JASON_X

Výcuc od Cinemaxu mi sice naznačoval, že půjde o středoproudovou limonádu, ale jednak jsem chtěl vidět Héřin chrám a druhak jsem přesto doufal, že bych se mohl ve filmu přece jenom dočkat aspoň trochy nějakých těch černohumorných morbidností nad středoproudový rámec. Ale chyba lávky, zanechte všech nadějí, kdo si film pouštíte. Namísto toho, aby děj postupně gradoval, mění se naopak po celkem slibném rozjezdu v laskavě hřejivou a infantilně moralizující nudu, nudu vypočitatelnou a nenápaditou až do konce. A přitom jen konec samotný nabízel spoustu škodolibých variant a z filmové zápletky celkově se dala lehce vytřískat mnohem větší (=zvrácenější) zábava. K tomu nasládle hnusná hudba jak z Hobitína (nemyslím songy použité ve filmu) a diblíkovitá, slepicovitá a husovitá Juno Temple (o jejím partnerovi s očima jako sousedovic vořech radši pomlčím). A tak jediný moment, který mě ve filmu pobavil, byly dvě chasidské mlátičky s jejich "Šabat šalom!" a tečkou mezi oči.

Po x letech dostal Depp konečně veskrze vážnou a zápornou roli a těžce zabodoval. Naposledy co pamatuju si střihl záporáka snad v Astronautově ženě, ale jeho tehdejší mimozemský slizák byl jen slaboučký odvárek jeho současného gangsterského superslizáka. Maskéři se na něm fakt parádně vyřádili a jeho nezapomenutelná albínská držka s velkými šedomodrými duhovkami a čelní pleší má určitě aspoň z poloviny zásluhu na uvěřitelnosti jeho výkonu. Film je to sice rozvleklý, nepříliš záživný, připomínající svým nudným syžetem obdobné politické gangsterky ze sedmdesátek či osmdesátek (taky se v sedmdesátkách a osmdesátkách odehrává), ale díky zábavnému pohledu na psychopata Deppa a jeho řádění jsem si ho většinou docela užíval. A jestli jsem jak koukám dal středoproudově nudnému a moralizujícímu Deppově Blow trojku, tady nemůžu jinak než za čtyři. Ale ta čtvrtá je jen a pouze za Johnnyho.

Jako by po dvaceti letech vstal z hrobu Mrtvý muž... Myslím samozřejmě Jarmuschova Dead Mana, jehož ducha jsem ve filmu cítil. Jemu odpovídají třeba pomalé a zádumčivé dialogy, pomalý až statický děj, nebo těžkopádné a absurdní bojové scény (mimochodem jakýkoliv klan, který by bojoval taktikou našich troglodytů, by mezi okolními kmeny přežil sotva pár týdnů, a to nemluvě o jeho "stylu" života a způsobu rozmnožování). Ale pak zase režie v nečekaných okamžicích nabídne něco nečekaných (a nejarmuschovských) brutalitek, jimž vévodí šílená scéna porážky jednoho lidského samce... Absurdní, bizarní a v závěru brutální western, který mě hodně zaujal svou jinakostí, i když se ona jinakost často projevovala zbytečnou přemírou grotesknosti (tedy zbytečnou na můj vkus).

Taková normální australská rodinka. Brácha šuká bráchu a asociální máma ráda střídá chlapy. A vybírá si samé lepší týpky, nejdřív pederasta a potom psychopata. Psychopat je, tedy krom toho že je psychopat, taky idealista a snaží se zkrášlit a zušlechtit své okolí. To znamená vyčistit ho od úchylů, feťáků, homoušů a podobného lidského odpadu. No a když mu tihle všichni dojdou, pustí se i do mentálů a normálních lidí. A jak jsem ho tak za tu hoďku poznal, asi by dál čistil a čistil, dokud by svoje malé městečko nevyčistil úplně od všech. A čistí ho pěkně brutálně, aby si při tom taky trochu užil a nebyla to pro něho jen práce, ale i zábava. Divný film, divný scénář, divná režie, divná hudba, divní herci. Film, který určitě postačí vidět jen jednou.

(Nehodnotím příběh, ale jeho filmové zpracování!) Po mém nedávném nadšení z filmu Everest jsem si vzpomněl na tenhle svůj dosud nevyřízený rest, tedy: Silný a zajímavý příběh, nádherné a fascinující vysokohorské scenérie... a do toho co chvíli prostřih do studia na "mluvící hlavu", který vždycky spolehlivě zafunguje jako ťafka mezi oči, tedy hodně rušivě (eufemisticky řečeno). To se pak těžko můžete ponořit do napínavého děje a do krásných obrazů, když pořád s hrůzou čekáte kdy vám před oči zase vskočí nějaká mluvící hlava. Věděl jsem, že jde o hraný dokument, ale ne že jde o hraný dokument s neustálým kecáním xichtů ve studiu, navíc škodolibě vyzoomovaných přes celou obrazovku. Na ono kecání by myslím bohatě stačilo jen audio, nebo jen pár minut rozhovoru na konci. A pak ještě navíc zjistím, že ten polámaný nebožák, se kterým jsem celou dobu soucítil, nemá rád Boney M., bastard jeden! A pak člověk nemá být misanthrop.

