Darren98

Darren98

Vladimír Kistan

okres Bruntál

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 23.11.2019  02:42

    Veškerou senzaci okolo poutavých očí z upoutávky s sebou ukázková protagonistka přivedla na plátno, aby nám zlomek uschovala do vytouženého druhého dílu. Dechvyrážející vizuály nenuceně zajímavého světa revolučních protéz totiž nevykreslují prázdný, šablonovitý děj, jak by se mohl divák začínající vědeckofantastické ságy obávat. Nejenže z příběhů o ztracené paměti skýtá veliký potenciál, ale navíc jsem měl vůbec poprvé v životě u filmu pocit, že tvůrci rozumí akční choreografii soubojů. A když pak bojový anděl seskočí do Grewishkova světa, atmosféra mnohonásobně zhoustne natolik, že si Alitina osobnost přebere náš zájem od každé ze svých navrácených vzpomínek.

    • 22.11.2019  20:03

    Jedním z prvních překopání hranic možností filmů Jamesem Cameronem bylo, když vytvořil legendární vzor všem sequelovým snahám o lepší díl. Jakoby znal tajemství pro nás složitých inovací, když příliš jednoduše navyšuje už jen potenciál pro pokračování už tak výborného filmu shodného žánru. Ovšem Terminátor nepatří mezi to nejlepší ani v akční ani ve vědeckofantastické kategorii, nýbrž vyhrává jako příběh komornějšího stylu svým přísným šetřením obojího. Když pak navíc obsahuje směsici různorodých působivých charakterů a oplývá hudbou, která (leč skromná) má hloubku i zdařile pracuje s tichem, vzniká ze Soudného Dne výtečný, poutavý, a náležitě vážný dobrodružný thriller, jehož předapokalyptické vyprávění předává vzkaz divákovi efektivněji v ucelenější rozšířené verzi.

    • 21.11.2019  19:36

    Význačným znakem pátého ultimátního Terminátora je fakt, že zatímco geniálně šetřivé nakousávání cestování časem originální trilogií dává vzniknout teoriím na dvě brda, Genisys svým pořádně propracovaným zakousnutím vylučuje tu možnost, kde časová smyčka Reese-Connor není proměnlivá (tj. Kyle nemusí být Johnovým otcem pokaždé). Svou otevřeností ke složitějším časovým vztahům mezi hrdiny příběhu odstraňuje zbytkové nesrovnalosti dosavadních čtyř filmů série, kterou pak přetváří do mohutného příběhu o Johnově podvádění pomocí informací z nesčetněkrát opakované budoucnosti. I když při své osudovosti ztrácí groteskností filmových trháků na známé apokalyptické atmosféře, nepopiratelně jde o nejdobrodružnější díl i nejnapínavější boj proti Skynetu.

    • 21.11.2019  12:43
    Prometheus (2012)
    ****

    Ridleym počatá série se vyznačje inovací námětu s každým přibývajícím dílem, kde po dvou chaběji vypracovanoých nápaditých příbězích nadchází maximálně zasloužený prequel původního konceptu. Jakoby pro samotné diváky prozoumává okouzlující herecké obsazení odpovědi okolo ikonického mystéria zpustošené vesmírné lodi, kterou známe z generačně staršího Vetřelce. Nejenže z rovnováhy tehdejších dvou žánrů se pro změnu rozumně přiklání od strašení k odhalování, ale vědeckofantastické nepřátele odkrýváme na poli nejprvořídnějších vizuálních efektů své dekády.

    • 29.9.2019  14:31

    Navzdory paradoxu, že komerčně navrácený ochránce zamezuje návrat energického rozvíjení zápletky, se postavy Terminátora s Johnem nejsnáze oblíbí při Vzpouře Strojů, která mi vždy tvořila sérii rovným dílem jako předešlé díly. Nejenže důmyslně spravuje nedostatky v cestování čase minulého příběhu, ale konečné neodvracení Soudného Dne za konec filmu působí nejnapínavější i nejhutnější atmosférou hrozící apokalypsy. Přitom z pozadí nejzábavnějšího Arnolda, nejakčnějšího silničního pronásledování a zajímavých detailů mimo sledovaný děj se skrze nejdramatičtější kyborgův moment v hangáru vyhrabe nejefektivnější závěr trilogie v podobě nejlepších scén odpovídajících kvalitě ságy. 89%

