Pepinec

Mám takový pocit, že Standa Hložek s Péťou Kotvaldem zapomněli zmínit Arnieho...

Skromný příběh vyprávějící osud mnoha z nás, sice nikterak originálně, leč opravdově. Podle dalšího z řady vyvedených českých překladů jsem se zprvu domníval, že půjde o laciný eroťák, ale nebojte/bohužel - je to skutečně romantické drámo.

Vzpomínám si na jednu hodinu výtvarné výchovy, myslím, že v páté třídě. Bylo před Vánoci a my měli za úkol namalovat vodovkami velkého kapra. Tehdy jsem si řekl, že můj kapr musí být něčím výjimečný, když jich poté na třídní výstavce bude rovných třicet. A tak, zatímco všichni ostatní malovali kapra plovoucího zprava doleva, můj směřoval opačným směrem. "Ty vaše ryby plavou přímo na háčky!", posmíval jsem se tenkrát spolužákům. Jenže, víte co? Mně se ten šíleně inteligentní kapr díky malířským (ne)schopnostem roztekl. Což by ještě nebylo tak hrozné, protože rozmazaných šupináčů viselo na nástěnce hned několik. Ale jakému rozmazanému kaprovi se budete smát jako prvnímu? Některému z devětadvaceti mířících vlevo anebo jednomu jedinému hrnoucímu se doprava? Co tím vším chci říci? Inu, že touha být odlišný se ještě nutně nemusí slučovat s úspěchem.

Jsem poněkud rozpolcen. Na jedné straně je mi smutno z toho, že zrovna Němci by nám, údajným králům pohádek, mohli v současné době kázat, na straně druhé cítím radost, že se v dnešní době najde čistokrevná pohádka, která pohladí mou dětskou duši. Někomu v ní možná schází akce, více postav, delší metráž, větší pompéznost, výpravnější zpracování... Víte, to kouzelné slůvko, které pohádku dělá pohádkou, je skromnost. A věřím tomu, že děti to ví a ocení.

Nemohu se zbavit pocitu, že je toto poměrně výrazně přeceňovaný film. Nepochybuji o tom, že bolavou dívčí duši pohladí lépe, než ruce kteréhokoli milovníka, ale mně k uspokojení rozhodně nestačí, když se film načančá do líbivých šatů a ozdobí chytrými dialogy. U romantického dráma, které zde svého času má 82% a je v pořadí 49. nejoblíbenějším filmem, předpokládám, že zasáhne mou duši, mé srdce. Nestalo se, a tak, ač uznávám jeho spanilost, udílím družstvu poskládanému okolo překrásné kapitánky Keiry Knightley hezké, leč průměrné tři bodíky.

Především pro nás pány velice přínosná bajka s poučením, že ať je naše pouť při hledání té pravé vyvolené jakkoli dlouhá, a ať při ní potkáme pohledných slečen kolik chceme, nakonec si domů stejně přineseme slípku... :-)

Černou kouli uklidil závěrečným šťouchem Elton John a stůl tak zůstal bezchybně prázdný. Nutno však podotknouti, že hned několik úderů zahrála nostalgická upomínka na dětské časy...

Já bych jen rád varoval všechny neznalé výsledku jakékoli řady Kdo přežije, aby do skončení série nenavštěvovali její zdejší profil nebo diskuzi. Zbytečně riskujete, že si pokazíte zážitek. On si totiž kdekdo myslí, že když napíše !SPOILER! hovno, nikdo do něj nešlápne. Výsledná známka je beztak jen a pouze otázkou vkusu, jak vám sednou charaktery soutěžících. Forma zpracování je všeobecně známá a léty neměnná.

Vážené dámy, vážení pánové. Prosím o slavnostní fanfáru pro ´Tédvojku´. Poprvé jsem totiž narazil na jeho příspěvek, ve kterém má vyplněné najednou všechny tři nepostradatelné údaje, bez nichž bych si zdejší fungování už ani nedokázal představit. Tentokráte je tučné písmo na místě, gratuluji a přeji hodně černé barvy do další tvorby.

Nic osobního, jen vracím Přizdisráčům to, co po mně hodinu a půl neúnavně házeli - tedy odpad.