Omnibus

Zdálo by se, že bezhlavý jezdec to tady seká doslova hlava nehlava, ale není tomu tak. Jeho běsnění má určitý důvod, řád a při své pekelné jízdě je vlastně i férový. V podstatě sympatická postava a téměř kladný hrdina - využitý, zneužitý a ve finále i ten, kdo spravedlnosti učiní zadost. Johny Depp jako detektiv Ichabod Crane mu se svými alchymistickými udělátky zdatně sekunduje a pátrá po prapříčině všech těch hrůz a po jedné dávno ztracené hlavě. To vše v nezaměnitelně ponurém a pitoreskním světě Tima Burtona uprostřed až morbidně pohádkových kulis. A Christina Ricci jako Katrina je zde, ostatně jako vždy, smutně až melancholicky krásná a velice žádoucí. Tím nemyslím jen její hlavu :-) Jeden strašidelný strom, coby brána do záhrobí, plus sedmnáct uťatých hlav, to vše přepočítáno na hvězdy... to máme rovných pět hvězd!

Jediný film, který můžete shlédnout!!! U všech ostatních je pravopisně správný tvar zhlédnout, ale protože na Postřižiny se díváme (shlížíme) z výšky, až z vrcholku pivovarského komínu, i leckterý zuřivý lingvista a jazykotepec nad vaším „film jsem shlédnul“ rád přimhouří oko. Zábavná, milá a dusně erotická (Ta káď! Ty elektrohrátky! Ta pumpička!) exkurze do varny pivovaru. Neskutečný šoumen pan Hanzlík: „Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!“

Snad jediný jeho film, při vyslovení jehož názvu se mi automaticky nevybaví páně Belmondova držka. Kdepak on - tentokrát ne. Zvýší se mi tlak i tep, protože mám hned před očima dívčí tělíčko jak z alabastru! Tělíčko tenkrát sedmnáctileté kočičky Sophie Marceau (ta ňadra, ta ňadra...!) A jasně, Belmondo je tam - coby štvanec svého vlastního libida - taky dobrej. Ostatně jako ve všech filmech, do kterých kdy strčil svůj rypák (mistr promine, ale tohle nos opravdu není! :-))

Bože můj, bože můj, bože můj! Z téhle „Smithovské kritičnosti vůči všemu možnému“ mi nepěkně duní v hlavě - ještě víc než z hlásných trub v závěru, při Soudném dni, který se nekonal. A volume na maximum tomu oroštovalo pár skutečně skvostných WTF momentů. Jako - já chápu, že režisér strávil dětství v kostele (zavřený v bedně pod oltářem), a že scenárista nedostal v životě ani pár facek (věčná škoda!), natož aby se podíval zblízka do hlavně pistole nějaké náboženské fanatičky, co má zrovna den blbec, ale toto...? To nikdy neslyšel o existenci pudu sebezáchovy? Následují SPOILERY! (Varovat před nimi u blbého filmu je asi zbytečné, ale nešť). Volně přetlumočím nejvýživnější WTF scénu: "Kašlu ti na to, že chceš zachránit ty děti a mě taky. Zabili jste mi dva kámoše, takže na tvoji snahu mě zachránit ti seru, kočičko! Schválně tady chcípnu ! ... a to budeš mít za to!" Zhruba tohle svým "Naser si!" říká pomstychtivě osmnáctiletý panic rozrušené pastorově vnučce Cheyenne. A prsí se přímo do hlavně namířené pistole. A nebo, taky dobrý, ti sportovní střelci z FBI. V klídku odstřelí, pěkně zblízka, face to face, dva neozbrojené civilisty (z toho jedno rukojmí!). A aby udělali šéfovi akce ještě větší radost, chystají se postřílet i pět šest malých dětí, jen tak, aby nezůstali svědci zpackaného zásahu. ROFL! To jsem netušil, že do zásahové jednotky FBI se přijímají jen kvalifikovaní psychopati... Velmi uvěřitelné. Taková (krvelačná) třešnička na tomto debilním filmovém dortu. Jedna hvězda pastorovi, neboť zajímavě ztvárněných náboženských pošuků není nikdy dost, a druhá hvězda jeho ženě, obětavé milfce, co šla s kůží na trh: „Nepustím do sebe žádnýho chlapa, kterej v sobě nemá aspoň dvě piva“. Čiperná fanatička :-))