    • 19.8.2019  09:40

    Za celé roky šablonovitých předchůdců nedával žádný tak jasně najevo, že počet dějství se rovná přesně třem. Ačkoli se tragičtější úvodní hodina nejméně vyhnula vyzrazení upoutávkami, očekávaný návrat Scotta překvapivě přináší dramatické, nejdobrodružnější (a mé nejoblíbenější) pasáže, jejichž efektností navazuje Endgame lépe na Ant-Manův sequel než na Infinity War. Promyšlenější však nikoliv originální způsob cestování časem samozřejmě zaručil následující dynamické třetině nejzábavnější charakter, přičemž emotivní sekvence na Vormiru bodujíc na shodné úrovni jako minule měla tentokrát větší potenciál. Jenomže právě finále se pod náporem nejtěžšího břemena očekávání nejhlouběji propadá v oblasti bojové stránky Avengers ságy, protože přímým střetem dvou armád za cenu „Avengers… Assemble!“-jekotu vyniká mezi největšími vědeckofantastickými bitvami pouze nejširší různorodostí propracovaných pěšáků. Oproti vysoko vystouplé Sokovijské laťce sem připadla natolik početná skupina hrdinů, že režiséři už nezvládli spravedlivě dopřát prostor každému; nicméně až na směšností zarážející samičí nástup seskupili bojiště výborným tempem a původním upřednostňováním kvantity nad kvalitou. Po dlouholetém vývoji postav a přiblížení se hudebního pozadí orchestru Hvězdných Válek by větší radost přineslo především neznehodnocení hodnosti Mjölniru fandomem chtěnými držiteli a trochu závěrečné pozornosti věnovat jedné dějové lince navíc.

    • 15.8.2019  01:29
    Nahý (2000)
    ****

    Nahého jsem naplánoval sledovat pro nastínění děje na plakátu, i kvůli velice amatérské švédské kameře jako z laciného dokumentu jsem nechutné záběry chlapů na rozlučce málem vypnul, ale díky pevnému odhodlání a vůli jsem naštěstí dokončil jedno z mých nejzábavnějších pozorováních filmu. Želbohu patří k těm, u kterých divák musí přetrpět první třetinu, ale díkybohu spadá zároveň do vzácné menšiny, jejichž zápletkou je časová smyčka. Z takových je pro mě Nahý nejvýjimečnější, protože dobrodružství z pohledu oběti doprovází i vnitřní monolog, a tak jsem Andersovi fandil jako málokterému protagonistovi.

    • 15.8.2019  00:41

    Navzdory nejprázdnějšímu ději s čtyřmi velmi upozaděnými charaktery okouzluje poměrně strašidelnější pohádka nejkvlaitnější hudební stránkou Bionicle ságy. A i když Hordika ark působí krapet zbytečně, tak pouť za slzami dosahujícími nebe a souboj dvou přátel ve stylu Star Wars (kdyby Anakin byl ten sympatičtější) za minimálně jedno zhlédnutí stojí.

    • 15.8.2019  00:08
    Ostrov (2005)
    ****

    Mírně vědeckofantastické akční dobrodružství vyžadující přemýšlení se až na vzdálenou podobnost s Portal sérii vyznačuje mezi Bayovými filmy minimální odlehčeností. Málokdy je film nadprůměrný v každém svém žánru, a zrovna Ostrov navíc boduje skvěle výrazným obsazením v každé hlavnější roli.

    • 14.8.2019  22:08

    Znatelná novodobost alespoň zařídila velice slušné vizuální efekty těmto 100 minutám naprosto fantastických pro každého, kdo cítí potřebu pořádně a nemilosrdně zkritizovat nefalšovaně nezdařilé přetvoření komiksové adaptace. Fant4stické Čtyřce se v tvrdohlavé snaze budit zábavu občas i zadaří, ovšem nucené připnutí Benovy lidské postavy k ději bez druhého dějství završené minimálně vypracovanou Doom zkázou mě nutí věřit, že takto nemohl vypadat režisérův záměr.

