ForGump

Nebudu za žádnou cenu zlu ustupovat. Díla jako Fast X ničí kinematografii, je to vlastně jen pro zastydlé puberťáky či přerostlé maskulinní hovada, kde se plní jejich veškerá výbušná přání, která jsou směšná, a co směšná, ta už jsou tak k pláčí dementní, že ještě by zmínka o smíchu mohla vyvolat falešný dojem zábavnosti. Nene. Tento výtvor je vtipný přesně v jednom momentu, který ovšem trvá pouhých pět minut a je v něm Jason Statham, scéna jako z Ritchiovky, která jakoby sem ani nepatřila. Všechno ostatní je opět blábolení o rodině a nonsens jako valící se bomba ulicemi Říma, přiruční stíhačka, skoky z přehrad či Brie Larson s kulometem. Kdo se nad tím dojímá? Jste lidi v pořádku? Pilulky máte v nejbližší lékarně. Fast X: Endgame... P.S. Zemře John Cena, girl power na Antarktidě ve složení Theron, Rodriguez, Gadot a na konci je The Rock. Tak a už nemusíte utrácet. 10%

Je známo, že filmy Roberta Rodgrigueze byly vždycky trošku ujeté. To si tady můžeme s klidem potvrdit, byť to není nic jako Machete nebo Planeta Teror. Hypnotik zavání lehkou zakázkou, kterou si Rodriguez evidentně nevymyslel, ale dle titulků jen poupravil dle syžetu od Maxe Borensteina. Když už nic tak tento na sto honů béčkový film má alespoň velmi dobrou právě režii, je totiž velmi dobře vidět řemeslo, které RR stále ovládá. Nicméně Hypnotik je tak šílený mindfuck, až jsem žasl. Naštěstí je důležité že to je opravdu rychlé, lehkých 90 minut nakonec nedovoluje ošívání v sedačce, vlastně stále člověk žasne, co se mu děje před očima a taky si říká, jestli samotný film se mu nějak nezdá a jestli William Fichtner ho také nezhypnotizoval a on po filmu nedojde vykrást blízký McDonalds. 30%

Finská vyvražďovačka nácku s jemnou příchutí westernu a galóny krve, vybuchujícími lidmi a koněm a dvěma brašnama zlata. A funguje to tak nějak napůl, vina bude asi především na mé straně protože jsem již notně přesycen těmito krváky a je to už trošku k uzoufání co nám velká kina nabízejí za zážitky. Sisu je alespoň v lecčems originální a scénarista a režisér v jedné osobě dovede celkem obstojně pracovat s černým humorem, byť to celé vypadá jako kdyby Tarantino natáčel bezmezný art, ale to Helanderovi prominu. 70%

Příjemná velice barevná poťouchlá adaptace bideohry, kterou zná snad každý, který se narodil v 90. letech, nicméně žádná nostalgie mě nepolila. SuperMario Bros. ve filmu jsou tak v konvencích dnešních animovaných filmů a blockbusterů obecně, že nedávají ani důvod. Je to velké, je to výbušné a je to mnohdy dost silly, ale furt vás to, tedy mě to neuráželo. Byla to příjemná jednohubka, ale nedávno jsem viděl poprvé Raubíře Ralfa a ten mi nějak přišel lepší a stylovější.. prostě u studia Ilummination jako obvykle, solidní a příjemné ale stále o ten krok pozadu za Disneym/Pixarem. Ale je naprosto jasné, že ti nejmenší si želvičky, opičáky a houbičky užijí o dost více o tom žádná. 60%

Pokud jdete po práci a ještě na prahu noci na Air nutně ve vás bují obava, zda to nebude v tomto stavu trošku poprava a úspávačka, ale po těch všech krvavých blbostech jako Invalida, Wick, Bullet Train, nebo Renfield to chtělo něco rozumnějšího. A byl jsem rád, že jsem tento bravurně a po všech stránkách profesionální snímek viděl, protože to má dobré tempo a je to báječně nacastované. Navíc jsou to všechno podstavy natolik zajímavé, že vlastně všem rozumíte a jste s nimi rádi. Byť je to film z drsného bussinesového prostředí tak v centru dění je především kreativec Matt Damon a jeho v mnoha ohledech těžká bitva za dosáhnutí spojení s Michalem Jordanem a je to dostatečně poutavá a sympatická bitva, že se celou dobu bavíte velmi dobře. Samozřejmě dojde i na věty až patetické a stokrát omleté, jenže ono to nevadí, protože ten příjemný 80s vibe podkreslený supr hudbou se na vás přenese a dodá pocit blažený. Příjemný film. 70%

