Trajektt

Tento film si pamatuji jako bych ho viděl dneska, protože to dávali ještě za komančů v našem místním kině a byla to fakt oslava s velkým O a pamatuji se, že jsme o tom kecali snad ještě měsíc po zhlédnutí tohoto snímku. Film natočil můj oblíbený americký režisér Robert Zemeckis ještě před natočením prvního dílu jeho slavné sci-fi trilogie Návrat do budoucnosti. Je to taková akční komedie ve které se furt něco děje a ve které samozřejmě nechybějí kladní a záporní hrdinové a také zde nechybí ten láskoidní podtext, který zde romanticky a hlavně vtipně záhrali Michael Douglas a jeho partnerka Kathleen Turner, kteří se zde potkali poprvé a zdaleka néé naposledy a musím dodat, že to oběma moc slušelo, jak v divoké džungli jihoamerické Kolumbie, tak i v druhém dílu v povodí afrického Nilu. Paradox tohoto filmu je, že se má odehrávat v džungli jihoamerického státu Kolumbie, ale jelikož v té době Kolumbijci včele s narkobaronem Pablem Escobarem neměli moc přátelské vztahy s americkou vládou, tak se natáčení přesunulo do severoamerického státu Mexiko. Z mého pohledu byl tento film velice vydařená taškařice s kvalitními výkony všech herců zakrytém v mírně dobrodružném hávu s nejapnými vtípky a to vše ve jménu lásky v čarokrásně nádherném prostředí kolumbijské džungle, teda vlastně mexické. Za nostalgické vzpomínky na tento nevšední zážitek a na vzpomínku na dobu, kdy ještě američtí tvůrci dokázali diváka vtáhnout do děje dávám zasloužených 100%.

Přesně tenhle typ buranských příběhů z jakéhosi amerického vidlákova mám rád a když je tento příběh obsazen začínájícími neokoukanými Hollywoodskými hvězdami, kterým jejich lásku fakt věřím, tak je to bomba nad bomby. Goslinga nebudu komentovat, jelikož jsem mužského pohlaví, ale Rachel McAdams jsem si od té doby oblíbil, né-li zamiloval. Pro tuto rodačku z kanadského Londýna to byl velmi úspěšný rok ve kterém natočila dva důležité filmy pro svou budoucí kariéru. Zaprvé tuto srdcervoucí story a zadruhé komedii ze školních lavic Protivný sprostý holky, kde svou krásou a charismatem strčila do kapsy hlavní hvězdu v podání Lindsay Lohan. Ale zpátky k tomuto filmu ve kterém vidíme starce, který vypráví retrospektivní příběh své životní lásky, která začala v nešťastných čtyřicátých letech, kdy byl celý svět  zasažen druhou světovou válkou. Tuto lásku bych nazval jako láskou zakázanou, jelikož on byl prostý chudý chlapec ze kterého byl na každém kroku cítit hnůj a ona byla krásná voňavá dívka ze zámožné rodiny. Jejím rodičům se to zajisté nelíbilo, ale co se stalo, stalo se, jak už to v podobných filmech bývá, že bohatá dívka se zamiluje do chudého chlapce a přesně to se stalo. A aby toho nebylo dost tak nám panáčka odvedou na vojnu a dívka na něj zapomene. A dál už psát nebudu, protože bych spoileroval, ale zaručuju budoucím divákům tohoto snímku, aby si připravily do zásoby dostatečné množství kapesníčků, protože Titanic si bezmála po sedmi letech od jeho natočení našel velmi silného konkurenta a tím je právě tento film, který se musí líbit každému, kdo má aspoň trochu rád romantické příběhy a to tento film rozhodně je a dovoluji si říct, že co se týče romantického žánru, tak je to pro mně jeden z Top filmů minimálně za posledních dvacet let. A popravdě řečeno, kdo by si nepřál něco podobného zažít, tak lže a je starej zaprděnej bručoun, kterej si nevidí na špičku svýho nosu. Za mně dávám jasných a zasloužených 100% a doufám do budoucna, že se něco podobného ještě podaří natočit těm mistrům z továrny na sny.