    • 14.8.2019  21:00

    Při monumentálním omezování významu a veškerého smyslu příběhu na předvádění konkrétní erotiky, skutečným znakem mizerné kvality je neuvěřitelná absence závěru. Šedivá část ságy nemá závěr, scény jednoduše přestanou pokračovat.

    • 14.8.2019  20:42
    Superdívka (1984)
    *

    Zatímco Superman 4 parazitoval na posledních zbytcích kvality své série, Superděvče jako odlišný druh kinematografické bakterie působí dojmem nenucené pohádky, kterou by si v útlém dětském věku mohl oblíbit kdejaký divák.

    • 14.8.2019  19:47

    Až na modře zářivý paprsek epicky směřující do nebe obsahuje nejúspěšnější díl série Green Lantern, ukončené po prvním filmu, veškeré klasické momenty, jaké nechybí v každé správné komiksové adaptaci... jenomže všechny jsou jak jednotlivě tak v celkovém obrazu natočeny neobyčejně podprůměrně. I přes výpravně příjemnější prodlouženou verzi překypuje dojmem, že největším význam filmu spočívá v humorném materiálu pro Deadpoola.

    • 14.8.2019  15:00

    Matthew Vaughn si byl diváckých obav ze svého prvního sequelu nejspíš vědom, jelikož spolupráce s Tajnou Službou dosahuje efektnosti podobné až sáze. Zatímco první díl začínaje v našem světě nás jako příjemné překvapení uváděl do agentského podsvětí, pokračování nemusí stoupat od stejně nízkého počátku a čtvrt hodiny čekat na vtáhnutí do zábavy, proto nás Zlatý Kruh přenáší už z říše Kingsmanů do nového agentského podsvětí. Za náramně vnímatelné a přitom odlehčené atmosféry americko-britské rivality úsměvně známými herci obsazený děj cyklicky brzdí při nájezdech na adrenalinové jízdy, aby v závěrečném nemazlícím se finále dupnul na plyn a trvale očekávanou obdobou kostelní scény trumfl všechny dosavadní legendární souboje. Přes humornou práci se sirem Eltonem a parodii nejmocnějšího muže světa je nejpravější třešní toho všeho všemi směry emotivní zakomponování písně Country Roads.

    • 14.8.2019  01:05

    Když už by jeden řekl, že X-Men série našla svého režiséra, objeví se perfektně odlehčená parodie bondovek jako očividný důkaz, že režisér Matthew Vaughn našel svou sérii. Výborně prezentující výprava začíná zlehka, pouze aby po čtvrt hodince zaskočila akční scénou z nebe diváka stejně oslnivě jako protagonistu. Od přelomového kultovně bad-ass momentu si Vaughn hlídá, aby v jeho stylem nejodvázanějším filmu nepolevila atmosféra ani na úroveň jedné scény zpátky. Po nápaditých agentských úkolech nás tedy znovuobjevený Colin Firth a bekovsky groteskní Samuel L. Jackson dovedou ke geniálně nezbytné a historicky zábavné perlící kostelní sekvenci, jež poměrně složitým ztvárněním velmi jednoduché představy představuje výsměch všem dosavadním pokusům o zábavnou formu filmového násilí. A jelikož zažívá vrchol i Jackmanova hudba, neoposlouchatelný theme znásobuje neustále stoupající adrenalinový zážitek ke kvalitativně nejepičtější akční zábavě nejen mezi závěry komiksových adaptací.

    • 3.8.2019  16:52

    Ze všech zábavných adaptací komiksu se žádná neblíží nepopsatelně trefnému uvědomění svého žánru více než Ragnarok, jenž mezi filmy díky nejcharismatičtějšímu přeobsazení režiséra paradoxně představuje pravý opak zkázy. Příjemnou eliminací nadbytečných scén je prakticky nemožné nalézt v doprovodu nadpřirozeně extrémně protagonistického Thora chvíli, kdy by instantní upevňování divákova úsměvu polevilo. A nejenže humornou stránku netvoří pouze hlášky, ale intergalaktické fantasy perlí zadostiučiněným završením mysteria okolo Thorovy moci spolu s úžasnou myšlenkou homonyma Asgard ve vizuálně vysněném srdceryvném závěru. Spolu s dodatečným rozuzlením Lokiho bratrského vztahu a plnohodnotným šetřením stopáže pro cennější charaktery dosahuje Thor: Ragnarok jako jediný z Marvel Cinematic Universe podoby, v jaké jsem si ho vysnil díky upoutávce, a přesto ještě navíc oslnil okouzlujícím zakomponováním 8bitové hudby. Nečekaně se tedy před velkolepým bodem ságy, jejíž nejfunkčnější kvality spočívají ve vtipném proplétání postav sáhodlouhého dobrodružství, uzavírá její nejdramatičtější trilogie bezkonkurenčně nejvěrnějším ztvárněním ideální Komedie.

