Han22

Máš moc velké srdce... teda to byl ale doják. Malý Gardner se narodí na Marsu, máma umírá při porodu a on se po 16 letech dostává na Zemi. Uítká, aby našel svého tátu a zároveň byl se svoji jedinou kamarádkou, ze které se vyklube láska. Jeho tělo ale není na zátěž na Zemi stavěné a Gardner pomalu umírá. Něco mezi vesmírným sci-fi a Starmanovskou romancí/road movie a jak jsem psal šílený doják. Ovšem doják stoprocentně zahraný, stoprocentně úpřimný a s postavami, které mi nebyly volné. Britt Robertson sice vypadá o dost starší a tu teenku jsem ji nevěřil ani omylem, ale jinak bez výhrad, jen to není asi úplně film co chce člověk sám na Silvestra sledovat.

Ze začátku to bylo na odpad. 4 povrchní teen pipky a jejich den, který jedna z nich začne prožívat znovu. Asi nejnudnější zpracování časové smyčky ve stylu Dawsonova světa. Postupně mě to ale začalo bavit, protože hlavní hrdinka se mění, nachází cestu k rodině, drsňácké kamarádce, zjišťuje kdo je opravdová láska a dokonce se snaží pomoc šikanové holce. Navíc Zoey Deutch mě podruhé po Zombieland 2 nadchla a začal sem uvažovat i o 3*. Nu a pak přijde konec na zabití a rázem bylo po náladě... 2* a jděte s takovými konci do háje.

K planetě se blíží asteroid a hned na začátku je jasné, že žádný Bruce Willis nepomůže. Raketoplán letící zničit asteroid vybuchne, konec je neodvratný, zbývají tři týdny. Někdo chlastá, všichni šukají se všema, rabuje se, někdo si najme na sebe zabijáka. A usedlý 40ník kterého opustila žena a mladá potrhlá sousedka se vydají na cestu za svými blízkými a nachází k sobě cestu. Je to čistá romantická komedie, která mě kupodivu dostala. Možná proto že krásně snoubí potrhlost a ulítlost se smutkem, melanchologií a pocitem "kéž by bylo více času", možná taky proto že mi to atmosférou připomělo jeden díl Krajích Mezi "Měnící se Měsíc". Sympatičtí herci, krásné písničky (hlavně Air That I Breathe) a konec, který mě citově rozsekal. Moc pěkný film.

Jeblý art maskovaný jako sci-fi. Tím je podivná budoucnost, kde lidi musí být ve vztahu. Kdo není, je odvezen do hotelu a má 45 dní na nalezení partnera, jinak je proměněn na zvíře. Pak jsou tu ještě samotáři žijící v lesích, lovení hotelovými hosty. Ti zas pod brutálními tresty zakazují vztahy, sex a dokonce i flirtování. Naprosto absurdní námět vytváří naprosto absurdní scény, robotické, povrchní a bezemoční dialogy a tu prázdnotu a příšernou nudu nezachrání ani známí herci, kteří nemají co hrát. Demenci podpoří i pošahaný konec, který definitivně rozhodl o odpadu. Nezbývá než doufat, že tihle artoví šílenci nebudou zasviňovat žánry jako sci-fi a horory, protože vidět pár podobných filmů, tak mi to znechutí žánr jako takový.

Příjemné malé sci-fi o cestování časem. Skupina nerdů si podle záznamů tatíka jednoho z nich staví v garáži stroj času a vše nahrávají na kamery. Čili found footage, což je sice otravné, ale nijak výrazně mě to zážitek z filmu nekazilo. Mlaďoši staví, žijí středoškolský život a poté mění maličkosti, které by asi napadly každého - zkoušky, šikana, peníze, holky. Nejde tu o žádnou záchranu světa ani nic velkého, nehraje se tu na žádné velké pointy, jen se to hrdinovi trošku vymkne z rukou a každá další akce zhoršuje klasický efekt motýlích křídel. Není to nic světoborného, napínavého, ani strhujícího, ale ani mě tu nic neprudilo. Prostě celkem pohodová, svižně ubíhající časovka.

Čekal jsem strašlivý průšvih a katolickou agitku, ale kupodivu to nebylo zas tak strašné. Left Behind je s nadsázkou o světě po konci Avengers: Infinity War, kde Thanos lusknul a půlka lidstva zmizela. To znamená chaos, emoce, rabování a také padající letadla. V jednom z nich letí Nicolas Cage a zoufale se snaží vrátit za svou dcerou, které lhal. Je to ubulená limonáda, s výpravou, vizuálem a hereckými výkony na úrovni všech těch Turbulencí a podobných přes kopírák tvořených katastrofáků 90. let, které plnily regály videopůjčoven, ale jako 90s retro to celkem funguje včetně dramatického přistání. A katolická agitka? Inu za "lusknutím" tady stojí Bůh, který je tu vykreslen víceméně jako zmrd - veme si věřcí bez ohledu na to co jsou zač, zatímco spravedlivé a pocitvé lidi co nevěří, či lidi jiné víry (muslim co věří že Bůh je jen jeden) nechá za sebou v chaosu. Tak trochu Chuck ze Supernatural. Žádný zázrak, ale žádný odpad. PS: Leu Thompson jsem v ničem neviděl od osmdesátek, takže i obszaení je retro.

