Zagros

Remake klasiky se moc nepovedl a to jsem tentokrát raději ani nic neočekával. Bohužel se mi dostalo podprůměru i na typický americký sci-fi akčňák. Logika byla mimozemšťany odpravena nemilosrdně již na začátku, atmosféra mě celou dobu nedokázala vtáhnout, na akční film jsem se překvapivě nudil, s postavami jsem nedokázal najít společnou řeč a selhala i režie. Kam se film hrabe například na první Den nezávislosti, když to po sobě čtu, dvě hvězdy jsou ještě milosrdné.

Černá romantická komedie... že to spojení nejde moc dohromady? To je pravda, alespoň pro mě v tomto filmu. Zápletka je banální, napětí téměř žádné, romantika nefunguje a humoru jsem moc nenašel. Za sympatickou Sandru Bullock přihodím druhou hvězdu a na film se znovu už nikdy nepodívám.

No... taková klasika televizní zábavy pro masy u televize :-). Ke Krampolovi je možné mít spoustu výhrad, ale na podobný typ pořadu se hodí dokonale a občas se mu podaří i nějaký ten vtip. Když se v konkrétním díle navíc povedly otázky, o zábavu bylo postaráno. Je mi jasné, že tvůrci vybírali vždy ty největší perly, ale i tak to bylo někdy až "hrůzostrašně" zábavné a některé otázky a odpovědi si pamatuji dodnes.

Hokej miluji, i když u na něj nemám tolik čas, proto jsem film (netradičně komedii) z hokejového prostředí nemohl minout. A musím říct, že Goon je překvapivě dobrý film. Je to svižně natočeno a výborně obsazeno a zahráno. Stifler opravdu překvapil, role mu sedla parádně a já mu věřil všechno. Ano, sice se nevyhrabe ze žánrové šablony sportovních filmů, ale protože se nebere vážně, na nic si nehraje a chce jen pobavit, vůbec to nevadí. Silné tři hvězdy a někdy v budoucnu si Goon určitě zopakuji.

Tady rovnou dávám plnou palbu pěti hvězd. Film mě naprosto uchvátil a pan Tarantino opět jednou dokázal namíchat dokonalou filmovou magii, která mě spolehlivě pohltila na více než dvě hodiny. Brilantní režie, úchvatná kamera, parádní hudba, výtečné obsazení a ještě lepší herecké výkony, skvělý příběh, napětí a gradace, černý humor, ... Už úvodní scéna mě svým napětím dokonale přikovala do sedadla a postupem času to bylo dokonce ještě lepší. Například další nezapomenutelná scéna v hospodě. Ke vší té chvále musím říct i to, že film funguje i opakovaně. Viděl jsem jej i podruhé na plátně a mé nadšení bylo snad ještě větší, když jsem si dokázal vychutnat všechny detaily. Za mě je to společně s Pupl Fiction nejlepší Tarantinův snímek. Bravo!

Klasika mého dětství! Vzpomínám si, jak jsem neskutečně Bastienovi fandil, držel mu palce a obával se přibližující se Nicoty. Koncept čtení dobrodružné knihy a postupné zaplétání se do příběhu je geniální. Takhle nějak by měly fungovat příběhy pro děti. Dokonale je vtáhnout a rozvíjet jejich představivost a kreativitu. Dávám poctivé čtyři hvězdy a jako dítě bych nadšeně napálil i tu pátou.

Pro sci-fi příběhy mám slabost a vždy se rád vrhnu do nového dobrodružství. Zvlášť, když slibuje neotřelý způsob vyprávění. Líbil se mi úvod a mimozemšťané ve formě uprchlíků, atmosferický, zaprášený a spíš depresivní vizuál a stylizace. Co se mi naopak nelíbilo, byla spousta logických chyb, blbostí a také mnohá klišé. Proč se sakra pořád cpou mimozemšťanům lidské vlastnosti a způsob jejich chápání? Nakonec hodnotím jen za dvě hvězdy, ale je to převážně za zklamání z nevyužitého potenciálu... škoda District 9 měl našlápnuto dobře... snad příště.

Tenhle vánoční hit mě dlouhou dobu obcházel, viděl jsem jej teprve před pár lety a už vím proč, nijak mě neuchvátil. Ano, dá se obdivovat bohaté obsazení, pochválit řemeslnou stránku, do detailu vypiplanou atmosféru svátků a někdo nekriticky opěvuje propletenec příběhů s kouzelným závěrem. Na mě to vůbec neúčinkuje, měl mě varovat již popisek filmu... "komedie ve stylu Čtyři svatby a jeden pohřeb a Deník Bridget Jonesové". Zkrátka nejsem cílovka filmu, přesto se snažím hodnotit tentokrát objektivně a dám sice velmi slabé, ale stále tři hvězdy.

Jakým způsobem se dá soudit něco, co je pro demokratickou společnost postavenou na právních základech nepředstavitelné? Jaká je vina jednotlivce ve službách státu a režimu (byť nacistického)? Kdo je vinen? Jednotlivec, nebo je sám o sobě obětí? A zajímá to například v Americe ještě vůbec někoho? Všechny tyhle otázky nastoluje černobíle soudní drama Norimberský proces. Řemeslně je natočeno skvěle a i přes svoji dlouho délku mě k obrazovce doslova přikovalo. Výborným hereckým výkonům vévodí mimořádný Spencer Tracy, který zcela poprávu obdržel za film Oscara. K maximálnímu hodnocení opět mnoho nechybělo a je možné, že při dalším setkání s filmem poslední hvězdu přidám.

Jeden z nejlepších filmů o závislosti na drogách, který byl natočen. Proč? Protože jen nepoučuje, nestraší a nechává hodnocení na divákovi. Navíc je perfektně natočen. Výborné obsazení a herecké výkony, scénář, kamera, výtečná hudba... vše nádherně souzní a formální stránce nelze nic vytknout. Příběh začíná jako velká jízda, postupně vše kvůli drogám upadá do sraček (někdy až doslova) a cesta zpátky nahoru do normální života je sakra složitá. Nejsilnější myšlenka filmu je objasnění důvodu, proč lidi berou drogy. Protože pak všechny jejich problémy zmizí a zůstane jen jeden... Kde seženu další dávku? A to život dokáže zjednodušit a pro některé je to bohužel vítané východisko. Bez dalšího rozepisování dávám maximální možné hodnocení a jdu si pustit soundtrack.