Recenze (907)
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/162/648/162648885_b60656.png)
Náměstí Spasitele (2006)
Mnohem lepši než přepjatý a herecký MŮJ NIKIFOR, ale pořád je to film, jehož sociální téma mu zajišťuje spoustu festivalových ocenění a kritických ovací, jež si svým zpracováním nezaslouží._____ Inspirovat se metodou britského sociálního filmaře Mike Leighta, tj. debatovat o postavách a jejich motivacich, snaži se je pochopit a jet podle poznámek ve scénáři, nikoliv scénáře celého, je fajn. Jenže v britských filmech výborného filmaře víme, proč postavy źijí tak, jak žijí a rozhodně se zde neportrétuje oddaná morálka, kdy postavy nehodlají se svým sociálním statutem nic dělat, jen se snaži zbaběle uniknout - sebevraždou. Postavy a jejich jednání zvlášť v závěru pozbývá motivace a logiku či racionální jednání, repetitivní hudba je vyloženě iritující a nepomůže tomu omluva "na základě skutečné události"._____ Nemůžu si pomoct, ale jakákoliv dramatizace Médey patří buď na divadlo anebo do rukou Dánů ovlivněných Dreyerem - řeč je o Trierovi, samozřejmě. A jako vylíčení nejenom člověka v krizové situaci (heh), ale i místa a určité doby NÁMĚSTÍ SPASITELE slehává úplně. Hloupý, klišé přeplnéný, pro snoby určený kýč. Obdoba českého ŠTĚSTÍ, jen herecky, hudebně a kompozičně horší...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/533/159533614_9ae7a4.jpg)
Halloween (2007)
Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/949/164949868_865f46.jpg)
Armáda démonů: Matka slz (2007)
S gialla souputníků mi je přece jenom bližší takový Lucio Fulci, na jehož geniální Beyond nedám dopustit, ale Argento se po letech podprůměrných a maximálně průměrných žánrových podívaných vrátil ke své nedokončené trilogii o matkách - čarodejnicích a přidal poslední střipek do skládačky. La Terza Madre je naprosto famózní záležitost, která překvapí Mistrovy fanoušky větším soustředěním na klasicky vystavěný narativ s naprosto logickými a kauzálními vazbami mezi jednotlivými scénami... aby pak Argento klasický narativ v nekompromisním a božim závěru/záběru utnul a postavy vnitřně vyprázdnil, nechal je v bláznovském smíchu a dojem podtrhl nereálnými kulisami. Jasně, že konfrontace "té nejkrásnější a nejnebezpečnější" s hlavní hrdinkou, brilantně ztvárněnou Asiou Argentou, je krátký, ale to je poznávací znamení Argenta stejně jako otevřené konce a cliffhangery u Romera. A ústřední skladba je hotový zázrak.... a ty gore scény musí potěšit každého fanouška. Skutečně: nejlepší horrorový film roku 2007 a vzhledem k uchopení ryze žanrových schém a hlavní ženské postavy, která je racionální, značně progresivní nad-žánrová podívaná.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/158/597/158597667_07ba86.jpg)
Darjeeling s ručením omezeným (2007)
"It´s the same old story" zazní v jedné z posledních scén DARJEELING LIMITED, meta-textu k předchozí Andersonově tvorbě. V jeho melancholických dílech se specifickým stylem (postavy čelící - předčasné? - dospělosti jakožto žanrové archetypy a ikony zasazeny do skutečného popkulturního světa, tématizace různých médií a závěrečný obraz ve slow-motionu s narušením klasického narativu, to vše okořeněno weird dialogy) jsme byli navyklí očekávat určitý "soubor znaků", který je zde okázale bořen._____ Nesetkáváme se zde s problematickou přitomností super-ega, ale rovnou jeho absencí (otec byl sražen taxíkem); Owen Wilson zde nehraje jakože světem-protřelého hezounka, protože většinu stopáže má na hlavě obvazy; postavy (vyjma jedné, a to ještě díky kontroverznímu předfilmu HOTEL CHEVALIER) zde nejsou divákovi před anebo při úvodních titulcích představeny; závěrečného slow-motionu se nedočkáme, protože po něm následuje dohra a i médium zde jaksi není tématizováno (divadlo - RUSHMORE, kniha - ROAYAL TANENBAUMS, film - LIFE AQUATIC). Jako kdyby ústřední motiv cesty hrdinů za osvícením byl godardovskou dekupáží provedenou Wesem Andesonem sám na sobě, aby - poté, co v předtitulkové sekvenci nechá hrdiny předběhnout Billa Murraye a tak i svou předchozí tvorbu nechat "za sebou" - se v závěru vrátil zpět na začátek a stal se tak po komerčnějšim LIFE AQUATIC skutečným Indie režisérem._____ Jediný problém bych tak viděl v tom, že tentokráte to uteče až moc rychle (chci víc!) a hlavně, že se nepovedlo filmu zprostředkovat i neseznámenému divákovi jasnou představu o tom, že teď se na něco odkazuje a můžu si to užit, aniž bych znal detailně odkazované (přece jenom o oceánologovi někdo u nás aspoň slyšel, ale obávám se, že o "apuovské trilogii" těch lidí bude ještě míň).
