cheyene

Krásná a citlivě podaná road-movie naplněná životní zkušeností a moudrostí spojenou se stářím. Alvin Straight byl od samého počátku sympaťák, který si diváckou oblibu musel získat svoji odvahou vydat se na sekačce na dlouhou cestu, aby napravil zpřetrhané vazby se svým bratrem, jehož postihla mrtvice. Za doprovodu příjemné hudby, skvělé kamery a pěkného prostředí sledujeme tento příběh, který je dekorován perfektním hereckým výkonem hlavního hrdiny. Z řady scén čiší zmíněná moudrost a životní zkušenosti. Příběh Alvina Straighta se mi příjemně sledoval a přihlédnu-li ještě k tomu, že snímek čerpá ze skutečných událostí, nemám problém s udělením plného hodnocení.

Tento film, tohle umělecké dílo můžete milovat nebo nenávidět. Nejde ani tak o to, zda vše pochopíte, ale o to, co to ve vás zanechá, jak moc to ve vás bude po dokoukání filmu rezonovat. Jaro, léto, podzim, zima... a jaro obsahuje tolik metafor a má tak neskutečnou hloubku, poetičnost a sílu myšlenek, že musím dát 5*, přestože mi spousta věcí jistě nedošla tak, jak by měla. Přesto jsem snímek sledoval s obrovským zaujetím. První část filmu - Jaro - se mi líbila nejvíce a její závěrečná scéna byla dost emotivní a sugestivní. Druhá část - Léto - byla také úžasná a opět měla silný závěr. Následné části pro mě byly o něco slabší, ovšem pro celkový dojem byly opět skvělé. A poslední Jaro bylo dokonalou tečkou vyjadřující strašně moc. Scény s rybičkou, žábou, hadem, želvou a pokáním, které mistr nařídil a které můžeme vidět také ke konci filmu, jen tak z hlavy nevymažu. Rád se někdy k tomuto počinu vrátím.

Bruce Lee je legenda žánru, tudíž téměř vše, co natočil, je parádní podívanou pro fanoušky martial arts filmů. Pěst plná hněvu je klasickým příběhem o tom, jak mezi sebou soupeří dvě školy bojových umění - tentokráte japonská a čínská - přičemž ta cizopasná se neštítí ničeho a je třeba pěkně naštvaných pěstí Bruce Lee. Choreografie soubojů jsou tradičně vynikající, hudba solidní a herecké výkony hlavního hrdiny velmi potěšující. Závěrečná scéna je pak jakýmsi odkazem na Butche Cassidyho a Sundance Kida, což dodává celému filmu trochu působivější nádech.

Jako malému by se mi to jistě líbilo na plný počet hvězdiček, ovšem nyní se přes tři nedostanu. Choreografie bojových scén je skvělá, ovšem veškeré souboje jsou tu příliš dlouhé a i přes jejich zdařilé provedení nudí. Děj je zajímavý, má dobré rozuzlení hlavní zápletky - strýček Lee vs. Stínový ninja. Hudba je poměrně příjemná, prostředí výborné, ale komediální prvky jsou naprosto nesměšné a hlavní hrdina Ah Ching mi nebyl příliš sympatický.

Stephen King umí...a i tato filmová adaptace je toho důkazem. Dobrá atmosféra, skvělé prostředí, příjemné napětí a výborné herecké výkony. Připočteme-li k tomu zdařilou práci kamery a hudbu, vychází to na 5*.

Nikdy bych nečekal, že dokumentu o svém oblíbenci dám pouhé 4*, ale tentokrát opravdu nemohu jinak. Autentické záběry, výpovědi blízkých přátel, kolegů z branže a rodinných příslušníků jsou pochopitelně skvělé a potěší, stejně jako záběry z filmů Bruce Leeho, ovšem nemohu si pomoct, takto prezentovaná glorifikace mi moc neseděla. Skoro jsem nabyl dojmu, že Bruce Lee byl pupek světa, že stojí za vším, co mě obklopuje. Tak to opravdu ne, přátelé. Tvůrci tohoto dokumentu přiřkli Leemu zásluhy snad ve všem, počínaje bojovým uměním (zde je jeho vliv nesporný), filozofií (taktéž nesporné) přes politiku (to jsem ještě schopen připustit), videohry (ano, neoddiskutovatelně) a konče hudbou (tímto si to u mě ale pohřbili) a tancem (tímto tomu už jen dali korunu). To, že se někteří interpreti před kamerou hlásí k jeho odkazům a tvrdí, jak ovlivnil ten či onen styl ještě neznamená, že to budeme globalizovat na celou oblast. Pro mě osobně je Bruce Lee symbol, ikona a jsem jeho velký fanda, strašně rád jej sleduji v akci i mimo ni, uznávám, že v řadě věcí ovlivnil svět a svým způsobem žije stále dál, ale How Bruce Lee Changed the World občas zachází až moc daleko.

Krásný dramatický příběh s dávkou romantiky v exotické krajině. Výborné herecké výkony ústředního dua (Norton a Naomi Watts) za podpory příjemné a podmanivé hudby dodávají snímku patřičnou poetiku, ovšem také dramatičnost a infekční atmosféru, kterou výtečně podporuje též kamera. Příběh je sice lehce předvídatelný, ovšem diváka vtáhne, citově jej nevydírá a v určitém napětí jej dokáže držet. K plnému počtu hvězdiček nechybí mnoho.

Podle mého je tato epizoda výborná! Netradiční začátek s Columbem a jeho psem se mi sice nelíbil, ovšem následná vražda, vyšetřování, malování obrazů a hlavně ta záhada kolem staré vraždy s mysteriózní atmosférou mě uchvátila natolik, abych dal krásné 4*.

Cesta do zatracení zavádí diváka do prostředí krutých gangsterských obchodů ve 30. letech. Do doby, kde jste nikdy nevěděli, zda když otočíte hlavu přes rameno, nebude na vás mířit váš nejlepší přítel či nejhorší nepřítel. Příběh je dekorován vynikajícími hereckými výkony Hankse, Newmana, ale také Craiga či Judea Law. Atmosféra doby je skvěle vylíčená, hudba podmanivá, scény chladné a brutální, ovšem také s dávkou emocí. Rozhodně bych vyzdvihl také kameru, která divákovi servíruje opravdu zdařilé záběry (Líbila se mi třeba aranž scény, kdy je záběr na dlouhou silnici, mlha hustá jako mléko, když v tom se vynoří dva kulaté světlomety auta starých tvarů..a za volantem sedí zvrhlý Jude Law.). I přes všechny klady tohoto snímku však nemohu dát plné hodnocení. Gangsterek je celá řada a Cesta do zatracení u mě rozhodně nedosahuje kvalit jako je Kmotr (to je ovšem Mt. Everest mezi mafiánskými filmy), Mafiáni či Neúplatní. Dávám tedy slušné 4*.

Vcelku zajímavý, napínavý a akční příběh, v němž se představují známé tváře jako Redford, Poitier či Kingsley. Zvažoval jsem, zda ohodnotit 3 nebo 4*, volím vyšší cifru, neboť konec snímku byl více než dobrý a celkové namíchání decentního humoru mi pasovalo.