Fancipal

Místy komické, místy vážné, ale vždycky poutavé … Až se jednou bude pořádat anketa o nejbizarnější zástupce právnické profese, tak se Alan Shore a Denny Crane umístí hodně vysoko. Jejich slovní eskapády jsou možná plné sexismu, rasových narážek a bigotnosti, ale zároveň nádherně ukazují dva dominantní a v zásadě protikladné názorové proudy v americké společnosti. Zvláště Alan Shore je postava hodna obdivu – přemýšlivý, hloubavý a vášnivý právník je v mnoha ohledech svědomím a nepříjemným zrcadlem nešvarů a pokrytectví (nejen) americké společnosti. Některé jeho soudní projevy by měly být vytesány do věčného kamene pro budoucí generace, aby lidé věděli v jaké povrchní a nedůstojné době jejich předci žili. Seriál, který donutí člověka přemýšlet a vězte, že takových je v poslední době po čertech málo. Plameňáci rocks :) 1. Série: 80%, 2. Série: 70%, 3. Série: 75%, 4. Série: 80%. Oblíbené postavy: Alan Shore, Jerry Espenson a Denny Crane.

Nikdy neexistoval tvůrce, režisér a scénárista, který by dával svým filmům, postavám a dialogům tolik ze sebe samotného a svého světonázoru jako Woody Allen - a to je ta největší pochvala jakou můžu jakémukoliv umělci dát. Díky Woody.

Ok … Let´s make some news … Slídil neukazuje morální a zavrženíhodné selhání jednotlivce, ale společnosti jako celku. Pokud je někde poptávka, je i nabídka. Slovy Birdmana … lidé chtějí krev, akci a exploze. Jistě, často reagujeme na lidské neštěstí upřímným zájmem a sounáležitostí s obětí, ale na konci dne chceme přídavek na pokračování. Je to začarovaný kruh. A žurnalistika je v dnešní době karnevalových medií, pouze otrokem lidské touhy po senzaci. Stačí se podívat na televizní noviny na nejmenované komerční televizi. Zločin, smrt a neštěstí v každé druhé zprávě a v závěru to zakončíme něčím sladkým, abychom se cítili lépe. Fenomenální Jake Gylenhall to možná žene do extrému, ale to je možná dobře. Někdy je potřeba místo láskyplného pohlazení, dostat pořádnou facku.

Znáte ten pocit, kdy se bojíte, že vaše slova nebudou stačit, aby obsáhla hloubku vašeho obdivu a šíři vašeho respektu? To je přesně případ Stargate – klenot sci-fi žánru a skvost, který mně ovlivnil více, než všechny filmy dohromady. Navždy si budu pamatovat Jackův humor, který byl stejně smrtící jako Tea´lcův pohled, technické termíny Cartrové , ze kterých jsem byl stejně paf jako z nefalšovaného jaffského vtipu nebo Dannyho obdivuhodný pacifismus a bezbřehou víru v každého člověka a samozřejmě nesmím zapomenout na lekce goaul´dského jazyka a nesmrtelné přestřelky dua „Starsky a Hutch“. Nebudu zastírat. Hvězdná brána v určitém období v podstatě definovala můj život a to je něco, na co člověk nikdy nezapomene. Už navždy si sebou ponesu v paměti ta nezapomenutelná odpoledne strávená před televizní obrazovou a nikdy nekončící kolo repríz na mém VHS s týmem, kterému záchrana světa nikdy nezevšedněla a dokázal při tom vždycky vypadat zatraceně cool :) Moje Top 1. 1. Série: 85%, 2. Série: 90%, 3. Série: 85%, 4. Série: 100%, 5. Série: 90%, 6. Série: 85%, 7. Série: 90%, 8. Série: 90%, 9. Série: 80%, 10. Série: 85%. Oblíbené postavy: Jack O´Neill, Pluk. Harry Maybourne, Daniel Jackson, Te´alc, Anubis, Thor a seznam pokračuje :)

Korra v sobě nemá hravost, dětský nadhled a kouzlo předčasného dospívání pod tíhou okolností jako její předchůdce Aang. Hrdinové jsou zde starší, zodpovědnější a témata hlubší a temnější. Hlavním námětem je hledání lidské identity v životě, lásce a ve světě samotném. Tvůrci se očividně nebojí výzev a prostřednictvím chytlavého a propracovaného světa, jehož základy pomáhal Aang budovat, poznáváme špinavé ulice velkoměsta uprostřed sociálních bouří, politických převratů a revolucí. Kouzlo prvního (Aang) je možný pryč, ale Korra si dokáže razit světem svou vlastní cestu a nezapomíná při tom, že základem dobrého seriálu jsou postavy a příběh. Seriál, který má co říci a navzdory tomu, že je animovaný, je lepší než podstatná část hrané produkce. 1. Série: 90%, 2. Série: 80%, 3. Série: 80%, 4. Série: 80%. Nejoblíbenější postavy: Tenzin, Asami

