Han22

SPOILERY! Přes 7 let jsem se nového Star Treku bál. Jako trekkiemu, který nasledoval svého času všech 10 filmů a šest různých seriálů včetně kresleného jsem to nechtěl vidět. Abramsovo měnění světa, ve kterém jsem toho tolik zažil mi přišlo jako svatokrádež. Teď už s lehkým odstupem let jsem se podívat odvážil. Nu Abrams se do toho pustil zostra. Zabil Kirkova otce a nechal zničit Vulkán, čímž vytvořil paralelní realitu a to mu neodpustím. Shodou scénáristých berliček se však posádka ocitá na svých místech, i když nejspíše o pár let dříve a vydává se zastavit Romulana Neroma (který nevypadá jako Romulan), než zničí Zemi. Musím ale uznat, že ty berličky jsou náramně povedené, postavy se povedly, film má spád, hlášky, neustále se něco děje a na diváka pomrkává spousta větších i menších odkazů na Star Trek. Většina postav je navíc výborně zahrána (až na přehrávání Čechova) a jako bonus je tu Leonard Nimoy z původní reality. A pak přijdou akce a ty jsou občas skvělé (para výsadek, boj v lodi) a občas zabité roztřepanou kamerou, rychlými střihy a hlavně milionem odlesků (většina vesmírných scén). Proboha proč? Já nechci sledovat rozzoomovanou Galacticu, ale pořádné monumentální vesmírné bitky. No nic, film je to výborný, jen prostě víc pro mladou generaci, než pro přestárlého trekkieho.

Druhý horor z roku 1990 mi potvrdil, že osmdesátky minimálně nějaký pátek přežily. Wynorski se pokusil natočit gothic horor jak od hammeru, ale hlavní na co se soustředil byly kozy. Skoro každá holka ve filmu je ukáže, většinou se jedná o výstavní kousky a je na co koukat. No a jinak? Jinak nic moc. Čarodějnice Lenora se po 17 letech vrací, aby ovládla svou dceru, přičemž dojde k pár velice nezajímavým vraždám, pár atmosférickým scénám (rudá chodba za zrcadlem) a většinou je totální nuda. Na hodinu dvacet dlouhý film se neskutečně vleče a ani to očekávané finále to moc nespasí. Za atmosféru a za kozy 2*.

Do třetice všeho dobrého. Tentokrát už tu není rodinka z prvního a druhého dílu a zmizel také překombinovaný příběh. Zůstala jen vymítačka z prvních dvou dílů a jedna dívka, kterou pronásleduje mimořádně odpudivá obluda. Jako ve všech dílech jsou tu povedené lekačky, pěkný svět duchů a zlo se kterým lze jakžtakž bojovat. Nic světoborného se nekoná ani tentokrát, ale zároveň ani nic co by extra znudilo nebo zprudilo.

SPOILERY! Jako horor to funguje líp jak první díl - psychopatický otec, opuštěná nemocnice, svět duchů a spousta lekaček. Za scénář bych ale někoho nakopal. Možná je to tím pivem, co u filmu popíjím, ale dost jsem se ztrácel. Jak se lidi dostávají do světa duchů? Opravdu stačí usnout, být omráčen? Jaktože duchové dokáží cestovat časem? Jaktože je duch v jedné verzi ve světě duchů a v druhé verzi někoho ovládá v realitě? A to jsou otázky z druhé části, ono to trvá více jak hodinu, než pochopíte co se děje, proč je ta zlá ženská co ovládá otce vlastně chlap. A neříkám, že mě to nakonec nebavilo, na moderní duchařinu je to slušně natočené, ale proč tak překombinovaně?

Poltergeist 21. století. Insidious nenabízí nic jiného než stará dobrá Hooperova klasika - dítě na které se vážou duchové z druhé strany, moudrou vědmu a záchranu z nějakého mezisvětí. Formou je to však moderna se vším dobrým i špatným. První půlka je nuda s občasným problesknutím ducha, ruční (i když občas působivou kamerou) a rodinnými problémy. Druhá půlka je už docela děsivá, procházka druhou stranou je působivá (ale radši bych bral nějaké to Poltergeistovské CGI) a duchové povedení. Jenže to po modernu skončí zase blbě, resp. víceméně cliffhangerem a za tohle automaticky hvězdička dolů.

