Lavran

Snímeček, který svou upřímností musí potěšit snad úplně každého (btw: v tomto ohledu má blízko k Lásce nebeské). Je totiž vtipný i smutný, sladkobolný i uvolněný, lehce stravitelný i emocionálně výživný. Jen ten konec se příliš nevyvedl...

Tahám za nitky, jak to jen jde, ale nemůžu se zbavit dojmu, že nad zábavným převažují spíše dusivě nudné pasáže, které je samo o sobě uměním přetrpět do konce. Ale to by nebyl Ed, aby nevyrukoval s takovými esy jako je Bela Lugosi a jeho nonsensové monology, pádící bizoni, válečné záběry z Tichomoří nebo bizarní sonda do Glenova podvědomí. Něco do sebe to určitě má. Hlavně pozor na toho zeleného draka!

Průměrné efekty (taková bitva dvou přerostlých medvíďat je vážně legrační), příšerná hlavní hrdinka (která všechno zná a se vším si poradí), neukotvený a nahodilý design světa bez jakékoliv hloubky (Narnie a Eragon mají dalšího spolunocležníka), plytký děj, až mysteriózně špatný scénář a hafo naivně roztomilých figurek, které profičí pamětí silou mírného vánku a zanechají za sebou velké NIC - děkuji, rád se zasměju. Jediným skutečným kladem je perfektní eklekticko-novátorká Desplatova hudba, která ční nad celým snímkem jako jeho gigantický daemon (deamon, jak je libo). Kol a kolem mi z toho vychází, že přednostní vyhození investic do luftu by bylo od producentů stokrát mouřejší řešení, než natáčení podobné vetchosti. A vůbec, hrál někdy Sam Elliott někoho jiného než kovboje???:) 2,5* (50%)

King Kong - hrdina bez bázně a hany, přeborník na přímý kop se skalisky všeho druhu (natrénováno v tichomořském přerostu) kontra Godzilla - ještěrka atomového věku trpící nadváhou a handicapem v podobě mozku velikosti burského ořechu. Finální "showdown" kombinující všechny možné i nemožné styly boje je jedním z nejkulervoucnějších (a zároveň i nejkomediálnějších) výstupů ve světě filmu a rozhodně by neměl minout nikoho, kdo se rád pobaví formou "řehnil se tak, až se za břicho popadal". Hodnocení je mimo veškeré konvenční kategorie. Vrcholný guilty pleasure.

Ztráta nevinnosti, předčasná dospělost, strach a odloučení - témata, která Spielberg opracovává téměř celou svou kariéru v nesčetných variacích. Purpurová barva jen dokazuje, že to jde znovu a znovu, aniž by se vytratilo to nepojmenovatelné kouzlo a šarm.

Steven Spielberg v mých očích znovu nezklamal - je to všeuměl. Tentokrát přišel s diametrálně velmi odlišným tématem (v porovnání se zbytkem jeho tvorby), avšak jak je již zvykem - přímo ukázkově zpracovaným a hluboce lidským. Mnohé scény jsou přímo strhující a mají spadeno do škatulky nezapomenutelných. Taktéž herecké obsazení je bezchybné, Janusz Kaminski je sázka na jistotu, John Williams snad ani nemůže chybovat a vůbec celý tvůrčí tým odvedl prvotřídní práci. Veliká škoda, že za velkou louží nevzniká více podobně ožehavých (ale stále divácky přitažlivých) snímků, které by takto poutavou (dobře, u Spielberga je už zbytečnost psát o poutavosti) a přitom "odpudivou" formou poukazovaly na temné kapitoly lidských dějin.

Jasan, není to Spielberg, příběh stojí za starou belu, klišé vyskakují na každém kroku, ale to neznamená, že by to stále nebyla pořádná porce svižné popcornové zábavy. Triky jsou skvělé, akční scény stále nápadité a k tomu film disponuje velmi příjemnou stopáží, která nemá jediné hluché místo. Nemohl jsem být zklamaný, protože jsem ani nic jiného neočekával...:)

Když jsem Psycho viděl poprvé (to jest v době, kdy se film teprve stával terčem mého soustředěného obsesivního zájmu), okomentoval jsem jej takto skromně: "Nemilosrdně přezrálé, přesto stále šťavnaté ovoce." Dnes bych raději předstíral, že snad ani nepochází z mé hlavy. Takové jsou nevyzpytatelné stezky vývoje nejen chápání filmu.

Obstojně sesnímaný patetický cajdák, který se snaží být "silný" za cenu slabomyslného patriotizmu. "Hahaha!" směrem ke scénáři, odpudivě se šklebícímu Willisovi a těžce přepálenému závěru.

Velmi obyčejně natočený, ale zato silný, humánní a vypjatý snímek, kterému se podařilo popsat jednu z nejsmutnějších kapitol lidských dějin (ano, nejen 20. století!), aniž by se opíral o berličku extrémní brutality a sentimentu. Don Cheadle a mnozí další zaslouží hlubokou poklonu! P.S. - Každému koho toto tragické téma zaujalo, doporučuji knihu "Inyenzi neboli šváby" od jedné z přímých účastnic genocidy, která sama přišla o celou svou rodinu...