Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Krátkometrážní
  • Akční
  • Drama

Recenze (2 537)

plakát

Jak to mělo skončit (2005) (seriál) 

Kdysi, před dávnými a dávnými časy, to bylo hrozně fajn. Ale postupně časem formát mutoval a mutoval a místo zábavných scén, co si dělají srandu z nelogičností, nebo prostě jen páchají pa-humor to rozbujelo do podoby, kdy se úplně kašle na chápání původního zdroje a místo toho se jen kupí narážky na sebe sama a je z toho poněkud nehezká hromada egoistických odkazů bez vůně a zápachu, hlavně že je tam kavárna, padouší bar a že někdo zařve, že je Batman.

plakát

Barva z vesmíru (2019) 

Tohle se mi hodnotí hrozně těžce, protože originální povídka je jedna z mých nejoblíbenějších věcí vůbec a mám ji asi ve třech vydáních, ovšem na druhou stranu chápu, že se podle ní nedá udělat film, aniž by to bylo něco jiného, než psychologická artovina pro pár magorů, ala lighthouse, což by se mi sakra hodně líbilo, ale chápu, že to jen tak nikdo nenatočí a pokud, tak tam neobsadí NIcolase Cage. Jenže tady příběhu spousta změn prostě nesluší a když jsou to změny, co by dávali smysl, herci je prostě neutáhnou a to ani Cageovo taťka rodiny, který se snaží replikovat Nicolsonovo změnu nálad jako v Osvícení. Hrozná škoda je, že je film zasazený do moderní doby, ačkoliv kterákoliv ne-digitální doba bez mobilů a internetu by udělala mnohem lepší službu a tísnivá atmosféra zapadákova, odkud se všude sakra daleko, by byla silnější. Nějaké změny v postavách mě vlastně docela potěšily a pro tenhle druh horroru fungují lépe, než vyprávění o tom, co se stalo před desítkami let. Je tu pár docela dramatických scén, pár zajímavých horrorových momentů (a tím pár tedy myslím jeden, ale chtěl jsem být alespoň trošku hodný). Bohužel ale film selhává v jedné důležité věci a to v tom, že děs v HPL povídkách je nehmotný, nepopisovaný a tajemný - zdejší závěr je ale příliš doslovný a hraný na vizuálno. Kdyby to mělo lepší herce, byla by to průměrná jednohubka pro podprůměrný večer, ale bohužel.

plakát

Loki - Season 1 (2021) (série) 

Po WandaVision a Sokolíkovi se Zimnym Soldátem první Marvel-seriál, který opravdu funguje. A funguje výborně. Hlavní tahák titulního hrdiny doplňuje charismatem Owen Wilson natolik, že jsem jej nepoznal a půl prvního dílu si říkal, že ten nos je mi sakra povědomej. A postupem času se přidá dalších pár zajímavých postav, což vygraduje v episodě páté, která je erupcí zábavy a potenciálu ukrytého v... No řekněme ukrytého v zápletce celé téhle řady. O tomhle seriálu se vůbec bez spoilerů píše značně těžce, takže se dá jen říct, že příběh je značně hravý, ale zároveň nepostrádající dramatičnost, z Lokiho je na mnoha místech figurka vyloženě groteskně komediální (a to bez nadsázky, jsou tu místa, které obsahují poetiku klasických grotesek), zároveň má pár dramatických a emočních scén (které tak zoufale postrádali/nepovedli se ve WandaVision a WS&Falcon). Hrozně mě bavilo i zasazení a estetika, která vychází z šedesátých let a to nejen v kancelářských prostorách (ach, zas to co se objeví v páté episodě). Za mě další velký bonus je ten, že se tu konečně hraje trošku větší hra a funguje tu jak příběh pro samotné hrdiny, tak i příběh, na který se bude navazovat v jiných Marvel produkcích. PS: tikající openig je hrozně super a aligátor mé nové oblíbené žvíže

plakát

Loki (2021) (seriál) 

