Vyrida

Tří dílně rozdělený něměcký dokument, který ikdyž má celkem skoro 3 hodiny, tak nevysvětluje všechno úplně do detailu a spíše jen, tak teoreticky poukazuje na kruto vládu sovětského vládce Stalina. Proto dávám jednu hvězdu dolů, ikdyž jinak je dokument povedený a určitě si tam každý najde něco pro sebe zajimavého. Kdybych měl napsat, která z těch částí se mi zdá býti nejlepší, tak asi ta druhá, protože poukazuje, jak málo chybělo, aby SSSR padlo pod kontrolu německé říše a jaký byl Stalin špatný vojenský stratég.

Dobře natočený příběh o jednom z nejznámějších obchodníku za dob druhé světové války panu Oskaru Schindlerovi. Ostatně co byste chtěli, když za režisérskou lavici usedl uznávaný a jeden z nejlepších světových filmových tvůrců Steven Spielberg. Scénář je naplněn k prasknutí silnými momenty, při kterých někomu může být i úzko. Bohužel se mi nelíbily scény čerpající z tématu polity a obchodu, protože to není zrovna to, co bych ve filmu přímo vyhledával. Zvolený koncept do černobílé je však stylový a myslím si, že ve veselých barvičkách by se ta hustá atmosféra té doby ani nedostavila. Závěrečná scéna o konci války, se mi však zdála trošku přehraná a příště bych ji asi vystřihl. Jinak bez chybičky a určitě bych tento snímek všem, které zajímá trocha historie doporučil.

Kobra jakožto plaz už od přírody budí respekt a tak producenti toho to filmu šli prakticky na jistotu, však kdo by se nebál obří zmutované kobry zkřížené chřestýšem? Překvapila mě atmosféra, která v určitém nahledu, že se jedná zase o jednu omletou sci-fi giga mutaci zvířete, umí zhoustnout a působí v některých scénkách dokonce nepříjemně. Bohužel scénář a hlavně celková režie, působí amatersky až hrůza a prakticky všechny vraždicí scénky vypadají naprosto totožně. To nejlepší si však páni režiséři nechali na závěrečnou pasáž, která je poseta snad všemi možnými kliše situacemi, které se kdy v historii těchto žánrových filmů objevily. S hodnocením mám proto trochu problém, protože logicky je film naprosto trapná záležitost v čele s hloupou gumovou kobrou, ale pár záběrů se mi přeci jen líbilo a mužu s pláčem říct, že jsem viděl i spoustu horších filmů, takže na dvě ikdyž slabší hvězdy to bude stačit.

Jeden z mých zaručeně nejoblíbenějších filmů s Jeanem Cloude van Damnem v hlavní roli. Pohodový nijak složitý příběh o rodinné pomstě podložený kickboxerovým bojovým umění, které mimochodem spolu s kung-fu patří mezi mé favorizované mlaticí styly na světě, funguje překvapivě koukatelně a byl jsem v určitých mezích nadmíru spokojen. Ani další herci ( včetně ovčáka ) nepůsobí nikterak velkým rušivým dojmem a Michel Qissi je herdek zaporák jak má být. Úžasnou práci provedl i Paul Hertzog, který k filmu připravil úžasný soundtrack a sám si ho jen tak když mám svou nostalgickou chvíli pro zábavu samostatně pouštím. Finalní ringový souboj je, jak už to v takových podobných filmech bývá posetý standartními klišé záběry, ale zároveň slouží jako sladká tečka pro všechny fanoušky mlátiček. U mě jednoznačně jeden z těch lepších bojových filmů a všem kterým se tento žánr aspoň trošičku líbí, můžu jen vřele doporučit.

Musím předem napsat, že v mém hodnocení hraje velkou roli dětská nostalgie, protože Super Snooper je jeden z těch řady filmů, na kterých jsem zkrátka vyrůstal a viděl ho snad stokrát dokolečka. Bavily mě převážně ty vtipně natočené loupežné scény, při kterých Terence Hill předváděl své úžasné schopnosti a nedokázal jsem se toho zkrátka nikdy pořádně nabažit. Neodpustím si nepřipomenout ani skvělou úvodní skladbu od The Ocean, která tomu všemu ještě dodává energický říz. Uznávám, že druhá polovina filmu je slabší než ta první, zvlášť scéna na lodi mě nijak nebrala a není tomu ani dnes. Vše se však smazává závěrečnou pasáží, která je vtipná až hrůza a tak nemůžu jinak, než 5 hvězdiček a zařazení do mých TOP 10 životních filmových zážitků.

Mé první setkání s Alexandrem Ajou na pozici režiséra, dopadlo více než-li dobře a od těchto chvil jsem se mu ostře pověsil na záda, aby mi neutekla žádná jeho budoucí tvorba. Haute Tension vypadá na príma strávený čas dvou devčat, ale to co přijde vzápětí mi vyrazilo dech. Úžasně chladně natočená scéna na statku, mě jednoznačně utvrdila v Ajův režisérský talent. Dál už kvalita sice mírně klesá, ale pořád se to dá v klidečku koukat a byla by rozhodně chyba filmek vypnout před závěrečným vyvrcholením. To sice logicky nezapadá do úplného konceptu toho co jsme za uplynulých cca 85 minut viděli, ale je překvapujicí a to hlavně asi šlo. V konečném součtu jde tedy o příjemně natočený thriller, který byste asi neměli minout ikdyž hádám, že ze závěru nebudou všichni přímo na větvi.