Disabled toilets for old men... Parádní pařba ze staré dobré Anglie a současně i velmi smutná komedie o tom, že návrat do barevného a úžasného světa našeho mládí už není možný. Tihle (bývalí) kamarádi sice mají na rukou krev (oprava, inkoust - jasný odkaz na to, jaké se z nich staly kancelářské krysy) a v žaludcích sice znovu žbluňká pár pint piva, ale v hlavách jim místo divokého mejdanu už jen spořádaně tancuje valčík, popřípadě šlape polku abiturientský večírek usedlých (skoro)abstinentů, na kterém se v pavučinách zaprášených vzpomínek jako výzdoba houpe místo světélkujících koulí už jen pár chcíplých netopýrů a cáry papírků z firemních skartovaček. Gary King se zoufale snaží kamarády zase jednou po letech rozparádit, trhá vetřelcům ruce, a jimi pak těm uvědomělým a přechytralým robotům rozmlátí hlavy na fialovou kaši, ale stejně už to není ta parádní pařba jako zamlada. Kdepak mimozemšťani – čas, to je ten největší kazišuk! Ten Garymu spláchnul mládí do hajzlíku. A pak čas trhnul oponou... a posadil Garyho na prdel. Na židli uprostřed kruhu Anonymních Alkoholiků. Cha, všimli jste si, že jich tam sedělo právě dvanáct? (Mimochodem, heslo AA zní: „Bože, dej mi sílu změnit to, co změnit mohu, odvahu unést to, co změnit nemohu a moudrost, abych jedno od druhého rozeznal.“ Což je velmi praktický přístup k problémům, stárnutí nevyjímaje.) The FIRST POST, The OLD FAMILIAR, The FAMOUS COCK, The Cross Hands, The Good Companion, The TRUSTY SERVANT, The TWO HEADED DOG, The MERMAID, The BEEHIVE, The KING´S HEAD, The HOLE in the Wall, The WORLD'S END.

Režisér, který se rozhodl, že nikdy nevyroste. Zuřivě natáčí film, rve do něj jednu metaforu za druhou, bubnuje do bubínku i do kameramana, aby neuhýbal ani při nechutných záběrech, a k tomu všemu na diváky příšerně ječí. Velice zvláštní (a varovná) historická freska. Zlověstný háknkrajc, namalovaný bubeníčkovými paličkami namočenými do slin služky, to vše okořeněno živočišným, pedofilně vyhlížejícím sexem. "Strážci morálky" by za to pana Schlöndorffa rádi zavřeli. Já mu naopak tleskám!

Do hrací skříně tohohle orchestriónu se podařilo zavřít celý zástup vynikajících herců, dokazujících, že není malých rolí, a že i v neveselé době se mohl natočit veselý seriál, napumpovaný hláškami a působící pohodově i dnes, po tolika letech. A ano, je to také obraz doby, ve které vznikl. Ale i tenkrát, v onom „...na věčné časy a nikdy jinak!“ se lidi chtěli pobavit a zasmát se blbůstkám z každodenního života, aby ho pak sami lépe snášeli, což nám tenhle seriál dopřál měrou vrchovatou.

Poznávací zájezd do Londýna, s jednou zážitkovou jízdou přirozením Audrey Tautou a nakouknutím do kuchyně pouličním chirurgům, aneb nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě. Ledviny jako obyčejné (kradené) zboží, panenství odevzdané lidskému hovadu - výstavní sviňák Sergi López - a ve finále trocha té (zaslouženě kruté) spravedlnosti. Co byste taky čekali od Londýna, velkoměsta se vším, co k tomu patří. Včetně kanálů a stok, plných lidské špíny. Města tak krásného a fotogenického pro turisty (BTW, doporučuju vystát si tu tříhodinovou frontu, pohled z kola London Eye opravdu stojí za to!) a tak krutého a nemilosrdného k nelegálním imigrantům. Audrey Tatou, jako pokojská Senay vláčená osudem, na mě sice působila trochu unyle a moc mě za pajšl nevzala, ale i tak to byl uvěřitelný a drsný příběh, který mě dostal k sobě na plátno.

