JASON_X

Kdysi jsem měl tenhle krásný a silný dokument nahraný na VHSce z ČT2 a točil ho stále dokola a dokola; tehdy jsem ještě dost chlastal, takže ke mně jeho obsah promlouval hodně osobně. Pak přišel věk internetu, VHSky letěly do kontejneru, přišly jiné dokumenty, no a tenhle jsem sice nezapomněl, ale rozloučil se s ním a jen občas zavzpomínal na mé oblíbené pasáže. A shodou okolností jsem ho před chvílí objevil tady: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123383458-pribehy-slavnych/499223100031006-asteroid-2374/titulky Sakra to mám ale radost!

Jelikož jsem už od Balabanova viděl kdysi Zámek a Bratra, bylo mi jasné že namísto syrového, dušezpytného a zádumčivého realismu, který mám na ruských filmech tolik rád, půjde spíš o jakýsi groteskní realismus. Ale ona není grotesknost jako grotesknost. Z téhle ruské (Balabanovovy) grotesknosti se vám ústa do úsměvu příliš neroztáhnou, zato se nejspíš zkroutí do znechuceného šklebu. A slabším náturám se možná i malinko zvedne kufr. Všeprostupující zdevastovanost, pokřivenost, ubohost, špína, bída, beznaděj... zkrátka předperestrojkový Černěnkovův Sovětský svaz. A jestli u amerických filmů za happyendy automaticky hvězdu ubírám, tak tady ji naopak přidám, protože tenhle film bez jakéhos takéhos happyendu by mohl být pro slabší jedince se sebevražednými sklony životu nebezpečný. No... ale když nad tím teď tak přemýšlím, tak on tenhle film vlastně ani žádný happyend nemá, takže nechám "jen" silné čtyři, Tarkovskij ani Zvjagincev to holt není.

Tedy ne že by mi vadilo, že tenhle film je totální mozkovýplach a šílenost - prostě kdo nemá pochopení pro retro, nadsázku a absurditu, tak ten ať si ho nepouští. Spíš mi ale vadí, že upíři jsou v něm vykreslení jako ti zlí a špatní, no a vlkodlaci i zombíci málem jako správňáci. Já tedy nevím jak vy, ale já si mít vybrat mezi těmihle třemi rasami, chci být každopádně upír, to je jasná věc. Upíři jsou vznešení a sexy a cool, zatímco lykani jsou páchnoucí chlupatá zvířata, no a o nechutných zombiích už ani nemluvím. Jenže tohle holt ti pitomci v té plebejské Ámošce nevědí, a tak ti jejich upíři jsou z buď záludní negři, nebo vypadají jako smažky, zatímco vlkodlaci se tváří málem jako aristokrati. Na tohle jim ale my Evropani přece neskočíme, že jo, vždyť my ty "naše" upíry známe přece mnohem líp!

Kříženec tarantinovky, telenovely a hodně praštěného comicsu. Kdyby ale do křížení nebyla zahrnuta ta telenovela, bylo by lépe, protože pasáže s Everlyinou matkou a hlavně dcerou spolehlivě ničí tarantinovsko-comicsovou atmosféru. Nechápu komu jsou určeny, protože pro děti ani pro citlivky zbytek filmu určitě není. A nás cyniky a milovníky ujetého humoru zase ta telenovelická složka znechucuje a otravuje. Takže film tak trochu pro nikoho.

"Dvé duší mně, ach, v hrudi přebývá..." Kdo by si při sledování Self/Less nevzpomněl na tenhle legendární Faustův povzdech, že jo... No, vlastně asi skoro nikdo. Tak jinak. Já kdybych se mohl zaživa převtělit, tak bych určitě nechtěl být nějaký šilhavý vošoust, ale pěkná mladá baba. A byl bych samozřejmě stoprocentní lesba, protože bych nesnesl, aby na mě lezli nějací zpocení chlupatí chlapi. No a k filmu? V rámci subžánru "oddechové sci-fi béčko" spokojenost, příjemně se na to kouká, je to lehce stravitelné, akční, více či méně originální... tedy až na závěrečnou scénu s plamenometem a zrcadlem, bezostyšně obšlehnutou ze Staré pušky. Ale kvůli středoproudově limonádovým vsuvkám, všelijakým těm "ajlavjúdédy" a podobným hnusům, a kvůli laciné a předvídatelné happyendovosti, nemůžu filmu napařit vyšší hodnocení, to bych si pak totiž musel naflusat do xichtu. Prostě ve výsledku taková červená sci-fi knihovna.