Predestination neboli předurčení je časovka, která je poměrně slušně vymyšlená. Časové paradoxy jsou tu opravdu brutální a je to skvěle zahrané jak Hawkem, tak pro mě neznámou Snookovou. Abych mohl dát lepší hodnocení, sráží to pro mě tři věci. Zaprvé velice pomalé, noirové tempo vyprávění, kde se něco sci-fi začne dít až po půlce filmu; ne že bych se úplně nudil, ale druhý Butterfly Effect to zrovna není. Zadruhé ta nejšílenější teorie, která mě napadla se nakonec ukáže být jako pravdivá, čili mě ten film zrovna nepřekvapil. A zatřetí, já mám rád časovky, kde se na předurčenost, neměnnost časové linie nehraje, ale tady všichni přijímají své role v časové linii se stoickou odevzdaností a když se doví svoji roli, nehnou ani prstem, aby to změnili, což mě trošku štvalo. Každopádně to není špatný film, je to další slušné malé sci-fi, ale do geniálních časovek co jsem viděl tomu přece jen něco schází.

Dle toho found footage jsem čekal opět šílený průšvih, který se kupodivu nedostavil. Earth to Echo je příjemná variace na E.T., které toho moc nechybí. Sympatické děti s přirozenými dialogy, lehkost, roztomilý mimozemšťan a jeho záchrana před vládními agenty. Je to místy i vtipné, protože mimozemšťan má součástky ke klíči k lodi rozeseté po spoustě míst kam děti nemají přístup a skládací efekty jsou super. Found footage je místo otravné, ale ne zas tolik aby mi to film zkazilo. Příjemné malé nízkorozpočtové sci-fi, které uspělo i v amerických kinech a ty 3* si zaslouží.

Celý svět zamrzl a z lidstva zbylo jen osazenstvo megadlouhého a nezastavitelného vlaku, brázdícího ledovou pustinu se zmrzlými troskami civilizace na pozadí. A zatímco vepředu si lidé žijí v blahobytu, vzadu živoří lůza ve vlastní krvi, výkalech a pod brutální tyranií vojáků, což se rozhodnou změnit. Líbilo se mi to ze začátku. Líbilo se mi to moc. Hrdinové vyvolají vzpouru, postupují vpřed a každý vagon je něčím jiným. Přijde pár brutálních, lehce nepřehledných bitek, občasný záběr na svět tam venku, táhne to Chris Evans a merkelovsky opudivá Tilda Swinton. Jenže ke konci to jde do háje. Pointa relativizující vzpouru, příliš mnoho umírání na straně těch hodných, sociální rovina kdy si uvědomíte, že strojvůdce Wilford má vlastně pravdu. SPOILER!!! A pak naprosto debilní rozhodnutí na konci, po kterém vlak vybourá a zařvou úplně všichni - hrdina, záporák, chudáci i bohatí a přežije zfetovaná teenka a dítě a uvítá je lední medvěd... s takovými konci jděte do prdele, já u takového filmu chci emmerichovský happyend. Z uvažovaných 4-5 se to nakonec smrsklo na naštvané 3*

Druhý film a hned mě přiměl litovat mého rozhodnutí dokoukat v USA úspěšné scifíčka, co se u nás nehrály. Apollo 18 je totiž Paranormal Debility ve vesmíru se vším hrozným co se ve found footage může dít. Tj. neděje se vůbec nic, postavy se vykecávají na kamery a řeší kraviny. Když se něco děje (asi 3* za celý film) není nic vidět díky kamerovým ruchům/rozbité/převrácené kameře/zrnění. Celé to šumění, zrnění a nekvalita záznamu vypadá jak natočené na kalkulačku, což kontrastuje s tím, že jde o kamery NASA, byť z roku 1970, tj. špičkové vybavení. A když jsme u toho, jak se ty záznamy dostaly na Zemi? SPOILER: I pokud odhlédnut od nudy, klepající se kamery a toho že je hovno vidět, tak příběh o astronautech, kteří na Měsíci čelí kamenným pavoukům!! je dementní jak kdyby byl natočen... no v roce 1970... spíše teda 1950. Je na čase oprášit odpad.