehož herecký talent byl zcela zjevný. Zejména mě zaujalo jeho vystoupení úplně na konci a jeho závěrečná píseň. Svatby se též zúčastnil policejní komisař J. Marvan a charismatický novinář Alan Pinkerton (V. Olmer), jenž má z oné události vytvořit reportáž a který se může pochlubit detektivními schopnostmi, jimiž převyšuje zmíněného komisaře. V příběhu dochází ke zvratu a k domnělému skonu lorda Morrise a Matuška má volnost k provádění krádeží a jiných nekalých činností. V závěrečné dramatické části, která se odehrává za zdmi okázalých komnat v tajné chodbě a která trvala příliš krátce, se objevuje onen Fantom snažící se zastavit Díazovi jeho počínání. V této části dochází k souboji mezi Díazem a Pinkertonem, jenž však působí velmi nevěrohodně až směšně. V dalších rolích této filmové parodie se objevil F. Filipovský jakožto rodinný lékař, N. Gollová jako ošetřovatelka v ústavu, sluha J. Skopeček, indický krotitel tygrů L. Kostelka a neznámá mladá žena Maple, jíž učaroval Pinkerton svou udatností. Celý příběh je ohraničen záběry na O. Nového coby člena orchestru, který je během koncertu plně zaujat četbou sešitového románu nesoucího název filmu. Domnívám se, že se filmu vyskytuje příliš mnoho zbytečných postav, které děj činili více nepřehledným. Bohužel shledávám, že film pana B. Zemana na mě neměl očekávaný účinek, neboť některé scény stěží navazují na předešlé, myšlenkové postupy některých postav jsou pro mě záhadou, postava Fantoma nebyla vysvětlena vůbec a celkově na mě film neudělal dobrý dojem a pokládám ho spíše za slabší.

Český detektivní film natočený podle románu S. S. Van Dina odehrávající se v New Yorku ve 20. letech 20. století. V domě zámožné rodiny Greenů dochází k záhadným vraždám, policie si neví rady, a proto je k případu pozván soukromý detektiv D. P. Vance v podání výborného J. Dvořáka, jenž diváka ihned zaujme svým vystupováním, mluvou a dedukční schopností. Spolu se svým přítelem a zapisovatelem J. Somrem (snad sám autor S. S. Van Dine?) začnou bydlet v domě rodiny Greenů, aby lépe poznaly vztahy mezi rodinnými příslušníky. Velmi podivná rodina sestává ze staré paní Greenové upoutané na lůžko (J. Jirásková), jejího nejstaršího syna Chestera (M. Táborský), velmi přecitlivělého Rexe s oblibou se skrývajícího pod postelí (R. Holub), sebevědomé a cynické Z. Stivínové a osvojené Ady D. Jurčové, mezi nimiž bylo jasně patrné nepřátelství. V okamžiku, kdy byla vyloučena teorie o vrahovi zvenčí, bylo nutné vybírat podezřelé pouze mezi obyvateli domu, neboť začalo být zřejmé, že se záhadná úmrtí dějí v souvislosti se zvýšením podílu z dědictví. Ačkoli se vrah snažil smýt ze sebe podezření důmyslně tím, že se záměrně sám zraňoval a podával nepravdivé svědectví, přiznám se, že intuitivně jsem jeho totožnost odhalil velmi brzy. To však nic nemění na zajímavě a poutavě napsaném příběhu. Ve filmu J. Stracha, jenž byl velmi dobře obsazen, se kromě výše zmíněných herců objevil V. Preiss coby veřejný žalobce, který povolal k objasnění případu onoho charismatického detektiva, představitel neúspěšné policie A. Švehlík a rodinný lékař L. Vaculík. V každém případě se jedná o velmi příjemnou detektivku s vynikajícím J. Dvořákem.

