dopitak

Nehodnotím romanticko-dramatickou linku, i když se mi nelíbila. Angelina by si ale pro příště měla vybrat štáb, který něco umí, hlavně kameramana a střihače. Od prvních záběrů je viditelné, že sledujeme spíš televizní film než působivý příběh do kina. Obdivuju drzost, s jakou se Američanka vydá do Jugoslávie a tam o Jugoslávcích točí takové téma (i když to už před ní dokázala Juanita Wilson), srovnání s Romeem a Julií je ovšem hodně směšné. Mnohem bližší je místní funkcí "Podobné" nabídnutý film Jako bych tam nebyla, ten je ovšem natočený mnohem líp a nesnaží se na rozdíl od Žoliny prvoplánově šokovat.

Taková odlehčená verneovka s nohami Shirley Eaton, která už bezmála 50 let filmy netočí. Už jsem jí pár filmů poslintal, tak tady toho nechám a zaměřím se na děj. Čekejte málo napětí, hodně záběrů na kosmonauty pod vodou, pár technických nesmyslů (anebo předběhů doby) a samozřejmě hollywoodský hepyend. A dabing z Brna, slušná práce.

Líbila se mi pouze scéna s kolejemi (ta první), jinak je to šílená bejkárna prastaré britsko-hollywoodsko-ještě válečné éry (nic na tom nemění rok vzniku filmu 1949). I romantiku si představuju jinak, a tvůrcům by měl někdo vysvětlit, že i stavba lanovky má nějaká pravidla, takže těžko může jet kabina strmě do vzduchu, když široko daleko není žádný stožár. Ann Todd tam celou dobu vzdychá, ale nemá se vůbec k ničemu (takhle nějak si představuju prototyp frigidky), Trevor Howard není sympaťák, a Claude Rains má hrát zlýho strejdu, co to celý zacáluje. Ani exteriéry nestojí za nic, když na to Britové neměli, tak se na točení měli vykváknout.

Slabý. Celý vtip spočívá v tom, že borci si zahráli ve zvětšených kulisách, a že mohou dělat věci (třeba si dávat pěstí do nosu), které jindy nedělají, protože jsou dospělí. Závěrečný splash muselo být hodně těžké natočit. Jako nezbedové vypadají legračně. Film ještě plně spadá do němé éry, moc se v něm nemluví a všechny dialogy by se daly nacpat do mezitituků, aniž by to výsledek změnilo.

Atmosféra! Jsem sice na léto, a letní filmy u mě vždy hrají prim, bez ohledu na roční dobu sledování, ale tahle zasněžená Šumava se mi moc líbila, a díky životní zkušenosti s VZS jsem hodně motivů i ocenil. První povídka je výborná, není a ani nemůže v ní být nic tuzemsky politického, odehrává se v zimě 1945 (/1946, aby někdo nemyslel, že ještě za okupace) a chudáci záklaďáci tu kromě praktických trablů s dopravou a počasím řeší Werwolfy. Mladý Lábus, Krampol s knírkem jako švihák (rádoby dragoun). Druhá nejvíc ze všeho připomene stereotyp vojny, přepadovky ohlášené na poslední chvíli, následně zbytečnou činnost prováděnou na rozkaz někoho, kdo by to schytal od dévéťáka, a zrušení poplachu provázené skřípěním zubů těch, kteří si tenhle falešný poplach odmakali. Třetí povídka by při troše snahy vydala na celý film, Ornest se Zahajským jsou skvělý, sníh olepuje naprosto všechno a severák foukající ze všech stran.

Klasická Spencerovka. Hodně natahovaná, zbytečně často sázející na "to je ale náhodička", protože kdybyste vy přijeli do cizího města, budete mít problém najít nádraží, natož dokonale ukryté podsvětí. Fackovací scény jsou hodně umělé, opakují se přemety, rotace, dobrej je fór s námořníkem, před nímž Bud střídavě dřepuje. Linka s fakanem zcela zbytečná a pro zápletku nepotřebná. Solidní dabing ČNTS se Schánilcem.

U většiny dokumentů je problémem stopáž - mohly by toho tolik ukázat, ale neukážou, a nudí. Dokument Petra Horkého (pan Náplava promine, je ale jen mužem na pozadí) jde k věci, komentář dává smysl, obejde se bez obvyklých plků, je vidět, že o jednotlivých částech tvůrci dlouho přemýšleli (tedy jednotlivých částech země), že bylo materiálu na sto dokumentů, a vybírání vůbec nebylo lehké. Pěkná písnička na konci (Soundhound ji nepozná), krásné záběry. Tohle má do typického dnešního dokumentu ve stylu prezentace cestovky hodně daleko, a díky za to. Ale to podřezávání ovcí prosím příště hodně z dálky, anebo střihnout. Nejsem cimprlich, ale tohle bylo hodně naturální...

Laskavý strejda Sovák tentokrát jako velmistr svádění, a miloučký Vladyka jako jeho pečlivý učeň. Parádní, i když lehce tušená pointa. Příjemná televizní jednohubka s chudičkou výpravou a scénou. Když Mirek čekal za blatníkem Wartburgu u parkoviště ČEDOKu... Děj se odehrává patrně v květnu, nejenom podle blížící se maturity ale také proto, že v zelenině měli (tedy asi) ředkvičky.

Pohádka pro publikum neurčitého věku odehrávající se v neurčené zemi v neurčitém čase. Střílí se tu sice revolvery z doby cca WW2, a monarchie si potrpí na ceremonie, ale nic moderního tu není, spíš středověkého, jezdí se na koních, svítí svícnem, na hrad vjíždí padacím mostem. Jedna hvězda minus je za Deboru Kerr, jejíž princezna Flavie je poněkud přestárlá, druhá celkově za málo dobrodružný/příliš přebarvený děj ve stylu Robina Hooda a Hollywoodu éry Errola Flynna. Velmi povedený dabing z Brna (ROD pro Markízu) s Danielem Dítětem, Zdeňkem Junákem a Radkou Přibyslavskou.

Sympaťák Peck, kráska Loren, napětí, akce, dobové prostředí, špióni, Manciniho hudba, a stejně to nefunguje naplno. Proč, to se asi přesně nedozvíme, někdy i skvělé suroviny jednotlivě nechutnají uvařené dohromady. Je to jenom náhoda, nebo Alan Badel v brýlích nápadně připomíná Petera Sellerse (jsem si celej film myslel, že to je on). Neměl v tom původně hrát? Pochválit musím i brněnský dabing, v roce 2002 už se takhle kvalitní práce jen tak nevidí (Daniel Dítě, Radka Přibyslavská). Neoposlouchané hlasy, Dítě na Pecka = pecka.