Těžko obhajitelná délka ubírala body už předchozímu filmu Karáska Amnestie, tady je to ještě daleko méně ospravedlnitelné. S kameramanem Juríčkem už se utrhli z řetězu definitivně a přinesli podivně nefunkční patvar složený z krimikomedie jako od Guye Ritchieho, smíchaný špetkou Michaela Baye 90.let a témat jako ze sociálního dramatu od Petra Václava. Extrémně stylizovaný a přehnaně dlouhý film Invalida pojednává o jedné pomstě údržbáře jemuž stojí za zadkem bodrý Rom, jak jinak než Godla a je to hodně zvláštní a ujeté tím nepříliš příjemným způsobem, kdy právě komedie postrádá humor a sociální témata jsou podaná hrubě neotesaným způsobem a celé je to zasazené do období devadesátek celkem bezdůvodně. Ten hype kolem toho nechápu, protože Invalida je zástupce filmů, který už dneska nejsou cool, protože když byl, tak se psal rok 2000. V roce 2023 už bych čekal něco invenčnějšího. 30%

Buď chlap není až tak nehorázný a dementní film jako velká spousta podobných českých pokusů. Jen je bohužel úplně nijaký, není vůbec vtipný, celé to drhne po dialogové stránce, u mnohých postav se jen tak mimochodem dozvídáme o nějakých jejich hlubších těžkostech a v případě skoro hlavní postavy Ondřeje Sokola tomu není skoro pořádně rozumět, co to je přesně za člověka (byť to tedy na konci vypadá, že je to asi jen zastydlý homosexuál, ale je to nepříliš jasné) a je těžké nějak s kýmkoliv soucítit. A opět se obávám, že Samirovi nedělal nikdo na Nově dramaturga a to je bolest české kinematografie již spoustu let.  Představoval jsem si chvílemi jak by to natočil někdo jako Wes Anderson, který by tomu dodal větší absurdno a hlavně i vtip (pokud by mu tedy přišlo super něco podobného točit).  Takhle si to přes docela zdarnou technickou stránku nezaslouží víc než 20%, čistě protože je to naprosto zenové a nudné.

Budu radši stokrát koukat na infantilně zábavné filmy Davida Leitche, než na infantilně debilní blockbustery typu Godzilla vs. Kong, nebo na infantilně pateticky trapné Fast and Furious. Hlavním důvodem je, že Leitch má podstatně lepší smysl pro humor, má smysl pro tempo a překvapení. Navíc umí dobře a velmi zručně zrežírovat akční scény s někým, kdo rozumí jejím choreografiím a navíc má velmi dobrou střihačku, která to skvěle a dynamicky sestříhá tak, že člověk nemusí zívat či se jinak ošívat. Délka 120 minut je navíc naprosto adekvátní, aby vás to nezačalo prudit. Dobří herci included, LadyBug Brad Pitt, rozkošně šílená Joey King, nebo úchvatná dvojice Citrón a Mandarinka, spousta narážek na japonskou popkulturu ve vlaku plném šílenců. Krev teče jak má, střílí se, seká se, vybuchuje to jak má. Až na těch záverečných pár minut, kdy už to je až příliš dementně husté, tomu vlastně nemám co vytknout. Poctivá žánrovka současnosti. 80%

Myslí si to o sobě, že je to strašně moc meta až už to není zábavné a v konečném důsledku se to neustále připomínání klišé hororů stane klišé a je to otrava. 40%

Je vlastně naprosto neuvěřitelné jak nefuknční Don't Worry, Darling je. Extrémně nesympatické postavy, kde ani herectví Florence Pugh nic nezachrání a brutální neherectví Harryho Stylese všechno ještě pohřbívá. Nechci se mýlit, ale Olivia Wilde po velmi pěkném Booksmart, ztratila glanc a snad dokonce ani neumí režírovat, protože na takhle ambiciózní tvar, který se postupem času zvrtává v jakousi metaforu života na Zemi, by se i větší kofři vymlátili. Opravdu to režijně vůbec nefunguje v budovaní napětí a to i přesto, že mi přišlo, že se všichni snažili, aby to byla atmosféra jako od Hitchcocka. Jakoby z nějakého vzepření se okolnostem působí kamera Matthew Libqatiqua, kterou bych klidně zařadil do TOP 5 kamer loňských filmů a zase po čase John Powell a jeho úžasná tepající hudba. Všechno ostatní je ale v tomto filmu v rozkladu, protože nikdy nechcete, aby se divák při filmu tak ošíval. Pro mě to bylo hodně špatně stravitelné a jednoduše řečeno to nefungovalo opravdu nepříjemným způsobem. 30%