Americký akční film zabývající se zneškodňováním arabských teroristů v uneseném obřím dopravním letadle, v němž je kromě 400 cestujících umístěna chemická zbraň se zničujícím účinkem. Americký vládní krizový štáb navrhne originální plán přemístění svých ozbrojených jednotek do nitra uneseného Boeingu pomocí speciálního tunelu propojujícího onen unesený letoun a stíhačku nesoucí speciální komando pod velením plukovníka Austina Travise. Zpočátku to vypadá, že hlavní postavou filmu bude důstojník elitních sil Travis v podání mistra bojových umění S. Seagala, avšak ten se nestihne tunelem přemístit a jeho postava je tak překvapivě brzy ukončena. Komando musí tedy vypracovat operativní řešení bez svého velitele. Mezi vycvičenými vojáky, potají se pohybujícím v létajícím kolosu, se objevil i dr. David Grant, odborník na arabské teroristy v podání K. Russella, a ten se postupně stane vůdčí osobností celé záchranné akce. Velitelem teroristů, arabským radikálem Hasanem, toužícím zasadit citelný úder americkým bezvěrcům nárazem letadla, byl známý anglický charismatický herec D. Suchet. Díky Grantově improvizaci, dramatickým událostem při zneškodňování bomby a pomoci letušky H. Berry byli teroristé bleskově zneškodněni a Russelovi zbývalo poté pouze s Boeingem bezpečně přistát, neboť oba piloti byli zastřeleni. Dramatický snímek režiséra S. Bairda jakoby dával inspiraci teroristům, kteří by chtěli následovat Hasanova příkladu, čehož možná brzy autoři litovali, neboť nechvalně proslulý útok z 11.9.2001, byl proveden velmi podobným způsobem. Z filmového hlediska se jedná o nadprůměrný snímek plný dramatických situací, jen s podivem a lítostí konstatuji, že S. Seagalovi, který ani nebyl ze záhadných důvodů uveden v titulcích, byl dán malý prostor nehodný jeho velikosti.

Americký akční film se Stevenem Seagalem v hlavní roli kriminalisty Jacka Colea, muže s tajemnou minulostí, který je povolán na pomoc los angeleské policii. Ta marně stíhá masového vraha, který zabíjí rodiny rituálními způsoby, přičemž stejným způsobem byla zavražděna i Coleova manželka. Spolu se svým sympatickým kolegou Jimem Campbellem (K. I. Wayans) přicházejí na stopu vlivného politika, jenž obchoduje s chemickými zbraněmi s ruskou mafií. Steven zde vystupuje v roli muže, jenž má zkušenosti ze zahraničních asijských misí CIA, kde získal přezdívku Glimmer Man neboli Bleskový muž a kde se seznámil s buddhistickým učením, a díky tomu nosí výstřední modlitební korálky a žije podle východoasijských filozofií. Pochopitelně v soubojích s protivníky, kteří nemají proti němu žádnou šanci, používá své jedinečné bojové umění s úsporným výdejem energie, které využívá pohyb a sílu útočníků proti nim. Některé Stevenovi kousky jsou vskutku těžko uvěřitelné, zejména zneškodnění dvou ruských únosců ve vozidle a vyskočení jeho zadním oknem či jeho pohodová záchrana kolegy visícího z okna výškové budovy. Mistr Seagal vše zvládá naprosto v klidu, trousí vtipné hlášky a jeho postava je velmi zajímavá a zábavná. V závěrečném souboji s dopadeným masovým vrahem Donaldem proti němu nemá jeho sok žádnou naději na úspěch, neboť stereotypně používá jeden neškodný kop pořád dokola a celkově jeho bojové schopnosti nejsou na příliš vysoké úrovni. Glimmer Man může nabídnout solidní scénář, dobře napsané a zábavné postavy, poměrně hodně soubojů a dramatických situací a ačkoli měl zřejmě Steven své nejlepší filmy za sebou, mohu tento snímek jednoznačně doporučit.

