Han22

Mám rád vesmírné sci-fi, považuju tento subžánr za krále sci-fi a jsem schopen ledacos odpustit a nadhodnotit. Ad Astra je ale zklamání. O to větší, že mě samotný příběh o výpravě za ztraceným otcem k Neptunu a jeho podivným pokusem bavil. Líbily se mi i majestátní vesmírné scény, které odkazují až někam k Vesmírné odysei. Pak jsou tu akční scény... no já zkousnu hodně ale skákat z vesmírné antény skrz celou atmosféru s děravým padákem (a neshořet) je na mě moc a surfování s kusem plechu mezi asteoroidy je už úplná kravina. A do toho artové scény... nimrání se v pocitech, pomalé a neskutečně otravné vnitřní monology, unyle a mimozně tvářící se Brad Pitt, který hledí do nikam... úplně přesně jako v nedávném Blade Runner 2. Jestli si někdo myslí, že podobné zpomalující až umrtvující scény dělají art, tak nedělají, v klasickém Hollywoody takové laciné a nudné berličky také nepotřebovali aby dokázali vytvořit klasická díla. Ve výsledku to mohla být Vesmírná odysea nebo Interstellar, ale je to spíše Mise na Mars nebo Rudá planeta. 3* spíše z milosti.

Bam! Blbý! Příšerně se mi do tohohle filmu nechtělo. Transformers jsou snad nejhorší sci-fi série za poslední roky, díl od dílu dementnější a tak se režisér pokusil vsadit na jistotu a zrecyklovat osmdesátky. A snaží se opravdu urputně, ze všech sil a za mohutného tlačení na pilu vykrást vše co jde. Teen nerdy hrdinka co si nerozumí s rodinou i spolužáky, nesmělá 80s romance, vojáci v pozadí a tuna songů včetně ikonického Don´t You od Simple Minds na závěr. Výsledkem je vykrádačka všeho možného od Číslo 5 žije, přes ET, Karate Kida, Predátora až po Nekonečný příběh (vzpomínáte na skok do vody?). A ty MMA souboje robotů se do toho hodí jak pěst na oko. Musím uznat, že ač se to originálům a jejich lehkosti neblíží, trošku těch nostalgických vzpomínek (a chuť si pustit Číslo 5) to ve mě vyvolalo, finále je solidní a celkově je to mnohem lepší než předchozí příšerné díly. S odřenýma ušima 3*.

A mě se to líbilo. Nápad s postapokalyptickou budoucností, kde obrovská města putují divočinou a pohlcují ty menší je sice řádně uhozený, ale aspoň je to po všech těch komixech (nic proti nim!), pokračováních, rebootech a restartech něco originálního. Vizuálně je to naprosto paráda od Londýna na kolečkách, přes létající město až po finální leteckou bitvu (ač opět utopenou v temnotě). Bavily mě postavy a jejich putování, Hugo Weaving a jeho záporák byl naprosto fantastický, krásná superhero hudba. Příběhově je to sice splácanina a béčková hovadina, která si půjčuje tu z Mad Maxe (různá pouštní vozítka), tu z Terminátora (nezničitelný Shriek) a finální letecká bitva je komplet včetně zničí jádra a zvratu obšlehlá z prvních dvou Star Wars. Ale čert to vem, má to spád, je to podívaná a je to zábavné a to mi ke štěstí stačí.

Další divergentní teenagerovská krávovina. Hned jak jsem si přečetl obsah na ČSFD mě bylo jasné co od toho čekat. A tak tu máme epidemii, která vybije většinu dětí, ty zbývající získají superschopnosti, načež je vláda pozavírá do koncentráků vedených náckovskými vojáky a ty nejnebezpečnější rovnou likviduje. Prostě naprosto absurdní nápad, který by v reálu v životě neprošel. Ve filmu se navíc nic moc nevyřeší, různé frakce jsou jen různé varianty zla a celé to slouží jen jako záminka k nudnému putování party teenagerů a jedné teen romanci. Dlužno říct, že ti teenageři jsou poměrně sympatičtí, stejně jako ta romance a akce z tábora měla něco do sebe. SPOILER Ovšem to, že ta romantika nakonec skončí špatně to pohřbilo definitivně. 2* protože existují ještě i mnohem horší kraviny ve sci-fi, nicméně jak se tohle mohlo dostat do kin nechápu.