Ze začátku jsem byl chvíli nadšený, jaký je to povedený hybrid syrové středověké řežby, silně stylizovaných obrazů, pečlivě promyšlených záběrů, zajímavé syntezátorové hudby... Chvilkami mi přicházela na mysl i nálepka "popkulturní Marketa Lazarová", no, snad mě za tohle kacířství nepřijde v noci strašit duch nebožtíka Vláčila. Nakonec se z toho vyklubala sice prostoduchá, ale esteticky přitažlivá podívaná blízce příbuzná Refnově lahůdce Valhalla Rising. Ovšem po působivém začátku začne postupně vycházet najevo její mnohem chudší příbuznost s Refnem, natož pak třeba s Vláčilem... Klady: 1)barevná i dialogová střídmost filmu hodně sluší 2)Annabelle Wallis. Zápory: 1)natáčet na rozbředlé oranici (snad kvůli větší rádoby syrovosti?) považuju za dost nešťastný nápad - Sasové (ani nikdo jiný) by snad nebyli tak pitomí, aby žili v blátě 2)ruční (částečně) kamera se k filmu hodí asi jako kurva do kláštera - tímhle hovadským způsobem zprasit tak vizuálně hezký film by měl být v kulturně vyspělé společnosti hrdelní zločin trestaný nějakou odporně sadistickou torturou.

Mám rád filmy z prostředí americké white trash vrstvy, mám rád filmy o praštěných sektách, takže tenhle kousek mě nemohl zklamat, popravdě jsem čekal mnohem větší průser. A nebýt mizerné kamery, bylo to ještě lepší. Účes hlavního záporáka (nebo vlastně klaďáka?) byl ne-u-vě-ři-tel-ný. Nebýt holohlavý, chci ho hned taky. A chtěl bych ještě z takových zavilých křesťanských šílenců jako byl on nebo bratr Sherman postavit armádu novodobé křížové výpravy a vrhnout ji na ty kozomrdy z chalífátu, to by bylo žůžo.

Určitě nejsem sám, koho na tenhle biják nalákalo jméno Jima Parsonse na druhém místě hereckého seznamu... Což je ovšem nestydatá blamáž, neb "Sheldon" se v něm mihne jen parkrát, a navíc v nevýznamné roličce. A i jinak je ovšem Visions ztráta času. Jestli znáte ten pocit, kdy už po pár prvních minutách filmu jistojistě VÍTE, že tohle celé bude beznadějně špatně, tak Visions je prosím přesně ten druh filmu. Od začátku mi lezla na nervy i krkem nyvě čumící vizionářská těhulka, její steroidově opuchlý manžel, její kamarádka, otřesně jalové a šablonovité plky všech se všemi, sterilní a banální příběh s lehce předvídatelnou zápletkou, i režie ve stylu béčkového kanadského televizního filmu (pardon všem Kanaďanům). Ale docela to napraví konec, nejdřív nenápadnou narážkou na Rosemary's Baby a vzápětí nato slušnou finálovou zabijačkou. Ale za ten podfuk se Sheldonem to na víc jak na dvě nevidím.

Po dílčím zklamání z o rok mladšího německého Nordwandu, vylepšeného (=vymrveného) zhovadilými scénáristy, jsem si aspoň trochu spravil chuť u tohohle hraného dokumentu od autora slavného Touching The Void (http://www.csfd.cz/film/158505-pad-do-ticha/komentare/). Je v něm sice taky spousta polopatických patetických žvástů a každou chvíli i otravná mluvící hlava, ale aspoň diváka přiblíží víc realitě, než zhollywoodizovaný (=zprasený) Nordwand.

Úžasné horolezecké scény okořeněné skvělou dobovou výpravou! A kupodivu není Nordwand ani příliš zpolitizovaný, tzn. zahnojený nějakou kýčovitě antinazistickou propagandou, jak jsem se zprvu obával (a ze dvou zúčastněných Rakušanů udělala dokonce šovinistická německá režie naprosto regulérní retardy... což se dá ovšem pochopit, protože Rakušani jsou jen nedokvašení, tj. podřadní Němci). ALE: Ale bohužel jsem si před zhlédnutím filmu vygúglil 'jak to tenkrát skutečně bylo'. Bohužel proto, že mě tudíž nesmírně nakrknul ba přímo nasral jeho závěr s neohroženou, zamilovanou a hlavně úplně fiktivní dívkou. Myslím, že ani hollywoodská scénáristická sebranka by příběh 'podle skutečné události' nedokázala "vylepšit" (= vymrvit) o mnoho víc, než se to tímhle ekelhaft způsobem podařilo německým scénáristickým schweinehundům. A navíc Toniho poslední slova nebyla "je mi zima", ale "už nemůžu". A to jsem chtěl dát původně pět, scheisse! / Před zhlédnutím Nordwandu (nebo po) důrazně doporučuju vidět i tenhle hraný dokument, který je realitě blíž: http://www.csfd.cz/film/239220-vzyvajici-ticho/komentare/