Ombak▼Penari

Život Hanka Williamse musela být jedna velká jízda na horské dráze a vyhrocených okamžiků nepřeberné množství. Proto zamrzí, že vznikl snímek unylý, který jakoby se bál tnout hlouběji a předvést Hankovu slávu i démony v hmatatelnější podobě. Spatřil jsem světlo je tak pouze zbytečně umírněný životopis, který se při své dvouhodinové stopáži stává lehce nesnesitelným pro sledování. Zasloužilo by si to trochu života do toho umírání.

Kapitola ze života Paula Gaugaina, která velmi hloubavým a chmurným stylem mapuje jeho život a především milostný vztah na Tahiti. Sledování exotického životního osudu je maximálně zajímavé, leč svým stylem poněkud hůře stravitelné.

Témeta vědeckých objevů mají bohužel ten neduh, že není úplně jednoduché je natočit tak, aby filmově zaujali masu, kterou zpravidla nezaujme ani objev samotný. Tady se to bohužel také úplně nepovedlo a nepomohl tomu nijak zvlášť ani slavný Antonio Banderas. Některým věcem by zkrátka trocha hollywoodského pozlátka slušela. Nicméně jako lekce z historie a archeologie to v pohodě obstojí a pro zájemce o věc je to zpracování více než povedené.

Ať už tím tvůrci chtěli sdělit cokoliv, nepovedlo se jim to. Škoda.

Tomu se říká opravdová pecka. Wind River není jen kriminálka, je to náhled do jiného světa. Studeného, syrového a na okraji zájmu kohokoliv. Wind River je pohled do lidské duše i do svědomí národa, rovněž nikterak povzbudivý. Wind River je i slovo k historii USA, stejně jako pohled na život v místech, kde končí civilizace a začíná ve všech smyslech divočina. A krom toho je Wind River film, který mě definitivně utvrdil, že jméno Taylor Sheridan musím v budoucnu bedlivě sledovat a očekávat velké věci ať už ve scenáristické nebo režijní rovině.

Pixar opět válí. K absolutnímu hodnocení mi chybí fakt, že jsem rozuzlení bohužel postřehl zhruba v polovině filmu a že mě mexická stylizace a kytara zas tak moc nebere. Naopak jsem si liboval v nádherném hlubším poselství.

Nejsem sportovní fanoušek, takže jsem hodnotil film bez srovnání se skutečností a musím říct, že mě dokonale zaujal a bavil. Přinutil mě si o slavné dvojici rivalů aspoň něco málo přečíst a hned potom mi zas bylo naopak líto, že snímek neobsáhl mnohem víc z jejich blízkého vztahu přátel a soupeřů. Je to věčná škoda, takhle to zůstává zručně natočenou kapitolou, ale bez hloubky a přesahu.

Kdyby se z dokumentárního filmu dal postavit pomník, tak Nagano Tapes by byla pyramida. Dokonalé mrazení z každého okamžiku, jedna velká cesta slávy. Parádní práce.

O několik koňských délek lepší než verze s Angelinou, ale přeci jen stále spíše nadprůměrná oddychovka s povedenou akcí. A pokud jde o novou Laru samotnou, tak je jedním slovem úžasná a skvostná. Ovšem, já bych koukal i na Teletubbies, kdyby tam hrála Alicia Vikander.

Horor, postavený na několika laciných lekačkách a s nulovou atmosférou. Režijně jalové a nedotažené. Naprosto zapomenutelná záležitost, u které se nedá bát ani při velké snaze.