Torpid

Příběh navyzrálé blbky s geniálním hudebním cítěním a mimořádným hlasem v nejvyšších patrech šoubyznysu. Dokument se snaží budovat legendu oběti, což se mu i daří. Hezky o Amy mluví v závěru Tony Bennett: "Byla jednou z nejopravdovějších jazzových zpěvaček, jaké jsem kdy slyšel. Podle mého s ní měli jednat jako s Ellou Fitzgerald nebo s Billie Holiday. Měla ten dar. Kdyby ještě žila, pověděl bych jí: " Zpomal, jsi příliš důležitá." Život vás naučí jak ho žít, když ho dokážete žít dost dlouho."

Další vývar z Hunger Games. Místo určení: 12 -15ti leté děti. Celý tenhle žánr vystihuje scéna z filmu, kde jakási celosvětová organizace v obrovský hale hromadně mládeži vysává nějakou tekutinu z mozku. Ještě pár pokračování téhle filosoficko-sociální vizionářské epopeje a nebude co vysávat. Vlastně omyl, ke žni se zrodí nová generace.

Humor jako projev sebedistance. Humor, který léčí.

Měla to být elegantní retro komedie o špiónech, ale já viděl sterilně topornou nudu. Souhlasím s Verbalem, že Ritchie si nechal koule u Madonny na věšáku. Měl by se pro ně vrátit a začít dělat to, co před 15 lety.

Silně nablblá teanegerská romantická komedie bez humoru z prostředí profi silniční cyklistiky. Mimo jiné se tu řeší milostný trojúhelník, alkoholismus jedné matky a sportovní ambice mladých asiatů se spostou rádoby hlubokých mouder na cestu. Podstatnou část pak tvoří "dramatické" zachycení samotných závodů, které hřmotně podkresluje špatná napodobenina Orffovi Carminy Burany, přepálená barevnost a vážně míněné cyklistické příhody ve stylu slavné Fantozziho etapy. Reálná jsou tu jen kola a dresy. Pro fanoušky profi cyklistiky /mezi které se počítám/ je to bez silné drogy nesledovatelné.

Pomalu vyprávěný western, který se v poslední čtvrtině nenásilně mění tak trochu na horor s několika gore scénami. Originální rozvržení příběhu, skvělí herci v čele s úsporně ale charismaticky působícím Russellem, velmi hutná atmosféra v závěrečné půlhodině a především excelentně napsané dialogy. Tak vymazlenou konverzaci, kdy máte potřebu si jednotlivé rozhovory přehrávat znovu a znovu jako poezii, jsem měl naposledy snad jen u Tarantinových Pulp Fiction /i když jde o naprosto jiný žánr/. Jedinečná záležitost. Na ČSFD dost podhodnocená, asi protože se tady zase v nějaký přiblblý masce a elasťácích nelítá v pixelovým bordelu.

Potkal jsem v životě hodně lidí, co si ujížděli na zdravém stravování. Většinou do dvou minut stočili řeč na tohle téma a pak jsem si vyslechl dlouhý upjatě sebestředný, povýšenecký monolog. Průvodce tímhle filmem je přesně takovej exhibující egoistickej idiot a dělat mu 90 minut společníka mi bylo utrpením. Dokument je silně manipulativní bez jakékoli snahy o objektivitu, přímočaře a zábavnou formou vysvětluje , co cukr v těle dělá a dokola stále opakuje, jaký že je to Satan. Zdravým lidem tohle strašení bude asi protivné, pro fanatiky se možná stane kultem a pro nás tlouštíky, kteří si cukrem zničili zdraví a snížili tak kvalitu svého života, slušnou motivací

Když jsem viděl poslední Avengers, říkal jsem si, že by se Scarlett měla zase ztratit v překladu. Tenhle film točila mezi jednotlivými díly superhrdinské série, ale rozhodně to není, co jsem jí ve skutečnosti přál. Jde o silně divácky nevstřícnou záležitost, která sice zůstane v paměti a nevyšumí, ale taky dost nudí. Minutové záběry bez hudebního doprovodu na Scarlett sedící v dodávce nebo na ubíhající krajinu mi spíš přišly jako nezvládnuté ambice, než navození hlubokého uměleckého ponoru. Pokud se stane, že mne vyprávění nevtáhne natolik, že polovinu času přemýšlím o tvůrci, dávám maximálně 2*. Režiséra jsem tipoval na někoho, kdo pracuje v designu a ví prd o režii. Nakonec jsem si přečetl, že jde o slavného tvůrce reklam a videoklipů, co má za sebou dva průměrné celovečeráky. Jednu hvězdu přidávám za těch několik originálních scén s dokonalým vizuálem a asi za tu zásadní myšlenku, že člověk má pouze tři možnosti, jak se svým životem naložit. Buď se stát lovcem anebo loveným /nebo tohle rozhodnutí co nejdéle odkládat/. Doporučuju si předem nečíst anotaci /která je tady ve skutečnosti spoilerem ! / ani komentáře. Předem nic nevědět o ději je výhodou.

Za málo peněz dobře a citlivě ukuchtěná žánrová míchanice. Ten skutečnej děs je obsaženej v rovině sociálního dramatu a horor paradoxně tuhle tíhu zdravě odlehčuje. Herci a neherci se dobře smísili, přičemž všemu šéfuje Leoš Noha, kterému role sedla jako prdel na hrnec. Vždycky jsem rád za film, kterej mě přinutí tu zlomenou hůl nad českou kinematografií zase lepit dohromady. Andy Fehu by měl dostat nějaký medaile a šanci točit za víc peněz, třebas na úkor zasloužilejch, kdysi dobrejch režisérů.

Pásová výroba superhrdinských filmů posledních let mi tenhle žánr dost znechutila. Musím ale uznat, že tohle je jeden z nejlepších kousků, které jsem v dané kategorii viděl. Do nadprůměru ho posouvají humor, dobře napsané dialogy, sympatičtí herci a místy dost originální akce. Technická kvalita je standartem, ale třeba ta závěrečná akční scéna v dětském pokojíčku je neuvěřitelně vymazlená. Pobavit děti i jejich rodiče se tady skutečně povedlo a to není vůbec málo. Snad první film, ve kterém nejsou hmyzáci zlodušská monstra, ale kamarádi. I to se počítá.