JASON_X

Zatímco Planeta Česko mě před pár lety příliš neoslovila, jak tedy aspoň soudím podle mého starého komentáře, Planeta Praha mi sedla výborně. Možná hlavně proto že jsem z Prahy, že většinu ve filmu použitých lokací důvěrně znám, a že Macháčkův hlas se mi neprotivil tak, jako pisklavý hlásek Hádka. Samozřejmě už dlouho vím o muflonech v "Krčáku", o nutriích na Vltavě a Rokytce, o volavkách v ZOO, o strakách a veverkách v parcích a podobně, ale třeba plchové v ptačí budce, mravenci otrokáři u parkoviště, břehule ve výkopu nebo slípky na stromech nad Vltavou pro mě byli zajímavými novinkami. A možná, že až budu zase někdy v létě křoviňákem osekávat zarostlý chodník a nadávat jak ten prevít plevel zase všude roste, vzpomenu si na závěrečný krásný časosběr jarních pampelišek deroucích se z rozpraskaného starého asfaltu.

Zaokrouhlím hodně nahoru, protože audiovizuálno je bombastické, atmoška převážně vážná a podobných velkolepých velkofilmových scífek je bohůmžel v posledních letech jako šafránu. To ale nic nemění na tom, že hošan ztvárňující Paula Atreida postrádá pro svou roli patřičné charisma a jeho odpudivá fremenská milá s permanentně zpruzeným výrazem mi celou dobu lezla na nervy i krkem. Moje předpokládaná pětihvězda budoucímu letošnímu novému Alienovi i budoucímu letošnímu novému Mad Maxovi bude mít jistě větší váhu. P.S.: Jo a taky by mě zajímalo, čím se ty "miliony Fremenů" v té "neobyvatelné" písečné pustině vlastně živily. Písečným planktonem a myším masem?

Podíval jsem se na zdejší hodnocení, šel se vyzvracet, pak se vrátil, mumlal si něco o házení perel sviním a zaokrouhlil nahoru. Už druhý film od pí Amirpour se mi hodně líbil, ale tenhle mi sedl ještě víc, žeru ten její stylizovaný režijní styl, trochu mi připomíná mladého Jarmusche, třeba. Bavila mě lehce fantastická a přitom jednoduchá zápletka, bavily mě snad všechny zúčastněné postavy (včetně správného prcka), líbila se mi skvělá muzika, barvy, noční ulice, neony, mělo to prostě fajn atmošku a plynulo to příjemně, takřka vyzenovaně... No, záleží taky samozřejmě na momentální divákově náladě, třeba jsem dneska taky nadobyčejně vyzenovaný. Ale jestli naivně čekáte něco na způsob X-Menů, jděte rovnou o film dál.

Leckdo možná namítne, že Kaurismäki vůbec nepřišel s něčím novým, že zůstal zacyklený hluboko v minulém století, že jeho příběh nepraktických outsiderů je už x-krát ohraný, že jeho roztomile buranské postavy jsou vyumělkované a dnes už takřka nereálné, stejně jako jejich svět, ale já bych na to opáčil, že na takovéhle příběhy bych se mohl dívat neustále, že přesně to si od Kaurismäkiho žádám, že nic novátorského od něho nečekám a vlastně asi ani nechci, že jeho svéráznou starosvětskou poetiku a oslavu podivínství zbožňuju a že jsem si jeho nový kousek užil tak báječně, jako jsem si v minulém století báječně užíval i jeho starší (a už tehdy ''zastaralé'') věci v klubových kinech. Ale popravdě mě přece jenom docela překvapuje, že tenhle druh poetiky dokáže ještě i dnes zaujmout třeba porotu v Cannes. Tedy samozřejmě příjemně překvapuje. A tuhle sladce melancholickou sesterskou kapelu si jdu hned postahovat a už se těším, až si jí budu pouštět ráno cestou do práce tmavou, studenou, větrnou městskou periferií...

