Flipnic-RE

Na jednu stranu chápu místní nízké hodnocení a ne-nadšení většiny uživatelů, na druhou stranu musím napsat, že to bylo stejně super! Ono jde o to, jak na to člověk kouká. Pokud to bere jako aktuální novinku konkurující celosvětové vysokorozpočtové produkci, pak je mi jasný, že mu asi spadne nad prasetem čelist nepochopením a nepřijetím ... POKUD ALE !! ...Pokud to bere ale jako oslavu tzv. klasických "ozplotations", zejména těm 80.kovým a sleduje, s jakým nadšením a vervou ten film byl natočen, pak ho to může bavit a zaujmout. Je to prostě nízkorozpočtový béčko, který se nebere moc vážně, ale ten "drive" tam prostě je. Navíc je tam pár herců z 80.tek, vzpomněl jsem si na kultovní mega-kult Turkey shoot (Roger Ward) (1982) a další. Obrovitý Nathan John potěšil, vysoký bodycount také (chvílema jsem měl pocit, že to prase sežere veškerou populaci Austrálie), herci hráli moc fajn ... no prasečák se moc nevyvedl, to je pravda. Ale byla s ním sranda a myslím, že právě souboj na férovku Nathana a divočáka ve stodole se zapsal zlatým písmem do dějin australského akčního filmu a hororu ... Ano, přiznám se, že jsem brečel smíchy...ale to se taky počítá a byl to krásnej zážitek. Dal bych tomu možná i víc, ale nějak to nejde ...každopádně ty 3/5 jsou vysoce kladným ohodnocením ode mě, nikoliv záporným ... /A navíc myslím, že to je "nepřmej" remake příšerný klasiky Razorback z roku 1984 .../

Konečně jsem viděl Midsomar! A stihl jsem to ještě v kině, což byl můj cíl od chvíle, kdy ten film vyšel. V podstatě bylo splněno moje očekávání. To kino, a hlavně nepřipravení diváci kolem mě, dodali filmu ty pořádný grády. Parádní hustá atmosféra v sále. Ještě že mám tak rozšířený vnímání, tak jsem to prožíval ještě s asi 30kou dalších lidí ve skoro tří hodinách zoufalství... Ari Aster je určitě dobrej režisér a těším se na jeho další filmy. Předchozí Hereditary a aktuální Midsomar hodně vybočují a hodně převyšují to, co se teď jako "horory" tvoří. A je to paráda. Hlavně ty náměty jsou vcelku originální, celý je to takový reálný, že to vlastně vychází z témat běžných životů běžných smrtelníků. Člověk je většinou dost nepřipravenej na to, kam se bude děj vyvíjet atd. I když bych Midsomar nazval "moderním Cannibal Holocaustem", přece jen těch filmů o kultech a pošahaných či primitivních kulturách nevychází mnoho, tak to bylo vcelku originální. Hlavně jako horor je to hodně originální taky v tom, že je to hlavně totální psycho a mindfuck, kdy jsem se sice nespočetněkrát zasmál, ale přitom jsem kroutil hlavou a uvnitř mi dobře kolikrát nebylo. Vlastně všechno v celým filmu je od začátku na píču a jen se to zhoršuje do úplnýho sluníčkovýho rozkladu. Jistě bychom v tom mohli filosoficky hledat stovky připodobnění, zamyšlení a pravd ... ale už jsem na to příliš starej a zkostnatělej, abych tak zde činil... Taky je dobrý, že to je pořád vedne, všude svítí slunko a vše je světlý, což je základní a první paradox tohoto "hororu na ruby" ... Z kina jsem odcházel hlavně unavenej a vyčerpanej ... strašně, je to těžkej, náročnej film. Často hodně pomalej, ale nikdy ne nudnej. Jednou bych si chtěl dát ještě tu původní celou 177 minut trvající directors cut verzi. Sám... a na tripu. Ale to až v příštím životě ...

Bakiho třetí série je masakr stejnej, jako ty dvě starý předcházející. Představení ultimátních zvířat, martial fighterů a jejich kočkování. Baki si poprvé zašuká ... a pak to teprve rozjede :-DD Na tohle nic prostě nemá, ani aktuální hraný seriály...

Euforie je fakt parádní seriál, který rozhodně není euforie, ale spíš deprese ... Než jsem do něj šel, myslel jsem si, že to bude spíš samoúčelnej výjev všelijakých svinstev, se kterými se dnes mládež (nejen v USA) může potýkat. No, ... výjev svinstev to je, nutno říct, že na seriál slušně odvázanej a hustej, ale není to samoúčelný. Je to fakt inteligentní seriál, kterej čerpá z reálnejch, veděcky, pedagogicky, sociologicky i jinak, dokazatelnejch jevů a skutečností. Postavy jsou sice stupidní, ale zase. je jim kolem 16 až 17ti let asi. Jsou to děcka, který jednaj tak, jak je jim vlastní. Má to parádní vizual a feeling, tak nějak připomínající mi třeba Argenta. Herecky fajn, často hodně intenzivní a odvážný. Škoda, že jsem na to musel koukat už čistej ... i když chuť byla, nechal jsem si zajít. ;-))