První řada: Po WandaVision a Sokolíkovi se Zimnym Soldátem první Marvel-seriál, který opravdu funguje. A funguje výborně. Hlavní tahák titulního hrdiny doplňuje charismatem Owen Wilson natolik, že jsem jej nepoznal a půl prvního dílu si říkal, že ten nos je mi sakra povědomej. A postupem času se přidá dalších pár zajímavých postav, což vygraduje v episodě páté, která je erupcí zábavy a potenciálu ukrytého v... No řekněme ukrytého v zápletce celé téhle řady. O tomhle seriálu se vůbec bez spoilerů píše značně těžce, takže se dá jen říct, že příběh je značně hravý, ale zároveň nepostrádající dramatičnost, z Lokiho je na mnoha místech figurka vyloženě groteskně komediální (a to bez nadsázky, jsou tu místa, které obsahují poetiku klasických grotesek), zároveň má pár dramatických a emočních scén (které tak zoufale postrádali/nepovedli se ve WandaVision a WS&Falcon). Hrozně mě bavilo i zasazení a estetika, která vychází z šedesátých let a to nejen v kancelářských prostorách (ach, zas to co se objeví v páté episodě). Za mě další velký bonus je ten, že se tu konečně hraje trošku větší hra a funguje tu jak příběh pro samotné hrdiny, tak i příběh, na který se bude navazovat v jiných Marvel produkcích. PS: tikající openig je hrozně super a aligátor mé nové oblíbené žvíže. 

plakát

30 stříbrných (2020) (seriál) 

Je to horror? Určitě. Je to zároveň hrozně přepálená kravina, která koketuje s fantasy a buduje svět, ve kterém nechybí korupce vatikánských elit, kouzelné mince, divní fráteři, digitální monstra a totální španělský zapadákov? Ano. A je to sakra dobře. Tenhle koktejl vlastností mě po celou dobu bavil a to i kvůli tomu, že má perfektně vybudované postavy, které působí hrozně životným dojmem a to i ty postavy, které bych kdekoliv jinde nesnášel - třeba starosta, co je ukázkový hezounek a tak trochu blbeček, jenže zároveň se chová tak logicky a normálně, až jsem ho začal mít rád. Někde trošku selhává herecky představitel kněze Vergary, ale nemyslím si, že by to nezvládl, jen má prostě vous tak bujný, že přes něj jednoduše mimika občas vidět není. Jasně, sem tam je něco příliš klyšovité, nebo  se to dalo pojmout lépe, ale jako celek to na mě funguje výborně. A doufám, že další sezona se posune do takřka katolických akt x, když už byl v první řadě nastaven rámec světa a nebude se znovu opakovat podobný mustr.Mimochodem, něktré díly se právě případům Muldera a Sculyové docela podobají, ačkoliv hlavně námětem, nikoliv atmosférou (i když...).

plakát

Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020) 

Chvíli boží, chvíli děsný. Jsou tu neskutečně zábavné scény, které fungují a baví, ale bohužel, je tu i spousta věcí, které sráží sbírku ptáčků do tenat naprostého průměru. A hlavně casting.  Funguje v něm totiž jen polo-titulní Harley Quinn v podání Robbie, která je sice až příliš diblíkovatá, zato má zas pár super analitických scén, kdy se konečně využívá její původ psycholožky. Krom ní tu funguje vlastně už jen zlodějská holčina a padouch (A kde Obi-Van není skvělej, že jo) a jeho hlavní poskok, kteří oba mají jednotlivě víc charismatu, než ostatní postavy dohromady a to není humor, ale myslím to naprosto vážně, nějaké dvě hodiny a už si vůbec nepamatuju většinu hlavních ženských postav, které i při přímém sledování působili sice jako náčrt zábavně, ale hrozně unyle, bez hloubky a působí jako kdyby jim první tři kandidátky na role odřekly. A to je obrovská, obrovská škoda, protože jinak je ten film hrozně dobře natočený, vyprávění funguje a má to dost možná nejlepší choreografii v celém filmovém DC, jenže... Ty postavy to prostě zabíjí a je trošku smutné, že se všichni snaží tvářit o jaké že nejde emancipační dílo, ale stejně se nakonec řeší hlavně to, jak se Harley rozsype po rozchodu s chlapem, poldové s penisem jsou dementní a hlavní padouch je prostě hovado, nevyužitá příležitost.

