dopitak

I bez už legendární scény ve sprchách po basketu nabízí tenhle film slušnou porci zábavy. Opilecká sestra, sklerotická důchodkyně vrátná a archivářka, neschopní gangsteři a pěkná hlavní ženská postava Faith (Camille Coduri), moc pěkná je i studentka Helen FitzGerald (taky nahá). Výborný dabing (Meduna, Oliva).

Honza Mareš posekanej jak dříví na zimu zachraňuje ženu svého srdce, hraje si při tom na Adama Ondru a navíc skáče ze čtyř metrů OBKROČMO na koně. Co na to jeho sexuální život, diskrétní pánové od dvora neprozrazují.____Jeden z lepších historických kousků, v němž se pořád něco děje, o vtip se stará Bourvil, a moje srdce zaplesalo s existencí chaloupky, kam se oba hrdinové uchylují pokaždé, když zdrhají z Louvru. Moc pěkná kamera, netrikuje se příliš a hodně se natáčí z auta trysk koní (místo trapné zadní projekce), exteriéry jsou skvostné (především ten zámek s jezerem, kde věznili Gisèle d'Angoulême!). Závěrečná šermovačka se natáčela na hradbách Château de Pierrefonds, zmíněný hrad s jezerem je Château de Val. No a dabing z roku 1976, to je parádní záležitost.

Málo záživný, napínavý a logický díl. Horst je brzy suspendován (klasické to klišé žánru, ale nevadí) a pak si jede na vlastní pěst. Je tu ale několik nevysvětlitelných postojů: Kruger měl zabít celou rodinu a sám sebe, ale zapomněl na jedno z dětí (asi sotva), takže duisburští vyšetřovatelé to dál hodnotí jako sebevraždu (asi zoufale potřebovali záminku pro další pátrání Horsta). Pak je Schimanski namočen do zabití v Marseille, a francouzští kolegové ho nemilosrdně sbalí (jak jinak, nemá průkaz a nachází se na místě činu čerstvé vraždy) - ok, ale proč ho pak po rozhovoru na recepci zase pustí? Pak už se na sebe vážou zvláštní náhody, díky nímž se vyšetřování posouvá dál. Je tu trochu erotiky v podání hubené Renan Demirkan, hezké lokality francouzské Riviéry. Tradičně silný dabing. Ale jako detektivka tentokrát spíš propad.

Paralela tam možná je, námět a zabíjení v něm je pokaždé stejně absurdní jako zmíněné konflikty. Zaujaly mě detaily z přírody, působivá hudba (například ve scéně, jak po nich jdou lovci v lese). Líbila se část v lese, a pak jízda v prériích. Typ filmu, kde víte, kdo přežije a kdo přežít nemůže. Parádní retro, velmi solidní dabing ČT. Můj teprve 2. Malick.

Ani slovo navíc. Příběh ze života, naprosto reálně zahraný, napsaný, nasnímaný. Kromě známé filmové neduhy šmírování úzkým malým prostorem vidím celou místnost, nemám co vytknout. Skoro jsem byl zklamaný, že se epizodka pacientky nedostala někam dál.

Brněnský kočky v lesním království. Nízkorozpočtová záležitost, snímaná zřejmě ruční kamerou. Kulisy v interiérech jsou šílené. Málo prostoru dostala esa typu Junáka a Parduse. Čvančarová k nakousnutí, i Pavle to tady moc sluší. Vojtek s náušničkou. Zápletka příliš jednoduchá.

Představitelka Olgy (Natalya Andreychenko) i její kamarádka Lena (Lyubov Reymer) by stály za zahřátí nohou (Olga dokonce v jednom záběru na malý čas ukáže prsa). Celkově je to ale unylé, ospalé, a hlavní mužská postava vypadá jak herec z němých filmů, to líčení trochu přehnali. Vesnické drama odehrávající se většinou v tmavé setnici domu, kde podnikavá matka (manžel nezvěstný) překupničí s Němci, místními i kolaboranty. Saši mi vůbec nebylo líto, takové vydržování si stejně nezasloužil. A Hitler prý dostal před Moskvou za uši a ženou ho zpátky.

Mě zase napadlo po vlastních zkušenostech, že příliš těžkou loď je lepší tlačit dopředu od zadku, než se snažit táhnout odpředu. Kinski je magor, což v Zelené kobře je zřejmě jediné hodnocení, kterého jsem schopen. Začátek v Jižní Americe ještě ujde, ale africké dobrodružství jsem nějak nedával. Spousta nahých žen, ovšem domorodých. Nepochopitelné střihy, posouvající děj bez vysvětlování dál, hodně vadily. Líbila se podlaha z lebek u náčelníka a původní dabing UPF.

Tipoval jsem mezi Hanzlíkem a Kratinou druhého jmenovaného, byl moc hřmotný. Komínek je na celé pohádce ještě tak to nejmenší zlo. Horší jsou špatný scénář, nudní herci (Kraus se fakt snaží, ale nejde to) a zvláštní princezna. A pak ta střela kuší do zad Pauhofky, místo do HRUDI! Největší tragédií jsou ovšem pohádkové postavy - zlý čaroděj, trpaslík. Kdo to je Martin Dolenský? Jo aha, Můj vysvlečenej deník. To stačí.

Přes deset let jsem se tomu vyhýbal, protože jsem si nevím proč vsugeroval, že to je hovadina. Teď jsem se zastavil abych předehnal dvojku, která je prý úžasná. A budu spát dál, kdyby se vtip potkal s vtipem, mohlo to být dobré, ale nadhled který mají Bartoška, Dvořák a Trojan, nemá nikdo z ostatních postav a tak si místo přihrávání hrají na moderní pohádku. Tohle se Jirkovi povedlo, mně to ale nesedí. A už prvním obrazem Issová - Geislerová - Žilková bylo všechno zabité, tuhle sestavu ještě s otravným Oldou fakt nemusím (což neplatí o Nádeníčkovi celkově, jenom prostě v janáckých dobách má hrozný postavy).