Tak jsem se po nějaké době vrátil k oldies hororům. A jako vstup do 90. let jsem si vybral hned pořádnou zetkovou srágoru. Partička retardů, dementů a hlavně příšerných neherců uvízne v bordelu/potratové klinice, kde je systematicky likviduje zmutované embryo. A tak se milí retardi hádají, chodí se podívat co se děje až z toho všichni chcípnou. Dlužno říct, že příšerka se opravdu povedla a dostává 1* a pak je tu ještě jedna nechutná scéna na konci. Zbytek nestojí za nic a to včetně vražd, které zkrátka nejsou ukázaný.

Další Oskarovka za mnou. Going My Way přichází z něčím, co v Česku moc nepochopíme - kostel jako základ komunity a farář jako její pilíř. A když přichází O´Malley, mladý kněz se zálibou ve sportu a populární hudbě do kostela sv. Dominika a střetává se s hodným, ale přece jen starším a jiným knězem Fitzgibbonem, vypadá na to skvělou záležitost. Bohužel to tak úplně není. Film skáče z tématu na téma - děti na ulici a sbor, Fitzgibbonovo stárnutí, hypotéka, milostná zápletka, žena z minulosti, skládání hitu. A nakonec SPOILER přijde ještě požár a stěhování. KONEC SPOILERU! Zkrátka scénář nedrží pohromadě a díky tomu je to jen hezký film. Jednotlivosti jsou příjemné - hrdina je sympaťák, postava otce Fitzgibbona je úžasná, písničky se povedly (Swinging on a Star získala nejen Oskara, ale i místo nejhranějšího songu roku 1944). Drama roku 1944, ale od Oskarového filmu bych čekal více strhující zážitek. Slabší 4*.

Byl jsem zvědavý na první filmové zpracování Shakespeare, ale tohle nebude nic pro mě. Režisér nepochopil, že točí film a ne divadlo a udělal ze sledování aspoň pro mě peklo. Nekonečně dlouhé a mizerně zahrané monology, které dohromady netvoří žádný pořádný příběh (ve zkratce - král Jindřich vyráží válči do Francie a po vítězství si namluví princeznu), takže se zejména v noční scéně před bojem dostavuje smrtící nuda. Navíc k tomu opravdu šílené zpracování - první část se odehrává v divadle, zbytek v namalovaných kulisách jak z českých pohádek. Samotná bitva (kratičká a ne moc povedená) a pocit, že to asi nebude natočené pro barbara jako jsem já mi brání sestřelit film do odpadu. V nulové konkurenci historický film roku 1944.

Takový ten zvláštní typ filmu. Na začátku to vypadá na kýčovitý a užvaněný muzikál o jedné rodince z počátku 20. století s ne zrovna půvabnou Judy Garland. A postupem jak jsem to sledoval, tak mě to začalo bavit. Je to vlastně sága rodu Smithových v průběhu jednoho roku, která je romantická, komediální, roztomilá a dokonce i strašidelná (Halloween). Písničky jsou spíše do počtu, ale zato je prastará Meet Me in St. Louis, kterou znám i já a to je na song z roku 1904 co říct. A také klasická vánoční Have Yourself a Merry Little Christmas, kterou jsem ani netušil kdo a kde poprvé zpíval. Zkrátka nakonec se z toho vyklubal neskutečně pohodový a optimistický film. A kde jinde uvidíte, jak zvláštně se na počátku minulého století slavil Halloween.

Muzikál, to by měly být hlavně zajímavé písničky, nebo taneční scény. A tady je většina z nich nudných, až na pár výjimek (tanec s odrazem, cesta z bistra a písnička Poor John). Když si k tomu přidám docela nehezkou Hayworthovou (byli v té době tvůrci slepí?) a nijak zajímavého Kelly hrajícího pořádnýho vola, nevychází to na nic moc. Příběh mě ke konci začal celkem bavit a odhalení opakující se historie bylo fajn, ale více než 2* nedám.