plakát

Kapitán (1960) 

Celkem klasický dobrodružný film, který se vám bude líbit ve dvou případech - ten první je pokud jste Kapitána viděli kdysi jako dítka ne zcela zletilá a máte k němu pocity jisté nostalgie, nebo, a to je můj případ, máte prostě slabost pro dobrodružné  filmy, co si hrají na historickém písečku. Vlastně je to naprostá klasika, která sice může působit jako tři mušketýři pro chudé, protože podob je tam dost a dost (mladičký král, vtipný druh charismatického hrdiny, dáma v nesnázích, zlý intrikán v pozadí, hrdina co cestuje z dalekého kraje..), jenže půlka těch věcí je prostě proprietami žánru a je to zábavně a lehce natočené s charismatickou hereckou dvojicí. Nejvíc na podobných filmech nemám rád scény na královských dvorech, kde se intrikuje o stošest a ukazují kostýmy a takových scén je tu málo - super! Navíc je to překvapivě skvěle nasnímáno a kameraman ukazuje na rok 1960 značné kvality. Není to nic světoborného, ale prostě mám takové filmy rád. A pomohlo by tomu ledatak víc ježků, neo jedno až dvě chapadla, ale to už jsem jen divnej.

plakát

Z archivu Sherlocka Holmese - Poslední případ (1985) (epizoda) 

On je to vlastně Holmes až překpaivě Nesherlockovský, je tu nemnoho dedukcí, přítomný převlek je průhledný jako hladový somálec po důkladné kůře v parní sauně a německý přízvuk je chvílemi celkem hrůzný, ale... Vlastně je to fajn, protože prim tu hraje démoničnost profesora Moriartiho, který je zde opravdu padouchem par excellence, tedy je jeho pohled pronikavý, tvář zachmuřená a pelerína ve větru povlávající. Zkrátka je fajn, když Sherlock tahá za kratší konec a natočit takhle notorický případ, ve kterém se toho ovšem zas tolik neděje, není vůbec nic lehkého.

plakát

Z archivu Sherlocka Holmese - Spolek ryšavců (1985) (epizoda) 

Celkem standardní tv Holmes, což rozhodně nemyslím nijak ve zlém, ba naopak. Brett je ve své Sherlockovské formě na vrcholu a jeho postava si tenhle případ užívá tak, že skáče přes sofa, chechtá se jako namyšlená hyena a chodí na koncerty. Případ samotný mám sice literárně rád,  v tv podobě je ale spíš průměrný a úplně se pro obrazovku nehodí a moc tomu nepomáhá ani havní zrzek, kterého se případ týká, protože je fascinující sbírkou naivity a blbosti a to do takové míry, že by se mnohem lépe vyjímal v nějaké parodii. PS: je tu hned několik detailních záběrů na ruce  různých gentlemanů, kteří mají abnormálně dlouhé nehty a celkově to působilo značně... Hrůzně.   fascinující nehty

plakát

Doktor Spánek od Stephena Kinga (2019) 

Mám neskutečně rád Kingovo adaptace, co se nebojí vysvětlovat pozadí toho, co se děje a budováním příběhového podhoubí tráví velkou část stopáže. Takže jsem nadšený i Doktora Spánka. A dokonce si dovolím tvrdit, že v některých oblastech je  lepší, než Kubrickovo Osvícení. A to nejen proto, že se tu tentorát řeší, co to vlastně to osvícení je. První půlka by možná zasloužila zopár zajímavých vizuálností navíc - totiž co se řemeslné stránky věcí týče, první díl je prostě mistrovství nejen režiséra, ale tohle má v sobě mnohem víc duše, kterou dokáže prodat perfektní casting a rozhodně to není jen boží McGragor, ale i všichni ti, co jim občas hrůzně září oční bulvy. Délka mi vůbec nevadila, ba naopak (protože atmosféra). Budování mytologie, hrůzno, které spoléhá na temnotu duše a světa a nikoliv na laciné lekačky? Já jsem spokojenej dost. PS: během psaní tohoto komentáře nebylo ublíženo žádnému duchu, přízraku, ani fanouškovi disca 80 let, ačkoliv by si to nejspíš zaslouži.