Hraběnky (2007) (seriál)
Ještě odpornějši a vykonstruovanějši sračka než slámova Štěstí aneb jak se měšťak a spolu s ním diváci ve svých obývacích pokojích dojímají nad tím, jak je to na venkově těžké. Proč jsou vždycky tak nadějné scénáře s opravdu vydařenými dialogy zabity neopodstatnitelnou stylistickou figurou a obsazením profesionálních herců či lidí z "umělecké" branže, kterým nevěřím, že vstávají se slepicemi a uléhají s krávami. Snobárna nejvyššiho ražení, která je přesto kvalitnějši než většina toho, co jde z české pekelné kotliny do kin. Hraběnky nejsou vyložený hnůj, ale to úrodné pole, na které bylo zaděláno docela slušně (fabule je opravdu vyvedená a ta látka měla potenciál!), pohnojil režisér spolu s herci a kameramanem.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/004/4230_8dd042.jpg)
Holka na hlídání (2007)
Film, který si vybrala sama Scarlett Johanssonová a který režiruje dvojice zodpovědná za jeden z nejoriginálnějších biografických a comicsových filmů posledních let a v kterém se po Amercan Splendor opět objevuje Paul Giamatti? To nemůže dopadnout špatně. A taky nedopadlo, protože Holka na hlídání je chytřejši, než se na první pohled tváří a to, že smétanka je představovaná v podobě těch největších možných klišé slouží satirické notě filmu a vyprávění vlastně bez jakéhokoliv přiběhu jenom s ledabyle naházenými scénami je komentováno kouzelnou scénou, v níž rozmazlený a krajně nesympatický fakan hodí hráše na Pollockův obraz. Ambicióznější, což se týká i začlnenění antropologických vsuvek a pojmenování manželů jako "pan a paní X", než by bylo záhadno, s nezvládnutou deníkovou strukturou vyprávění. Ale pokud Ďábel nosí Pradu měl MS, tak Holka na hlídání má SJ a hlavně Paula Giamattiho, který si asi spolu s režisérskou dvojkou vydělával na nájem anebo na dalši American Splendor. Film dává za pravdu spíše první hypotéze, ale doufám, že ta druhá se uskuteční...
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/160/991/160991930_a6b9c8.jpg)
Václav (2007)
Mám si pískat na křivák proto, že Václav je fakt nejlepši český film posledních let, protože ční z odpadových vod české kinematografie, nebo smutnit nad tím, že tenhle monstr-kýč je nanejvýš průměrný a dost problematický?_____ Jiři Vejdělek je tvůrce, který se až úzkostlivě snaží svými filmy "něco" sdělit, jenže z knihy utahující si z maloměšťáctví vznikli Účastníci zájezdu, film pro maloměšťáky, ROMing je film o rómské kultuře, povaze a duši, ale co do pozérskosti si může potykat s díly Davida Ondříčka... a Václav?_____ Ten měl být asi o tom, nakolik pokrytecké okolí přijímá to, co vybučuje (ať už v dobrém, nebo špatném). Ale vzešla z toho podívaná, v které Ivan Trojan, ztvárňující další ze svých ze sledování filmu vytrhávajících partů bláznů a podivínů, dělá bordel, divák-měšťak se bude smát i při ryze vážných scénách a ty zajímavé přiběhy a skutečně "lvově" zahrané postavy Budařem a Vašáryové ustupují do pozadí._____ Dílo zkázy korunuje otravně repetitivní hudba Jana P.Muchowa, která idealizuje pohlednicové výjevy s rádobypoetickou, otřesně nakašírovanou atmosférou, a totálně nezvládnutá dramaturgie filmu, kdy se jedná o volné řazení scén bez nějaké logické vyprávěcí či alespoň kauzální silné návaznosti. A tak film nemá začátek, konec a ani vrchol či zapamatováníhodná místa (njn, dramaturgem byl Suda, který je podepsán pod obdobně nezvládnutými Pusinkami).____ To, že kameraman Jakub Šimůnek, který si zaslouži pochvalu za to, že ví, kam postavit kameru, ještě neznamená, že tenhle televizní přiběh si ty 3* zaslouží.... Nezaslouži, protože logické a racionální postavy jsou zde portrétovány jako největši hajzlové a udavači či pro okolí nebezpeční jedinci jako někdo, s kým bychom měli cítit a omlouvat to, protože vypadají a tváři se jako loskošní plyšáci. Hnus, velebnosti.