Film, který je asi dobrý vidět. I když je to vlastně jen tuctovej akčňák, tak to pozadí, to okolo a celá ta omáčka vyvařená z reálných událostí v Jugoslávii v 90. letech i po nich, to tomu dává dost mrazivej pocit. Asi už fakt měknu (no věk no...) ale hodně jsem s tím filmem měl chvílema problémy. Sice nakonec se tam vyloženě na kameru nic extrémního nestane, ale ten pocit z toho, jak to bylo a že to bylo vlastně jen pár kilometrů od naší země ... brrr. Hlavně mi tam vadily ty děti, který tomu všemu přihlížely, nebo byly taky obětmi. Film je divně vyprávěnej a má zvláštní střih, dlouho jsem se v něm dostatečně neorientoval, ale časem si zvykl. Nakonec to vyzní jako opravdu klasickej akční film stylu Rambo 4, ale jak říkám, rozjezd je hodně mrazivej. Je to dobrý vidět a nezapomenout, co se může jak rychle semlít. Jugoslávie je tím odstrašujícím důkazem ...

Tak je to GODZILLA proboha!! Tak nechápu, co kdo čekal jako ... Docela striktně se to drží tématu, tedy Japonských monster movies. A podle toho to taky vypadá. Je to docela akční, velkolepý, obrovský, gigantický, trošku ekologický. Prostě klasika. Lidský postavy jsou náhodou ok, herci a jejich výkony (opět - v rámci žánru!) v pohodě. Dá se u toho v klidu v pozornosti vydržet. A hlavně ... Prostě Godzilla, "Long live King!" ;-)) Teď mě sere, že jsem na to nešel do kina. Kvůli přiblblým komentářům a hodnocením v první vlně. Achjo!

Sice to hezky vypadá, ale nebavilo mě to. Ještě tak do půlky jsem to sledoval v pohodě a s jistým zaujetím, ale pak mě to tím snovým pomalým vyprávěním začalo ubíjet a nudit. Několik wtf scén v poslední čtvrtině filmu to už nezachránilo. Jsou tam hezký holky, má to hezký barvy, je to takový pomalý, snový ... no "na něčem by to bylo fajn". Ale teď, když už jsem čistěj, jsem to jaksi těžko polykal... Ani nevím, o čem to bylo. O modelkách ... dvě hodiny nudy.

Tohle bylo nečekaně parádní. Takovej malej, nenáročnej thriller na první pohled. Ale díky skvělejm hereckejm výkonům to mělo hodně do sebe. Pošahaná psychopatka, kterou hrála Isabelle Huppert byla tak strašně nepříjemná a reálná, že mi fakt mrazilo. Asi měknu na starý kolena, ale prostě ten hereckej výkon byl fakt úžasnej. Takovou odpornou, nesympatickou, nepříjemnou bábu ztvárnila jako vystřiženou z reálu. Protože takový potkávám po Brně každej den, třeba v MHD, na úřadech apod. Co dokáže nešťastnej člověk ... Poslední třetina už je docela řezničina, ale muselo se to nějak vygradovat. Krev a gore nečekejte, spíš psychickej tlak, hustou atmosféru, napětí atd. Fakt mě to mile překvapilo.

Shazam! není špatnej film vyloženě ...ale já nejsem vůbec cílová skupina lidí, pro který byl asi stvořenej. Dokážu si představit rodinku s harantama v kině, jak se u toho děcka baví a rodiče tetelí štěstím, jakou udělali běžně nevděčným spratkům radost. Ale pro dospělýho to není prostě. Je to nuda prostě. A navíc je to dost divný. Třeba v tom směru, že podle mě se hlavnímu hrdinovi (14ti letej nešťastnej kluk) mění s výkřikem kouzelného slůvka nejen tělo v nabušenýho dospěláka-superhrdiny, ale i osobnost. Protože když je kluk ve svý běžný podobě, je smutnej, nešťastnej, hledající svoje místo ve společnpsti atd. Když se změní v superhrdinu, je mimo ... je až příliš dětinskej, usměvavej, akční, prostě jinej. To mi tam nesedělo. Jsou tam nějaký příšerky, triky, akce...ale všechno strašně uhozený, dětinský až občas trapný...

Na to, že to bylo z Polska, to bylo supr. Jen to na mě od začátku působilo takovým trochu neposkládaným dojmem. Sice to byla docela jízda, hlavně od druhé půlky, kdy se na sebe vršily dramatický, drsný a cynický scény jedna za druhou. Ale spíš to budilo dojem jen ...jako že vlastně sledujete chladnej děj bez většího vysvětlení, bez konkrétních motivů, důvodů atd. No a pak jsem až po filmu zjistil, že je to vlastně sestříhanej polskej seriál ... Ale v pohodě, fakt je to v pohodě. Spousta postav, dost ženských postav, sexy a hezkejch ... a takový celý fakt chladně cynický, kdy se všechno veze doprdele. Trochu jak v Requiem za sen, jen jinde, jinak. Mluvím spíš o tom dějovým spádu. Kupodivu je tam i místo na lásku, jako ušlechtilou emoci ... i když se pak dost vyjeví, jak to s láskou vlastně je. Pomíjivá "éterická ne-bytost", pramenící vlastně z nadrženosti a sexu ... No, každopádně mě to bavilo a bylo to cool...