Whiplash is quite (in) my tempo. Rychlá a dechberoucí válka dvou vášnivých a tvrdohlavých bláznů do muziky za doprovodu magických bubnů. Poprvé v životě jsem dostal možnost ocenit, do jakých výšek může snímek vynést perfektní zvuková stránka. Ne, že by excelentně ozvučené scény byly všechno, co film nabízí. J.K. Simmons sestoupil na filmové plátno přímo ze samotného pekla, kde připravil o trůn samotného ďábla. Jeden z nejintenzivnějších „home“ zážitků minulého roku, který mě naučil, co se může stát, když získají emoce, vášeň a srdce navrch nad chladným rozumem.

Všední studie jednoho výstředního šílenství. Steve Carrel je sice mrazivě nečitelný od začátku do konce, ale to ke zdárnému výsledku nestačí. Celou dobu mě pronásledoval pocit, že všechna ta příběhová strnulost a šeď s hutnou a těžce popsatelná atmosférou, kdy víte, že je něco ve vzduchu, existují jenom kvůli zlovolnému a šokujícímu závěru, o kterém víte, že se blíží na míle daleko. Foxcatcher se sice tváří, že má příběh, ale dvě nezáživné a příběhově chudé hodiny pouze umetají cestičku k čelist otevírajícímu konci a to je zoufale málo.

Líbí se mi hlavní myšlenka filmu, který by ještě před pár lety horko těžko hledal cestu na filmové plátno, protože nádherně ukazuje to, co bylo v pozářijové americké zahraniční politice špatně. Nelidské zacházení může mít mnoho podob a nepotřebujeme k němu nutně násilí a nátlak. Pošlapat lidskou důstojnost lze i jednodušším způsobem. Seberte člověku všechnu naději na světlý zítřek a po nějaké době ho připravíte o veškerou vůli do života. Po celou dobu sledování filmu se mi v hlavě honila otázka, co lze vlastně ještě nazývat životem? Odpověď na to má každý svou, ale život v kleci bez jakékoliv kontroly a svobodné vůle je podle mě hluboko pod tou hranicí.

Kapitán Amerika potkal svůj „konec“ pod milióny tun ledu v Antarktidě. Pryč, nikoliv však zapomenut. Alespoň ne v srdci Peggy Carter, která se musí po konci války vyrovnat se životem ženy v poválečné Americe. Viděna, ale přehlížena. Respekt a uznání je něco co se nezískává snadno. A to je přesně rozdíl mezi Agent of S.H.I.E.L.D.S. a Agent Carter. Co AoS trvalo najít celou první sezónu, přináší Agent Carter už od prvního dílu. Zatímco AoS se snažili odůvodnit smysl svojí existence a museli se popasovat s námitkami, zda můžou v našlapaném Marvel Universe přijít s něčím novým. To Peggy se o svoje místo na slunci bát nemusí. Už od událostí prvního Kapitána jsme doufal, že dostaneme šanci zjistit, jaký směr nabral její život po tragických událostech Prvního Avengera a pokud během toho dostaneme šanci sledovat začátky a první kroky legendární organizace S.H.I.E.L.D., tak jenom lépe. Teďka nezbývá nic jiného než doufat, že NBC odklepne druhou sezónu a my se budeme znovu moci ponořit do úžasné a dechberoucí atmosféry doby, která je nenávratně pryč. 1. Série: 90%, 2. Série: 80%. Oblíbené postavy: Peggy Carter, Jack Thompson .

Tak trochu nadčasový film mimo svoji dobu. Brutální a nemilosrdná kritika Hollywoodu. AGI bez bázně a hany bije do živého a nenechává na současném systému plném 15 - minutových celebrit ani nitku suchou. Tleskám mu vestoje, protože z Birdmana je cítit obrovská láska k divadlu, filmu a samotnému herectví. A navíc je od základu vším, čemu tak nádherně skládá holt. Syntézou precizního herectví, kdy se od herců očekává nejen odříkání naučených frází, ale především živelnost, hercův osobní otisk a divadelní improvizace, geniálního scénáře a dialogů, které v těch správných ústech berou dech, inovativní režie a precizní technické a hudební stránky. Birdman je unikátní filmová výprava do nitra nepochopené lidské duše, které zoufale touží po uznání a respektu. Je to metafora nejzákladnějších lidských tužeb a snů. Každý zde najde něco ze svého životního příběhu a právě to z filmu dělá jeden z nejunikátnějších a nejlepších snímků této dekády. P.S. Michael Keaton, Emma Stone a Edward Norton si za svoje výkony zaslouží absolutorium.