dopitak

Sedmdesátky z toho čpí a já to hltám. Sophia už hodně za hranou mcbp, ale tvůrci ji tam asi prostě chtěli, vždyť ve filmu se v podstatě střetávají veteráni. Ačkoliv akce by mohlo být víc a některé zvraty jsou tvořeny jen tím, že scénář Sophii několikrát předepisuje v jedné scéně obrátit kabát rovnou na obě strany, já se bavil dobře. Ono slyšet v dnešní době v něčem ještě neviděném Ladislava Lakomého a Zdeňka Bureše s Jiřím Brožem a Danielem Dítě, to se nezadaří často. Lokality na jedničku, film tak na tři mínus, s brněnskými hlasy ale hodně vysoko.

Asi nejpromyšlenější scénář v českém filmu vůbec. MM vám klidně nacpe do hlavy cestování vodovodem a krvavou tlačenku a vy mu to zbaštíte. Aby ne, když Vorlíček vykouzlil film s hvězdným obsazením, kde každá z postav hláškuje s kadencí samopalu, ale Hanzlík kulometí.

Za hudbu. Jinak je to neslepenina scén, ke kterým se nikdo neobtěžoval vymyslet koncept, chybí scénář a dialogy jsou opravdu zoufalé. Ztráta času, a to i přesto, že byste snad jedničku ohodnotili nadprůměrně.

Soundtrack! Škoda, že scénář nedal někomu trochu víc práce, protože tohle italské špagetti napodobování Hilla a Spencera se prostě dobovým divákům musí líbit. Bitky, vtipy, Divokej západ, výborná kombinace. A Zavřel na Smitha, hmmm!

Na počátku byla myšlenka. Tak to má hodně filmů. Skvělý námět, nápad, který se podařilo natočit aby divák okusoval sedačku. Dvojka přinesla nemožné - překonala jedničku (což má taky hodně filmů, ale jejich jednička nepatří do top 10 nejdůležitějších filmů lidstva) a z Arnieho udělala klaďase (hodně důležitý). Trojka natočená s odstupem a po letech byla útrpně přijata jako povinná výslužka a výtluk skoro prázdné slámy, protože balík to přeci hodit musí. Další díly (a seriály?) jenom kradly dobré jméno a honily prachy. Od trojky dále akce převážila nad příběhem (a to 1 i 2 byly akční jak blázen) a v dnešním scifi (99 ze 100 filmů) to není jinak, bombastické akce vhodné pro 7D, ale prázdné a nezajímavé. Nový díl s návratem Lindy a Arnieho chtěl jít jinak, a šel částečně jinak. Nápad už přijít nemůže, vtipu bylo dost, i chytře to napsali, já ale tuhle bum bum akci výbuchy přes celé město nějak nedávám.

Divácky těžko uchopitelný, mimořádně náročný film, která má přesto důležité místo v dějinách. Costa-Gavras nebyl žádný troškař, a pustil se do toho po okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy naplno. Montand je skvělý, neméně skvělí jsou i dabéři (výčet by byl tentokrát dlouhý, mrkněte na dabingforum). Nestává se často, aby se na Západě povedl film pojednávající o Československu (Kunderovu adaptaci Nesnesitelná lehkost bytí natočenou Američany považuji za hodně vzdálenou realitě). Výkon podala i "Spálené stodoly" Signoret.

Výborný závěr kdesi v kopcích v Provence. Stylovka po vzoru Divokého západu, kdy staří přátelé Angie a Danny stojí s kolty proti sobě. No dobře, nechal jsem se unést, jsou to pistole ne revolvery. I v tomto díle měli tvůrci šťastnou ruku při castingu na kočku, přítelkyni Angieho (Kirsten Lindholm).

TOP nechutnost. Ale kdo by se divil. Je to odvaha, zfilmovat Bukowského, stejně jako obdivovat Beatníky. Osobně do téhle mizérie řadím i absurdní drama a toho šaška VH. Prostě rádoby styl opilců, ona ta hozená láhev rozprsknutá o silnici je silnou výpovědí. Nebo obžalobou, lidi co tohle dělají (nebo hážou bordel u okýnka auta) bych exemplárně trestal: useknout ruce a nadosmrti zapovědět dávky. A GPS pod kůži, a pokud budou mimo zákon, usmrtit. Tak jsme trochu odbočili, tenhle jouda přejmenovanej zase tak moc škodlivej nebyl. Ferreriho film není zábavnej, ale dobře vystihuje dobu a postavu o kterou tu jde. Nebýt Ornellky, kterou jsem v tomhle neviděl, rád to přeskočím. Je tu krásná, i když kdo se v její filmografii pohybuje víc, najde i lepší filmy. Ben Gazzara to zahrál skvěle.

Prima Love - je potřeba napsat víc? Isabelle Carré je na tu roli stará, stále si košile převlékající Benoît Poelvoorde málo srandovní, ale jako celek a pohodovka po holky to docela funguje. Jenže já nejsem cílovka, a tak se tentokrát držíme při zemi. Jo, a viděno v dabingu (což automaticky znamená body dolů, srovnáme-li s možností originálu), ovšem Josef Carda to komicky hodně vytáhl a za to palec hore.

Chtít ohodnotit špatně, stačí tvrdit, že o historii vzniku vily Tugendhat se dozvíme kulový, filmaři ukáží jeden záběr z domu když se "staví" (jsou tam jen sloupy a pár skel, asi vzniklo počítačově) a ostatní jsou bolavé paměti jedné milionářské rodiny, jimž válka nevzala vlastně nic, protože ve Švajcích mají ještě daleko lepší zámek, on zahýbal už před protektorátem a ona se nemohla rozhodnout, jestli není víc na holky. A nuda, nuda, natahovaná nuda. Jenomže mně se skleněný pokoj líbil. Kamera, hudba, střih, atmosféra, pomalu se vyvíjející zápletky. Jistě, s nástupem Klémy to jde do kytek a pak už je to reálná nuda, ale za ten prvorepublikový začátek, já prostě pískat a házet šutry nebudu. Jo a počítejte s tím, že Roden tam skoro nebude, tohle je švédsko-dánsko-holandská záležitost s téměř nemluvícím Hofmannem. Dabing resp. postsynchrony ruší, ale nejsou tentokrát vyloženě škodlivé (jako jindy bývají). Film se předpokládám natáčel v angličtině.