Ryuuhei

Příšerně roztahaná Marvelovka. Začátek docela dobrý, i když trvalo, než se dopracoval k samotnému Hulkovi. Ale zbytek? Hitparáda nekončících, akčních scén, kterých bylo později až moc. Co zaujal, byl styl zpracování - komiksová okna a podobné prostřihy. Ale mně osobně stačilo vidět jednou. Tedy, podruhé - kdysi jsem to už viděl, ale pamatoval jsem si z toho lautr prd. 50%

Film bohužel dost nevýrazný, ale přesto nabízí vše, co by měl - velkolepé dobrodružství, lehčí drama a skvěle emotivní vyvrbení. Je to dlouhá podívaná, která se nesnaží být bijákem a na kterou se podívám pokaždé rád. Když si chce člověk odpočinout a zarelaxovat si, je paradoxně tento snímek tím pravým ořechovým. 80%

Tak jsem měl pravdu - film se opravdu snažil jít, byť jen spirituálně, ve šlépějích Kruhu. A nakonec to nebyl takový průšvih, jaký jsem očekával. Video, které řádění Slendermana spouštělo - skvělé a děsivé. Zbytek taky hrál na napjatou strunu - 3x jsem se za celou dobu pořádně lekl a jednou z toho myslel, že vyletím z kůže. Ve výsledku je tu ale spousta nedodělků. Vše zůstává jen u legendy a parta hrdinek (resp. jenom dvě z nich), sice jde po stopách Slendermana, ale neodkryje vlastně nic. V tomhle měl Kruh jasno - i když se (SPOILER) ke konci ukázalo, že veškerá pátrání přišla vniveč, dozvěděli jsme se o původu videa i Samaře samotné víc, než bychom si mohli přát. Tady byl zkrátka přízrak, který se možná zjevoval už od dávných dob a pokaždé nabýval jiné formy, ale to bylo tak všechno - nic víc, nic míň. Do toho mě vysloveně naštval nedotažený příběh okolo Tima - evidentně i on viděl video a v traileru byla scénka se skokem z baráku. Jenže ve výsledku se kamsi vytratila a s ní i Timův konečný osud, který byl tím pádem jen naťuknut. A co se týče Slendermana samotného, dokud nebyl vidět, i bych se bál. Ale když se pak objevil co by osminohá, digitální nestvůra, cítil jsem akorát smutek nad tím, jak vlastně nepociťuju žádnou hrůzu, kterou ve mně měl probouzet. A když k tomu připočtu okolní vlivy, jako bezohledné jedince chroupající popkorn (protože do kina se chodí nažrat), či žvanící slepice (protože do kina se chodí kecat - ono na dvě hodiny tu hubu zavřít je pro některé lidi holt těžké), atmosféra šla do kopru už úplně. Tedy, horor jako takový se opravdu snažil, párkrát to i fungovalo a příběh poutal. Ale celé je to nedotažené a osobně jsem byl koncem obrovsky zklamán. Nicméně, autor postavy si může pískat - aby se creepypasta dostala na stříbrné plátno, to chce hodně povedený nápad. A tím Slenderman je, akorát film nedopadl úplně 100%. Pro mě jen na 50%. Tak snad příště!

Přes 70%? Buď jsem tedy blázen já, nebo ostatní. Upřímně, rozhodnout se udělat takový mix sequelu a prequelu je jedna věc. Druhá věc je bezdůvodně oddělat jednu z hlavních postav a minulost zpracovat stylem „z postele do postele“. Tedy, nevysvětlená smrt Donny byla paradoxní vzhledem k tomu, že jinak všichni ostatní (do jednoho a dokonce ob-generaci) přežili. Příběh spíše nudil a nepřinesl nic výjimečného, kromě několika nových písniček, resp. těch, co se ještě z alb Abby daly vydojit (a už tak to byl výběr z těch méně známých). Hodně jsem si od pohledu do minulosti sliboval, ale ve výsledku jsem jen sledoval, jak hrdinka akorát skáče od jednoho chlapa k druhému, bez jakýchkoliv citových závazků a během několika málo dní. Zajímavé byly ovšem časté přechody mezi scénami, kombinující minulost s přítomností, či dvě od sebe vzdálená místa - jakožto amatérský střihač vždy ocením takovéto povedené hry se střihy. Ve výsledku: První díl z roku 2008 se mi líbil - příběh sice taky neměl doslova dechberoucí, ale dokázal je zajímavě spojit s chytlavými a populárními skladbami. Ale teď? Pro mě nic víc, než jen sypání soli do rány, která měla zůstat uzavřena. A ta snaha o citové vydírání ke konci? Ano, slzely mi oči, ale rozhodně ne kvůli tomuhle - nějak mi nedělalo dobře ostré světlo z plátna. A ne, není to výmluva, necítil jsem jinak absolutně nic. Namísto dvou hodin v kině jsem jich v hlavě strávil dvojnásob. Už jsem se těšil, jak se nažeru, tento zážitek zapiju a svůj komentář sem vybliju. Ve výsledku si ale stejně musím nějakou tu skladbu pobrukovat - ale to je zkrátka Abba a tu já jinak rád. 30%

