Greg25

Silné téma viděno hollywoodským pohledem a prosyceno dávkou sladkobolné omáčky, ze které je tak trochu cítit kalkul. Scény a hlášky ve stylu: "Zatleskejme si. Jste v pohodě? Já jsem v pohodě.," jsou něčím na co by se měl vydat zatykač a minimálně pro Evropu by se to mělo vystřihnout. Na druhé straně je tu dobře napsaná dvojice ústředních postav (zbytek postav představují klasická žánrová klišé) a pár vydařených scénaristických nápadů, které jsou originálnější než je u podobných filmů zvykem. Eckhartovi to věříte a právě díky němu jsou některé emoční scény tak silné v kramflecích (rozhodně tím nemyslím ty proslovy na pódiu, to je scénaristický přehmat nebo co). Ale na to, aby vás to dojalo, je to moc povrchní a především je tam ten moc očividný kalkul. 50% P.S. Jsou i horší pokusy na dané téma a když už nic jiného pokud jste nebyli v Seattlu, máte šanci, není nad propagaci místního stadionu nebo okolo něj vedou všechny tamější silnice, po kterých musí postavy v tomto filmu jet? :-D

Upřímně řečeno, ono je to těžké hodnotit. Přiznávám se, že jsem tenhle seriál dokoukala až na potřetí. A taky musím přiznat, že první a druhý díl po tom třetím zhlédnutí byly o fous lepší. Nevím čím to, ale vždycky jsem se sekla u šestého dílu a dál se mi tak nějak nechtělo. Vadilo mi, že ten způsob vyprávění je ryze prvoplánový jakoby to nemělo šmrnc, ten "výlet" do Austrálie je moc zdlouhavý, chápu, že to tvůrci chtěli zmínit, ale sama australská epizoda naznačuje, že potenciál na jeden 50 minutový díl to nemá... Jako by u Pacifiku byla snaha o civilnější pojetí se snahou o emoce, ale čím víc v tomhle tlačí tvůrci na pilu, tím horší je výsledek. Nikomu tam nevěříte nějaké přátelství, hlubší zájem o toho druhého vedle. Pár silných momentů a skvělý James Badge Dale jsou ve své podstatě jedinými tahouny tohoto seriálu. Pacific byla jiná válka než v Evropě a pro televizní obrazovky (či plátna kin) je to téma o poznání horší a těžší na zfilmování, protože bojové akce měli blízko k šílenství a tím, že často postrádali výraznější strategii, jsou i méně "zajímavé" pro zfilmování. Všude jen tma, prales, horko, průjmy, dlouhé túry a Japonci, kteří se nikdy nevzdávají... V tomhle směru je Pacific solidním seriálem, který se dané látky nebál. Jen mu chybí nějaká celistvost, vím, že to nejde porovnat, ale u Bratrstva jste cítili tu soudržnost, to přátelství, vytvořili jste si s těmi psotavami pouto... Tohle Pacific nenabízí, kdyby se zaměřil celý seriál výhradně na jedno družstvo a nebyl takhle roztříštěný bylo by to mnohem lepší. Něco tomu chybí a to tak, že hodně. 65%

Nadhled, inspirace Bridget Jonesovou i lehoulinká parodie romantického žánru. Všichni víme, jak to po třech sériích dopadne, leč cesta ke konci třetí série je to překvapivě zábavná a navíc s dobrou ústřední trojicí. Sem tam to skřípe, ale jinak solidní zábava, která překvapivě přišla od našich německých sousedů a která se nebere moc vážně. Odlehčený humor z nemocničního prostředí a trable jedné sympatické doktorky. 65%

Seriál Tudorovci by si měl z Borgiů vzít příklad. Takhle vypadá nerozvleklé konverzační historické drama. Jeremy Irons je v roli papeže nepřekonatelný. 80%

Bezpochyby jeden z mých nejoblíbenějších a nejpřesvědčivějších filmových výletů do historie. 100%

Příliš vzdálený most právem patří mezi ty nejlepší válečné filmy. A Redfordova akce přes řeku patří mezi ty nejznámější a nejpůsobivější scény z válečných snímků. Přesto, že stopáž má něco málo pod tři hodiny, máte pocit, že jako seriál, který by trochu rozpracoval charakteristiku některých postav, nebo aspoň trochu zpomalil tempo, by to byl fakt stoprocentní nářez. Takhle je to dějově nadupaný film, který to bere tak nějak až příliš rychle a i ti, kdož něco vědí o operaci Market Garden mají co dělat, aby se tak rychle v generálech zorientovali. Nacpat celou tuhle operaci do jednoho filmu byl odvážný počin, který vyšel tak přesně na 85%. Chybí mi tam ta hlubší sonda k postavám, protože takhle to je občas skoro jako válečný dokument. "Pane, máme nějaké zprávy o těch člunech? - Bezpečně víme, že plavou jinak prd." __ "Začínám věřit, že se z toho dostaneme." - Sean Connery: "To proto, že Bůh i já, jsme Skoti."

