Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Horor

Recenze (853)

plakát

Mission: Impossible (1996) 

Zezačátku mi film připadal naprosto nezajímavý, ale to se hlavně ve druhé polovině zlepšilo. Přesto mi připadá, že první díl Mission Impossible už hodně zestárl a rozhodně nepůsobí nijak nadčasově. Dojem z filmu mi kazila jeho až přehnaná naivita, místy děravý scénář a rozhodně ne příliš inteligentní dialogy. Dokonce ani ta kamera místy nepůsobila nejlépe. Na druhou stranu filmu nelze upřít určitou míru napětí a pokus o dějový zvrat se taky cení. Následující díly jsou na tom už naštěstí o dost lépe.

plakát

Atomic Blonde: Bez lítosti (2017) 

Režiséři prvního Johna Wicka mě stále přesvědčují, že na jejich akční filmy se můžu těšit. Atomic Blonde je stylově natočený akční film, který ale na rozdíl od Wicka prosazuje spíš komplikovaný příběh, než samotnou akci. Té je tu nicméně i tak dost a je natočená skvěle. Charlize Theron tu do své role dává všechno a vlastně i všichni ostatní herci tady jsou skvělý. Velkou roli zde hraje také hudba, která tu má hodně prostoru především co se týče hudby z 80. let. Samotný soundtrack Tylera Batese je tu ale také dost výrazný. I atmosféra roku 1989 je tu pojata zajímavě a z mého pohledu možná i svěže. Ve výsledku se jedná o akcí naplněný špionážní film, u kterého mi aspoň nehrozí nuda jako u mnoha ostatních.

plakát

The Disaster Artist: Úžasný propadák (2017) 

The Disaster Artist je vlastně pěkným filmem o tom, že když do toho dáte úplně všechno, váš sen se prostě splní. Možná ne úplně tak, jak jste si to představovali, ale splní. Sledování vývoje vztahu mezi Gregem a Tommym je tu vtipné a vážné zároveň. To vám dává představu, že vycházet s někým jako je Tommy může být někdy těžké. Přesto se Gregovi přátelství s ním nakonec vyplatilo a ti dva spolu dokázali něco, na co mnoho lidí nemá. Scény z natáčení The Room tu většinou působí zábavně, i když jich tu mohlo být přece jen o něco víc. Ale koneckonů tento film není jen o natáčení jiného filmu. Je to hlavně o Gregovi a o jeho pohledu na dění okolo. Celkově se jedná o hezký snímek, který možná i zahřeje u srdce, i když asi docela extravagantním způsobem.

plakát

Loganovi parťáci (2017) 

Logan Lucky je dobře napsaná komedie ve stylu Dannyho parťáků, u které jsem se hodně bavil. Námět dokonalé loupeže už mohl vypadat poněkud neoriginálně, ale v tomto filmu je aspoň z mého pohledu dost dobře vymyšlený, i když místy působí samozřejmě správně absurdně, což tu zajišťuje ten správný humor. A vůbec tu je několik scén, při kterých jsem se zasmál nahlas. O různorodé vtipné situace tu není nouze a herci si je očividně užívají. Třeba Daniel Craig nebo Adam Driver tu vyloženě hrají role jako nikde jinde a přesto jim to sedí. Zábavný film na večer, který mi rozhodně sedl.

plakát

Musíme si promluvit o Kevinovi (2011) 

Psychologicky brutální film, který zajistí, že stále máte pocit, že se směřuje k něčemu strašnému. Otázkou ale je, jestli to něco bylo skutečně nevyhnutelné a jestli se s tím nedalo něco udělat, než bylo příliš pozdě. Vše je tu ještě v dobrém slova smyslu nepříjemnější, když všechny události sledujeme z pohledu Kevinovi ztýrané matky a nemůžeme tím pádem vědět, co se přímo děje Kevinovi v hlavě. Celý film tak působí tíživě a chladně, což zajišťuje atmosféru plnou úzkosti. Herecky je to zvládnuté skvělě, konkrétně z Johna Reillyho sálá to správné nebezpečí. Až si říkám, jestli celý ten film vlastně nebyl jen o vzájemném nepochopení.

plakát

Vyvolený (2000) 