    • 26.7.2019  22:08
    Terminátor (1984)
    *****

    Nezahlédnutelné zlo na lodi Nostromo nepředstavuje zhola nic vedle Kylova příchodu ze zatím nevypuklé války. Nespočet bodů pro kvalitu v nekonečné bitvě s kvantitou tedy přinesl geniálně jednoduchý námět před/postapokalyptického předurčení kybernetické apokalypsy. Ve skutečnosti ani Arnoldovo ztělesnění postavy s hláškou a ‚trvalá‘ osmdesátkovost nepředstavují tak nosné pilíře jako frakční obměňování hudby a cyklická mytologie jednoduché fotografie ve vystavění projektu, kde divák kooperativně zapojuje mysl i představivost.

    • 26.7.2019  22:07

    Všechny Bayovi filmy o Transformerech jsou skvěle parádní, ovšem postupným vývojem toho každý dosahuje o mírné poznání jinak; pět příběhů odstartovala akcí kvalitativně šetřící nálož původních a tedy nejpravějších vztahů k postavám, která se přes nejvyváženější dobrodružství v Bitvě o Chicago přetransformovala do podoby inverzního spletence dosavadních charakterů s bezkonkurenčně nejvyspělejší Technickou Stránkou kinematografie! Od Yeagerova zastiňování Lennoxe odvádí pozornost pouze zřetelné pruhy širokoúhlého obrazu, přesto však každý efektně náleží své scéně. Poslední Rytíř dokonce smetl Temnou Stranu Měsíce na poli prvotřídního vědeckofantastického alternování historie, jehož následný závěr dosahuje hudební působivosti pozadí Posledního Mohykána.

    • 26.7.2019  22:06

    Největší Optimovův okamžik nakonec náleží mnohoznačně nejslabšímu dílu, ovšem se stále lepší technickou stránkou a příběhově neméně funkčními lidskými charaktery. Potomek původní trilogie čelí nevýhodnému postavení v sáze, ale svůj cílený koncept Autobotího stíhání zvládá na výbornou. Každopádně, jestli někomu nevadí jistoty v tom, kdo přežije až do třetího pokračování, doporučil bych tento výrazně odlišný díl pustit v maratónu Transformers jako první, s efektní podobou v Nové Naději.

    • 26.7.2019  22:06

    Pomstu Poražených jsem viděl dřív než první díl, a dokonce kvůli špatně pochopené scéně z upoutávky, přesto mi obojí nepokazilo silně působivé Optimovo legendární the Last Man Standing v půlce filmu.

    • 26.7.2019  22:06
    Transformers (2007)
    *****

    Velmi vzácně se na témže filmovém plátně setká bezchybná kombinace různorodých aspektů, ať už neuvěřitelně šťastnou náhodou nebo čirým výplodem geniality, aby se maximálně podpořily navzájem a jednotně pak vyzdvihly dílo na vrchol svého potenciálu. Dokonce velmi jednoduchou předlohu dětských hraček dokázal, s oporou Jablonskyho hudební magie (konkurovatelné Zimmerovi) a raritním Spielbergovu srdíčku, Michael Bay svým talentem -pájení transcendentní akce s nefalšovatelnými emocemi- vystavět tak výjimečnou vědeckofantastickou sérii, že svým odhodlaným předběhnutím své doby nevyhnutelně nalezla místo mezi počiny, které jednou provždy změnily pohled na možnosti vizuálních efektů.

