Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (376)

plakát

Star Wars: Odboj (2018) (seriál) 

Po několika letech jsem nakonec dal podruhé šanci seriálu Resistance a úspěšně jsem jej dokoukal do konce. Poprvé jsem to vzdal asi po deseti epizodách... a je to trochu škoda, jelikož druhá polovina první série je více než slušná. O druhé řadě se to bohužel říci nedá, jelikož ta má nadprůměrných akorát pár finálních dílů a pouze jeden opravdu dobrý, který ale potěší spíše fanoušky SNL skeče s Kylo Renem. Obecně nemá seriál příliš feeling sequelové trilogie, byť se v tomto období odehrává. Rasy jsou tu spíše původní a objevují se zde také odkazy na prequely nebo dokonce hudba z KOTORu. Sequelových postav je tu pak po málu, je to spíše příběh jedné stanice a pár členů Odboje, Prvního řádu nebo korzár Sidon Ithano se tu objevují pouze epizodicky... s výjimkou BB-8, který s hrdiny stráví velkou část první série. Debilitou scénáře se však již sequelům seriál blíží, je tu plno hloupých vtipů a nelogických kroků jednotlivých postav. S charaktery jako takovými seriál jinak pracovat umí, k srdci vám přirostou... a to i když je z počátku rádi třeba nemáte. Není to vyloženě nejhorší seriál, jaký jsem viděl, ale ze Star Wars animáků je pochopitelně na spodní příčce. Pořád ale lepší než Epizody VIII a IX. Hodnocení: 55 %

plakát

Castlevania (2017) (seriál) 

Adaptace videoherní Castlevanie se nakonec dočkala čtyř sérií, kdy první je takovým prologem, druhá adaptací třetí hry a další dvě podivným mišmašem, které čerpají z prvků, které série nabízí. Za věrohodné zpracování to tedy označit úplně nelze. Bohužel je to Netflix, takže došlo k naplňování všemožných kvót, kdy tu nemáme pouze postavy ze středověkého Valašska, ale přivandrovali nám tam také arabi, černoši, Japonci a další Drákulovi služebníci z naprosto všech koutů světa. Skutečně specifickou atmosféru jsem cítil v první řadě, pak to ale postupně upadalo. Občas se nějaký zajímavý díl objevil, ale jako celek si myslím, že za to seriál nestojí. Smrtí Drákuly tedy příběh vlastně i mohl skončit, zbytek je natahovaná nuda, podobně jako tomu bylo třeba u anime Death Note, kdy také jednoho antagonistu potom akorát nahradil jiný. Na zabití večerů je to ale celkem slušné. Hodnocení: 65 %

plakát

Pinball: The Man Who Saved the Game (2022) 

Film o Tetrisu byl přepálenou podívanou, kde nakonec i reální aktéři potvrdili, že takhle se to stát nemohlo. Pinball na to jde trochu jinak a volí pseudo-dokumentární formu, kdy je starší Roger zpovídán a vypráví svůj příběh (byť je to taktéž jenom herec). Co bylo Tetrisu vyčítáno na nerealističnosti Pinball sám zesměšňuje, kdy se starší Roger ozve a řekne, že v reálu se to stalo daleko prostší cestou a scénu tak uvedou v "nudnější" podobě. Ve výsledku je to takový milý snímek o člověku, který Pinball sice nestvořil, ale napsal o něm jednu menší knížku, hru zachránil a stal se konzultantem při výrobě nových modelů. Hodnocení: 80 %

plakát

Weird: The Al Yankovic Story (2022) 

