Schlierkamp

Československý sci-fi horor o výkonném automobilu, jenž je přes plynový pedál poháněn lidskou krví. V celé šíři snímku je záměrně poukazováno na souvislosti s klasickými filmy o upírech, dokonce samotný název filmu evokuje nesmrtelné dílo z roku 1922. Pro ještě větší názornost je ve filmu promítána krátká ukázka s hrabětem Draculou, jehož prezentuje sám režisér J. Herz. Hlavní postava MUDr. Marek (J. Menzel), se snaží proniknout do tajů podezřelé společnost Ferat, disponující těmito záhadnými vozidly (karoserie designovaná T. Pištěkem namontovaná na podvozek Škody 130) a jejíž představenou je postarší madam s lesbickými sklony (Z. Procházková). Kromě velmi záhadné postavy ztvárněné excentrickým J. Schmidem se vedlejších rolích objevila D. Veškrnová jako objekt Markovy touhy a oběť agresivního vozu či tradičně asexuální J. Břežková. Svému mimořádnému postavení v herecké elitě tentokrát nedostál P. Čepek coby trenér závodních jezdců Kříž, jenž kryl všechny netypické funkce automobilu. Ve snímku se sice vyskytuje několik hororových prvků (např. opakování scén v márnici či organický motor živící se lidskou končetinou), avšak domnívám se, že pan Herz natočil už mnohem povedenější hororová díla, otázkou však zůstává, nakolik snímek poznamenala cenzura. Námět podle povídky J. Nesvadby z oblasti sci-fi byl poměrně originální, avšak zpracování a bohužel i režie dle mého názoru dost zaostávala, působilo to na mě dost neprofesionálně, chaoticky a závěr byl přímo nepovedený a nedůstojný. Za zmínku stojí atraktivní vozový park, jenž se objevil na konci snímku v Rally Bohemia 81, čítající takové vozy jako závodní Fiat Ritmo, Reanult 5, Ford Capri, Opel Ascona aj.

Sovětský špionážní seriál podle románové předlohy J. Semjonova, jenž se odehrává převážně v Berlíně od února do konce dubna 1945, tedy v době, kdy je Německo v troskách a za měsíc zavalí hlavní město Tisícileté říše Rudá lavina. O to víc je překvapivé, že Sověti absolutně neměli potřebu své někdejší protivníky jakkoli dehonestovat, naopak krátce před zhroucením velmoci má všechno svůj pevný řád a nacisté v totálně beznadějné situaci, slyšící už výbuchy za městem, jsou vykresleni jako muži s pevnou disciplinou, maximálně si snažící zachovat svou hrdost a zároveň jako citliví lidé, smíření se svým koncem. Dvanáctidílný příběh se točí kolem Standartenführera Otto von Stierlitze, příslušníka SD, ve skutečnosti však už léta utajovaným sovětským špionem zvaným Justas, jenž dostal za úkol zjistit, kdo z vrchních představitelů nacistické hierarchie se podílí na diskuzích se Západními spojenci o separátním míru a předat důkaz o takovém jednání. Ústřední postavu charismatického Stierlitze, jenž i v situacích bezprostředně hrozící prozrazením dokázal zachovávat klid a rozvahu, ztvárnil neuvěřitelným způsobem V. Tichonov. Hlavní hrdina se nevrhá do akčních scén, spíše udivuje svými myšlenkovým pochody a mimořádnou dedukční schopností, což využívá nejčastěji v důležitých a dlouhých rozhovorech, při nichž je nutné dávat pozor na každé slovo. Seriál kromě ústředního překvapivě kvalitního a složitého příběhu zaujme jistě také tím, že se v něm vyskytují skutečné nejvyšší postavy nacistického Německa se snahou při výběru ruských herců o co největší fyzickou podobu, navíc u většiny z nich je divákovi nabídnut jejich krátký politický životopis. Pro větší válečnou autentičnost je seriál, zejména v první části, obohacen o krátkými záběry z bouřící fronty s komentářem. Jedná se o skutečně povedený sovětský špionážní seriál, v němž dokonce není ani nikterak adorována Rudá armáda, neboť režisérka T. Lioznova se moudře držela výhradně diplomatických Stierlitzových problémů.

