Drom

Hele, to sem asi viděl. Nebyl to ten film, kde je na začátku instruktáž pro dementy, kteří netuší, co je vesmír? Jasně a pak tam 90 minut bučí Sandra Bullock uprostřed CGI animace. Už si vzpomínám! To bylo to, jak to nebylo moc drama a vůbec thriller. Ale hodně sci-fi, hlavně o tom, jak američani posílají na oběžnou dráhu nekvalifikovaný diletanty a paka, v čele s naprosto otravnou vypatlanou doktorkou slepicí. Prej letovej specialista, hahaha. Chudák George Cloony, divím se, že nespáchal sebevraždu. Jo vlastně... Pokud hodláte číst sál, tak upozorňuju, že budou už nádledovat jen variace na to, jaká to byla ubulená, nudná, ustrašená, sebestředná, patriotická, nahluchlá, dementní, omezená, zaostalá, nesnesitelná, na pěst zralá, nafrněná, dutohlavá, zamindrákovaná, ubulená, nudná, ustrašená, sebestředná, patriotická, nahluchlá, dementní, omezená, zaostalá, nesnesitelná, na pěst zralá, nafrněná, dutohlavá, zamindrákovaná, ubulená, nudná, ustrašená, sebestředná, patriotická, nahluchlá, dementní, omezená, zaostalá, nesnesitelná, na pěst zralá, nafrněná, dutohlavá, zamindrákovaná ženský pohlavní orgán. Asi máte pocit, že se opakuju. Ne více, než prvních 15 minut filmu celou stopáží. S tím rozdílem, že v mém komentáři teď nebude následovat happy end.

Děkuji Koryntos za připomenutí filmu, ač já to na odpad nevidím. Teda nikoliv úplně... Jasně, drama ani psychologický film to teda rozhodně není. Ano, Bohalka se po scéně kutálí a funí, v zásadě platí to samý jako pro ten pořad, kde dělá, že vaří. Už jsem zapomněl, jak se to jmenovalo. Jistě, až na Ondřeje Vetchýho a Viktora Preisse jsou ty herecký výkony spíše průměrný až žádný. Samozřejmě, že zápletka je tak na půlhodinovej díl nějakýho supr takyseriálu. Jen pan Zelenka to tvořil s představou, že dělá velký psychologický drama. Trochu však pozapomněl, že v tom případě by měl tu stopáž něčím naplnit. Třeba dramatem a psychologií. Takže co to vlastně je? Podle mě se to nejvíc blíží tomu, čemu v Český televizi obvykle říkají komedie. Nebo Bakaláři, chcete-li. Akorát to mělo bejt víc seriózní. Takže vám je jasný, že ani moc vtipný to nebylo. Prostě je to takovej běžnej veřejnoprávní kydanec pro běžnej televizní večer, kdy na ostatních programech běží ještě něco o moc strašnějšího. Raději nevědět co. A pokud je toto dáno, pak se za plus může považovat kde co, i fakt, že střih a kamera nejsou z jiný planety... a že to je jenom plochý... a že dialogy nejsou náhodné blábolení... a že...

Slovenská verze (kopírka) pořadu Retro od České televize. Rozdíl je především v tom, že tam neúčinkuje otravná Martina Vrbová se svými rádoby vtipnými scénkami a průpovídkami, jinak je to v zásadě stejný formát. Krom faktu, že je tam víc slovenštiny, což jaksi není žádné velké překvapení. Někdy tam jako kulisa na pozadí hraje znělka toho či onoho více či méně oblíbeného československého seriálu. Jako bonus tak může člověk vzpomínat, ze kterýho to bylo. Takže tedy, sečteno a podtrženo, bratrům ze Slovenska se to sice podařilo mírně vylepšit, ale i tak zůstáváme pořád na průměrných třech hvězdičkách. I když o ždibec lepších, než ty pro tu českou verzi. Pořád je to totiž jen taková populárně-zábavná glosa s někdy zajímavými avšak obecně mělkými informacemi.

Dobře, dal jsem tomu něco přes hodinu, ale i jako nepovedenej nekorektní humor to neobstálo. Nevěřil jsem tomu na vteřinu ani slovo, ani scénu, naprosto vůbec. Dokument? Možná bych měl dát jednu židovskou za paměť herců, odříkali ty scénky pro kameru hezky. Tak na 88. pokus. Teda pokud bych chlastal ředidlo a termín "hezky" by měl význam "stejně přirozeně jako v pravé nereality šou na vašem oblíbeném výtokovém kanále". Tohle bylo skoro tak chytrý, hlubokomyslný a uvěřitelný jak ten předvolební bulvár Atomia Okamúry, kterej mi přišel před volbama do schránky. Ten plátek měl však navíc integrovanou vykrádačku Člověče nezlob se, Okamurův blbeček, a soutěž o iPhone. Mluvím samozřejmě o ?scénáři, ne o ?ideologii ?neonacisty ?Dalibora. Co nám tím autor jako chtěl (o sobě) sdělit? Že má záporný IQ? Očividně mu šlo o nepromyšlenou prvoplánovou primitivní a ubohou habaďůru na diváky. Což se povedlo. To musí bejt ale dement... Vít Klusák, nikoliv Daliborek.

