sportovec

Podobných historií z 19., ale i 20. století je více. A sporů, které z toho plynou, nepřeberně. Schliemannovy zásluhy o rozvoj archeologie se zdají být nesporné stejně jako skutečnost, že do vykopávek vrhl veškerý svůj majetek. Francouzský dokument do celé věci vnáší jasno a prokazuje, že věda jako taková je především všelidský statek.

Nechoď Vašku s pány na led / mnohý příklad známe / že pán spadne / a sedlák si za něj nohu zláme. Takovýchto dnes zapomínaných epizod vnitrofeudálních přetlaků je nepřeberně. Jaksi se nehodí k těm dochovaným honosným šlechtickým sídlům a sakrálním architekturám.

Tato situace jako krizový zlom je opravdu obtížně představitelná i akceptovatelná. Působí dojmem (míněn scénárista i režisér), že se tu někdo zbláznil; anebo - že Velký bratr stůjcostůj potřeboval krizový zvrat v dramatické výstavbě scénáře i následného děje. V každém případě tu ověřitelná skutečnost dostává na pamětnou.

Popisnost filmu je v tomto případě i jeho neoddiskutovatelnou předností. O rosomácích se obecně ví toho jen velmi málo. Víc než lasicovitě působí alespoň na mne medvědovitě a i popis této šelmy tuto možnost připouští. Výkonnost a divokost jinak plachého zvířete působí až obdivuhodně jako sám způsob natočení a prezentování, jak ho tento film nepoučenému divákovi také nabízí.

Vulgarizace staroegyptské mytologie sice respektuje její některé vnější znaky, ale jinak je téměř dokonalým příkladem evropské vulgarizace v lehce hollywoodském vyvedení. Má i jeden kladný znak: určitě se to všechno dalo vyvést ještě hůře, než se nakonec opravdu stalo.

Že je možné pohádku jen tak lehce jakoby nahodit - a navíc do pohádkového muzikálu a formy krajně úsporné - dokazuje tato drobnička korunovaná oslňující dvojrolí Markéty Fischerové, pro kterou to byla jedna z jejích posledních hereckých úloh před tragickým zdravotním postihem. Jen tak mimochodem je tu navíc nahozen sociální motiv sdělující, že i ten sebelépe a sebechutněji namazaný krajíc je vždy jen o dvou kůrkách. Smířlivé vyústění je navíc okořeněno poznáním základních věcí lidského života. To je na jednu pohádku natočenou v atraktivním prostředí spíše zámečku než zámku Červená Lhota víc než dost.

Pokud někdo vznáší "pochybnosti", tj. svoji duchovní nedostatečnost, o smyslu a poslání rodiny, je svědkem tvořivého podání této nadčasové pravdy v případě právě POHÁDEK PRO EMU. Nenásilná, umělecky mimořádně zdařilá prezentace ceny skutečného otcovství a skutečného mateřství, protikladu dětinství a dospělosti i citlivého, vnímavého dětství je tu před očima jako Praha z žižkovské věže. Zajímavou a opět brilantně zvládnutou úlohu citlivé, ale přitom důrazné úřednice, která musí používat především svůj rozum, skvěle sehrála Vilma Cibulková. Pro Vetchého i Geislerovou jsou to v obou případech jejich životní role a stejné ocenění zaslouží i Ema Švábenská včetně svého poněkud dětsky chudozubého úsměvu. Zmínku zaslouží i pozoruhodná dějová gradace scénáře, jev v případě české polistopadové kinematografie hraného filmu až příliš endemitní. Prostá existenciální pravda byla přiblížena jedinečným, strhujícím způsobem.

Pro samo svátečno zbývá minimální prostor pro myšlenku a sdělení. Toho klouzání po povrchu je zkrátka až moc.

Humorný pohled na zatím nejtruchlivější události lidských dějin je o to vzácnější, je-li, byť vyhnán na ostří nože, uvěřitelný a navíc prodemokratický a humanistický. Belmondo svůj rejstřík božského darebáka doplnil o zcela nové tóny. Druhý takový film srovnatelný s tímto počinem je Vojnovičův, Menzelův a Svěrákův VOJÁK ČONKIN. Švejkovská nota oživá znovu a znovu.

Pro Čecha je na tomto seriálu nejzajímavější košická produkce. I toto dílo patří do československé televizní klasiky a Pántikův výkon je monumentální. Muž práce, ale jaký muž! Petra Černocká, která mě nepřímo na tuto svoji roli upozornila prostřednictvím svého vystoupení v Šípově pořadu VŠECHNOPÁRTY, nelhala. Skvostná hudba, zajímavá rámující krajinná kamera, ale i rozvětvená rodina Daňovců, to všechno dává košickému počinu neotřelost a původnost. Název plně vystihuje horečný tep díla i života slovenské venkovské rodiny. Zážitek se to zdá být trvalý a neotřelý.