Ve Vyvoleném (nebo spíše Nezlomném?), mě velmi zaujalo vystavení scén a práce s kamerou. Mnohokrát zde například dochází k situaci, které ve vás má vyvolat napětí. To také funguje, ale způsob, jakým je zde použita kamera, alespoň na mě působila naopak klidným dojmem. Díky tomu je tu mnoho zapamatovatelných scén, které jsou ještě dokonalejší díky skvělým hereckým výkonům Bruce Willise a Samuela L. Jacksona, kteří tu v mých očích hrají jedny ze svých nejlepších rolí. Povedená je tu i hudba a to jak její klasické, tak modernější pojetí. Dojemnost scén tu skvěle prohlubuje. Celkově bych mohl říct, že se jedná o režisérsky typický film M. Night Shyamalana, ať už právě díky práci s herci a kamerou, dějovými zvraty nebo občasmými maličkými dávkami humoru.

plakát

Věc: Počátek (2011) 

Jistý potenciál jsem z tohoto prequelu cítil, ale ten velmi rychle po začátku filmu opadl. Nejhorší na tomto filmu je fakt, že je často až příliš podobný originálu v postupech proti mimozemské entitě. To vede akorát ke srovnávání a The Thing vedle svého předchůdce vypadá často nedokonale a nepromyšleně. Například originál začíná záběrem z vesmíru a poté následuje zoufalá honba za psem v doprovodu Carpentrovy hudby. Tento díl začíná dlouhým vtipem o incestu. Takže už od první minuty je asi jasné, kdo umí lépe vytvořit mrazivou atmosféru antarktického sci-fi hororu. Prakticky celý děn je předvídatelný, kvůli čemuž vypadá místy prostě líně. Odfláknuté je tu i CGI, které tu vypadá celkem lacině a působí tu skoro až jako výsměch praktickým efektům originálu. Ve výsledku je toto docela zbytečný film, který stejně nepřinesl nic nového.

plakát

Uteč (2017) 

Za největší kladnou stránku považuji napětí, které je tu po celou stopáž cítit. Místy je možná trochu odlehčené, ale stále tu je. Po celou dobu jsem fandil hlavnímu hrdinovi, aby přežil a to je chvályhodné. Chvíli vypadá film i zajímavě, ale po chvíli věci začnou být poněkud předvídatelné a přestávají vás překvapovat i ty věci, které vás asi překvapit měly. Teoreticky by se to nestalo, kdyby tvůrci nechali aspoň zezačátku klidnou atmosféru, ale už od prvních minut vám dávají jasně najevo, že tu něco nehraje. Ve výsledku tedy vůbec nejste překvapení, když začne jít do tuhého. Například je tu dějový zvrat, který by byl nečekaný, kdyby ho ale scénář nenaznačoval půl hodiny dopředu. Přesto jsem se u filmu bavil a byl jsem zvědavý jak nakonec vše dopadne. Musím ale říct, že při tak skvělém hodnocení Get Out na mezinároních filmových stránkách jsem čekal něco víc.

plakát

Transformers: Poslední rytíř (2017) 

Poslední rytíř je v mých očích o něco málo lepším filmem, než Transformers: Zánik, ale to je asi jako říct, že mezi sračkama je to jedna z těch ne úplně nejhorších. Občas jsem měl u tohoto dílu pocit, že už bere sám sebe s humorem. To by nebylo až tak špatné, ale způsob jakým to dělá je většinou trapný sám o sobě. Občas mi i přišlo, že ve filmu zabloudil nějaký nadprůměrný nápad, ale ten je většinou smeten špatným zacházením a je úplně ztracen v relativně špatně natočené akci. Finále tentokrát nebylo až tak špatné a hlavně ne tak hrozně natahované jako minule, ale ani to nestálo úplně za to. Ale jak říkám, předešlý díl mi přišel horší...

plakát

Wind River (2017) 

V prvních minutách mi to tak nepřipadalo, ale po skončení filmu přiznávám, že mě naprosto pohltil svým prostředím, svými lidmi, svou zimou a svým tichem. Dopředu jsem ani moc nevěděl, o čem Wind River vlastně je, a sakra, až tohle jsem nečekal. Nedávám 5* kvůli tomu, že by se mi líbil celý film, ale protože ve mě vyvolal jisté pocity, něco ve mě zanechal a mám tušení, že na tohle fakt jen tak nezapomenu. Víc asi netřeba říkat, na tohle se musíte podívat sami. Nic veselého ale příliš nečekejte.