Je mi líto, ale jeden díl mi stačil! Už jenom úvodní 4 minuty, který mi slibujou, jak to bude bomba a íbrkůlmegasuper a nic jinýho se v nich nedozvím, mluví za vše. Mám se opět a zase opakovat o těch trapných vycpávkách, řídkém obsahu, opakováním, wow efektu, přeskakováním mezi tématy kvůli poruše soustředění dementů u televize, zkratkovitých a zavádějících komentářích s neúplným a povrchním obsahem vytrženým z kontextu, integrované reklamě na firmy, kde se natáčí a celkově o dementním formátu plným keců s minimem informací, které jsou určeny pro první stupeň základní školy a možná školky? A ty komerční přestávky každý 3!!! minuty? To jako fakt? Já se s tim už mazat nehodlám. Kdybych neviděl milión takydokumentů podle stejně chromýho kopyta chcíplý kobyly, možná bych v křeči přemejšlel o jedný hvězdičce, ale mám toho tak akorát dost. Hanba! Doporučuju vykopat tvůrce na dvorek a postřílet.

Přesně, jak píše nirvanafan. Kdyby to byla (maximálně) hodinová záležitost a kdyby to bylo temnější, kdyby si režisér a scénárista vzpomněli, že méně je více, kdyby... Herecké výkony jsou rozhodně plus, ale když se nad tím člověk zpětně zamyslí, tak vidí ty vycpávky a natahování. Ty zbytečnosti, které zcela nesmyslně otupily ostří zápletky. Ty nepotřebné vložky a vyfoukanou vatu (naštěstí nikoliv příliš cukrovou). Je smutný, že film vlastně sám svým zpracování pohřbívá to, o co se snaží a strhává s sebou i výkony všech aktérů a někdy snad i zajímavou kameru. Nebýt toho všeho, přihodil bych 1 až 2 hvězdičky navíc, ale bohužel se nepodařilo a Jan Hřebejk opět nezklamal. Ne nadarmo je pro mě vždy signálem, že při nejlepším to bude tak možná průměr. A nikoliv dnes, protože dát tomuto filmu tři hvězdičky, musel bych přihodit po hvězdičce i mnoha lepším filmům, které jsem za průměr označil dříve. A kam bychom se pak dostali? Veliká škoda!

V první polovině to vypadalo jako celkem klasická a nijak třeskutě nápaditá rodinná skorokomédie o trampotách a problémech jedné ne příliš sympatické rodinky. Taťka ímrvére maká, mamka se (ne)stará vo parchanty, který jí nadělal a smradi celý dny votravujou (protože v jejich ideálním světě neexistujou školky). Motají se tam nějací ti "kamarádi" a známí, bla bla bla... Jenže pak se začne postupně ukazovat, že v tomhle filmu jsou všichni úplně šáhlí. Jako úplně (všichni a šáhlí). Taťka věnující se vymějšlení blbostí pro děti za účelem vytřískání prachů z rodičů, matka žijící v představě, že je umělkyně (a klasicky neví, co chce), děda věnující se chlastu, drogám a hazardu, vypatlaní kamarádi chytří jak rádio, mentálně narušení známí, otravní sousedi, pošuci, kreténi, debilové... jéje! O parchanty se pořád nikdo nestará, takže si dělají co chtějí a ostatní si taky dělají, co chtějí. Křiklavý barvičky, popový cajdáky v podkresu, levný vtipy, nerealistický děti, neoriginální zápletka... A navíc mají všichni vši. Reklama na Mercedes už je jen takovej bonus. Já nevím, co by mě na tom mělo zaujmout, když dokonce ani Kristýna Boková ty kozy neukázala pořádně. Možná některý obstojný herecký výkony, za to je ta jedna lepší hvězdička, ale...

