Bluntman

VENKOVSKÝ UČITEL je nikoliv český, ale evropský projekt, jehož stylistická figura je formálně opodstatnitelná. Práce s více plány najednou, přesné rozmístění v mizanscéně, co scéna, to jeden záběr či vnitrozáběrová montáž, diegetická hudba přecházející plynule do adiegetické a zase zpátky, práce se (hereckými) šaržemi a pomalým plynutím snímku, založeném na výpovědní hodnotě obrazu a hudbě jako fokalizujícím prvku._____ Bohdan Sláma filmařsky dospěl a našel svůj styl, metaforické či metonymické banality jsou opodstatnitelné vzhledem k užitým formálním prvkům, v první čtvrtině stylistická figura založená na násilném a neplynulém střihu se ukáže jako jazykově promyšlená, vyjadřující pohyb postav v příběhu. Pavel Liška, zbaven své šarže, se až moc soustřeďuje na učitelovskou dikci, věrohodnější je v mlčenlivých scénách. Zuzana Bydžovská po GYMPLU pokračuje ve své odyssey matky s problematickým výrostkem, škála poloh v jedné scéně (jednom záběru) je odzbrojující. Marek Diviš slouží filmu a neexhibuje, Godárova hudba doplňuje obrazovou složku. Zbavit se nadbytečných explikací a tendenčnosti v analogii učitel=režisér a žák=divák, je to za 100%. Ale Sláma si je vědom svých chyb, takže se může zlepšovat._____ P.S. to Rob Roy: Ne že tam je míň než 200 střihů, on je tam méně než 100 střihů - přesně 81!

ASTERIX A OLYMPIJSKÉ HRY. Počkat, může někdo nahradit Claviera, zvlášť když se jedná o něco jako Cornillac? NĚKDO, KDO DŘÍVE BÝVAL ASTERIX A OLYMPIJSKÉ HRY. Počkat, ne, o Asterixe a ani Obelixe tam nejde, protože jsou na plátně tak deset minut z dvouhodinového filmu. Takže jenom OLYMPIJSKÉ HRY. Ne, ne a ne, házení diskem či skok do dálky jsou něco mezi Zlatou mříží a Novotami, akorát dražší, takže akorát HRY. Počkat, ono to vlastně není ani vtipné, ani hravé, co do hu-humoru vyloženě repetitivní (mám se smát, protože je někdo chlupatý? mám se smát, protože se Brutus snaží po-x-té zabít svého otce? mám se... aha, asi jo, sorry), s nesnesitelně prodlužovaným přilepeným koncem a JEDNOU vtipnou replikou Alana Deloina. Ani ASTERIX, ani OLMYPIJSKÉ a nakonec ani HRY, ve výsledku nejdražší nic. Ale dát tomu hodnocení "žádné" by nebylo fér, to snad chápete...

Michálek má naprosto nevídaný inscenační talent (Linklater by mu ho mohl závidět, i ta literárnost scénáře působí jako improvizace), který nakonec vynesl O RODIČÍCH A DĚTECH pátou hvězdičku, přestože je co vytýkat. Třeba nadbytečnou dějovou linii s přítelkyní a synem a s tím souvisejíci přemrštěnou stopáž o 15-20 minut._____ Není nutné vydestilovat život a moudra o něm do necelých dvou hodin, lepší by bylo vyšumět do ztracena a být ovážný. Na Michálka je to až moc velká sázka na jistotu, která ale osloví spíše starší diváky - stejně jako BABÍ LÉTO - a která mi od takového formálního (ANDĚL EXIT) a žanrového (JE TŘEBA ZABÍT SEKALA) experimentátora přijde jako vyložená škoda a zklamání._____ Ale v rámci české kinematografie výborné. Z Novotného a Somra sálá charizma a chemie mezi nimi funguje na výbornou, hudba a kompozice záběrů a propracovanost mizanscény či práce s hloubkou ostrosti anebo střidmé a inteligentní užití triků dává pocítit, že snad ani nesledujeme český film. Emocionálně působivé, nepodbízivé, přirozeně chytré a moudré. Víc takových filmů, za než se nemusím stydět... A to jsem po NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANCE chtěl emigrovat. :-)

