Reklama

Reklama

Pro dospívající dívku může být život osamělým místem. Román americké autorky Alicie Erianové Arabka (2005, česky 2007) vypráví o třináctileté Džazaiře, která na matčino přání odchází ke svému rozvedenému otci na předměstí texaského Houstonu. Striktní rodič, pocházející z Libanonu, má své představy o výchově dospívajících dívek a rozhodně mezi ně nepatří nic, co by se týkalo sexu. Zmatená Džazaira se potácí mezi vlastní probouzející se ženskostí, pozorností černého spolužáka a zájmem souseda, který jako rezervista čeká na povolávací rozkaz a v manželství si zjevně moc neužije. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (107)

maverick10 

všechny recenze uživatele

Rozhodne velke prekvapeni. Alana Balla se v tematech sexu mladistvich vskutku vyziva :-) Radeji se nebudu pidit po jeho minulosti, ovsem dokaze z tohoto nametu udelat vzdycky velmi vkusnou zalezitost. Doufejme ze jeho "uchylka" zustane stale porad v mezich umeleckych a ze se nezvrtne nekam, kde by se na jeho filmy muselo koukat za plentou. P.S. Sakrys, kdyz ted vidim, jak jsou ty dnesni 13 leti deti dospeli, ze uz sni o sexu se svym ucitelem, tak lituju toho, ze ja si ve 13 letech hral se svym sousedem na cowboye za barakem a hadal se s nim kdo ma silnejsiho tatu :-D ()

Pajky3 

všechny recenze uživatele

Pro mě to byl jeden z nejdivnějších filmů, co jsem kdy viděl. Přišla mi divná úplně každá postava. Dcera na pár facek, otec ještě mnohem víc. Soudśed Aaron byl správně ujetej záporák. Těhotná sousedka se zase motala extremně do všeho. Maminka pobavila výstupem u stromečku a korunku tomu nasadil Tomas. To byl opravdu divnej zážitek, možná někdy v budoucnu přehodnotim, ale teď si myslim, že to bylo moc do extrému. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Matka na sociálku, otec do kriminálu, holka na psychoterapii. Tak se mi jeví výsledek jednání postav tohoto filmu. Drama o příliš brzkém sexuálním dospívání dívky ve věku dítětem, ale s tělem ženy, je nepříjemné. Zejména proto, že hlavně její rodiče jsou extrémně sobecké a neempatické osoby, otec navíc násilník a v sousedství taky nežije moc milé osazenstvo. Jenomže mi to celé přišlo odcizené, příliš vykalkulované a spíš jsem v příběhu viděla, že jím režisér maskuje vyprávění o vlastním sexuálním dospívání a orientaci. SHRNUTÍ: Jak dospět, když vám všichni okolo buď dospět zakazují nebo vás rovnou staví do pozice dospělé. ()

Blizzard 

všechny recenze uživatele

Docela jsem se na Towelhead těšil a očekával jsem další malý nezávislý poklad, ale výsledek mě příliš nepotěšil. Řekněme si to na rovinu, 13letá Jasira je prostě budoucí nymfomanka jako vyšitá, která si pod taktovkou svého rasistického tatínka hraje na nevinnou malou holčičku. Světe div se, najednou už nejsem panna, kdo v tom má asi prsty?!? Jedeme dál a hle kdopak to tu je, čokoláda ze školy, hups na to. V tomhle filmu má skutečně jen málo lidí všech pět pohromadě, jedním z nich je např. těhotná sousedka, která Jasire nabídne azyl, ta je však spokojená se svým orgasmem a tak jej v klidu odmítne. Posunem se tedy trochu v čase i prostoru a dostáváme se k otázce - Co nám tímto pseudo výtvorem chtěl autor vlastně sdělit? Pokud to měla být hrozba zneužívání dětí, tak opravdu neuspěl, neboť když si odmyslím ten vyčnívající rasismus na každém kroku, tak tu největší násilí bylo spácháno leda tak na té číče. Tenhle film zároveň nemůže být ani o tom, jak nemáme žádné soukromí. Možná jsou Američané bystřejší sousedé než Češi (vtip), ale pokud bude někdo z vašich sousedů chtít, klidně může být masovým zabijákem, chodit při tom k sousedce na kafe, venčit jí psa, hlídat jinému sousedovi děti a když to nebude úplný ucho, tak se nic nedovíte ani za několik let. Tohle je další věc přitažená trochu za vlasy, každý tu ví vlastně všechno jen díky tomu, že si o tom účinkující představitelé v čele s Jasirou pěkně poklábosí. Alespoň herecky je to v podstatě zvládnuté dobře, i když těžko něco pořádně hrát, když je celý film očividně tak trochu zmatený jako sám Ball a tak z toho nakonec vznikla jen jakási nic neříkající "parodie" na American Beauty. (6/10) ()