Proč točit komix o hrdince, která už je dávno mrtvá? Proč ne! Sledujeme Black Widow alias Natashu Romanoff v době, kdy se po odmítnutí Sokovijské smlouvy stala štvancem před vlastní vládou, příběh který zasahuje do minulosti a v smutném epilogu i do budoucnosti. Příběh o "rodině" a v podstatě backstory o Red Roomu a jejím programování, příběh který mě chytl a dal pro mě do té doby víceméně zbytečné postavě z Avengers opravdu solidní základy. Líbily se mě oddechové rodinné pasáže i akční část s pronásledováním Red Roomem, připomínající takové ty klasické thrilery ve style jednotlivec vs. všemocná organizace. Navíc akční sekvence jsou plné špičkového bojového umění, brutální fyzické akce a díky štědrému rozpočtu i plné zajímavých lokací (Budapešť, Norsko, Rusko) včetně opravdu velkolepého finále na stanici. Je to opravdu klasický akčňák, ve kterém toho ze sci-fi oproti některým Marvel filmům moc není, ale akčňák nadmíru povedený u kterého mi chvílemi bylo líto, jak vlastně hrdinka skončí. Silné 4*.

V podstatě jsou Birds of Prey blbým a malým komiksem. Nejde tu o žádnou záchranu světa, není tu nic sci-fi jako v jiných DC filmech a v podstatě tu není ani žádný hrdina. Ty tři ženské (policajtka, Black Cannary, Huntress) jen ukazují, jak zoufale málo zajímavých komixových postav má stáj DC. Ale nevadilo mi to. Harley Quinn je poskok padoucha, psychopatka, která hrozně ráda mlátí chlapy basebalkou, obřím kladivem nebo čímkoliv co je po ruce a děsně ji to sluší. Zato záchrana světa podobně jako v Sebevražedný oddíl ji nesluší vůbec. A tak tu máme Harley po rozchodu s Jokerem, po které bez ochrany  jde půlka gothamského podsvětí, včetně jednoho mafiána co tuze rád skalpuje lidem obličeje. Harley musí přežít a zároveň chrání malou zlodějku, která sežrala důležitý diamant. Nic víc, ale v tomhle případě to stačí. Je to vtipný, rychlý, hraje tu ostrá hudba, je tu řízná akce se spoustou parádních soubojů a i trocha té Batmanovské atmosféry v lunaparku. A Margot Robbie jako Harley je úžasná. Mě to na ty slabší 4* stačí.

Horší komixovku jsem snad neviděl a co se týče mizerného výběru sci-fi v covidovém roce 2020, je to zatím tragédie. Wonder Woman 1 byl sice mišmaš Xeny a druhé světové, ale mišmaš co měl spád, švih a styl. Tohle? Začáteční olympiáda a zásah v obchoďáku slušné a pak se přepne na rok 1984 se vším všudy. To znamená i mrtvolné tempo vyprávění, veškeré nevkus osmdesátkových hader a přiblblá romance a humor. A to píšu jako člověk, který má osmdesátky rád. U spousty scén mi bylo trapně, akce jsou zoufalý, postavy děsný. Záporákem je béčková verze 80s tycoona a zamindrákovaná ošklivá ženská (Cheetu si takto určitě nepředstavuju). Ovšem jakmile se začnou plnit přání, vyjde najevo ta nejhorší slabina - příšerný a nesmyslný scénář. Takovou smšť hovadin v jednom filmu aby člověk pohledal - třeba  nápadplnit přání ostatním - každý takový člověk by byl atomovou bombou, stačil by jeden zdeptaný člověk co by si přál zničení světa či blázen co by si přál útok mimozemšťanů, nemluvě o přáních aby se ten či onen nikdy nenarodil a přepisování času. A konec s odvolávání přání a zázračně opravené planety... něco tak kýčovitého aby člověk pohledal. Hvězdička za Dianu a Steva a jednu z mála fungujících scén kdy se spolu loučí.

