Bajda

Tak nakonec to bylo i na mě moc. Chtěl jsem být k filmu tolerantní, pokud uvidím výborné efekty a užiju si další technickou revoluci Wachowských. Závodní scény jsou vážně úchvatné a s klidným svědomím můžu prohlásit, že něco takového tady ještě nebylo. Podobný pocit rychlosti jsem v kině ještě nezažil a už se těším, až se na tyhle scény podívám znovu a prostuduju si všechnu tu promyšlenou krásu po kouscích. Rozhodně to ale nebude v kině, protože další minuty žvástů plných klišé bych nepřežil. Vím, že je to rodinný film, ale čeho je moc, toho je příliš a ksichtíci se opici jako jednu z vedlejších postav přežiju maximálně u horších televizních filmů. Proč zašli bratři Wachovští až tak daleko nechápu. Dalším smutným faktem je, že pokud si chcete užít Speed Racera v kině, budete muset poslouchat český dabing a hlášky typu "ninjové už nejsou co bývali".....no jo...Wachowští taky ne :-(

Stává se často, že klasiky jsou zklamáním a tak jsem od Casablancy nic nečekal. Příjemně mě překvapila a navzdory všem, kteří ji tady vyčítají kde co, musím dát 5*. Příběh, který známe z mnoha jiných filmů...a přece je to trochu jiné. Má to zkrátka jakousi atmosféru, kterou všechny osatní slaďáky už jen napodobovaly. Přeslazenost bych nekritizoval, protože je to zkrátka Hollywood 40. let se vším všudy. Ingrid Bergman je nádhernou femme fatale a ve filmu je několik nezapomenutelných scén, jako třeba ta, kdy Francouzi Marseilleisou přezpívají Němce. Casablanca byl krásný filmový zážitek a těším se, až ji někdy uvidím znovu.

Žánr, ve kterém je Allen Woody nejsilnější je jednoznačně komedie. V Matchpointu si vyzkoušel čistokrevné drama a Sólokapr je jakousi syntézou obojího. Kamerou a stylem mi hodně připomínal právě Matchpoint (který se mi mimochodem také libil) a dějem spíše Woodyho klasické, humorné filmy. Je pravda, že už to není W.A. ve své vrcholné podobě; občas vykrádá a opakuje sám sebe (scény se smrtkou, některé vtípky,...), ale přesto je to pořád jeho humor, který mi sedí a baví mě. V některých scénách působí Allen už jako staříček, kterého je mi líto a v jiných je zase plný života a energie..zkrátka tak, jak ho známe. V hlavních rolích nikdo nezazářil, ale ani nezklamal a děj byl určitě zajímavý. Tosim psal o logicky nezvládnutém konci, s čímž musím nesouhlasit. Podle mě šlo o přijemné překvapení a ideální střed, mezi dvěma protipóly, ktreré by působily jako klišé (napsal bych to konkrétně, ale nechci vás připravit o překvapení ;-)).

Musím uznat, že atmosféra je skvělá, herecké výkony a přibližení doby také a zde neustále proklamované pomalé tempo má svoje kouzlo. 205 minut je ale opravdu moc a podle mě šel film udělat o hodně kratší. Asi to byl záměr, někomu se to může líbit, ale já se prostě často nudil a spousta míst podle mě bylo hluchých a zbytečných. Pro mě jeden ze slabších Viscontiho snímků. I když Angelika byla vážně okouzlující ;-)

Kung Fu Pandu doporučuju opravdu všem. Krásná animace je asi u společností typu Dreamworks standardem, nicméně prostředí staré Číny ji ozvláštňuje a umožňuje nám říct si opět "tohle jsme ještě neviděli". Děj je jedno velké klišé, ale to dokážu u filmů odpustit za předpokladu, že se celou dobu bavím něčím jiným než dějem, což je přesně případ Kung Fu Pandy. Vtípky fungují dokonale a celý film samozřejmě stojí na hlavním protagonistovi, dokonale namluveným Jackem Blackem. Jack mě dokáže rozesmát ve všech svých filmech a charakteru Pandy dodal neuvěřitelnou lidskost. Navíc - pokud jste viděli alespoň jeden nebo dva starší Kung Fu filmy, určitě se pobavíte spoustou parodií a narážek. Kung Fu Panda rozhodně není nejlepší animák (na Ratatouille vážně nemá), ale Po (postava Pandy) je určitě jeden z nejlepších animovaných charakterů vůbec.

