J*A*S*M

Myslím, že Phase II je co se týče kvality velmi podobně vydařená jako její předchůdce. Z tohoto pohledu tedy docela úspěch, ačkoli by se samozřejmě dalo polemizovat o tom, zda zrovna tento jen mírně nadprůměrný body horor vůbec pokračování potřeboval. Dvojka navazuje přesně tam, kde jednička skončila, a má o něco širší záběr. Takže nesledujeme pouze komorní tělesné rozpadání hlavního hrdiny, ale i policejní vyšetřování a rozkrývání zatím lehce diskutabilní mytologie stojící za nákazou. Nechuťárny tu jsou přesně takové, jaké divák čeká (sem tam nějaký hnis, červík, vypadnutý zub atp.), takže nic moc originálního, překvapivého nebo co by člověka zvedlo ze sedačky. Sledovatelný průměr.

Tohle mé nízké hodnocení je mi obzvlášť líto. Na Harbinger Down jsem se těšil asi dva roky. Na Kickstarteru financovaný projekt mi byl od začátku sympatický, především svým poctivým přístupem k praktickým efektům. Tvůrci jsou evidentně nadšenci, kteří chtěli vzdát hold Carpenterově Věci, jejich snahu oceňuju, ale bohužel se jim ji nepodařilo přetavit v nijak zvlášť dobrý film. Kupodivu to drhne už u těch efektů. V některých scénách vypadají hezky, mnohem častěji však působí velmi uměle, občas až digitálně (mám podezření hraničící s jistotou, že minimálně někde tvůrci nakonec využili CGI), navíc dojem z nich sráží zběsile rozklepaná kamera. Ještě horší je to režijně - za celou dobu se neobjeví ani jedna čímkoli zajímavá scéna, herci působí bezradně, jejich postavy dějem proplují s jedním výrazem ve tváři, takže neradostná situace, se kterou bojují, nemá šanci diváka strhnout. Hudba tuctová. Výsledný dojem tak nakonec odpovídá zážitku z o trochu snaživějšího televizního monster béčka ze SyFy Channelu.

Rozpaky, docela rozpaky bohužel. Působilo to na mě tak nějak uměle. Od občasných nepěkně digitálně působících exteriérů, ale především co se týče vykreslení mikrokosmu tří hlavních postav. Hlavně ta devítiletá holčička, celý život vychovávaná v zasněžené pustině jedním chlapíkem, by se imho nikdy nechovala a nemluvila tak, jak se ve filmu chová a mluví. Zkrátka, co se týče chování postav, vůbec jsem jim to nežral. A minimálně od chvíle, kdy se Matthew Fox hádá s rádiem, mi to v tomto ohledu občas připadalo až nechtěně směšné. Kýžené emoce, na které snímek hodně hraje, se u mě bohužel vůbec nedostavily. Za slušný vzhled monster a obstojně hororově šlapající koncovku tři hvězdy dám, ale očekával jsem víc a považuju Extinction hlavně za promarněnou příležitost.

Na začátku filmu se ocitneme na konci příběhu - v bodě nula. K tomuto bodu se pak vyprávění napřeskáčku přibližuje, pomocí blízkých i vzdálenějších flashbacků se skládá celý příběh o "skládačkové" pomstě dvou středoškoláků na agresory z řad spolužáků i učitelů. Trochu problém je, že divák nemá komu fandit. Na jedné straně jsou násilnické svině, na druhé straně duo bláznů s jejich absurdně komplikovanou a samoúčelnou pomstou (to muselo dát takové práce tohle zorganizovat! A k čemu vlastně celý ten tyjátr okolo byl?), která se navíc dotýká i naprosto nezainteresovaných a nevinných osob. Ta šílená překombinovanost a neuvěřitelnost je, alespoň pro mě, mnohem větší problém, takže bych si obhájil i pouhé dvouhvězdičkové hodnocení. Nicméně bavil jsem se slušně, je to krvavé, občas nepříjemné a napínavé a celkově nenudící, takže budiž, výtky překousnu. Každopádně kdyby chtěl Eisuke Naitó aspirovat na vyšší hodnocení, musel by být jeho film buďto decentnější a uvěřitelnější, anebo naopak ještě o level šílenější.