MONSTRUM je spolu s VÁLKOU SVĚTŮ a REDIGOVANÉ alespoň pro mě nejlepším filmem o 11/9, který dá divákům pocítit ten šok a neschopnost s číimkoliv této problematiky spojeným cokoliv dělat._____ Přeji si, aby se MOSNTRUM dočkalo pokračování, které nebude muset ustavovat sama sebe v multiplexech jako progresivní podívanou adaptující se na podmínky výhradně žánrové podívané, pak pro mě ten film bude vskutku geniální - takhle je "jenom" výborný. Ale to vzhledem k tomu, nakolik jsou distribuovány informace, milerád odpustím a snahu intenzifikovat originální podívanou žánrovými prvky ("Miluji tě!", zpověď na kameru aj.) funguje i přesto, že herci v některých chvílích nepůsobí moc věrohodně jako neherci_____ Koncept je nápaditý a film z něj nikdy nevypadne, je nesmyslné řešit otázku toho, nakolik dialogové scény jsou nudné a jaktože jedna z postav stále točí, protože by žádný film jinak nebyl. Narážky na původ obdobného, i když rozhodně ne podobou, monstra - Godzilly (Japonsko), ukázky z KING KONGa a další aluze pobaví, hudba odkazujicí k žánrově spřízněným klasikám z 50. let vyloženě nadchne. Samotná monstrum/Monstrum jako něco vypadlé z Lovercrafta či Nietzscheho taktéž potěší._____ Nejsme si jist, nakolik ten film bude fungovat napodruhé a ani, nakolik je to předzvěst určitého trendu či teprve záchvěvy a pokus o osamostatnění (kterej funguje!), ale vím, že ty prachy narvané do zvuku a efektů se vyplatily a na dalši "projekt J.J. Abramse" si budu dávat bedlivý pozor. Virální nevirální marketing.

LÁSKA ZA ČASŮ CHOLERY je "něco" (filmem to nazývat nehodlám), co se tváŕí, že to je kdovíjak hluboké umění, a přitom divákovi přináší při sledování pocity někde mezi sledováním teenagerovských komedií a přímým přenosem z volby prezidenta. Proč teenagerovských komedií, ptáte se? Protože taky chcete, aby se už kurva ošukali a byl konec utrpení. A proč příimý přenos volby prezidenta, ptáte se? Protože taky chcete, aby už všichni do jednoho chcípli a měli jste klid. Mid-cultově nesnesitelný kýč který je patetický a přišerný ve všech ohledech, hudbou počínaje, kostýmy a maskami na úrovni Esmereldy pokračuje a katastrofickými herci konče. Nikdy víc!

Příběh chlapce a jeho ptáka...

Duchařské příběhy jsou po ŠESTÉM SMYSLU čím dál tím fádnější, stavící na ve většině připadech odhadnutelné pointě a zbytečně komplikovaném, větvícím se ději. Přitom přimost pohádkových vyprávění na dobrou noc nemusí vždy sloužit k tomu, aby nás blechy štípaly celou noc, ale abychom ji probděli a báli se, že nás ty blechy sežerou celé._____ Trochu mě sice mrzí, že ve variaci na petero-panovské vyprávění se značně morbidní a černohumorně zábavnou pointou není využita spodní podvratná linka o "bující sexualitě", ale když se prostřednictvím toho komentuje únikovost horrorově-pohádkového žánru, proč ne?_____ Výrazně lepší a chytřejší, s lépe zvládnutými "třecími plochami" (žánrovými) než FAUNŮV LABYRINT. To proto, že se stylistická předvídatelnost (aneb jak jízdami kamer, svícením a užitím hudby a posílením zvukových efektů docílit patřičného efektu na divákovi učebnicovou metodou) užívá k vyřčení toho, že horror a pohádka jedno jest jsou, když oba žánry mají terapeutický účinek na diváka. 90%

KASANDŘIN SEN není filmem, který byste čekali od víc jak 70-ti letého tvůrce, ale spíše thrillerem, jaké točil Hitchcock ve svém britském období._____ Ani stopa po podvratnosti MATCH POINT - HRY OSUDU, vše zde má svůj přesný účel a místo, herci ze sebe dostávají vše a cením si nejvíc tlumeného výkonu Toma Wilkinsona, Glassova hudba vhodně doplňuje atmosféru plnou podezření... a jak to u antických dramat bývá, nečekejte šťastný konec, ale údernou moralitu._____ Nikdy ve své tvorbě nebyl Allen natolik pohrdavý (a nesmlouvavý) ke svým postavám a nikdy zatím nenatočil natolik čistou žánrovou podívanou, které obsahuje pouze dvě diskutabilní černohumorné scény a jednu labužnickou intertextovkou vsuvku, umožňující více možností čtení textu. A po SÓLOKAPROVI mu Londýn zase slouži jako chladné místo plné morálně problematických, zdánlivě smpatických postav (ale tady má místo a jeho definice své opodstatnění). 90%

Pátá hvězda za Rentonovy brejličky.

VĚC 21. století (rozpad lidské psychiky a pocit vyprázdněnosti, úsporné užití minimalistické hudby ad. - viz intertextová vsuvka prostřednictvím obrazu na začátku). Fascinující, neuvěřitelně klaustrofóbní sonda lidské psychiky a zmanipulovatelnosti, stojící na přesvědčivých hereckých výkonech a neokoukaných tvářích, úderné fabuli a Darabontově schopnosti dávkovat napětí a rytmizovat vyprávění. To, že Darabont umí horrory, vím od jeho atmosferického televizního počinu POHŘBEN ZAŽIVA, že zvládá Kinga jako nikdy jiný, vím od VYKOUPENÍ Z VĚZNICE SHASWHANK - a potvrdil jsem si to ZELENOU MÍLÍ. Nečekal jsem, ale že MIST (idiotský český název ignoruji) bude jeho nejlepším počinem.