Československý pohádkový příběh podle motivů H. Ch. Andersena, v němž se divák ocitá v podmořském světě Krále všech moří, jehož představoval důstojný R. Lukavský. Říše mořského krále byla charakterizována jako mírumilovná, soběstačná země opovrhujícími lidmi, a její členové se honosili jednoduchými modrými hábity se složitě umělecky propracovanými účesy či pokrývkami hlav. Velmi mě pobavila nevinná hláška Krále všech moří při diskuzi s jiným podmořským panovníkem: Požáry nemám rád, voda je voda. Jeho nejmladší dcera M. Šafránková, disponující nádherným hlasem, jejíž smutný zpěv (překvapivě ve skutečnosti patřící L. Kořínkové) se ozýval až nad hladinou, se během oslav své plnoletosti zamilovala do Prince Jižní země (P. Svojtka), jehož po ztroskotání jeho korábu odnesla na břeh a zachránila mu život. Od té doby toužila poznat nadmořský svět a hlavně žít se svým princem, a kvůli své lásce vypila kouzelný nápoj od mořské čarodějnice (M. Dvorská), který jí dovoloval život na souši se všemi svými strastmi včetně ztráty nesmrtelnosti, avšak současně navždy zakazoval návrat do moře ke svému mocnému a moudrému otci. Zpočátku jí a její nevšední kráse věnoval Princ veškerou pozornost, avšak poté, co odjel na zásnuby ke králi Severní země a pojal jeho dceru L. Šafránkovou za manželku, bylo jasné, že pobyt na souši skončí pro Malou mořskou vílu tragicky. Jediná možnost pro její záchranu spočívala v zavraždění jejího milého Prince s jeho novomanželkou, avšak k provedení tohoto činu se nedokázala odhodlat, a proto se obětovala pro cizí lásku. Přesně jako její závěr se celé filmové dílo od K. Kachyni nese v posmutnělém, lyrickém tónu, který zcela odpovídá neveselému stylu vyprávění dánského autora, a ve kterém byli vizuálně umně znázorněny rozdílnosti v životu na zemi a pod mořem.

Československý psychologický film z nemocničního prostředí na oddělení neurochirurgie podle stejnojmenné knižní předlohy od Valji Stýblové. Vyprávění je zaměřeno na staršího lékaře, jehož jméno ve filmu nezaznělo a jenž provádí náročné operace v oblasti mozku. Hlavní postavu ztvárnil M. Macháček a jeho pracovní i soukromé záležitosti jsou doplněny svými nahlas vyslovenými myšlenkovými pochody. Neveselý a pochmurný snímek od J. Svobody vrcholí náročnou a téměř beznadějnou operací šestiletého Víti Uzla, od jejíž realizace dali všichni Macháčkovi kolegové ruce pryč. Ačkoli je zkušený neurochirurg značně unaven, neboť předchozí noc místo odpočinku byl povolán na akutní operaci nezodpovědného motoristy, pokusí se o záchranu chlapcova života. V dalších rolích se představili jeho kolegové v lékařském sboru R. Brzobohatý, V. Mareš či F. Řehák, Macháčkovu partnerku představovala J. Brejchová a přehlíženou lékařku Volejníkovou si zahrála polská herečka B. Brylská. V menší roli Macháčkova syna se objevil O. Pavelka. Starostlivého a obětavého dědečka, představujícího jediného příbuzného operovaného chlapce, naléhajícího na Macháčka, aby se do takřka beznadějné operace pustil, ztvárnil Š. Mišovic. V malé roli pacienta, někdejšího Macháčkova přítele ze studií, jsme mohli sledovat R. Lukavského. Soudím, že divácká atraktivita tohoto snímku není na vysoké úrovni, z filmu na diváka doléhá nepřívětivá a uspěchaná nálada, avšak nabízí bližší pohled na specializované nemocniční pracoviště s lékařskými kapacitami.

