Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (791)

plakát

TOP STAR magazín (2008) (pořad) odpad!

My máme u nás Top Stars? Vážně? Já dycynky myslel, že u nás je takovej stojatej plesnivej vochcanej rybník, ve kterým hnijou rozleželý kulturní mrtvoly a budou v něm hnít navěky, co svět světem stojí. Nové celebrity vždycky jen šplouchnou mezi ostatní a bavit se můžeme týden, čtrnáct dní o tom, kolik kruhů to udělalo, než se hladina s mrtvolnou zelení opět uzavřela. A jak to tam pod tou hladinou kvasí a fermentuje, pukají vzduchové kapsy v rozpadlých tkáních. A když pak ty smrduté bubliny zaševelí na povrchu, najde se někdo, kdo z toho udělá Top Star Magazín. HerGott, já jsem dneska zase moudrost sama...

plakát

TOP STAR (2010) (pořad) odpad!

"Vítejte do světa blyštivých zrcadel, drahých parfémů a lidí, kteří se pohybují na vrcholu společenského žebříčku. Lidí, o kterých se mluví." V překladu: Další nesmyslné bláboly o vymaštěnejch ignoratnech vymetajících večírky, jejichž jediný společenský nebo kulturní přínos tkví právě v tom, že o nich může referovat bulvár. Shlédnuto náhodně (a tudíž bez varování) před čekáním na jakýsi film - ve vší té nepřipravenosti jsem nemohl rychle našátrat kýbl na duševní splašky, takže jsem pomyslně poblil půl obýváku.

plakát

Ztracený prapor (2001) (TV film) 

Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že tento film čili biják, jak říká naše marškupačka, je očividná vykrádačka Bratrstva Neohrožených s neúnosnou porcí canců o nezlomném americkém duchu, který (opět) vyhrál světovou vojnu. Tentokráte tedy tu první. Ztracený prapor jest televisní film, do kterýho ti pánové, co seděj na penězích, nalili jistě nemalé množství merglí - ovšem vo to víc prokazuje své "nekvality" hned na několika frontách. To jako nějakej pan Solomon z Příčný ulice chtěl taky jednou natočit válečnej film. A aby to jako mělo tu správnou atmosféru, tak to točil v mlze. Ale vlivem toho povětří ho na Juditině mostě i s kamerou zachvátil fijákr. Ale vona ta atmosféra je celkem důležitej prevít. To voni kdyby zašli za tím přejetým filmařem, tak by jim to řek. Poslušně hlásím, že jsem tedy předně postrádal jakoukoli prvoválečnou atmosféru. Německej důstojník, to je, jak se říká, "šajba" a tady páni důstojníci vypadali jako obyčejní "náckové" z Fitzenlandu. Z Američanů byli opět namachrovaní cucáci. Mluva, chování, gestikulace - vše pečlivě okopírováno z úspěšných filmových titulů doby druhé světové války. Jestli si velectěný divák může být něčím jistej, tak jedině tím, že takhle to na frontě v roce 1918 vopravdicky nevypadalo. Druhá celkem podstatná věc: za celej průběh filmu jsem nebyl schopen identifikovat, kolik že je vojclů v tom jejich zatraceným Ztraceným Bataliónu. Když na začátku vylzejzali ze zákopů, vypadalo to tak na vosumdestát muskejch. Pak se dostali do ňákýho lesa, kde jich bylo střízlivým odhadem třicet, a z toho jich asi sto postříeli. Pak jich zbylo zase tak třicet a z těch třiceti dalších šedesát padlo. Načež jich opět zůstalo třicet, ty skoro všechny postříleli a v úplným šlusu jich v tom lesejku najednou skákalo ňák kolem padesáti. No, povím vám, pane obrlajtnat, že natohle aby měl člověk hlavu jako štoudev, protože jinak by si taky moh připadat úplně pitomej. No... a za třetí mi teda přišlo podivný jak voni tam splašeně lítali při gefechtu. Vono to, pane obrlajtnant, spíš vypadalo jako když si kluci hrajou s prakem. No to by bylo asi všechno. Na závěr poslušně hlásim, že se po celou dobu sledování nic zvláštního nestalo. Jako třeba jistýmu generálmajorovi k Bíliny, kterej.... ABTRETEN!

plakát

Wall Street (1987) 

Tedy nevím jestli jste si toho všimli, ale "Wall Street" byla jenom pohádka o jednom hloupým Honzovi, co s rancem buchet vyrazil do světa a svým velikým otevřeným srdcem porazil zlého černokněžníka Gekka sídlícího ve skleněné věži. Ano, lůza jásá nadšením, a deset tisíc dalších Gekků dělá dnes a denně svou špinavou práci. Jenom těch hloupech Honzů se nám v reálu jaksi nedostává. Což? Ale dobře, doba už byla taková a "Wall Street" z filmařskýho pohledu není zas úplná katastrofa. A kdyby nebyl Charile Sheen takovej topornej tragéd, přisolil bych s klidem i ten čtvrtej bodík.

plakát

Království (2007) 

Nejsilnější moment celého filmu spatřuji hned v úvodních titulcích - z 3D grafického ukazatele celosvětové spotřeby ropy se posunem kamery stává jedno z newyorských dvojčat. Při tomhle momentu mi přeběhnul mráz po zádech. Celému následujícímu obsahu už se nic podobného nepovedlo. Zbytek filmu jest dalším společensko-výchovným vejplachem o rodinných hodnotách a nejlepčích bad-ass machrech, co dělají "správnou" věc. .

plakát

Ovečka Shaun (2007) (seriál) 

Tak tohle nebylo vůbec blBééééé....

plakát

Predátoři (2010) 

