Reklama

Reklama

VOD (1)

Tragédie fukušimské jaderné elektrárny v roce 2011, která byla poškozena těžkým zemětřesením a následným tsunami, změnila život obrovskému množství lidí. Jak ji ale skutečně prožívali ti, kdo s radioaktivní katastrofou bojovali... 11. března 2011 ve 14:46 udeří na japonské pobřeží obrovské zemětřesení. Směna v jaderné elektrárně Fukušima otřesy zvládne doslova na jedničku. I když tentokrát zemětřesení dosáhlo devátého stupně, elektrárna pracuje tak, jak má. Vedoucím směny na velíně je Toshio Izaki. Izaki dostává vzápětí po zemětřesení zprávu od samotného ředitele elektrárny, Masaa Yoshidy, že se k pobřeží blíží obří tsunami. Vlna skutečně udeří a elektrárnu, která stojí na mořském pobřeží, zaplaví desetimetrovou masou vody. Jelikož elektrárna na takovouto výšku vlny není konstruována, voda zalije část, ve které se nacházejí elektrické generátory potřebné pro chladicí systémy. Generátory zkolabují a elektrárna se rázem ocitá bez zdroje elektřiny. Ředitel ihned v elektrárně organizuje krizové centrum, ze kterého se snaží koordinovat záchranné práce. V ještě horší situaci se však ocitá Izaki. Ten ví, že pokud nezajistí chlazení jaderných reaktorů, může dojít k výbuchu. Proto Izaki organizuje mezi svými pracovníky šestici mužů, kteří osobně dojdou k reaktorům, aby ručně otevřeli vodní ventily. Hodinu a padesát minut po zemětřesení se o situaci dozvídá japonský premiér. Je mu také sděleno, že dva z nejvyšších představitelů firmy TEPCO, která elektrárnu provozuje, se nenacházejí v zemi. Americký velvyslanec v té době informuje prezidenta USA o katastrofě, která probíhá v elektrárně. I přes obrovskou radiaci se dvěma z šestice pracovníků Izakiho skupiny podaří jeden z ventilů otevřít. Další z ventilů se podaří Yoshidovým pracovníkům profouknout tlakovým vzduchem z venku budovy. To je však jediný úspěch, který se Yoshidovu týmu podaří dosáhnout. Náhradní dovezené pojízdné generátory jsou nízkonapěťové, takže nepoužitelné. Šest hodin po začátku katastrofy vláda zahajuje evakuaci okolního obyvatelstva. Yoshida je v děsivé situaci. Státní Agentura pro jadernou bezpečnost svými nařízeními doslova sabotuje jeho úsilí o záchranu jaderných reaktorů a odvrácení jejich výbuchu. Tlak v reaktorech stoupá takovým způsobem, že zoufalý Izaki nechává otevřít přetlakové ventily. První dávka radiace se tak dostává do okolního ovzduší. Yoshida teď ví, že pokud reaktory vybuchnou, dojde k zamoření celého východního Japonska. Situaci komplikují další zemětřesné otřesy. Patnáct hodin po začátku katastrofy začíná evakuace desetikilometrového pásma okolo elektrárny. Do elektrárny přilétá sám premiér. Je doslova otřesený, když se dozvídá, že Yoshida situaci řeší pomocí sebevražedného týmu pracovníků. Sami pracovníci elektrárny se začínají mezi sebou hádat. Izaki však dokáže situaci zachránit. Den po katastrofě vybuchne první blok elektrárny, naštěstí nedochází k výbuchu samotného reaktoru. V této situaci žádá americký velvyslanec prezidenta USA o pomoc. Zoufalý Yoshida rozkazuje napouštět do reaktorů slanou mořskou vodu... (TV Prima)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (74)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Promarněná příležitost, totiž - dost nevyrovnaný film a náhlým přechodem do šťastného konce. Větší část filmu zabírá popis práce "Fukušimské padesátky", jejich statečný boj, leč - pro laika byly různé odborné výkřiky dost těžko pochopitelné. Takže k tomu lepšímu patřil spíše pohled na byrokracii, která celou záchrannou akci provázela a která práci záchranářů ztěžovala. Závěr byl naopak moc rychlý, odehrál se asi v pěti minutách, kdy se někteří ze záchrancůl setkali se svými rodinami. Ale ani jsme se nedozvěděli o skutečném počtu ozářených a obětí katastrofy. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Snímek, který mapuje průběh havárie fukušimské jaderné elektrárny poněkud nešťastným způsobem. Jeho vyprávění působí z větší části trochu amatérsky - neuspořádaně a místy až chaoticky ... bez ohledu na reálnou (neuspořádanou až chaotickou) situaci, která v té době patrně panovala na místě, neboť s průšvihem takových rozměrů vůbec nikdo vážně nepočítal (což je vlastně pochopitelné, protože v takovém případě by na východním japonském pobřeží nikdy nikdo žádnou jadernou elektrárnu nepostavil). A tak se v ději naprosto ztrácí hrdinství a nesmírná obětavost zaměstnanců elektrárny, kteří se s neobyčejným nasazením snaží zabránit katastrofě, do poslední chvíle zůstávají na místě - a počítají se smrtí. Naopak diletantský přístup vedení země (obzvláště jejího premiéra) a bezradnost ústředního krizového štábu jsou patrně vylíčené vcelku realisticky, neboť jde - alespoň zpočátku - v první řadě o přístup POLITICKÝ či politice ustupující, což je typické ... nejen v Japonsku. Velká škoda nevyužitého potenciálu ... 2,5* ... P.S.: Překvapila mě absence jakéhokoli záchranného systému ... zejména v Zemi vycházejícího slunce, která si zakládá na své vyspělosti a na dosaženém technologickém pokroku. Vypadá dost divně - jako ze zlého a trochu absurdního snu, když zbude prakticky jen JEDNO nepoškozené hasičské auto (z původních TŘÍ) a žádné jiné odnikud nepřijíždí. A nakonec se zdá, že nebýt Američanů, kteří v rámci mezinárodní pomoci do postižené oblasti přilétají vrtulníky s balenou vodou, všichni evakuovaní by patrně zemřeli žízní. Navíc tahle krátká vsuvka nechtěně působí jako placená reklama na US Army. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tento snímek mi připadá jako hraný dokument. Hodně se v něm komunikuje, pro běžného diváka příliš odborně a pro dabing příliš rychle. Zaujala mne při havárii ohleduplnost starších zaměstnanců k mladým kolegům v případě nasazení do míst, kde hrozilo nebezpečí ozářením. Jinak nic objevného. Úřednická mašinerie bojící se osobní zodpovědnosti byla jako všude málo akční a spíše brzdou rychlých rozhodování a pomoci. Příběh byl přímočarý bez náhledu do osobního života zúčastněných pracovníků. Zajímalo mne to, proto jsem se podívala nejdřív na první polovinu filmu a druhý den jsem se v klidu dodívala. Nevím, jak by to bylo u nás. Asi by všichni utekli a já se jim nedivím. Taky bych opustila potápějící se loď. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