Americký kultovní akční scifi film s A. Schwarzeneggerem, jenž vystupuje v roli zabijáckého robota vyslaného z roku 2029 do současnosti, aby zabránil narození budoucího vůdce lidského pokolení ve válce proti strojům Johna Connora a zabil proto jeho matku Saru (L. Hamilton). Záběry z této devastující války, jež má nevyhnutelně v budoucnosti nastat a jež se odehrává v apokalyptickém a temném prostředí, byly víc než působivé. John Connor však poslal do minulosti svého člověka, vojáka Kyla Reeseho (M. Biehn), aby Saru chránil a překazil tak plány Terminátora, jak se tyto vraždící stroje nazývaly. Setkání a souboje odhodlaného Resseho, zamilovaného do Sary, a nelítostného vraždícího monstra, navenek vyhlížejícího jako člověk, nabízí divákům neopakovatelnou podívanou. Vynikající námět režiséra J. Camerona, ještě lepší zpracování a strhující závěr vytvořil z Terminátora kultovní záležitost, kterou překonalo pouze jeho druhé pokračování.

Americký akční film, jenž navazuje na úspěšný první díl o mechanickém zabijákovi vyslaném z budoucnosti. Tentokrát je do současnosti poslán zdokonalený prototyp Terminátora, typ T-1000, který má za úkol zlikvidovat desetiletého Johna Connora (E. Furlong), budoucího vůdce opozice ve válce proti strojům. Jeho protivníka představuje stejný typ Terminátora, jenž se objevil v prvním dílu, jehož ztvárnil legendárním způsobem opět A. Schwarzenegger a jenž je tentokrát naprogramován, aby Johna Connora chránil. Souboje těchto vraždících strojů jsou skutečně dechberoucí, přičemž T-1000 v podání R. Patricka je v podstatě nezničitelný, neboť je na rozdíl od svého soupeře z kovového skeletu tvořen celý z tekutého kovu, který za všech okolností udržuje původní tvar a navíc má schopnost měnit podobu na libovolného člověka. Mladý Connor se snažil, aby jeho ochránce pochopil více z lidského chování a naučil ho velmi užitečné hlášky, jimiž je tento díl oproti svému předchůdci mírně komediálně odlehčen. Je to neuvěřitelné, ale druhý díl nabízí ještě více akce a napětí než jeho o sedm let starší předchůdce, přičemž závěrečné scény v obou kultovních snímcích jsou si dosti podobné. Ve snímku se opět objevuje Sarah Connorová v podání bývalé režisérovy manželky L. Hamilton, její postava má však mnohem vyzrálejší a bojovnější charakter, který se zřejmě vyvinul během jejího pobytu v psychiatrické léčebně. V menší roli Milese Dysona, muže zodpovědného na vyvinutý převratné technologie, díky níž se dokázala umělá inteligence sama rozhodovat a která zapříčinila onu zničující válku v budoucnosti, se objevil J. Morton. Druhému dílu Cameronova Terminátora se podařilo překonat svého předchůdce, což znamená, že se jedná o geniální filmový počin, kterému je pětihvězdičková stupnice hodnocení malá.