Od Jokera jsem čekal komix/sci-fi s řeknemě trošku propracovanějším příběhem kultovního záporáka. Jenže on to komix není a sci-fi už vůbec ne. V celém filmu nenajdete nic komixového, nejsou tu žádné akce když nepočítáte těch pár vražd a co se týče spád filmu, zrovna to neuteče. Je to totiž docela klasické drama a jak Vám sedne záleží na Vašem pschickém rozpoložení. Objektivně jsou tu dvě nesporné věci - Joaquin Phoenix podal životní výkon a Oskar dostal naprosto zaslouženě. A atmosféra Gothamu/New Yorku roku 1981 je podána úžasně, "pár" filmů z osmdesátek jsem už viděl aby dokázal poznat, že tady si dal někdo opravdu práci včetně kamerových filtrů aby to vypadalo jako natočené v té době. Samotný hrdina je tragický (tragéd?) Je mu 40+, žije s matkou, dělá mizernou práci s mizerným šéfem a celý svět po něm šlape. Holka co se mu líbí ho považuje za úchyla, matka před ním skrývá děsivé tajemství z děství, občas ho někde zmlátí, navíc žije ve městě kde bohatí zmrdi kašlou na chudé a ještě je psychicky nemocný, což se ve chvílích stresu projevuje nezastavitelným smíchem. Což okolí nechápe. Není divu, že mu nakonec začne hrabat a rozhodne si to se světem vyřídit. Asi to nepochopí někdo, kdo si v životě ničím podobným neprošel, kdo má život jako ze škatulky, ale ta hranice mezi normálnosti a šílenstvím je velice tenká. Člověk pod náloží denodenních sraček předstírá že je vše v pohodě a buďto mu prdnou nervy, nebo nakonec rezignuje na život, svět, okolí a jede na autopilota. Já Jokera pochopit dokážu, nicméně není to úplně typ filmu, který chci sledovat, když si pustím DC/Marvel komix.

Krásný to bylo a to jsem od Aquamana absolutně nic nečekal. Je to vlastně taková DC podvodní variace na Marvelovského Thora, tedy mix sci-fi a fantasy. Nechybí tu obrovitá mostra, víceméně fantasy rasy, meče a především trojzubce, nějaká ta magie, na druhou stranu jsou tu laserové zbraně, supermoderní podmořské kluzáky, obleky a celá města. To vše zabaleno v naprosto úžasném vizuálu s parádním spádem a spoustou  akcí - bitva v městečku na Sicílii, monstra útočící na loď či závěrečná velkolepá podmořská válka. Opravdu bych od Wana, který se specializuje na veskrze nudné duchařiny nečekal takový velkofilm. Příběh není sice žádná oskarovka, ale špatný není. Otec ze souše, matka z vodní říše a jejich syn kříženec, který není žádný politik ani velký myslitel, spíše bojovník a který je zatažen do hry o podmořský trůn. Vcelku pochopitelnou motivaci má i záporák, král z jedné říše, který má plné zuby suchozemců a chce Atlantidu sjednotit tak jak to králově většinou dělávali silou meče. Hrdinu nenávidí z pochopitelných důvodů a SPOILER jejich překvapivé usmíření na konci vlatně dává smysl, protože pominul důvod nenávisti. To vše v parádním obsazení - Kidmanová, Morrison, Dafoe, k nepoznání změněný Lundgren a dokonce i ten Momoa se jakžtakž naučil hrát a občas hodí nějakou suchou hlášku. Na 5* to není, ale přiznávám že smršť dojímavých scén na konci mě je málem donutila dát.

Tak jsem po Marvelu zabrousil do stáje DC. Jejich komixové filmy mě většinou moc nesedly, protože to byly temné, psychologicky hutné, nudné a příšerně dlouhé vyprávění, které navíc zhusta překopávaly lore. Shazam na to šel z opačného konce a tak tu máme připitomělou rodinnou vyprávěnku jak z 90. let. Hrdinou je 14letý kluk, který získá kouzelné schopnosti a po vyřknutí slova Shazam se mění na superhrdinu. Létání, plášť, těsný kostým, superrychlost, nezranitelnost... jinak řečeno totální ripoff Supermana pro děti s opravdu teplým kostýmem. Na straně zla stojí plešatý pán s traumatem, který umí vyvolávat démony, pardon smrtelné hříchy alias příšerky vypadající jak pohádky. Navíc hrdina se chová většinu filmu jako pitomec a ta váhově, zdravotně, rasově a genderově vyvážena adoptivní rodinka je naprosto k zblití! Proč tedy 3*? Pro komixy mám prostě slabost, navíc je to většinu filmu celkem vtipné, má to spád a finální bitva na pouti nabízí slušnou porci efektů. Celkem jsem se vlastně bavil, i když se za to vlastně stydím, protože tohle opravdu není první liga.