EllienPM

Kouba. Kouba! Kouba? Koubáá! Kouba... Kouba?! Kouba :))).

Jeden z těch mála filmů, které jsem shlédnul bez vypínání, takřka jedním dechem. Napínavé, klouzavé, moc dobré.

Neskutečně krásný, chytrý a skvěle odvyprávěný film. Celou dobu vás má v hrsti, protože se ani na vteřinu nenudíte a neustále čekáte, co bude dál a jak to vlastně dopadne. Miluju španělskou tvorbu.

Na poměry naší maličké země, kde zná každý každého, opravdu neskutečně otevřený a osobní dokument o něčem, co rozhodně není všední. Daniel si ukrojil nesmírně obrovské i těžké sousto a jen čas ukáže, zda to bylo dobře. Anebo jinak - bylo to dobře, protože lidé se musí neustále učit být lidští, neustále se musí učit chápat jeden druhého. Doufám, že snímek brzy přeletí hranice naší malé republiky, protože se dotýká velkého tématu a má kvality a otevřenost na to, aby byl světový. Veronika citlivě natočila silné téma a taky s námi výborně debatovala ve Světozoru na letošních Mezipatrech. Danielovi děkuju za to, že šel otevřeně s kůží na trh, protože bez něho by nikdy nebyl tenhle dokument tak kvalitní a osobní, jako je. Je to opravdový Danielův svět. Kluci, držte se. Vynikající komentář: Christissimo.

Nechtělo se mi, ale kamarád mě přesto do Lucerny vytáhl. Nelituji. Hned jsem na to šel pro změnu s kamarádkou znovu, takže dvojitá porce smíchu, občas k popukání (Sissi). Tohle by prostě šlo, hodně šlo. Skvělé scény s matkou a vůbec - geniální styl vyprávění, ztvárnění i velmi vtipný smysl pro humor - skvěle. Doporučuji všem, bez ohledu na pohlaví vašeho partnera nebo psa.

Na letošních pražských Mezipatrech jsem shlédl málem polovinu nabízené produkce. Nikde jinde, jen u Něco se musí zlomit, se nestalo, že by diváci opouštěli sál. Přitom snímek v Praze u "odborné" poroty vyhrál. Na webu Mezipater dokonce citují jednu z divaček, která prý pronesla "byl to nejlepší film, který jsem kdy viděla". Nicméně onu divačku necitují přesně. Křehká blond dívka totiž skutečně řekla: "byl to nejlepší ŠVÉDSKÝ film, který jsem kdy viděla". To už bych pochopil... Mno a teď k sobě - nejen, že jsem viděl mnoho lepších švédských filmů, ale... kdybych neseděl uprostřed plné řady, tak z kina taky odejdu. Film pro mne nepřináší nic nového, nudí, je možná až nevhodně erotický... Přitom mi nahota ve filmech nevadí - naopak. Prostě mi takhle syrový styl vyprávění nesedí, už vůbec ne k někomu, kdo se mermomocí snaží "být dívka" (a paradoxně je tím víc kluk). Je to natočené takovým tím stylem, jako když vám studený řezník ve studeném řeznictví neurvale flákne oslizlou flákotu na jetější pult, který vypadá, že už hodně "toho chladu" zažil... Saga je ovšem naživo skvělá, šli jsme pak spolu z Lucerny ještě do Světozoru na Danielův svět a je nutné dodat, že byla neskutečně ženská a hezčí, než ve filmu. Ester je ovšem velký "blázen" (v dobrém), snílek a žije na trochu jiné planetě, což chápu, ale znovu píšu, že takhle odvyprávěné mne to nezasáhlo a nudilo.

Zaplněná Lucerna se včera bavila, smála, místy ani nedutala a nakonec srdečně a dlouze tleskala. Byl to fantastický zážitek a stejně fantastický a lehký je i tenhle snímek. Vše má své přesné a pravé místo, vše hezky plyne, klouže, nic neruší a nepřebývá. Napsáno se stejným cílem, jako např. Forrest Gump - zaútočit na diváka a totálně ho polapit. A to se povedlo :). Stačí nevzdorovat a oddat se...

Jsem alergickej na tyhle přihrádky typu Drama/Komedie. Bože, to je nejen tak schizofrenní (jak může být drama komické?), ale zároveň tak nepravdivé, laciné, zavádějící... Nahý komedie rozhodně není, ani černá. Je to spíš jedno velké zoufalství a doufání a nenalézání zdánlivých maličkých jednoduchostí.

Neznám tě, ale chci tě. Neznám tě, ale umeju tě. Neznám tě, ale zahrajeme si spolu a možná z toho bude i Oscar.

Je to tak na dvě, ale z nostalgie za tři.