    • 26.7.2019  22:05
    Pearl Harbor (2001)
    ****

    Ačkoli si pravděpodobně mizivé množství lidí přeje obojí z válečného výseku historie i milostného trojúhelníku, zvlášť ve filmu pojmenovaném srozumitelně podle WWII události, nejspíš se takové přání nemůže vyplnit lépe, než v umělecky nejvypracovanějším filmu Michaela Baye. I když se leckterému divákovi navzájem ruší, upřímné emoce vyvolávají působivostí jak oběti ve vybuchujícím pekle, tak jednoduchost nelehké romance.

    • 26.7.2019  22:04
    Armageddon (1998)
    ****

    Právě (zde nejpatrnější) Bayovo jedinečné nadání pro natočení působivých akčních scén, funkčního humoru a zároveň emotivních okamžiků vytváří nejpamátnější film s konceptem ničivého meteoritu. Ohromný vliv zázračně trefného obsazení pak ještě více zaručuje, že ve všech jednotlivých scénách funguje film přesně tak, jak tvůrci zamýšleli.

    • 26.7.2019  22:04
    Skála (1996)
    ****

    Oproti více vizionářským darům Michaela Baye pro diváky si tato nanejvýš ostrouhaná skromnější verze Con Airu snažně hledá svoje postavení během honičky v San Francisku, která si hraje na mnohem víc než ve skutečnosti je, rozuzlení mezi žoldáky, které si hraje na méně než ve skutečnosti je, a finální zakončení mise, jež si sebe jediné správně uvědomuje. Ale jinak postačí, pokud si divák chce občas opovrhnout Americkou vládou, aby si užil nejsurovějšího Zdeňka Mahdala s poměrně vzácnou Zimmerovou akční hudbou.

    • 26.7.2019  22:02

    Až na herecké obsazení a vizuálně barevnější stránku mi zvlášť díky neměnným zločincům nepřipadá třetí Batman nijak významně jiný, ba dokonce horší oproti Burtonovým groteskám. Ve funkci úmyslné změny přichází Robin, který ale práci odvádí solidně stejně tak, jak Kilmerova podoba nejvíce pasuje na Bruce Wayna.

    • 26.7.2019  22:02

    Zábavně obsáhlejší pokračování ikonického Burtonovsky groteskního Batmana si v sérii vybuduje největší úspěch pro diváka, který ještě nehodlá Gothamské příběhy brát vážně. Skvělá Catwoman jako terciální nadčlověk a zároveň protagonistka pak vylepší dojmy pro velmi výpravné finále s dechberoucím hudebním pozadím.

    • 26.7.2019  22:01
    Batman (1966)
    ****

    Nepředstavitelně zábavné dobrodružství Bruce a Dicka vytváří snad nejpůsobivější dlouhotrvající odkaz, který po dekády nejspíš ze všech komiksových adaptací nejvíc připomíná, jak obyčejnému člověku stačí ideální backstory a ultimátní praktické spreje, aby zachránil největší město světa i před čtyřmi super zločinci. I z nejhoršího dne, kdy se prostě člověk bomby nezbaví, se zde vysněný protagonista vyhrabe s podporou dobrých lidí, delfínů a srazu prodejců pěnové gumy.

    • 26.7.2019  22:01
    Elektra (2005)
    **

    Daredevil by zasloužil lepší sequel bez vystřižené Affleckovy scény; i když se nedopustil žádných hrubých chyb, nezhotoví své aspekty lépe než průměrně a s půlkou hrdinů tak ekvivalentně dosahuje spíš polovičních kvalit.

    • 26.7.2019  22:00
    Daredevil (2003)
    ***

    Chvályhodná dvojitá reprezentace Marvel Knights jednoduše přináší stylovou zábavu. S přívětivým protagonistou, hrátky se sonarovým viděním a Evanescence hudbou mizí různorodé podněty si nenucený příběh neužít.

    • 26.7.2019  21:59

    Ačkoli je napínavý remake méně úžasný než Raimiho trilogie, se slibnějším pokračováním se jí začíná vyrovnávat. Vedle Spider-Manova ikonického dospělého nahlížení na zodpovědnost se za doprovodu úžasně vypracovaných frakcí hudby odkrývá solidní příběh okolo Harryho a Peterova táty. Takový (zvlášť s vystřiženými scénami a alternativním koncem) obsáhlejší drama thriller pak navíc vylepšují postava Felicity Jones a herecký výkon Andrew Garfielda.

<< předchozí 1 2 3 4