Polský historický film orientovaný k počátkům vlády Piastovců, tedy do poloviny 9. století, do doby, kdy obyvatelstvo bylo pohanské a modlilo se k Slunci. V tomto velkolepém snímku dávné polské historie můžeme sledovat zákeřný boj o moc krutého knížete Popiela (B. Stupka) podporovaného svojí ženou a následný nepokoj, jenž svými činy způsobí. Do čela skupiny mstitelů, složených z četných přilehlých rodových statků, jenž byly Popielem vykořisťovány, se postavil válečný hrdina, moudrý a rozvážný Piastun (vynikající charismatický D. Olbrychski) a bájný, mladý bojovník Siemovít z Piastu, vycvičený ve vikingské armádě. Právě díky svým hrdinským činům v boji proti utlačovateli byl Siemovít, v podání výborného M. Źebrowského, zvolen členy sněmu za nového knížete a zakladatele slavného rodu. Ve velmi poutavě natočeném filmu se objevují i Vikingové, obávaní bojovníci, jež byli povoláni na obranu obléhaného tyranova hradu, jsouce vykresleni jako o hlavu vyšší a o úroveň nebezpečnější protivníci. Atmosféru raného středověku, kdy lidský život měl pramalou hodnotu, dobře ilustruje neobvyklý obřadný pohřeb jednoho ze zavražděných velmožů, při němž jeho osiřelá vdova položila svůj život také či netradiční sebevražedná hromadná smrt poražených Vikingů. Kromě jednoduchého, předvídavého a přesto nesmírně zajímavě pojatého příběhu, můžeme obdivovat velmi zručnou práci kameramana, omamnou hudební složku, ale zejména krásu obsazených ženských hereček, z nichž si neodpustím nezmínit překrásnou modrookou K. Bujakiewicz. Staré báje vikingů režiséra J. Hoffmana hodnotím jako nádherný národní historický epos o založení mocného rodu a počátcích polské historie a děkuji našim severním sousedům za nevšední filmový zážitek.

Československý televizní krimifilm zabývající se vyšetřováním vraždy v zapadlé vesnici. Obětí se stal Joska Sedláček, známý místní nabíječ a milovník, takže motiv k činu byl poměrně jasný a podezřelých bylo mnoho. Pátráním po vrahovi byli pověřeni zkušený uvážlivý major Hásek v podání skvělého E. Cupáka a kapitán Kříž, coby prchlivý, opět nikterak nevyčnívající S. Matyáš. Vedlejší postavy notně přispěly ke zkvalitnění jinak finančně málo náročného filmu, jehož velká část se odehrává ve venkovské hospodě. Zejména zaujal pomocník VB, znalý místních poměrů Z. Martínek, majitel pohostinství zbabělý alkoholik, řečený Tlusťoch V. Krška či tchán zavražděného O. Sklenčka. Ve velmi zdařilém a zajímavém snímku se objevili i dvě české filmové uhrančivé krasavice L. Geprtová a J. Kotrbová. Režisér Z. Kubeček, autor mnoha podobných televizních snímků, dokázal velmi dobře navodit bezútěšnou atmosféru československé vesnice 80. let i s jejími obyvateli dychtícími po klepech, jejich propletenými vztahy a jejich omšelými, neupravenými domy a bahnitými cestami.