Naivní Eliška (Petra Hřebíčková) je na plný úvazek městská fiflena zahejbajícího a přitroublýho Pavla (Jiří Langmajer). Ovšem jen do té doby, než ji na prahu čtyřicítky pošle do prdele a vymění za mladou kravku (blbec). Když nerealistický život, tak od základů! Eliška se rozhodne začít od nuly jako ubulená kráva v malém středočeském vidlákově. Nakonec, nula od nuly pojde. Dementní a přihlouplý starosta (Miroslav Táborský) donutí Elišku nastěhovat se do jedné barabizny s asociálním alkoholikem Božíčkem (Ondřej Vetchý), který díky svým vlastním neblahým zkušenostem s demencí něžného pohlaví chce mít už jednou konečně v životě pokoj (a šmírovat sousedy). Než ho bude mít na onom světě definitivně. Jeho pravdomluvnost a trefnost může trumfnout snad jen jeho povolání – Božíček povětšinu času nepracuje a když, tak zahrabává mrvoly. Eliška má ovšem v hlavě vymeteno, takže rozhodně bude řádně otravná. Tak to je premisa tohodle Prima vývaru z opičích bobků aneb milióntá verze toho, jak si pražáci predstavujou venkov. Ano, jistě, dialogy jsou pitomé a rádoby vtipné, obraz je parádně přibarvenej a líbivej, příběh je těžce neoriginální a hloupoučkej, životní situace jsou idealizovaný a nerealistický, všichni jsou tam hezký a nebo (rádoby) komičtí. Bohužel to ale nad vodou drží dobrý herecký výkony a slušný zpracování, což je největší škoda. Tak jsem se těšil, že to poletí do odpadu. No snad příště. Teda určitě...

♫♪♫ Příběh co vám povím teď je pravdivý na to vemte jed a není vůbec vymyšleneííí. ♫♪♫ Je vo chlápkovi jménem Jan co napsal to a režíroval a k ruce další blbečky měl. ♫♪♫ Měl jednu ruku dřevěnou a tu druhou taktéž levoúúú. ♫♪♫ Bylo jasný z prvních vět, že dílo bude zavánět, takovej film vybleteííí. ♫♪♫ REF: Kdo tu blil? To byl Bill, jó rychle blil, ten tu blil, blil, blil, rychle blil. Tenhle filmík není poslední, v okolííí. Není přiliš nový ani vůbec hezký, ale za to velmi pitomý. Jó pitomý. ♫♪♫ Pouštím si na jůtubu a mám chuť si dát přes hubu, když tenhle divnej film se mi spustil. ♫♪♫ Koukatelnej moc nebyl a já se hnedka naježil, zkrátka nikomu se vůbec nelíbil. ♫♪♫ Znáš mě já jsem ten debil co tyhle kidy vypotil. ♫♪♫ Víc než jednu nechci dát, nesnaž se mi to rozmlouvat, když jsem to viděl, málem jsem taky blil. ♫♪♫ REF: Kdo tu blil? To byl Bill, jó rychle blil, ten tu blil, blil, blil, rychle blil. Tenhle filmík není poslední, v okolííí. Není přiliš nový ani vůbec hezký, ale za to velmi pitomý. Jó pitomý. Jó pitomý. Jó pitomý. Hůhů! ♫♪♫

Tak schválně, jestli jsem to pochopil správně: Mentálně narušený princ chce všechno udělat z porcelánu, domy, školy, lidi stromy, psy. A proto potřebuje víc hlíny. Opouští tedy léčebný ústav, v jehož zahradě se promenují pacientky léčené z nymfománie, a spolu se svým ošetřovatelem se vydává na strastiplnou pětiminutovou cestu. Do domku nedalekého chudého venkovana, jehož žena chce dítě, ale namísto toho, aby svýmu starýmu dala, celý dny a noci se modlí. Bůh se na to už nemůže dívat a sešle jí větev, aby si řádně za svou blbost našlehala. Pomatená venkovanka však ratolest začne opečovávat jako své dítě. Do toho přijíždí florofilní princ a osud si s ním pěkně zahrává. Hledá hlínu, přijde sem a najde křoví. Prohlédl si ho dobře a nic mu na něm nevadí. Naopak. Ani květináč mu nevadí, ten se mu na ní právě nejvíc líbí. Taková věc u kytky může být znakem jisté vášnivosti. Prostě na první pohled, lejtka úplně spálený. Celý dny se s košťálem mazlí a když ho dokonce zkusí kouřit, začne mít docela divný halušky o ošklivý ženský. Tady už to začíná bejt ujetý. Princ chce mít s rostlinou děti, ale není mi jasný, kterej z nich dá semeno. Každopádně pro potomky potřebujou velkej květináč ve tvaru kolíbky a proto se pro něj vydává do OBI. Toho využijí sexuchtivé spolupacientky, vniknou do princova pokoje a navzájem se ošustí větvema. Trošku bizzare, ale viděl sem i divnější porno. Bohužel však k rostlině přičichnou, zjistí, že je to konopí a netrvá dlouho a celou jí zhulí. Když se pak princ v absťáku vrátí a těší se na pořádný brko, je rozezlen, že nic nezbylo. Musí tedy začít od začátku. Od překupnice sežene novej klon, zasadí ho, zalévá a ošetřuje. A na konci sezóny má opět větve obalený palicema, pryskyřicí až přetékajícími. Dávaly tak moc, že dokonce i ženský vypadají jako bodláčí. A tak princ žil šťastně se svou Bílou vdovou a jestli mu nehráblo, hulí dodnes. Jo, v porcelánovým království by chtěl žít každý. Kromě mě tedy!