Věčný princ Kazisvět na poli distribuce odpadních filmů z Asylum, opět plně zaskóroval. Obětí se tentokrát stala docela očekávaná a poměrně dobře hodnocená Piranha 3D od francouzského režiséra Alexandra Aji. Kolikrát jsem si jen říkal, že už nikdy svůj přehrávač nebudu trápit s trapárnami od této společnosti a vidíte to, zase se tam jeden film s předponou MEGA či GIGA roztočil. Mega Piranha je šílený zážitek, který dokouká do konce jen člověk se silným žaludkem a pevným svěračem... nebo já. Nechci spoilerovat, ale aby nějaká ryba dosahovala velikosti větší než velryba a bezhlavně útočila na prosté občany stojicí na chodníku a bourala mrakodrapy, to byla silná káva i na mě. Když připočteme i fakta, že je nedokázala umlčet ani atomová bomba, která dokonce podle scenáře byla 10tkrát silnější, než ty co dopadly v Japonsku během druhé světové války, není pochyb že tu někdo pojedl hodně vtipné kašičky. Pokud patříte mezi ty nešťastné a někdy jste přeci jen podobný film od Asylum viděli, tak věřte, že grafické efekty, dialogy, herecké výkony zůstavají nedotčené a stále se propadají hlouběji a hlouběji v nejkalnějším odpadu. Jedna z mých oblíbených situací jsou podvodní dialogy potápěčů pomocí vysílačky s vedením, které je pozoruje ve svých monitorech na souši. Telepatie? Břichomluvectví? Spíše MEGAodpadctví!!§

Hodně ujetý styl humoru, který ještě prohlubuje trefný hudební doprovod a flegmatická postava řezníka. Je to taková pitomost až je to usměvné... Na celý filmek se můžete podívat třebas zde: http://www.youtube.com/watch?v=7QXN5k4v01c.

Dnes se tomu všichni asi ze srdce leda tak zasmějeme, ale Power Rangers můžeme klidně nazývat kultem tehdejší 90' leté dětské zábavy a přiřadit je k takovým tahákům, jako byly seriály Pokemon, Teenage Mutant Ninja Turtles či tvorba Walta Disneye. Popravdě jsem si nedávno zkusil sehnat pár česky dabovaných dílů a s nečekaným šokem sledoval obrazovku, co se to tam děje a jak se mi tahle kravina mohla kdysi líbit. Bohužel, dnes tu hromadu chyb vidím stejně tak, jako tupý princip každého dílu, který nabízí minimum inovací a je vždy o to samým. To co bývalo mým hlavním lákadlem, abych si seriál pouštěl každý víkend, jakož to souboje s morfelíny či díl od dílu jiná vytvořená speciální potvora, už nezabírá a spolu s kostýmy strážců, to vypadá jako pěkně pestré cirkusové představení obohacené po každém kontaktu vybuchujicím efektem. Hodnocení je proto založené čiště na dětské nostalgii a díky té hromadě hraček, videoher, kostýmů i vše možných serepetiček, které jsem sbíral jen díky tomu to seriálu, musím hodnotit 5 hvězdami.

Velké téma několika posledních let, které děsí lidi po celým světě. Bylo jasné, že filmová předloha na sebe nenechá dlouho čekat a kdo jiný by měl zasednout na režísérskou židli, než blázen Roland. Od filmu jsem především očekával dechberoucí ničivé efekty, ve kterých si odjakživa ( všichni to moc dobře víme ) Emmerich honí ego ( možná i něco jiného ) a ukazuje rád prostým lidem co dnešní vizuální technika je všechno schopná na plátno přenést. Bohužel to na druhou stranu odskáče vždy příběh, který je jednoduchý a prakticky film od filmu stejný, akorát nenápadně zahalen v jiným kabátku. U 2012 se nic na faktu nemění a pokud si k televizoru vezmete i špunty do uší, určite neprohloupíte, protože přijdete leda tak o známé opakující se klišovité frázičky, u kterých byste se leda tak plácali do čela. Jiná kategorie jsou efekty, které zvlášť ve městech vypadají senzačně a musím napsat, že tady se rozhodně rozpočtem nešetřilo. Vybrané herecké obsazení je příjemné a překvapil i český dabing postavy Yuriho Karpova, jehož šlehnutý přízvuk mi několikrát vykouzlil úsměv ve tváři. Být tam trochu vážněji pojatý příběh, bez těch rádoby napínavých pasáží u kterých jsem si leda tak málem vykloubil nesouhlasně krouticí krk, šel bych možná ještě o jednu hvězdičku výše, ale bohužel... snad příště Rolande, snad příště...