(V noci mají normální lidi spát a ne čumět na televizi. To mám za to!)                                                                                                  Po posledním výprasku 14:2 jsem očekával podobný výsledek. Bohužel, domácí fotbalové mužstvo LIONS toto utkání nakonec prohrálo, ačkoli domácí měli celou dobu více ze hry než hosté, 1 FC TURISTI, a přestože se hned v úvodu ujali vedení 1:0. Hosté zpočátku hráli naivně, navíc jim vázla spolupráce, zřejmě kvůli nedobré atmosféře v mužstvu, přenesené z kabiny (jeepu) na trávník. Špílmachr Macecha nebyl ve formě (zapalovač je od slova zapalovat, kozo blbá, například rezervní pneumatiku, když kolem poletuje helikoptéra, která nás hledá, víme?) a hosté ani po náhodném vyrovnání na 1:1 (hmm, když na mě v široširých pláních Afriky skočí lvice, určitě ji v poslední vteřině zastřelí nějaký černoušek, NÁHODOU se poflakující kolem, to miluju) nezměnili styl hry a zůstali zalezlí před svojí šestnáctkou. (Když už je řeč o šestnáctce, tak jak odešla ta čtrnáctka Jessica se zlým pytlákem samotinká do buše pro vodu, režisér asi naznačoval změnu žánru na Rape and revenge. Leč hloupý pytlák se k ničemu neměl a byl za to posléze po zásluze sežrán.) Těsně před pauzou na občerstvení nápoji, nařízené rozhodčím kvůli hroznému vedru panujícímu na hřišti, se stav utkání změnil na 2:1. Domácí pak byli i nadále hladoví po gólech, trpělivě pokračovali v dobývání brány hostí a po odvážném skoku svého kapitána Liona do pokutového území (do jeepu) zvýšili na 3:1 . Trenér hostů se pokusil o zvrat a nasadil své tajné zbraně, veterána Petra Wellera a nedávnou koupenou posilu, zkušeného střelce Jacoba Makgoba, a hostům se podařilo snížit na 3:2, střelou jako přes kopírák (již druhá lvice trefená v poslední vteřině při skoku, ach jo). Poté kapitán domácích Lion neudržel nervy na uzdě, doslova likvidačním zákrokem vyřadil střelce gólu Makgoba ze hry a zvýšil na 4:2. V (rádoby) dramatickém závěru začali nespokojení diváci vhazovat na plochu různé předměty a podařilo se jim trefit (já to nehodil!) kapitána domácích Liona pyrotechnikou a zapálit mu dres. Poté byl zápas za stavu 4:3 pro domácí předčasně ukončen kontumačním (konzumačním?) vítězstvím hostí. Jasná nespravedlnost! Divákům i mě to ale bylo buřt, stejně už došli lvi, tak neměl za domácí kdo hrát (ani žrát). No nic. Jednu hvězdu dávám za hezkej stadion a kvalitní trávník a druhou za těch sedm gólů, co jsme viděli.

Ten vrah měl prachbídnou pracovní morálku! Šíleně, řekl bych přímo psychopaticky rozcajdaný film, který bych moc nedoporučoval, nebýt toho originálního a (ne)pěkně vypečeného „happy endu“. Malá rada začínajícím obětem – amatérům: Když se vám po baráku courá psychopat, necourejte se tam taky! Vemte to nejbližším oknem ven! A nebo víte co? Klidně se tam poflakujte a zvědavě vykukujte zpoza futer. Vrahoun (mimochodem - hezká maska, ale příšerně flegmatický flákač) z vás bude mít radost. A že tím mrcasením se po baráku naserete diváky? Prosím vás, komu dneska ještě záleží na divácích? Davidu Morletovi tedy určitě ne. Malá rada začínajícím psychopatům: Neplést si místo činu s tělocvičnou! Sakra – jednou mám honit a kuchat oběti, tak si nepinkám s basketbalovým míčem! Navíc já mám stejně radši fotbal. 70%. Ehm... ještě koukám, že hned do nadpisu jsem nacpal pořádný spoiler! Ale to stejně nikomu nedojde ;-)