Lyli

Tak jsem se dvě hodiny dívala, jak se lidé klaní a omlouvají. Ano, nerozumím téhle kultuře a nelíbí se mi filmy z Asie. Prostě čekáte akci a emoce, jenže dostanete nudu bez emocí. XY lidí jen sedí, přechází a mluví. Elektrárna se opraví sama, nikdo neví proč. Já si myslím, že chtěla ukončit tohle utrpení, tak si radši ufoukla a tlak klesnul. Tadá.

Tohle jsem fakt nedala. Teda dala, ale víš co….nijak zvlášť jsem to nepobrala. Nejsem žádný vědátor, a ze srdce mě uklidnilo, když jsem tu vyčetla, že v tom nejsem sama. Věřím, že po dalším shlédnutí, bych byla v obraze víc, problém je v tom, že to asi znova nedám. Víte, Počátek mi prvně taky nesednul, jenže pak jsem ho viděla znovu, a znovu, a znovu….a teď patří mezi moje topky. Bohužel, tady nepřišel ten pocit, že to je taková bomba, abych o tom chtěla víc přemýšlet, nebo to vidět znovu. Celé zbytečně složité, dost věcí mi nadávalo smysl….asi jsem fakt moc holka.  *Nolan je asi vážně bedna, co?

Až příliš depresivní, což jsem nečekala. A ten její syn byl vážně hajzl. Aneb recenze měsíce....

Asi to na mě jde, ale dneska jsem se až dojala, když jsem viděla tyhle dva ňufáky. Jestli to znamená, že jde o dobrý film? Kdo ví. Děj je opravdu předvídatelný, a i přesto ( nebo právě proto?) jsem si to užila. A zas na chvíli se ozvala pošahaná Lyli, která věří v romantické filmy. Proto pokud taky potřebujete trochu toho cukru na vaší koblihu ( bez dvojsmyslů, sprosťáci ), tady ho máte.

Znáte ten pocit, když nevíte, jestli vanilkovou nebo čokoládovou? Mno, tak tady evidentně nevěděli, jestli likvidace zabijáka nebo existenciální drama alkoholičky. Fakt mazec, když vidíte takovou srajdu. Je teda plus, že je to větší srajda než většina srajd, které se dějí v poslední době. Protože můj život je taky existenciální drama....jenže já o tom aspoň netočím debilní filmy. A to je mé plus, kdežto pro tento snímek velké minus. Srajda.

Knihu jsem četla dávno, hodně dávno, ale věděla jsem, že tam jsou děti, které berou drogy. A to bylo velmi šokující, když já ve dvanácti ještě oblíkala bárbíny, a někdo jiný si v tom samém věku už šlehal háčko. Tím pádem jsem byla zmatená, když jsem viděla dvacítky, které berou drogy...jejich důvody mi připadaly, někdy pádné, někdy debilní...ale tak to je v životě vždy, každý si volí dle svého, a potom si tu volbu žije. Nicméně, jako takový se mi seriál líbil...a jako již tradičně, mě srala hlavní hrdinka. Takže za mě v pohodě, jen nad tím nesmíte začít přemýšlet, protože to by vám asi bouchla hlava.

Film, který nemá hrdinu. Tady člověk prostě nefandí, jen se dívá, a tak nějak přechází nadupaným dějem. Myšlenka nefunkčního práva je intenzivní. Kdo z nás někdy nepocítil rozhořčení, když zrůda dostala malý trest, který byl ještě zkrácený za dobré chování, že jo? Jenže ve filmu, i když jeho myšlenku vnímáte a přijímáte, chcete, DOPRDELE, hrdinu. Tady to nešlo, fakt. A konec byl...konec, no.

Výborná vymejvárna. Přesně ten prototyp filmů, které mají pobavit, a daří se jim to. Tedy....daří se jim to, pokud nečekáte dokumentární film. V tomto případě asi mnozí čekali dokument o mikroplastech v oceánu a jejich dopadech na mutaci ryb, že? Jenže to jste si pustili jiný film, prdelky. Fakt mimo. Každopádně, Lyli je s tím v pohodě. Já miluju přepálené žraloky, přepálené zápletky a zvraty, a přepáleně sympatické a sexy hlavní hrdiny/hrdinky. A taky mi dost nevadí, že je to občas blbina. Hlavně, že to dobře dopadlo! *Ups, spoiler jako prase.

Otravné písničky, které kazí dojem. Příběh je určitě poutavý, ale ve chvíli, kdy zvýšeným hlasem, napomínám hlavní hrdiny, aby už hlavně nezpívali, je to v řiti. A o tom žádná. Jestli se to líbí princeznám do šesti let věku, je asi svět v pořádku, jen bych řekla, že míň zpěvu by všemu prospělo...

Třeba jsi trapák a máš nesympatické kamarády. Proto se ti naprosto nikdo nemůže divit, že jsi to s nima vyřídil, tak jako definitivně, že? Ale kdo ví? Nejspíš stačí říct, že jsem to nezvládla v jednom zátahu... Opravdu nuda.