Vždycky, když koukám na starší americkou verzi ze třiadevadesátého, cítím u té zastaralé podívané trochu zklamání a lituju, že ještě nikoho nenapadlo o tomhle velezajímavém a silném příběhu natočit remake. A voila, moje tužba se tímto splnila. Cením si nejvíc toho, že ve filmu se konečně mluví španělsky a ne anglicky, a že je prostý nějakých těch drobných hollywoodismů, kterým se původní zpracování nevyhnulo. A i když se tam na můj vkus příliš řeší divácky atraktivní kanibalismus, líbí se mi nová verze určitě víc než stará, takže musím hodnotit maximálně. Každopádně tá pátá hvězda je ale hlavně za ten příběh. Mmch. ve filmu je jedna větší odchylka od reality - po nalezení trosečníků byla do civilizace obratem přepravena jen polovina z nich, zbytek musel ještě vydržet jednu noc na místě, i když se zásobami a v přítomnosti záchranářů. A pro zájemce přidávám i odkaz na místo tragédie na mapě (mapy.cz nebo google maps).

Megaakční meganámrd! Musel bych si pustit znovu jedničku (na kterou film přímo navazuje), abych měl čerstvé srovnání, ale v návalu nadšení solím do plných. Jasně, nedá se to celé (děj, zápletka, akce) brát příliš vážně, najdou se v tom samozřejmě nepravděpodobnosti i nesmyslnosti, taktika Adkinsových protivníků je opět podezřele sebevražedná, ale nevzpomínám si, kdy naposledy jsem byl u akčního béčka takhle zaujatý, zvědavý i napnutý. A stěžejní zásluhu na tom měla (opět) skvostná forma, tedy celý film natočený v jednom jediném záběru. Prvoligová, existenciálně silná akční jízda. A na rozskákanou ruční kameru si tentokrát pochopitelně stěžovat nebudu.

Heather Graham se po padesátce vrhla do erotického thrilleru, paráda, vypadá skvěle. Ale na to, že její Elizabeth je doktorka psychologie, je blbá jako tágo. Protože i ti největší tupci a retardi, kteří se na film dívají, už mají dávno jasno v tom, jak se to má s tím Asou a s převtělováním, ale ona ne, ona se furt diví a nechápe a čumí jako bluma. A pak už je pozdě. Ale třeba jí z toho všeho svrabu pomůže její nejlepší kámoška, taky doktorka, a to nesmrtelná horrorová bohyně Barbara Crampton, co myslíte? Prozradím jen tolik, že film od nenápadného až banálního začátku postupně graduje a graduje a v poslední jánevím půlhodině vás čeká nefalšované brakové peklo... vlastně nefalšovaný brakový ráj! Málem jsem řval nadšením, bezvýhradné divácké uspokojení!

V některých ohledech (třeba z hlediska "pravověrné scifistiky") lepší, než slavnější X-Files ze stejné doby. Baví mě, že je každá epizoda samostatným příběhem. Díky bohům, že jsem si na tenhle velkolepý seriál teď nedávno vzpomněl, dneska už si ho člověk při troše snahy může vychutnat i v původním znění s titulky a ne jen s blbým televizním cz dabingem.

Nejlepší nové akční scífko, jaké jsem za posledních x měsíců viděl. Na první povrchní pohled sice možná postrádá takový ten líbivý hollywoodský šmrnc, takovou tu velkofilmovou blockbusterovou patinu, ale chytrá zápletka mě postupně vtáhla do děje a už někdy v polovině jsem věděl, že tohle nebude žádný průměrný zážitek. Dostat tenhle námět do spárů Wachowští v oněch starých dobrých časech, ve kterých ještě měli pinďoury a uměli režírovat, mohl z něho vzejít smělý konkurent prvního Matrixu. A mimochodem představitelka Ester strčí svým charmem, sexappealem i akrobatickými fighty nějakou Trinity hravě do kapsy.

Bohužel jsem zdaleka neviděl všechny díly, ale ty, které jsem viděl, se mi už jako klukovi nesmazatelně vryly do paměti. A není divu, komouši v ČST mnoho podobných skvostů nevysílali. Báječný únik z všeobklopující šedivé, nudné a depresivní reality reálného socialismu. A už vlastně ani nevím, jestli jsem prve četl Dahlovy povídky v knížce půjčené od spolužáka a až potom viděl onen seriál, nebo naopak.