Obecně mě tahle afektovaná pseudohorrorová gialla vůbec neberou, ale La terza madre mě po počátečním ošklíbání se docela pobavila. Děj je samozřejmě totálně praštěný, spousta scén působí levně nebo vyloženě amatérsky a Italové v Itálii mluví i píšou anglicky. Ale pro fanoušky žánru je právě tenhle způsob režie asi ta pravá lahůdka; nezasvěcený divák však možná upadne v rozpaky, jako třeba já v první půlhodině. A z prkenného a bezkrevného hereckého výkonu režisérovy dcery Asie jsem zůstal v rozpacích až do konce, měl ji spíš pokřtít třeba Antarktida, nebo Androidka. Ovšem furt lepší, než Matka Představená Čarodějka se silikonovýma ceckama. Několik scén se mi ale dost líbilo. Třeba matka s dítětem na Andělském mostě. Nebo vtipný konec japonské zoku čarodějnice. Nebo ještě vtipnější konec Uda Kiera. Nebo holohlavý pan vrah s velkou pusou. Nebo "boschovské" výjevy na konci ve sklepě. A lekla mě jedna dobrá lekačka. Ale úplně nejvíc ze všeho se mi líbilo domovní osvětlení na natahovací klíček, to jsem ještě nikdy nikde neviděl a chci ho mít v baráku na chodbě taky!

Co začíná jako lehce temná fantasy, změní se postupně v plnotučně horrorovou fantasy, která sice není bůhvíjak strašidelná, ale slabším povahám možná trochu zvýší frekvenci srdečního tepu. Výborný příběh, hezké obrazy, slušné triky a masky, pěkná výprava, hustá atmosféra, ale... tohle "ale" bych si snad mohl zkopírovat a automaticky švihat ke každému druhému filmu ...ale prachmizerná a schválně rozskákaná ruční kamera mi výsledný dojem z filmu hodně pokazila. Už mě tenhle současný kinematografický mor fakt štve, jsem otrávený z toho, jak se tímhle způsobem kurví jeden potenciálně pětihvězdový film za druhým a nemíní to snad už nikdy přestat.

Jemná křehotinka Emily začíná ve filmech nějak drsnět. Nejdřív přísná důstojnice v Edge of Tomorrow, teď dokonce velitelka specnaz komanda FBI a členka týmu pro boj s drogovými kartely. Sice jí tyhle role moc nevěřím, ale rád se na ni dívám. Ale v Sicariovi mě malinko krkala, protože nečekaně vyměkla a zároveň se stala protivnou Slečnou Korektní & Spravedlivou... Zato mě nadmíru potěšil Benicio ve skvělé roli nevyzpytatelného, mlčenlivého a drsného chlápka, který je tak trochu psychopat, ale ne bezdůvodně a navíc na té správné straně, takže je to v cajku a vy mu fandíte. Malinko psychopat je i Brolin a jemu fandíte taky, protože víte že má pravdu a že když chcete vyčistit septik, musíte si holt umazat ruce od hoven. Jinak Sicario je film pomalý a místo akčnosti klade důraz na budování temné a zlověstné atmosféry, což mám rád a což se panu Villeneuve nadmíru povedlo.

Děsil jsem se, aby tohle filmové zpracování knižní předlohy nedopadlo třeba jako Bukowskiho Barfly, tedy nevalně, ale naštěstí se tak nestalo. I když jsem Selbyho Poslední odbočku na Brooklyn četl ještě v minulém tisíciletí, byl to pro mě tehdy tak silný zážitek (stejně jako všechny jeho knihy), že se mi vryl hluboko do paměti. A během filmu se mi vzpomínky na obsah knížky živě vracely v celých větách. Kdo by taky mohl zapomenout třeba na Tralala, stávku, Vinnieho partu, nebo zženštilé teplouše. Troufnu si říct, že filmu se podařilo zachytit syrového, drsného a depresivního ducha předlohy věrně, i když co pamatuju, knížka byla ještě syrovější, drsnější a bezútěšnější; a třeba Tralala myslím dopadla mnohem hůř. Nad filmem možná bděl i sám autor (mihne se v malé roli řidiče auta, které porazí Georgettu, jeho tvář si dones dobře pamatuju z nějaké knižní obálky). Intenzivní vzpomínka a já lituju, že jsem tenhle film neviděl už dávno. A už vím, po čem se příště podívám v knihovně.

Chtěl jsem si dnes doplnit filmové vzdělání. A jak to dopadlo? No, když to srovnám s tím výletem na Kokořín... tedy chtěl jsem říct s třeba s "De Nirovým" Lovcem jelenů... No to se přece vůbec nedá srovnávat! Tam byla syrovost, existenciální hloubka, napětí... A co je v Taxikáři? Prd. Stále jsem čekal na nějakou tu závažnost a hloubku a existenciální sílu a dočkal se jen roztříštěného děje a scénáristicky i režisérsky slabého konce, na který jsem celou dobu spoléhal. Slabé tři. A mimochodem jestli chcete vidět mnohem lepší film o psychouši a rozpadu osobnosti, tak tady je: http://www.csfd.cz/film/11231-polibek-upira/komentare/