Pohodový český film, který jsem ovšem pochopil jen napůl. V oné době jsem nežil, v historii se nevrtám, ale udělal jsem si zhruba představu a s ní pak nakládal. Ve výsledku - vydržel jsem u toho od začátku až do samotného konce. 70%

Moje vůbec První očista a vysloveně zklamán nejsem. Atmosféra je budovaná skvěle - ta hrůza a děs z nadcházející absurdní možnosti být terčem kohokoliv bez postihu působí naprosto příkladně. Lekačky jsou generické, ale funknční - sám jsem sebou cukl nejméně dvakrát za celý film, což beru za úspěch u něčeho, co samo sebe označuje jako „horor“. Přehršel násilí a krve je kapitolou sám o sobě a nemohu soudit, zda v případě série ujel, nebo naopak nepřinesl nic nového. Hlavní postavy představeny dobře - bylo možné si k nim udělat i sebemenší vztah a bát se o jejich osudy. Jeden z nejnebezpečnějších záporáků - Skeletor - ale vybudovanou osobnost neměl, byl zkrátka vyšinutý magor, co si z očisty udělal soukromá a neselektivní jatka. A to, že v celém dění měla prsty i vláda, nebylo ve výsledku zase tak překvapivé. Tedy, film velmi dobře koukatelný, od čtvrtiny pěkně odsýpal, ale ve výsledku kromě celkového (již počtvrté užitého) nápadu nepřinesl nic příliš hlubokého. 70%

Další série za mnou a nemohu jinak, než si zařadit tento seriál mezi své vůbec nejoblíbenější. Ale k sérii - rozjezd výborný, USS Callister mě jako první epizoda nadchnul a doufal jsem, že mu nezkazí reputaci další díly. Naprosto mě fascinovalo romantický doják Hang the DJ a příjemně překvapilo i vyvrcholení ve formě Black Musea. Naopak jsem necítil nadšení z vyvraždovačky Crocodila a děsivě chabého, monochromatického Metalheada. Ve výsledku byla série ale skvělá. Strašně se mi líbí koncept vyprávět pokaždé jiný příběh, ale přitom naznačovat, že se vše děje v jednom a tom samém světě, jen v jiné době. Budu nadšeně očekávat, s jakými příběhy Charlie Brooker přijde příště! 85%

Skvělé zakončení tentokrát vysoce nadprůměrné série. Tři příběhy v jednom byly odvěžující - každý z nich měl něco do sebe, opět dával najevo týrání vykonávané na virtuálním vědomí a přinesl uspokojivou pointu. Po tom, co seriál předvedl minule, to byla hodně silná náprava a už teď se těším na další dávku dílů s novou sérií! 95%

Říkal jsem si, proč je tato epizoda v modrých číslech. Teď už naprosto chápu. Není tu nic zvlášť zajímavého. Hrdinka akorát neustále zdrhá před plechovým zmetkem, který je z nevysvětlitelných důvodů proti lidstvu. Vlastně nic zde není vysvětleno - věci se zkrátka dějí. Že by post-apokalypsa? Ale proč zrovna takováto? Závěrečná pointa je sice vhodná k rolovární spodního rtu, ale jinak tam není nic. Taková černá ovce Černého zrcadla, možná i nejslabší epizoda vůbec. 45%

San Junipero čtvrté sezóny. Parádní romantika. Do postav jsem se dokázal naprosto vžít a taktéž pocítit tu úzkost žití v systému, který nedává jinou možnost, než prostřídat x partnerů a být tak po většinu času nuceně s někým, s kým si člověk absolutně nesedne. A nemožnost být s tím, s kým naopak jo. Sympatické ústřední duo, příběh, který dokáže překvapit a silně chytit za cukající sval a pro Černé zrcadlo samozřejmě typické vyvrbení. S tím jsem částečně počítal, ale ani tak mi nezkazilo celkový, naprosto skvělý dojem. 95%