Pro mě velmi sympatický mix hororu a srandy (ano, na rozdíl od jiných uživatelů mi to chvílemi opravdu přišlo mimořádně úsměvné, byť značně černohumorným způsobem - do situace hlavního hrdiny bych se fakt dostat nechtěl). Mark Duplass si roli totálního pošuka, o němž si vzhledem k jeho chování nejste jistí, zda vás chce pobavit, znásilnit, nebo zavraždit, vyloženě užívá. Kack-Brice zase v roli nešťastníka, který se dostal do extrémně nepříjemné situace, také působí velmi přesvědčivě. Creep je zkrátka hezkou ukázkou filmu, který doluje napětí a strach ze samotných na plátně se odehrávajících situací a ne primárně pomocí filmařských prostředků (kamera, střih, hudba, triky).

Solidní malý film o dvou osamocených izraelských chlápcích. Jeden začne stalkovat druhého, tomu prvnímu se to nelíbí, atmosféra houstne. Vizuálně docela zajímavá věc, občas jakoby rozostřená a v oparu, zajímavé hrátky se světlem a tmou. Bohužel, v první polovině jsem filmu vymyslel (imho) docela hezký závěrečný twist, který by z něj udělal něco trochu ambicióznějšího než jednohubkovou žánrovku. A ono to nakonec v reálu skončilo úplně neobjevně :-(

Heller není bez talentu, což ukázal už ve svém debutu Enter Nowhere. Jako svůj druhý film dodal solidní monster horor, v němž malé městečko terorizuje stvůra vraždící nejprve domácí mazlíčky a posléze i samotné obyvatelstvo. Je to pomalé, zádumčivé, s vyblitými barvami. Atmosféru Heller kouzlí docela schopně, jen je škoda, že v závěru odhalený celistvý vzhled monstra mě docela zklamal. Dokud z něj byly vidět jen pařáty nebo silueta, působilo lépe. Hlavní problém, který ale s filmem mám - a proč zůstanu bezpečně na třech hvězdách, je to, že vzhledem k námětu a prostotě scénáře je Dark Was the Night až absurdně vážné. Dějově je film naprosto obyčejné monster béčko, scénář se ani nesnaží být nějakým způsobem originální či vynalézavý, ale postavy se při tom občas tváří a mluví, jako kdyby byly v Dostojevském.

(50th KVIFF) Unikátní podívaná. Nádherně výpravný film s dechberoucím vizuálem, při němž v jednu chvíli budete překvapeni a oslněni tou velkou nádherou, která je na plátně zachycena, abyste po chvíli odvraceli zraky. Chvíli třeskutá komedie, u které se kino smálo nahlas, chvíli brutální a/nebo strašidelný horor. Nevím, který ze tří příběhů se mi líbil nejvíc, protože každý má něco do sebe. Neapolské pohádky jsou teda dost hustý. 85 %

(50th KVIFF) Přesně tohle je žánr / nežánr, který nemám rád, takže mé tříhvězdičkové hodnocení je ekvivalentem mnohem vyššího hodnocení u filmů jiných typů. Takže dobrý. Bílé noci jsou poetickou, ale přitom až dokumentárně realistickou pocitovkou, která pomalu a nenásilně, přitom lehce mysticky sleduje život na ruské vesnici a mentalitu jejích obyvatel. Život, který tam v něčem zůstává stále stejný, ale v něčem se mění a dospívá ke svému konci. 65 %

(50th KVIFF) Westernový výlet na rumunskou vesnici první poloviny devatenáctého století. Velmi uvěřitelné, velmi své. Tvůrcům se opravdu obdivuhodně podařilo rekonstruovat reálie života na daném místě v dané době (nebo se jim obdivuhodně podařilo vyvolat dojem, že se jim podařilo rekonstruovat tyto reálie - posoudit to neumím, nejsem historik ani rumunolog :D). Humor ve filmu přitom funguje především na tom, že se v něm mluví o věcech způsobem, kterým by to dnes nepřipadalo v úvahu. Zajímavá podívaná, ač lehce zkrátit by se dala. 75 %