Z posledních predátorů sálá jednoznačné poselství: „Chceme navázat na kvalitu prvního dílu“ a divák znalý předešlé řady, nemůže než odpovědět: „No, už bylo na čase!“. K našemu velikému štěstí Predátor konečně sestoupil z předchozí cesty AVP, v níž nejkrvavější monstra vesmíru úpěla nejen pod impotentním režisérem, ale především byla znásilněna producentskou představou, že na kvalitní horor vyrazíte s celou rodinou a při cestě do promítacího sálu koupíte svým fakanům plyšového predátůrka. Noví „Predators“ nejenže mají ze všech sequelů nejblíže k jedničce, jdou dokonce tak daleko, že přebírají některá širší schémata z prapůvodního Predátora. Někdy se jedná o náznaky v ději, několikrát přijde řada na téměř doslovnou citaci. Zkrátka k původnímu nářezu z osmdesátek se film hlásí zuby nehty. Teď nám zbývá jen ohodnotit, do jaké míry se ona plánovitá predátorská renesance podařila. Dopředu říkám, že po formální stránce nemám příběhu co vytknout. Nenarazíme na výrazné nelogičnosti v ději, hloupé chování postav nebo vyloženě hluchá místa. Akce je svižná, zábavná (i když chvílemi trošku postrádá napětí) a film člověka jednoduše neznudí. Veliké plus vidím také ve střídmém použití efektů – Nimród zachází s grafickými elementy velice citlivě a střízlivě. Vizuální stránka je tak skvěle vyvážená a pohybuje se na výjimečné úrovni. Jenže abychom jen nemlaskali blahem nad Antalovou kaší … je tu i několik chyb, které nám to pošušňáníčko trošku zprotiví. Hlavní kámen úrazu tkví hlavně ve skutečnosti, že si banda bezcitných vrahounů nedokázala získat mé sympatie. Džunglí se nám nemotá nikdo, komu by se dalo vyloženě fandit … a tak jsem zhruba v polovině filmu zjistil, že je mi osud osmi lidských skvrn celkem ukradený. Navíc od prvních pěti minut je zcela zřejmé, které postavy jsou hlavními tahouny, a kdo se v příběhu octnul jen „na maso“. Vedlejší veledrsňáci si zpravidla odbudou svůj výstup jednou vtipnou replikou, aby byli záhy zlikvidováni a „jde se dál“. Nezlobte se na mě, ale příběh, ve kterém se nemám o koho bát, je pro mě vždycky jen polovičním zážitkem. No a když k tomu celému ještě přibalíme závěr filmu, který připomíná rozplesknutí uhánějícího sprintera o betonovou zeď, vychází mi 6 z 10 pro zdařilý snímek, který sice zaujal a potěšil… ovšem divoká jízda, která by člověka přikovala k sedačce, se bohužel nekoná.

plakát

Zkurvená noc (2003) 

Černočerná komedie o tom, co všechno se může stát, když děláte co byste neměli a jakou lavinu událostí může strhnout jedna soulož na hřbitově. Místy jsem doslova hýkal nadšením a ze všeho nejvíc mě bavilo ustavičné překuklování hlavních hrdinů. Když se tak postupem času prokousáváme sledem událostí, vychází pozvolna najevo, kdo je "v tom" nevinně a kdo je vlastně ta hnusná krysa - přičemž každá retrospektiva přinese minimálně jedno překvapení. Zábavné, svěží, neotřelé, ovšem ke konci už trošku předvídatelné a pointa spíš lehce prošuměla. Inu nevadí. Chybělo opravdu maličko aby se "Zkurvená noc" stala královnou "pozpátkových" drsáren. Ehm, a mimochodem... Slečna Swanková je tady opravdu "Hilarious".

plakát

Indiana Jones a Království křišťálové lebky (2008) 

Nemůžu si pomoct, ale Indiana Jones IV je dokanalým důkazem, že to Stývnovi s Žoržem v hlavách už notně kornatí. Vtípky, fórky a honičky - to je bohužel to jediné, kvůli čemu má cenu tenhle biják sledovat... Ale neodpustím si otázku : Co to jako mělo bejt za příběh? Cestou - necestou, s lebkou - nelebkou a všechno to nakonec tak nějak dopadne - nedopadne. Nehledě na to, že se filmem jako smrad táhne milion zbytečných a protivných "hlavních hrdinů", který bych ve svý momentální krvežíznivý náladě nejradši viděl rozmláčklý pod valícím se balvanem. Ba ne, vlasntě. Balvan měl převálcovat jen profesora Oxleyho. Shia "Mutt" LaBeoufa měly rozřezat cirkulárky vyjíždějící z podlahy a Karen "Marion" Allenovou měl okamžitě po nástupu na scénu vcucnout tekutej písek, sežrat krokodýl a rozplácnout obří buchar. Pak by snad konečně dostal Indy víc prostoru. Takhle je jedinej zábavnej charakter v tý záplavě "sympaťáků" pouze a jedině záporná odporačka a odporná záporačka Irina Špalkovic. Snad se na mě tedy nebude nikdo zlobit, když na závěr řeknu: Bagr.

plakát

Na ostří nože (1997) 

Správně a jedině tak! Já to říkám pořád: puška je varianta pro sraby. Když chceš zabít medvěda, tak jedině holejma rukama. A uškrtit! A pak teprve vo tobě řeknu, že jsi těžkej frajer. Jinak Na ostří nože je takový celkem zábavný dobrodůžo z divočiny, v němž mi ale opět uniklo několik zásadních momentů: Například kde vzali zčistajasna uprostřed ničeho třicet metrů provazu? Jak ušili z čerstvě stažený kůže košuličku bez jahel a nití? A proč to skončilo obligátním hollywoodským blbákovem?