Pepinec

Dá se pětiminutovému rychlokurzu říkat film o filmu? Nedozvěděl jsem se vůbec nic, krom toho, že se všichni plácají po ramenou z povedené práce.

Od doby, co mě jedno letní putování zavedlo až do slunného Saint Tropez, mám na celou sérii poněkud upravený náhled. Atmosféra města je sice jiná, než jak jsem ji coby dětský divák vnímal z televize, ale duch četníků lze cítit zcela jasně. Díky za ten smích, Ludvo!

Čert vem nářky nad chabostí scénáře. U mě hrála prim příjemná retro atmosféra, půvabná Gwyneth, a v pasáži s Angelinou Jolie jsem blahem přímo chrochtal. Nadlehčenost z toho jen prýští, a tak je holt nadlehčený i příběh. Přece se z toho ale nepoprdím?

Hlásím shodu se třemi zdejšími názory. A) dokonalá filmařina, která má jen tu smůlu, že natrefila na výjimečně silný rok. Jinak by těch Oscarů mohlo být víc. B) výborný výkon Day-Lewise, kterého role musela stát mnoho sil. Pak je tu ovšem ještě c) jak pravil UncleG; nádherný film vlastně o ničem. Mrzí mě to, ale příběh nebyl natolik silný, aby mě dostal...

Je mi úplně šumák, jaká televize zábavnou talk-show vysílá, kdo ji uvádí, jak ji uvádí a jaké hosty si zve. Ať je moderátorem třeba Budulínek a hosty ať jsou pořád dokolečka Křemílek s Vochomůrkou, hlavní přeci je, jestli se u toho bavím, ne? A vzhledem k tomu, že Česká televize ještě stále občas ví, jak vypadá vkusný pořad, vzhledem k tomu, že Míra Donutilů na rozdíl od svých mladších kolegů (po kterých je tu tak houfně voláno) umí vést smysluplný rozhovor a vtipně improvizovat, vzhledem k výběru hostů, z nichž sice mnohé známe (v opačném případě by tu zase určitě byly hlasy, že hosté nikomu nic neříkají), ale i tak dokáží stále pobavit, tak vzhledem ke všem těmto okolnostem a skutečnosti, že mně tento pořad připadá jako příjemná večerní kulisa, plavu zde proti proudu. A ne, ani trochu se za to nestydím.

Nelze si nevšimnout té zdejší olympiády, jejíž náplní je soutěžení v tom, kdo originálněji, vtipněji a štiplavěji popíše, kterak mu všechno bylo jasné už při pohledu do televizního programu, a kterak všechny zvraty zabily jinak výborné zpracování. Cítím z toho pokrytectví a alibismus, když někdo napíše něco ve stylu "kdo nemá nakoukáno tolik, co já, tomu se to asi bude líbit." Nechci nikomu přehnaně křivdit, ale taky bych dovedl sedět v křesle nad mísou buráků, slupky plivat pod gauč, usrkávat kolu a řvát na celý barák "jasně, to jsem čekal. No jo, to nemohlo bejt jinak. Há, já to věděl!" Já si plnými doušky užíval atmosféru, zpracování, které mě pohltilo, a v neposlední řadě skvěle různorodou hereckou sestavu, která dobře vypadala i hrála. Téma nevěry mi přineslo další návody, postřehy i varování, sto minut uběhlo jako voda v potoce a já nevidím sebemenší důvod, proč si výsledný pocit kazit vzpomínkami na to, co všechno jsem vítězoslavně uhádl a předpověděl. Pátá hvězdička je možná z trucu, ale na to jsou moji čtenáři již zvyklí.

To víte, že bych si uměl představit lépe využitý potenciál takového nápadu. Ale beru ohled na rok vzniku a především pak na uhrančivý výkon Christophera Walkena, kterému bych ruku asi nepodal...

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, žil byl jeden psychopat. Zbytek je nepodstatný, protože ta mlha je tím nejlepším, co se tvůrcům povedlo. Pokus o navození husté atmosféry kazí především příšerný konec a ještě ohavnější dabing. Za to sice film nemůže, ale kdo ví, jak jsou na tom herci v originálu...

Svůj dobrovolný příspěvek bych rád rozdělil do tří kapitol. První z nich se jmenuje NOVA CINEMA. Díváte se na velkofilm, který emočně pozvolna graduje k samotnému finále, když tu se v něm uprostřed závěrečného záběru objeví nápis "hrál a zpíval Pavel Trávníček", šup ho a najednou koukáte na úvodní titulky filmu následujícího... Takže rázem jedna hvězda v háji, protože k vám výsledný pocit zkrátka nestačí dojít. Kapitola č.2 - POZITIVA. Těmi jsou svižné akční scény, skvělá výprava, neméně povedená hudba pana Jamese a modré oči Mela Gibsona, které samy uhrají polovičku zápasu. Byl to právě pohled do jeho očí v klíčové scéně filmu, co ve mně vzbudilo nečekané emoce a totožnou touhu po svobodě. Třetí a poslední kapitola nese název NEGATIVA a vyhrazuje si právo být spoilerovou. Ehm... Vlasatá mánička se jednoho pondělí po třiceti letech vrátí do rodné vesnice, ještě téhož večera sbalí buchtu z dětství, v úterý jí řekne "miluju tě celý život", a nad středečním ránem je veselka. Svou hloupostí pak zapříčiní její čtvrteční smrt, a brutální odplatou pak potíže celé vesnice, za což mu ostatní ještě provolávají slávu... A pak už to jede jako na drátkách. Jedna bitka, druhá bitka, ve třetí dostanou trošku na zadnici, aby se neřeklo, a jedeme dál. Ano, je to dobrý historický velkofilm, ale když už musí trvat tři hodiny, proč si Mel víc nepohrál s návaznostmi jednotlivých časových úseků? Vždyť je přeci všem jasné, jak to asi nakonec dopadne, o výsledek tu až tak nejde. Což si ale evidentně nemyslela akademická obec oscarových sošek.

Kdy že je další turnus??? :-)