Před lety vznikl falešný trailer na biografický film o Al Yankovicovi a po letech jsme se nakonec dočkali i snímku samotného. Jak ale pojmout životopisné dílo člověka, který se proslavil parodiemi písniček? Udělejte ho jako parodii. Film tak bere to nejprovařenější schéma, které životopisné a hudební filmy mají a prokládá to Yankovičovým bizárem, kde jen může. Místy je to vtipné, jindy se to snaží tvářit až moc vážně (jako vtip), ale díru do světa to neudělá. Akční pasáže si ale klidně mohli odpustit, ty tam byly dle mého názoru úplně mimo mísu. Hodnocení: 60 %

plakát

Peacemaker (2022) (seriál) 

Peacemaker je typická "Gunnovina", kde se propisuje jeho práce s postavami, humor i všechno ostatní. Vlastně bychom mohli říct, že je to jedna obří přehlídka kokotů, snad ještě větších než s jakými Gunn dosud pracoval. Když to srovnám s dosavadními MCU seriály, tak Peacemaker rozhodně trpí tím, že je seriál natahovaný. Čtyři nebo šest dílů by podle mě stačilo, ale my jsem museli mít jednu celou epizodu zaměřenou jenom na útěk z baráku a po většinu času se řešily vedlejší dějové linky. Osobní prvek v podobě neo-nacistického táty ale fungoval a střet s ním byl za mě rozhodně nejlepší epizodou. DC se jinak podařilo zpracovat "Tajnou invazi" lépe než Marvelu, který tak přímo tituloval jeden ze svých seriálů, ale přestože je Peacemaker v osobnější rovině... stejně řeší zase jenom záchranu celého světa... jako by hrdinové nemohli v dnešní době řešit i menší problémy. Hodnocení: 65 %

plakát

Shazam! Hněv bohů (2023) 

První díl Shazama byl něco, co mne příliš nezaujalo a druhý díl se veze na vlně, že vám dají více téhož. A ono to svým způsobem funguje. S ostatními DC filmy to úplně srovnávat nelze, jelikož je to spíše pohádková komedie pro děti a obecně je tak celý humor i vystavěn. Záporáčky dle mého názoru příliš povedené nebyly, ale rodinný a lidský faktor se tvůrcům podařil na jedničku. Camea jiných DC postav byly trošku zbytečné, hlavně Wonder Woman mi tu přišla narvaná na sílu, jen aby s pomocí Deus Ex Machiny situaci vyřešili. Za mě určitě lepší než Black Adam i Flash, ale víc než prvnímu dílu tomu nedám. Hodnocení: 55 %

plakát

Vrtěti psem (1997) 

Vrtěti psem je tím typem komedie, kdy místo smíchu spíše kroutíte hlavou, jak je satira tvůrců vlastně přesná. Celý příběh se točí kolem politické manipulace médii, kdy se vykonstruuje válečný příběh, aby se zamaskoval sexuální skandál. My následně sledujeme, jak onen celý podvod vzniká, i jaká opatření jeho tvůrci přijímají, když se jej opozice pokouší rozplést. Velice trefné. Hodnocení: 80 %

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Cameronovi se rozhodně nedá upřít, že umí precizně zpracovávat tradiční příběhové motivy. K tomu přidejte snahu o technologický pokrok a snahu poukázat na nějaký problém spojený s ničením přírody. Jenže tohle všechno jsme už měli v jedničce. Zápletka je vlastně úplně stejná, ale v prostředí moře, kdy je o půlhodinu delší a máme tu více postav, takže si k většině z nich ani nemůžeme udělat citové pouto. Nejlepší dějovou linku má jednoznačně Miles Quaritch, který je hnán pomstou, snaží se pochopit svého nepřítele a zároveň navázat aspoň nějaký vztah se svým odcizeným synem. Hlavní zápletka je ale daleko méně osudová než v minulém filmu a celé je to vystavěné tak, abychom očekávali, co bude v pokračování. Jednička krásně fungovala samostatně, ale bojím se, že proměna Avatara do frančízy mu může v budoucnu jenom uškodit... ale uvidíme. Byla tu hromádka klišé a nelogičností, které se Jamesovi sice podařilo vyrovnat vizuálem... ale tu stopáž si mohl odpustit. Na čas jsem koukal poměrně často. Hodnocení: 70 %

plakát

Black Adam (2022) 