jhrasko 

všechny recenze uživatele

Hľadám nejaký 2 * komentár a nič nevidím. Zo všetkých hodnotení sú 3 2*, inak všetko nad. Som presvedčený, že krátke komentáre sú účinnejšie (vďaka Roberte), ale tu to proste inak nejde (prepáč Roberte). Čo sa nám pán Ball, scenárista fenomenálnej Americkej krásy, snaží povedať ? Ďalšia otázka - čo a akým sposobom ? Americká krása je len jedna a na jej úspechu a výnimočnosti má zásadný podiel pán Mendes na stoličke režiséra a jeho oko. Pretože hoc má scenár Nothing is private potenciál AK, musel by byť, podľa mňa, uchopený úplne inak...toto bude fakt dlhé...13ročná Jasira chtiac nechtiac funguje medzi šialenou matkou a až psychopatickým otcom ako zvláštny katalyzátor frustrácií a dogmat ich oboch. V satelitne posobiacom mestečku, kde sa usadil jej otec, nájde viacej vzrušenia všetkého druhu a tu sledujeme zopár mesiacov jej života. Odpanenie, opakované (nechcené i ponúknuté oholenie), niekoľko faciek, neskutočne veľa orgazmov (lucky her). Pán Ball nemal moc šťastia v rozhodovaní, čomu dať prednosť a /ne/vedome do toho zatiahol i nás. Neviete, či sa máte smiať, či máte byť znechutení, či máte Jasiru ľutovať, či to myslí autor vážne alebo si z Vás robí srandu. Čo v AK fungovalo, a že tu boli všetky tieto roviny, tu sa rozpadá práve v tieni svojho predchodcu, na ktorého tak výrazne titul odkazuje - hudba T.Newmana je identická, kamera snímajúca prostredie, kde sa príbeh odohráva taktiež. Summer Bishil je heavenly creature, dokonalá vo svojej zmätenosti, dostatočne rajcovná, ale stále - je život 13ročných takýto ? Čím to je ? Prostredím, z ktorého pochádza, matkou ktorá nevie čo so sebou, bigotným otcom (mimochodom skvele zahraným S.Headleym) ?? A tu mi napadá ďalšia vec, film sa tak naliehavo chce dotýkať témy odlišností národov, v tejto dobe, prečo teda "provokuje" jednostrannosťou, prečo otec nemá jediné pozitívum? Takmer všetkým postavám chýba prepracovanosť, a tak ako najdoveryhodnejšia ostáva postava Aaarona Eckharta, ktorý ale nedostáva dostatok priestoru ( ČO JE ale z podstaty jeho "miesta na slnku" DOBRE kvoli nevyrovnanosti a zmätenosti scenára a dramaturgie). A Toni Collette s postavou, ktorá nám hovorí čo? Že i vo svete divností existujú proste čisté duše, ktoré chcú mať istotu, že si nebudú musieť nikdy v živote nič vyčítať? Jasné, ale nech nie sú tak biele. Fakt nevyužitý potenciál že až...takže moje sumárum: príliš zmätku na jeden film, som zvyknutý na iné divnosti, mám pre ne pochopenie a viem si ich užiť ( napr. Happiness), ale myslím si, že pán Ball mal prenechať réžiu niekomu inému a mohol som hviezdičkovať úplne inak. Vo všetkej tejto zmätenosti ale verím v svetlé filmové zajtrajšky (čo je očividne i prípad autorov, ten záver je gýčovina sama). Prepáč Toni, prvá 2 Tvojej filmografie ! PS: A ak chceme byť "politickí", prečo nie sposobom, akým nám to predkladá film The Visitor. Všetky výhrady, ktoré som našiel v komentároch k tomuto filmu mi prídu po tejto 2hodinovej skúsenosti neadekvátne ! ()

Galerie (42)

Reklama

Reklama