Československé špionážní drama, v němž se Západní agent snaží rozšířit síť pražských spolupracovníků, kteří by přenášeli pomocí vysílaček žádané informace. Do role hlavní záporné postavy emigranta a kapitalistického agenta Rudolfa Karlíka byl obsazen J. Vršťala, jenž mě mile překvapil a svůj úkol zvládl velmi věrohodně. Karlíkem ke spolupráci oslovený Ing. Šimek v podání R. Lukavského nabídku přijme, ale po dramatickém váhání nakonec svého druha udá na příslušném úřadě. Do pátrání po nebezpečném agentovi se pustí hoši z V. oddělení, konkrétně zajímavé duo J. Rozsíval a tenkrát hojně obsazovaný J. Mareš. Tito odborníci z kontrarozvědky nastraží léčku, kterou nebohý Vršťala neprohlédne a po netradičně dramatickém a akčním závěru, u nás v té době ojedinělém, je dopaden. Dle mého názoru se jedná o velmi zajímavé špionážní dílo, v němž byly do únosné míry eliminovány očekávané prorežimní propagandistické žvásty, s výjimkou jednoho přesvědčovacího monologu hlavního vyšetřovatele Rozsívala. Předtím, než režisér J. Polák nasměroval svůj talent jiným směrem a začal se na počátku 70. let věnovat tvorbě pro děti, natočil spoustu nadprůměrně kvalitních snímků a tento bych neváhal zařadit mezi ně.

Britský dokumentární seriál o 2. světové válce sestávající z šestadvaceti dílů, z nichž každý se věnuje situaci na určitém území v omezeném časovém úseku. Nesmírně zajímavé autentické záběry jsou doplněny rozhovory s tehdejšími přímými účastníky konfliktu, ať už se jedná o generály, ministry, vojáky či obyčejné civilní svědky krvavých událostí. V těchto rozhovorech spatřuji značné rozdíly v jejich zajímavosti či vypovídající hodnotě. Velmi pozitivně hodnotím skutečnost, že i pro diváky znalé tématu obsahuje dokument dostatek nových informací, v mém případě jsem byl zejména obohacen četnými informacemi o vývoji událostí v Pacifiku, počátku a vývoji japonské agrese, ale i o okolnostech vzniku hladomoru v Nizozemí v lednu 1945 a mnoho jiných. Kvalita jednotlivých dílů je na podobné úrovni, jako nejpůsobivější bych označil mrazivou epizodu o Stalingradu či díly o vývoji války v Asii, na druhém pólu stojí zcela evidentně poslední, jakýsi shrnující díl, jehož informační hodnota je mizivá. Snaha britských autorů o komplexnost a objektivitu je patrná pouze do jisté míry, neboť mám dojem, že událostem na východní frontě nebyl dán adekvátní prostor, což potvrzuje i skutečnost, že počty padlých sovětských bojovníků byly zmíněny až mezi posledními. Navzdory těmto přehmatům se jedná o jeden z nejlepších dokumentů o největší válce v dějinách.

Československo-polské historické drama podle námětu V. Körnera zasazené do roku 1866, tedy v předvečer rakousko-pruské váky. Hlavní hrdina student Ludvík Machl, jehož hrál O. Lubaszenko a z jehož výkonu jsem nebyl příliš nadšen, z donucení podepíše pražské policii spolupráci. Neplníc však své povinnosti, byl student převelen do vojenských složek do zapadlé díry někde ve Slezsku k velmi výstřednímu velícímu důstojníkovi. Dominantního kapitána Truxu, denně holdujícímu alkoholu, ztvárnil svým nenapodobitelným způsobem P. Čepek. Bezohlednost a odcizenost tohoto odloženého důstojníka byla zajímavě demonstrována v pijácké scéně s nechutným J. Přeučilem. Snímek polského režiséra Majewského krásně ilustruje sestupnou tendenci nejen kariéry, ale i celkové lidské důstojnosti u jednotlivce, v tomto případě nesoucího jakési Kainovo znamení neboli zatížení člověka vinou a nemožnost se tak začlenit do společnosti. V dramatu můžeme též obdivovat krásu studentovy bohaté snoubenky S. Laurinové či dívky pro všechno Kitty (A. Majcher). Spojení umělců dvou středoevropských zemí není v tomto případě náhodné, neboť ve snímku se často řeší polská otázka v době, kdy existoval pouze polský národ, nikoliv stát. Z tohoto pohledu zaujme postava polského zkrachovalého hraběte Rozinskiho (M. Pawlicki) sloužícího u kapitána Truxy, tedy u muže s diametrálně odlišným charakterem. V další velmi zajímavé roli, pražského policejního vyšetřovatele Lottese se skvěle prezentoval J. Kodet. Po menším váhání, uvědomiv si, že ač z této historické etapy nebylo natočeno mnoho snímků, přesto uděluji spravedlivé průměrné hodnocení.