Jak by řekla Jolanda: "Vidím velký špatný." Přestože je Rock velkou hvězdou, kdy si roli Black Adama chtěl zahrát již roky, tak se mu postavu podařilo spláchnout tak akorát do kanálu. Ukazuje se totiž, že herecky nic jiného než sám sebe hrát neumí a scénář, střih, akce i všechno ostatní je na filmu naprosto tristní. Postavy se přesouvají z bodu A do bodu B, aby se hned v následující scéně vrátili zpátky. Na sólovku je jich tu navíc zbytečně moc a třeba takového Dr. Fatea tu naprosto vyplýtvali. Navíc nechápu, jak se jim mohlo podařit pokazit využití klasické písničky Paint it Black... střihač filmu musel být asi amatér... nebo nevím. Asi i celkem štěstí, že DC čeká restart, protože tohle je naprostý výsměch tomu, co má Black Adam představovat. Hodnocení: 15 %

plakát

Tajná invaze (2023) (seriál) 

Jak je u Marvelu poslední dobou zvykem, člověk nesmí podlehnout síle reklamní kampaně a musí počítat s tím, že dostane produkt, jaký jsme tu měli již x-krát předtím. Tajné invaze totiž není špionážním thrillerem plným paranoii, jak avizovaly propagační materiály, ale klasickou komiksárnou, ve které hrdinu dožene jeho minulost a nakonec se to stejně stočí k záchraně celé planety. Sám za sebe musím říct, že zklamaný úplně nejsem, jelikož se již Marvelem zblbnout nenechám, ale taky je mi strašně líto, že jsme se nedočkali něčeho, o čem by se mluvilo po zbytek roku. Ona ani samotná předloha nebyla ničím převratná, kdy šlo jen o nepřehlednou mlátičku s prvkem paranoii. Ten měl být v seriálu zachován… ale tvůrcům to vydrželo asi jenom jednu epizodu. Seriál totiž trpí schematičností a tím, že si tvůrci odškrtávají všechno, co má jejich tvorba splňovat. Člověka tak nemá absolutně co překvapit a bavit se bude pouze ve chvíli, pokud na tyto pravidla přistoupí. Co se týče Nicka Furyho, zde tvůrci sáhli k nejprovařenější zápletce, kdy je to deprimovaný muž, který si něčím prošel a celý seriál mu trvá, než se postaví na nohy. Mínusem je, že Fury má být tajuplná postava, která je zajímavější, čím méně toho o něm víme. Seriál nám ale musel na férovku potvrdit, že jeho řeč o existenci manželky nebyla jenom dobře vykonstruovaná lež, ale skutečně nějakou má. Navíc jeho zásluhy přisoudili Skrullům, což znamená, že to není velký génius, ale akorát využil mimozemské síly, kterou uměl před ostatními utajit. Po stránce dialogů je seriál ale dobře napsaný a tvůrci jimi maskují díry, které se ve scénáři jinak nacházejí. To jde bohužel opět nejvíc vidět v závěrečné epizodě, kde je nelogičností poměrně dost. Gravik mohl patřit k nejlepším padouchům, které nám Marvel nabídl, ale kvůli logice scénáře se tento inteligentní stratég začal chovat jako idiot a zahodil všechno, co vybudoval. Pokud budete k seriálu přistupovat jako ke klasické komiksovce, kterých tu byly stovky, nezklame vás to vůbec. Pásová výroba Marvelu je ale bohužel maskována za něco úplně jiného a je potom problém, pokud na faleš skočíte a máte úplně jiná očekávání. Tajná invaze je rozhodně decentním seriálem, ale na druhou stranu na něj za týden zapomenete a budete ještě s radostí vzpomínat na projekty prvních tří fází. Hodnocení: 65 %