Britský šestidílný historický seriál natočený podle románu E. Orczyové, jenž se odehrává během francouzské revoluce převážně v krvavém roce 1793 a hlavní hrdina anglický šlechtic sir Percy Blakeney spolu se svojí půvabnou manželkou Marguerite (E. McGovern), původem Francouzkou, zachraňují během Robespierrova teroru francouzské aristokraty před gilotinou. Netradiční název seriálu je odvozen od malého kvítku, jehož sir Blakeney (Richard E. Grant, narozený v Mbabane) používá jako svůj znak i jako přezdívku. Jeho protivníkem je francouzský republikánský šéf tajné policie Chauvelin, Robespierrova pravá ruka a současně muž uvažující ve svůj osobní prospěch, jehož ztvárnil vynikajícím způsobem M. Shaw, známý z legendárního britského seriálu Profesionálové. Vynikající herectví obou rivalů a jejich nepřehlédnutelné charisma a současně diametrálně odlišné chování, tedy vždy usměvavý, nápaditý a odvážný sir Blakeney a ledově chladný a zachmuřený občan Chauvelin, poskytuje to nejzajímavější z celého seriálu. Zajímavostí na tomto seriálu je, že se některé scény natáčely v Česku, jmenovitě v prostorách zámku ve Slavkově u Brna a jeho okolí a v šestém dílu je použita známá scenérie z Kutné hory. Bohužel zmíněný M. Shaw a E. McGovern se v seriálu objevovaly přesně pouze do poloviny, neboť poté byly nahrazeny jinými postavami a naštěstí se nedá říci, že by kvalita seriálu těmito změnami nějak vážně utrpěla. Postava Maximiliena Robespierra (1758-1794), čelního představitele francouzské revoluce a jakobínského teroru, v průběhu seriálu dostávající stále více prostoru, ztvárněná R. Vibertem, zaslouží rovněž uznání. Do malých, spíše nepatrných rolí byli obsazeni i někteří čeští herci, mezi nimiž se mi podařilo rozpoznat M. Táborského, P. Kříže, D. Rouse, K. Rodena, Z. Srstku či J. Knota. Smyšlená dobrodružství hrdinného sira Blakeneyho, jenž během krvelačné francouzské revoluce bez problémů cestoval mezi horkou francouzskou půdou a svým domovem v Anglii, jsou natočena na pozadí skutečných historických událostí, jako například v druhém díle, kdy zachraňoval dceru západofrancouzského šlechtice během royalistického povstání ve Vendée. Po počáteční nedůvěře k seriálu, jež vzbuzoval mimo jiné svým podivným názvem, jsem tomuto velkolepému historickému dílu z neuspořádaného a krvavého období přišel na chuť, a neváhám proto udělit nadprůměrné hodnocení.

Český film vyprávějící o bývalém bankovním manažerovi Liborovi Pokorném, který se podílel na jejím vytunelování a v nejbližší době očekává za svou nelegální činnost zasloužený trest. Odjíždí s jeho manželkou Ivou a dvěma dětmi, Lukášem a Kristýnou na rodinný výlet a současně se pokouší zmizet před vyšetřovateli a oddálit tak svůj konec života na svobodě. V hlavní roli muže na útěku se představil I. Chmela a jeho manželku, která o jeho problémech až do samého závěru netuší, ztvárnila E. Vrbková. Během svého útěku před spravedlností stráví jeden večer v hotelu u Velehradu a poté dobrodružně přenocují v lese pod stanem. Zajímavá část snímku se odehrává v jihomoravské Strážnici, kde Libor potkává svého bývalého spolužáka ze studií Jiřího, v jehož domě stráví další noc. V roli učitele Jiřího, jenž ve své pracovně ukrývá slivovici před manželkou v kanystru, se objevil J. Vyorálek a jeho ženu hýřícímu vtipnými hláškami si zahrála S. Babčáková a oba snímek R. Sedláčka mimořádně oživili. Hlava rodiny Pokorných opakovaně konstatuje, že není žádný kriminálník, avšak nepoctivě nabyté miliony na kontě, které jeho rodině podstatně zpříjemnili život, mu nevadily. V další části se už rodinný výlet chýlí ke konci, neboť na stopu prchajícího Pokorného narazili vyšetřovatelé v podání M. Fingera a jeho ženy Moniky A. Fingerové, a v hotelu, kde se ubytovali, je dopadli. V nepatrných rolích dvou policistů, kteří Pokorného rodinu načapali při nelegálním vstupu do uzavřeného skanzenu, se ukázali M. Taclík a J. Budař. Sedláčkův film je zcela jiného ražení, než jeho předchozí filmové počiny, ponechal si však svoji schopnost diváka zaujmout. Přesto bych ho však hodnotil o něco hůře, neboť se nemohu zbavit dojmu, že do kvality jeho předchozích filmů, i přes opakované obsazování jeho oblíbených herců, mu něco schází.