Vynikající americký thriller, jenž se zabývá pátráním po dvou zmizelých děvčatech. Vyšetřování případu, jenž se odehrává na americkém zapadlém venkově, se chopí detektiv Loki (výborný J. Gyllenhaal), jemuž největší odpor při jeho práci klade otec jedné z unesených dívek Keller Dover (H. Jackman předvedl úctyhodný výkon) a plný nenávisti a vzteku se snaží najít svou dceru po svém. Drama je natočeno velmi poutavým způsobem, neustále se objevují nové skutečnosti o případu a závěr je velmi dobře vypointován. Jednoznačně musím zmínit skvělou práci kameramana R. Deakinse, neboť jeho zajímavé vizuální pojetí plně přenášelo nevlídnou atmosféru prostředí na diváka a celkově bylo nadstandardní. Domnívám se, že Zmizení je velmi kvalitní snímek po všech stránkách, další díla režiséra D. Villeneuvea jednoznačně stojí za prozkoumání.

Americký krimithriller, jenž se odehrává ve jednom bytě s výhledem do dvora a do bytů nejbližších sousedů. Fotograf Jeff Jeffries je kvůli zlomené noze upoután na kolečkové křeslo a protože nemá nic lepšího na práci, pozoruje okolní byty a jejich obyvatele. Kromě krátkého milostného sporu mezi hlavní postavou a jeho elegantní přítelkyní, jenž je záhy urovnán, se může divák plně soustředit na dění za protějšími okny a nabývat tak dojmu, stejně jako zvědavý fotograf, že se tam děje něco podezřelého. Slavný Hitchcockův snímek, jenž předcházel jeho věhlasnějším dílům, je postaven na jednoduchosti a malém počtu postav. Charismatický J. Stewart a krásná G. Kelly v hlavních rolích podali velmi dobré výkony a kromě nich ve snímku zaujala ošetřovatelka Stella (T. Ritter), prezentující se drsnými cynickými hláškami. Ve strhujícím závěru dochází k nečekanému prolnutí těchto dvou původně cizích a nezávislých světů, čili života fotografova a života podezřelého muže, přičemž jejich setkání je uvedeno jedním z mnoha působivých Hitchcockových psychologických prvků.

Americká komedie natočená podle legendárních komediálních románů od C. D. Payna. Bohužel je nutno konstatovat, že pokus převést příhody Nicka Twispa na filmové plátno se nezdařil. Jakožto někdejší vášnivý čtenář knih, jež posloužily jako předloha, jsem byl zvědav na zfilmování neuvěřitelných pubertálních příhod zamilovaného mladíka a měl jsem o úspěchu díla vážné pochybnosti, jež se nakonec potvrdily. Režiséř M. Arteta měl přetěžký úkol napodobit skvělý a zábavný Paynův styl a dialogy, navíc v neprospěch filmu mluví pochopitelné zestručnění bohatého děje a ochuzení o skvělé postavy. Inteligentního a nesmělého panice Nicka Twispa, stejně jako jako jeho zlobivé alter ego Francoise Dillingera ztvárnil M. Cera, jeho snovou bohyni Sheeni zahrála P. Doubleday. Ve snímku se objevují i známé herecké jména v rolích rodičů (S. Buscemi, R. Liotta, Z. Galilianakis), avšak ani jim se nepodařilo míru zábavy pozvednout. Raději než velmi průměrnou komedii doporučuji pětihvězdičkový román.