Myslím, že posoudit Terkela je celkem oříšek a zdejší různorodé hodnocení je toho jasným důkazem. Je to jednoznačně o prioritách diváka a o tom jak vám styl filmu sedne. Jelikož jsem na film kouknul až teď (2008 - tj. 4 roky po premiéře), nemůžu si odpustit srovnání s Gymplem Tomáše Vorla. Téma je totiž úplně stejné - film je o současných dětech školního věku (v Terkelovi, narozdíl od Gymplu, je to 6. třída) a o celé naší společnosti. Podobně jako Gympl jde v podstatě o sociální sondu do života nastupující generace. Toto vážné téma se schovává za žánr komedie a snaží se díváká kromě zamyšlení nad tématem i pobavit pomocí parodovaní hlášek současné mládeže ("hustejch týpků" :-) ). V obou filmech se to někdy daří líp, někdy hůř, ale celkově je to ucházející. Sprosťárny podle mě v tomhle případě nejsou samoúčelné, jak tady někteří píšou. Takhle 90% školní mládeže vážně mluví a navíc...sprosťárny se přece "samoúčelně" používají i v reálném životě. Co se týče formy, jednoduchá animace mi ze začátku vadila (občas to vážně vypadá jako starší počítačová hra), ale v průběhu filmu jsem si zvykl. Nefunguje to sice tak dokonale, jako u South Parku, ale to bych chtěl moc. Na konec bych ještě rád vyzdvihnul český dabing. V 95% se na filmy dívám v originále a vždycky je to lepší, nicméně u Terkela se dabing vážně povedl a songy, kterými je film prokládán jsou přeloženy dokonale, volně a nasmál jsme se u nich nejvíc. I když je naprosto nefér přidat hvězdičku za dabing, který s původním filmem vlastně nemá co dočinění, nemůžu si pomoct. 3+1* :-)

Uuuuffff....to jsem si řekl po shlídnutí Indiho v kině. Většinou to bývá tak, že když se na něco strašně moc těším nedopadne to nejlíp a podobně je tomu i u filmů. Jako skalní fanoušek původní trilogie byla pro mě návštěva kina svátek a díkybohu se zklamání tentokrát nekonalo. Natočit pokračování legendy po 20ti letech není lehký úkol. Steven Spielberg a George Lucas to ale dokázali a znovu pro nás připravili bezstarostnou akční jízdu plnou všeho, čím Indi vždy tak uchvacoval. Prvních pár minut bylo rozpačitých, ale od scén ve skladišti armády jsem seděl jak přikovaný a doslova hltal každý záběr jak malý kluk. Největší obavy jsem měl z obsazení Shia LaBeoufa, ale i ten příjemně překvapil a jeho herecký výkon do filmu skvěle zapadnul. Indy je pořád TEN Indi, kterého si pamatujeme a všechno funguje jak má. Jen ty digitání efekty mi malilinko vadily...ale bez nich už to dnes nejde. Zbytek mého komentáře by bylo jen kopírování toho co už napsal Tetsuo, takže pokračování u něj :-)

Mám rád béčkový filmy a tak jsem se rozhodl, že kouknu na nějakej současnej, abych viděl co se s tvorbou tohohle typu právě děje. Můj přepoklad byl, že pravý béčka, který známe z dřívějších let se už netočí a Zombie Strippers bude prostě jenom špatnej film. V prvních minutách mi to tak vážně přišlo a Zombie Strippers působilo jako když si kluci ze střední vezmou kameru a "točí parodii". Pak se ale děj přesunul do stripbaru a já jsem se bavil minimálně stejně jako u Rodriguezovy parodie na béčka Planeta Teror. Ve filmu padá spoustu skvělých, stupidních (popř. skvěle stupidních) hlášek, nejedna situace byla hodně originální a cynická; hodnocení současných problémů a rádoby filozofické dialogy mě mockrát rozesmály. Béčkovost je zřejmě trochu záměrná (striptérku ve zlatých bikinách zabije zombie - střih - vzápětí stává z podlahy oživlá v plavkách stříbrných...vtipný bylo i střílení golfových míčků, které při dopadu na zem dělaly zvuk ping-pongových). Někdo tady zmínil porno, ale o tom bych nemluvil - striptérky nikdy neukážou víc než prsa a to že jsou sexy z toho ještě nedělá porno :-) 5* nedám jenom proto, že film kromě začátku a konce téměř postrádal dějové zvraty (možná dokonce i děj jako takový), což mi ale vůbec nebránilo v tom, abych se skvěle bavil. Kdo má rád béčka by si tohle neměl nechat ujít. Mimochodem...zajímalo by mě jestli stálo víc zaplatit plat těm holkám nebo....zaplatit všechno ostatní :-)

V téhle 15ti minutové parodii nechybí snad jediné filmové klišé béčkových i nebéčkových hororů. Dramatickou hudbou plnou smyčců počínaje a muži v maskách s motorovými pilami konče. Zažijeme honičky, souboje, jízdu o život (ne v autě ale na kolečkových křeslech), mutanty, šílené experimenty....mám pokračovat? Ano - skutečně se toho do 15ti minut vleze tolik :-) Navíc ve vtipné a odlehčené podobě. Jak se to Peterovi Cornwellovi povedlo ale máte čas rozmýšlet až po konci, protože v průběhu se ani na chvíli nudit nebudete.

Jestli u fotografie platí, že když se fotí černobíle je jednodušší udělat fotku zajímavou a "umělečtější", u filmu tomu tak rozhodně není. Kontrastní černo-bílá animace je moje nejoblíbenější a violončelo je jeden z mých nejoblíbenějších nástrojů. Signes de vie tyhle dvě věci zkloubilo, takže když film začal, myslel jsem si, že je zaděláno na 5* a že si přidám další krátkometrák do své TOPky. Nakonec z toho bohužel sešlo, protože mi děj přišel příliš jednoduchý, vzhledem k tomu, o jak vážné téma šlo. I tak to ale pro mě bylo poetické pohlazení po duši...