To, čo si ešte čerstvo pamätáme z televíznych správ, máme teraz sprostredkované pomocou hranej rekonštrukcie. Vtedy si človek povedal, že v tom Japonsku to majú vždy všetko zmáknuté a tak sa zomkli a zažehnali aj totálnu katastrofu, ale ako vidno, realita bola o niečo zložitejšia a svoje zohrala aj náhoda a šťastie. Film asi ťaží aj z úspechu Černobyľu, ale ono tie akcie pri problémoch v jadrovej elektrárni sú dosť podobné, aj tu sme mali tzv. samovražedné komando. Fukušima sa príliš nezaoberala expozíciou, išlo sa hneď na vec a možno aj preto príliš nefungovali rodinné línie a v podstate každý pokus o sentiment zlyhal. Pre mňa je určite zaujímavejšie si o tejto udalosti pozrieť film ako Fukušima, než si o tom čítať len na internete. ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Televízne pôsobiaci film, ktorý je príliš málo dramatický a ani z faktografickej stránky neoslní. Na konci som mal chuť si zohnať nejaký poriadny dokument, ktorý by to zhrnul lepšie a pravdepodobnejšie aj napínavejšie. No a čo sa týka mentality Japoncov, tak tu sú vyobrazení ako normálni ľudia. Ani samovražední hrdinovia ale ani žiadni zbabelci. Trochu otravne pôsobilo len vyobrazenie lídrov štátu, ktorí sa do ničoho nerozumejú, ale do všetkého zbytočne kecajú. No a CZ dabing z toho miestami robí paródiu. Napasovať intonačne češtinu do stroho vrieskajúcej japonštiny je problém. 5/10. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • První reaktor jaderné elektrárny Fukušima I byl spuštěn v roce 1970. 1.,2. a 6. reaktor dodala firma General Electric, 3. a 5. Toshiba a 4. firma Hitachi. (Matej.Krajci)
  • Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. (Swrozs)
  • Film je založený na non-fiction knize „On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi“, která byla publikováná v roce 2012. (Swrozs)

Reklama

Reklama