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/000/000/379_330e44.png)
Zabriskie Point (1970)
Zabriskie Point je mi z počinů Michaelangela Antonioniho tak nějak nejblizší, protože je ve své mladickosti a optimismu do jisté míry obdivuhodný. V tom filmu nejde o to, " očem je", "co" se v něm děje a "jak" jsou dramatické situace a jak dobře jsou zvládnuty dramaturgické zákruty vyprávění šinoucí se odnikud nikam, ale "jak je to ztvárněno" - nemáme být překvapováni vyprávěním, ale stylistickým systémem filmu, kdy jsme zaraženi, odkud se postavy objeví, z jakého úhlu je kamera snímá a popř. že jde za nimi. Filmu-aktu, jenž je útokem proti establishmentu a sledem impresí hlavní hrdinky, věnovaly své odborné práce či zmínky i takové osobnosti jako filozofové Gilles Deleuze či Foucalt, a tak jsem si svůj názor nemohl nechat jenom tak pro sebe :-): http://hobituvblog.blogspot.com/2008/01/zabriskie-point.html .
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/159/630/159630137_eaf5df.jpg)
Touha, opatrnost (2007)
Už dlouho jsem neviděl takhle mistrný film, který by se dokázal člověku rozležet v hlavě a donutit ho zvednout hodnocení na plný počet. Někde mezi Koridou lásky a Stvořeni pro lásku (sexuální explicitnost vs. askeze), někde mezi Jin-ši nan nu a Hulkem (postavy uzavřené ve světě tradic, v kterém se snaži najít řád, racionální otcovská figura nechybí), je tenhle žánrově podvratný film, který jako kdyby ho měl na starost krysák Remmy - známou věc podává jako delikatesu a já mu to s chutí zblajznu a padnu z toho na zadek. Více viz můj blog: http://hobituvblog.blogspot.com/2008/01/touha-opatrnost-korida-lsky-stvoen-pro.html .
![plakát](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w80h113/files/images/film/posters/164/948/164948621_8e3f99.jpg)
Poslední plavky (2008)
Tohle není letní varianta kultovního Ivánka, jehož vysoké hodnocení mi doteď uniká, ani celovečerní verze České sody, ale poslední důkaz toho, že je nutné mluvit o české polistopadové kinematografii bez eufemismů. A tak řikám, že je v piči a Poslední plavky skví monstrozity počinů Eda Wooda (to finále, ten monstrsumec!)._____ Nejvyšši koncentrace product placementu ještě před úvodními titulky, v nichž je snad ukryta určitá tvůrči upřimnost k divákovi, který si na film omylem zajde (Lou Fanánek Hágen totiž zpívá píseň s textem "Jsi kokot"), několik typů herectví, které, potká-li se v jedné scéné, je směsí jakože-sympaticky a realisticky podaných postav a karikatur, až to není hezké, soundtrack si vystači s jedním dokola variovaným a oblbujícím motivem, kdy Kameňák bledne závistí, a sem-tam pěkné obrázky tenhle produkt (ano, je to hovno, uhádli jste) nezachrání._____ Poslední plavky jsem "sežral" (zkonzumoval) a málem jsem se v kině posral, ale že bych měl v plánu je "sežrat" znovu, to ne, ať si Rudolf Hrušínský starši, za jehož výkon by se mělo střilet, řiká, co chce. Do prdele s Kotíky, Krajňáky a Janáky, kteři musí dokazovat, že na komedii to chce cit, smysl pro humor a načasování, když už ne talent - a ani to výše zmíněné nemají.