Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Fantasy

Oblíbené seriály (10)

Živí mrtví

Živí mrtví (2010)

Nakonec celému seriálu udílím „jen“ 4 hvězdy za to, že mě některé série vyloženě nebavily. Dokážu říct, že jsem to měl prakticky pokaždé na přeskáčku - úžasnou se samými skvělými momenty a zvraty střídala slabší, která byla vyloženě o ničem a nikam děj neposouvala. Jsem rád, že jsem vytrval, protože zejména po časovém skoku, kde konečně zmizel Rick a další, které jsem od začátku nemusel, se z toho stal jeden z mých vůbec nejoblíbenějších seriálů, kde jsem si oblíbil jak postavy, tak i děj. Ten sice pracoval se stereotypem - někam přijít, tam udělat bordel, rozložit nějakou komunitu, narazit na záporáky, porazit je, a takhle pořád dokola. Ale tím, jak se zejména v posledních sezónách snažil děj o zajímavější zasazení a interakce, mě dokázal udržet u obrazovky a 24dílný závěr jsem hltal minutu po minutě. Ve světě zombie žánru jednoznačně nic lepšího neexistuje. Máme pár dobrých filmů, ale žádný ze seriálů nedokázal to, co Živí mrtví. Těším se na další příspěvky z této série! Má stále co nabídnout. 8/10

Dva a půl chlapa

Dva a půl chlapa (2003)

Musel jsem změnit názor. Sitcom je stejně gedniální i s Ashtonem Kutcherem, který nahradil jinak výborného Charlieho Sheena. Normálně se skoro nesměju, ale tady to neplatí.

Trabantem Jižní Amerikou

Trabantem Jižní Amerikou (2014)

TOP cestopis. Kdo by řekl, že Jižní Amerika bude tak zajímavá? Deštné pralesy vystřídaly hory, hory zase solná jezera a když už to vypadalo, že se prostředí bude spíš opakovat, přišlo překvapení třeba ve formě kombinace všeho zároveň s ledovcem navrch. Parta výborná - od Dana, který se uměl občas sakra naštvat, až po polského týpka Radka, jehož pašování přes hranice v jisté chvíli se stalo legendárním (jen to ztrácení pasů poněkud rutinou). A samozřejmě, za postavy se dají považovat i trabanti, kteří se sice často potýkali s poruchami, ale nic, co by svářečka a trochu šikovnosti nevyřešilo. Výborně natočeno - od ne moc povedené Hedvábné stezky tu uběhly jen 3 roky (počítáme-li, že se cesta odehrála v roce 2012), ale kvalita nesrovnatelná. Kudy jeli, kde spali a co zažili - vše zachyceno. Sám jsem měl mnohdy pocit, že jsem součástí celého putování - i když jasně, ve skutečnosti to všechno neubíhalo tak rychle a minuty byly doopravdy i týdny cesty. Zkrátka, lepší cestopis jsem jakživ neviděl. Bavil mě každý díl a pokaždé mi utekl strašně rychle, až jsem nechtěl, aby skončil. Dávám historicky svých prvních 100%. Bezkonkurenční, autentická záležitost!

Alice in Borderland

Alice in Borderland (2020)

Minuty po dokoukání poslední epizody nemám pořádně ani co říct, dlouho jsem něco až takhle nerozdýchával, jako právě finále této série. Za mě jasných 10/10. Výborně budované charaktery, ať už to byly ty kladné, či zápornější. Nikdo tu nebyl vyloženě jen bezduchá figurka, která by dělala věci neuváženě. Valnou většinu děj představil i v pohledech do minulosti, díky čemuž si k nim divák mohl utvořit specifický vztah. Děj neustále napínal, oddaloval zodpovězení pravdy a držel napětí až do samotného konce. Hry byly zábavnější a sofistikovanější až v druhé sérii, v té první mi přišly takové vágní a jednoduché. Velmi rád odpustím klasické heroické neduhy, jako to, že se hlavní postavy byly schopny bez problému vyhnout i střelám jako v Matrixu, ačkoliv ostatní kolem padali jako hrušky, či další nesmysly typu skok z x metrů bez zlámaných končetin. Pokud na to člověk nepřistoupí, chápu, že bude s hodnocením šetřit a najde si výtky, já se to rozhodl prominout a přijmout, i když jsem taky párkrát nevěřícně kroutil hlavou. Kamera, střih, efekty brilantní, tohle nebyla japonská produkce, ale prakticky světová. Na to, že šlo „jen“ o seriál, nešel evidentně rozpočet do blbostí. Nemůžu po této stránce nic vytknout. To samé úžasná hudba dokonale podtrhující každou emoci i situaci. Pro mě osobně to byl zejména s druhou sérií neskutečný kolotoč emocí, který mi dokázal připomenout, že i já nějaké mám, ačkoliv jsem myslel, že jsem většinu z nich hlavně během posledních let zcela ztratil a skoro nic mě už nezvedne ze židle. Ještě teď mám knedlík v krku. Bude hodně těžké hledat něco podobného kalibru, jako tuto jedinečnou seriálovou podívanou, která v mých očích prakticky nikde neselhala.

