troufalka

Aneb jak se skupina amatérů ze společnosti Artis Vrbno pod Pradědem rozhodla natočit si na vlastní triko pohádku. Asi nejkvalitnější je hudba Jury Bosáka a Kamila Quise.

Klasická prvorepubliková komedie. Kombinace Nedošínská & Plachta funguje také dobře, ale s Pištěkem je to přece jen tak nějak víc ono ...

Ne každá žena si vezme bohaté podnikatele a ne každé manželství končí kvůli nevěře. Místy zdlouhavé, ale jako epizoda televiizního seriálu to není špatné.

Já to vidím tak - to se jednou na divokém večírku probral kolem třetí nad ránem Vladimír Michálek vedle Kyštofa Hádka a povzdychnul si: "Ty vole, život je na hovno." "Není na hovno, jen už není co hulit, "opáčil oslovený. "Chtělo by to něco natočit," připojil se Jakub Prachař lehce opileckým hlasem zatímco močil na spícího Vojtěcha Kotka. Ten se probudil a nepřítomně se rozhlížel kolem. "No jasně, natočíme nějakou kokotinu, budou prachy a koupíme novej matroš!" zaradoval se Daniel Miňovský, který se připotácel se skleničkou v ruce. "Oukej a ty to vole napíšeš!" probral se konečně Kotek a nechápavě si prohlížel mokré nohavice. "Co chceš psát? Prostě popiš dnešní večírek a přidej tam hezký baby!" škytnul ospale Jakub Prachař a tipnul mu nedopalek o rameno. "Ale chci tam pěkný kozy!! zasnil se Vladimír Michálek, "třeba Janičku Krausovou." "Tu néé! " protestoval zoufale Kryštof Hádek. "To by mě zase její bejvalej zdrbal". "Ty Vláďo, hoď tam něco mladšího!!"zaškemral Vojtěch Kotek, "vždyť Krausová je..." ale nedořekl "Mluvili jste o mě?" nakoukla do dveří zmiňovaná dáma. "Neruš, točíme!" zabrblal Daniel Miňovský a pokusil se dolít si do sklenice obsah nedaleké vázy. "A co v tom hraju?" nedala se Jana Krausová a ležérně si posunula ramínko volných šatů. "Milačku, ty nic, leda by se to točilo u vás na chalupě!" zapojil se do debaty producent Vojtěch Frič. "Zatím nemáme prachy ani lokaci." "To se zařídí" pohodila hlavou Krausová a otočila se přes rameno: "Chantal, už nechlastej a pojď sem!! Kluci točí novej biják!!" "Tak to máme v cajku, já brnknu vo nějaký to hulení!" zaradoval se Jakub Prachař ... Bylo nebylo - kdoví. Ale tak nějak to být mohlo! Aspoň tak to vidím já.

Americká Dívka s mušlí. Jak už to bývá, to podstatné nezanělo. Do popředí je doslova vecpán příběh Gracie, která koná jen dobro, nikdy nezapochybuje, prostě je dokonalá ... Příběh matky se nedovíme. Co jí přivedlo brát drogy? Bigotní matka? O otci a praotci se dovímejen z jedné věty u soudu, že existoval. Velkou neznámou zůstává babička. Je vdova či rozvedená? Vynahrazovala si chybějící partnerský vztah ve vztahu s dcerou, kterou dle svých vlastních slov rozmazlila? Velmi rychle narazíme na achillovu patu všech filmů "podle skutečné události". Diváka totiž až tak moc nezajímá jak to opravdu bylo do posledního písmenka. Taková rekonstrukce by byla suchá a nezáživná. K oživení příběhu je nutný zásah scénáristy, což ne vždy dovolí autor předlohy. Vznikají tak béčkové příběhy jako na běžícím pásu, nad kterými diváci (především divačky) zamáčknou slzu v oku a zapomenou, že něco podobného viděli/y. To podstatné, co by mělo zaznít a nezanělo je z mého pohledu kritika sociálního systému, který se podobá síti s příliž velkými oky - něco pobere, ale hodně toho propadne bez pomoci, lecky nadělá větší škody než je leckdy pochybný prospěch postiženého. Další aspekt jsou křehké až povrchní rodinné a partnerské vztahy, které podobné situace zapříčiňují.

Jednoduchý dětský film.

Pokud se válečné drama přenese do osobní roviny a nesoustředí se pouze na přehlídku bojové techniky a trikových scén, jde většinou o dobrý film. Tady se povedl scénář i obsazení hlavních rolí.

Viděla jsem kdysi dávno, když byly moje děti v tom věku, že je to bavilo. Jednou stačilo.

Na druhý pokus mnohem lepší dojem.

Už nějakou dobu si říkám, že princip doktor morous v kominaci s pohlednou učitelkou moc dlouho nevydrží. Tady tvůrci vsadili na nejistou kartu, první dvě série se to dalo, ale moment překvapení či novosti, chcete-li, rychle vyprchal, postupem času se nosná myšlenka rozmělnila, pokus oživit to vedlešími figurami moc nevyšel. Že by teď naděje na změnu?