Sherlock Holmes byl poameričtěn v rámci mainstreamové kultury do hávu podprůměrného filmu v rámci honu za zisky z kin. Jestliže mi na jedničce pár věcí nesedlo, na dvojce je minimum věcí, které by se mi líbily. Laciné vtípky ke kterým se scénaristé uchylují (poník, auto, scéna s Mycroftem a telegramem, guláš z čehosi, obleček s kloboučkem ve vlaku) nefungují, maximálně vám slzí oko nad trapností nad takovými počiny. Snaha o hlášky vyznívá víc suše než louka v letním parnu. Dialogy šustí papírem a leckde i absolutní zbytečností, děj je přakvapivě průhledný, nudný, nikterak zajímavý a objeví-li se tam nějáký předmět či situace, máte jistotu, že to scénaristé ještě upotřebí. Vizuální stránka zůstává stejně dobrá jako v jedničce, stejně jako kamera. Jen ty zpomalené záběry začínají docela dost nudit. Samozřejmě, máme tu dvě ústřední postavy, smutné je, že scénář je tak nějak zploštil, kdybych si četla jen scénář patrně by mě ani jedna postava neuchvátila, scénář totiž dobře nevystihuje charaktery (a nejde o srovnání s Doylovým Sherlockem, protože to s tímto filmem nelze srovnat, Ritchieův Holmes není Holmes jen si omylem vypůjčil jméno) nerozkresluje je. Downey s Lawem to rvou přes charizma a snaží se, jak nejvíc mohou, ale trapně komediální rovina, která se neumí udržet na straně zábavy a sklouzavá k trapnosti zabijí i poslední náznaky dobré zábavy. Pane Ritchie, chybí tomu základní pilíře - dobrý příběh, dobrý scénář a zábavnost nebo zajímavost . Takhle je to dvě hodiny trvající nuda, která do značné míry místy podceňuje divákovu inteligenci - ještě teď mám mžitky před očima s kozáka živícího se jako nenápadný nájemný vrah v typickém ruském kozáckém oblečku uprostřed viktoriánského Londýna. Nenápadnost a logičnost sama. Pane Ritchie, tohle vícetkrát vážně ne. 40%

To že to nesahá ani po kotníky nepovedené sérii Let´s Dance mluví za vše. Příliš odflaknutá nuda, aby si to zasloužilo napsat něco více. 15% P.S. Máte rádi streetdance? Najděte si jej radši na youtube, máte rádi balet šup do Národního divadla, Státní opery Praha, nebo kamkolik jinam, kde vám předvedou, co jsou to emoce při tanci.

Nemá to šťávu, šarm, švih ani vtip. Jen snahu o to být bezstarostnou komedií. Bohužel neúspěšně. P.S. Tohle rozhodně nebyla role pro Natalii Portman, Emma v jejím podání má k opravdovosti daleko. Portman je typově i výrazově dost mimo mísu. 40%

První série byla něco, co vám vyrazí dech a nutí vás dívat se dál a dál. Promyšlená příběhová linie, poslední detaily doby vyobrazeny tak, že jste byli ochotni uvěřit. K tomu všemu ten zdůrazněný kontrast mezi služebnictvem a šlechtou. Nešlo tomu nic vytknout. Druhá série se nevyhla jisté typické scénaristické osnově, rozdělené na díly tzv "posouvací", které děj ženou dopředu a ty statické, kde děj je prakticky minimální. Druhá série není nudná, jen je na ní už trochu znát, že ji tak nějak natahovali. Smrsknout druhou sérii na menší počet dílů, by tomu jen prospělo. Ale i tak obrovský nadstandard seriálové tvorby, navíc dobová atmosféra a perfektně vybraní herečtí protagonisté. Třetí série se vrací špičkovou kvalitou k té první - svižnější tempo bez rozvláčnosti a navrch velká koncentrace ironických hlášek perfektní Maggie Smith. Třetí sérii není co vytýkat. 100% Za to čtvrtá série působí místy dost křečovitě, stále nadstandard herecký i v dialozích, ale některé osudy začínají být už moc umělé, křečovité. Lehce to začíná skřípat - nejen odchodem řady postav, ale i tím, že ty nově příchozí nedokáží ani omylem tak zaujmout. Některé jsou vyloženě otravné (postava Rose, což není vina herečky, ale vyloženě postavy). Je to také první série, kde vás osudy některých postav přestanou zajímat, protože si k nim najednou přes scénář hledáte hůř cestu. Prim tak možná trochu překvapivě jednoznačně hraje Laura Carmichael jako Edith a Allen Leech jako Tom Branson. Zbytek postav (samozřejmě s výjimkou Maggie Smith a její Violet) jsou v téhle sérii nemastné, neslané. Počkám si na pátou sérii a hvězdičku ubírat nebudu, i když 4. série je tak na vlažných 60%. Nakonec jsem se donutila na seriál dodívat, protože přeci jen, je to televizní počin, který se jen tak opakovat nebude. Pátá série byla lepší než čtvrtá (70%), i když pocit toho, že se z toho vytratil nápad a seriál jede dál na samospád, přetrval. Poslední, šestá série (80%), byla výrazně lepší než dvě předchozí, což zřejmě způsobil fakt, že tvůrci seriálu věděli, že je to série poslední a mohli jí uceleně uzavřít. Promyšlenost v ději jednotlivých postav tomu dodala opět ten spád z prvních řad. Konec je vlastně spíše lehce limonádový, ale seriálu to rozhodně nějak neškodí, protože jsou osudy postav velmi dobře uzavřeny. Seriál od oslnivého začátku, prošel krizí, kdy se dostal do průměru, ale v závěru z toho vybruslil nadprůměrně. Rozhodně zaslouženě ale, seriálový fenomén s velmi dobrou scénaristickou kvalitou (počtu dílů navzdory, i občasné natahovanosti a neuvěřitelnosti navzdory). Jako celek za mě zasloužených 85%.