Jmenuju se Earl

Jmenuju se Earl (2005)

První sérii beru za pomyslný vrchol seriálu. Hrozně mě bavila Earlova posedlost seznamem a jeho až mnohdy zapeklitá cesta řešením jednotlivých bodů. Poznal jsem jejich prostřednictvím roztodivné osazenstvo městečka. Všichni byli parádními karikaturami, mezi nimiž navíc vládla úžasná chemie. Série byla zkrátka vtipná, vkusná, nápaditá a místy až geniálně promyšlená. Oceňuju i hromadu nekorektního humoru. Rasismus? Sexismus? Výtečná příležitost, jak si z těchto témat elegantně vystřelit - to by dneska neprošlo. Skončit to posledním dílem, neváhám udělit 10/10. /// Druhá série na to šla jinak. Ze sympaťáka a pohodáře Earla udělala už ne tolik sympatického recidivistu, který se najednou nebál jít i proti svému vlastnímu přesvědčení. Tvůrci měli zkrátka potřebu jeho charakter rozvinout a podle mě mu to spíš uškodilo. Stejným procesem si prošly i ostatní postavy, které vystoupily ze škatulky karikatur a začaly se taky vyvíjet, mnohdy dost nešťastnými směry. Např. z Joy se stala víceméně kladná postava, ačkoliv to vůbec neměla v povaze. Seriál rapidně ztrácel své kouzlo i menším zastoupením seznamu, který stále víc odsouval na druhou kolej a ke konci série ho vlastně už vůbec neřešil. Z honby za dobrými skutky a strachu z karmy se stal spíše řadovější komediální seriál, který i k mé další nelibosti sázel ve větší míře na fekální humor. Vrcholem negativ se u mě staly epizody s policisty - stále byly promyšlené a rozhodně neztrácely na tempu a nápaditosti, ale mně zkrátka nesedly a byly pro mě doslova utrpením. Finále sérii částečně postavilo zpět na nohy i bez toho, co předešlou činilo dokonalou, ale přesto hodnotím cca 7/10. /// Třetí sérií jsem přistoupil na změnu přístupu seriálu k věci a tak nějak se i srovnal s tím, že o nápravě minulosti už tolik nebude. Děj se zaměřil výhradně na Earla, jeho počínání ve vězení, posléze v kómatu a i v bizarních iluzích o alternativním životě. Vznikla tu rázem vtipná a skvěle napsaná mýdlová opera s příměsí sitcomu, která překvapivě stále fungovala a já se jí dobře bavil. Z prapůvodní relaxace se stalo držení palců, aby se Earl dal dohromady a nejlépe konečně našel svoje štěstí v nečekané lásce. Omotalo si mě to okolo prstu a začal jsem být tolerantní i vůči přetrvávajícím nedostatkům. Ale na seznam nakonec taky došlo! 8/10. /// Čtvrtá a zároveň poslední série se vrátila ke kořenům. Opět s plnou vážností řešila body na Earlově seznamu, každý díl měl mini epizodku o nějaké postavě a jejím počínání s libovolným problémem, sem tam to bylo proloženo větším příběhem, kde došlo k vývoji postav, ale zkrátka byla vidět ta snaha udělat ze seriálu to, co ho dělalo dobrým. Jen, kdyby vše neskončilo ohromným cliffhangerem, který se sice údajně dořešil ve spin-offu Vychovávat Hope, ale zapůsobil jako pěst na oko. /// Ve výsledku hodnotím čtyřmi body za to, o jak unikátní, zábavný a pro mě osobně sympatický seriál se jednalo. Normálně na komedie nejsem, ale tento si mě získal svým chytrým humorem. I kdyby nicméně byl od začátku do konce geniální a bez zádrhelů, za ten konec bych stejně nemohl udělit plný počet, ať bych chtěl sebevíc.