Pepinec

Dovolte mi sestavit koláž z útržků zdejších komentářů. "Televizní zprávy nemají na ČSFD co pohledávat a hodnotí je jen honiči hvězdiček. Výjimka budiž udělena těm, kteří si Události vyhledali a) proto, aby se přesvědčili, jak si stojí v porovnání s Televizními novinami. A při té příležitosti si nahonili jednu hvězdičku. b) proto, aby nám sdělili něco o hromadě sraček, kterou by za normálních okolností ignorovali, načež si k té hromadě sami čichnou a taktéž si nahoní hvězdičku. Vlastně odpad, ale ten se také počítá. c) proto, aby nám sdělili převratnou myšlenku, že Nova by si měla vzít příklad." Nevím, jak je to se stranickým zaměřením; politické exhibice mě nechávají chladným. Já od zpráv očekávám jen tolik, že se srozumitelně dozvím, co se stalo. Úsudek je pak na mně.

Odpad nedávám jen proto, protože ve skrytu duše tajně doufám, že nám Benjamin Tuček v dobré víře chtěl přiblížit něco tuze hezkého. Ovšem způsob, jakým to provedl, učinil z Tantry směšnou oplzlou ohavnost, ke které lidé přistupují v momentě, kdy se jim zhroutí partnerský život...

Ty, Craigu, poslouchej - já si snad začnu myslet, umíš hrát! Souhlasím s tím, že jde o netradiční film, tedy pokud nevíte, jak na věc chodí Britové. Jestliže ale jejich styl znáte, budete rádi za další minimalistický snímek, který si jde svou vlastní cestou. Tři hvězdy proto, že se tu a tam nevyhnul škarpě.

Okouzlující příroda, nádherná hudba, oku lahodící kamera, skvělí herci, několik silných momentů a spousta mrtvých. Co na tom, že příběh je vcelku obyčejný? Kdyby nebyl ucajdaný jako valčík po půlnoci, rád bych se nechal strhnout.

Ženy ženám, mužům nepřístupné.

Kdybych chtěl parodovat svůj komentář k Mužům Finchera, napsal bych něco ve smyslu; Aneb když originál podlehne kopii. Ono to nebylo ´jen´ na tři hvězdy, ale cítím potřebu ty dva filmové kamarády nějak rozlišit. Slibuju, že jakmile převezmu pozici golfisty a moje komentáře se nebudou objevovat až ve spodních vodách, změním taktiku.

Víte vy co? Mně je naprosto jedno, jestli je to první, druhé, třetí anebo desáté zpracování nějaké knihy. Vždyť kolikrát se zpracovávali a zpracovávat ještě budou pánové Shakespeare, Doyle nebo Dumas? Ať si dělá každý, co chce, když ho to baví a když se na to dá dívat. A že na toto se tedy dívat dalo! Umně nastolená atmosféra, díky čemuž jsem až do konce filmu zapomněl otevřít termosku s čajem, výborné herecké výkony, hudba... Zkrátka precizní filmařina, které chyběla jen o kousek větší duše. Ovšem, nic naplat - srovnání těch dvou filmů se stejně nevyhneme, a nezáleží přitom, v jakém pořadí k nám přijdou. Pokud bych měl rozhodnout, který režisér se více přiblížil předloze a uspěl tak v přiblížení originálu filmovému divákovi, nemohu sloužit - nečetl jsem. Pokud mám ale vyřknout ortel, jaký film na mě více zapůsobil, zvedám ruku Davidovi. Ne proto, že ho miluju a považuju za bobařského boha (maximální souhlas s Enšpíglem), ale jednoduše proto, že ke mně promluvil lépe vystavěným příběhem. Tečka.

Má to hodinu a půl, z čehož poslední čtvrthodinou jsou titulky. Obsahuje to zhovadilou myšlenku, plytký příběh, prázdná hesla, směšné efekty, ošklivou hudbu a nesympatické herce s vykulenýma očima, mezi nimiž chybí alespoň jedna opravdu hezká holka. Mnoho lidí to prohlašuje za kultovní záležitost a někteří dokonce tvrdí, že kupříkladu takový Scott Speedman zde předvádí vrcholný výkon své kariéry (bingo...!). Co je to? Uznejte sami, že pokud na někoho zanechá film takovýto dojem, je jedna hvězda náramnou odměnou!

Naváži na komentář kolegy =woodyho=. Absolutně odmítám shazování filmu jenom proto, že se někomu jednoduše nelíbí, jakým stylem se to celé odehrálo. Takový člověk shazuje práci nejen filmového štábu, ale především snahu skutečného Sama Childerse vykonat dobro. Kolik z nás by se o něm dozvědělo nebýt tohoto filmu...? Ano, také jsem Gerardovi úplně nevěřil jeho bleskovou proměnu v náboženského fanatika (na druhou stranu jsem ale už dlouho neviděl tak přesvědčivého kazatele s kulometem v ruce). Je ovšem nutné podívat se na to i tak, že přijmutí Boha může být jen jakousi metaforou ve snaze člověka udělat první krok novým směrem. Každý z nás se svou osobní vírou upíná k něčemu jinému, a není nic zvláštního na tom, když za život zažijeme několik náhlých převratů. A přemýšlení je nad tímto příběhem opravdu nutné - právě proto bohužel rozumím těm zdejším prázdným výkřikům do tmy... A proč tedy dávám jenom tři hvězdy, když jsem takový chytrák? Protože ani správná myšlenka ještě nezaručuje jistý úspěch. A Protože máme s Gerardem poněkud odlišné nátury, pročež jsem se s ním nedokázal dostatečně sžít, a tak v porovnání s jinými eposy beroucími si na paškál smutnou africkou situaci mě tento nechytl za srdce tak, jak asi měl.

Je načase pochválit i slovenskou stranu barikády a ocenit tvůrčí schopnosti partičky nadějných adolescentů. Povětšinou zastávám názor, že slovenština je sice nádherný jazyk, ale nevhodný pro filmovou mluvu. Avšak v Love nejen, že je tento můj mýtus překonán sympatickým vystupováním hlavních hrdinů, ale zároveň je to právě ona slovenština, která zachraňuje záplavu všech možných i nemožných klišé tolikrát ohraných v jazycích jiných. "A pak, že Slováci nemají love."