-bad-mad-wolf-

Znáte tu legendární nemocniční lekačku z filmu Vymítač ďábla 3? Tak tohle je její devadesátiminutová verze. Hrátky s kamerou jsou fajn, i když je škoda, že vyskočení bubáka tradičně prozrazujou minutu předem. Bubák samotnej OK, není ho moc, není ho málo - trochu komický ovšem je, že byl děsivější v druhým Conjuringu, kde byl jenom namalovanej...

Neodolatelně buranská mlátička, která má svoje osmdesátkové kouzlo a nejen proto se stala v jistých kruzích bezmála klasikou. Klasikou, která je tupoučká a ostrá jako ti redneck hoši na baru, jimž se často splašej kladiva. Rád tenhle film sem tam někde zahlídnu - už jen proto, že patřil mezi kousky, které za našeho dětství řádily na poli kolujících VHS.

Kdyby to někdo prostříhal a zkrátil, byly by to fajnový tři.

"Já mám pravdu? Nebyla jsem připravená na to, že mám pravdu!" Klame se tu tělem. Kdo čekal rozvernou komedii pro holky, kde spolu blbnou tři zhrzený kámošky, bude zklamán - Kate Upton se objeví až ve druhý polovině filmu a vlastně i potom hraje druhý housle (což obrečí ta část mužskýho publika, kterou k filmu přitáhl její hrudník). Ve skutečnosti sledujeme průměrný komediální drama o ženský, která po odhalení nevěrníka prochází jakousi sebereflexí, přičemž se jí do cesty přimotá komediální drama nevěrníkovo ženušky, který se z toho všeho zhroutil svět. No. Občas je to fajn, Diaz a Mann mají obstojnou chemii, sem tam se povede vtípek. Zdaleka tak fajn už není zjištění, že film několikrát sklouzne do vod trapnýho fekálního humoru a že by se dal o dobrých dvacet minut zkrátit.

V podstatě identická kopie Lights Out, pouze s absencí závěrečné lekačky. Každopádně pořád to má sandbergovský vtip i napětí.

Vítěz v kategorii "nejpřesvědčivější prosťáček ve filmu". Eastwood s Rayem a Hauserem to zpunktovali fakt moc hezky a přehledně, takže se nakrmí bez rozdílu skoro všichni. V některých bodech se sice zbytečně černobílilo (novinářka Olivie Wilde je až absurdní karikatura senzacechtivé svině), nicméně výpověď o médiích, která zakousnou každého, kdo se nedokáže bránit, je (nejen) divácky vděčná. Fajn film.

Málokterej film byl pro mě a vrstevníky z mojí sociální bubliny tak silnou generační záležitostí. Lámalo se tisíciletí, bylo nám náct a Samotáři byli o nás a našem okolí. Identifikovali jsme se v nich, oni si z nás dělali srandu, připadali nám cool. Generace ovlivnila film, ten zase zpětně ovlivňoval generaci - co pro nás, mladý a emocionálně zdivočelý trotly, mohlo bejt lepší než hořkosladká karikatura nás samých? A pořád se na to dobře kouká. Hlášky jsou pořád v pořádku a hudba je pořád fajn. Objev Macháčka s Trojanem si dávno odnesl svoje zásluhy, každopádně zlatej rámeček si zaslouží i Labina Mitevska, Mikuláš Křen a Jitka Schneiderová. Mokrá momentka poslední jmenované navíc patří k tomu nejkrásnějšímu, co jsem kdy v českým filmu viděl!

Vizuálně nepopsatelně odpornej seriál, kterej mi svou antiestetikou způsoboval trauma už v dětství - u některých socíkovských klasik se k nostalgii přemluvit necham, tady ne. Zbytek by docela šel...

Strašně bych si přál, aby tuhle lovecraftovskou obskurnost někdo natočil znovu. S lepšími herci, scénářem, rozpočtem a delší stopáží. Strašně. Každopádně konec je fajn.

Zpočátku poněkud přidementnělá komediální karikatura se postupně mění v karikaturu bezmála psychothrillerovou, přičemž všechny její účastníky nesnášíte stejně jako jim podobná skutečná sídlištní individua. Tereza Ramba boží! 7/10, znova už to ale vidět nechci. Stačí, co občas slyším u sámošky.