Moc hezky natočený film, který popisuje reálnou, ale i zároveň smutnou dobu amerických dějin ve které se pod záštitou vyššího dobra perzekuovali lidé, kteří sympatizovali s komunismem. Těch lidí bylo v průběhu let přes třináct milionů a výsledkem toho byl, že v největší baště svobody a demokracie se lidé báli provejit svůj názor, aby za to posléze nebyli sankcionováni. Tato doba strachu a udávání se kterou se tito trapní liberálové nechlubí byla realitou a říkalo se jí „Mccarthismus". Tento hon na čarodějnice postihl doslova celé Spojené státy a mezi nejznámější umělce, kteří byli potrestáni patřili takoví velikáni jako byl Orson Welles, Charlie Chaplin a dokonce i náš Jiří Voskovec, který byl dokonce rok izolovaný na Ellis Islandu. Senátor Joseph McCarthy chtěl doslova domnělé i skutečné sympatizanty donutit k přiznání a následně jim znemožnit svobodně žít. Tak to jsou fakta a základ tohoto filmu, který mnozí lidé nepochopili, protože neznají základní informace o této nešťastné době amerických dějin. A moc se divím místním liberálním pisálkům, kteří mi zaodpadovali můj oblíbený seriál 30 případů majora Zemana, že když jsou takoví znalci světových dějin a mají morální hodnoty postavené na nejvyšším stupni, tak ani nereagovali na tuto samou dobu plnou nespravedlnosti a odsuzování nevinných lidí. Buďto to neznají a nebo jejich míra spravedlnosti je měřena dvojím metrem. Stručně řečeno senátor McCarthy a jemu podobní idioti, chtěli své třídní nepřátelé hladit, hladit a nakonec doslova vyhladit jen kvůli jinému názoru. Tak to je asi vše, co bych napsal k tomuto tématu a co se týče filmu, který se odehrává v této dusivé době a hlavního hrdiny, kterého se týká nařčení a případné odsouzení za tento jeho životní postoj. Sbalí si svoje saky paky a hybaj z Hollywoodu, kde už pro něj není místo. Samozřejmě  má nehodu po které si nic nepamatuje a posléze se objeví v malebném městečku, kde všem přípomíná pohřešovaného válečného hrdinu, kterého měli skoro všichni místní vidláci rádi. Samozřejmě je vše jinak a toto přesladké americké klišé, které vidíme na konci filmu a které je specialitou režiséra Franka Darabonta jsem moc nemusel a takhle se to fakt reálně neodehrávalo. Ale dejme tomu, Jim Carrey excelentní, to samé i další herecké výkony byly vynikající. Nemám, co dodat, jenom asi to, ať se točí víc filmů z této doby, ať lidé vidí, co znamenalo v Americe padesátých let slovo demokracie. A i když to mělo nereálný konec, tak jsem byl velice spokojen a to i přes dlouhou stopáž jsem se nenudil ani minutu a proto dávám 90%.

Předem mého komentáře se musím pochlubit a pochválit, že jsem četl všechny knihy, co tato první dáma světové literatury napsala a to včetně i těch, které napsala pod svým pseudonymem Mary Westmacott. A proč první dáma světové literatury? Odpověď je jednoduchá, jelikož po alžbětinském spisovateli Williamu Shakespearovi, kterému jsem dodnes nějak nepřišel na chuť, je to druhá nejprodávanější autorka všech dob. Ale k postavě Hercula Poirota, kterého vytvořila a který ji po čase začal silně lézt na nervy, že se ho chtěla dokonce zbavit. Stejný precedens jsme mohli vidět u neméně známého fiktivního detektiva Sherlocka Holmese, kde se ho jeho autor Arthur Conan Doyle dokonce zbavil a tím způsobil vlnu nevole v řadách fanoušků tohoto Mistra mezi detektivy, že ho po čase musel zázrakem zázraků nechat vstát z mrtvých. Tuto chybu naštěstí královna detektivek neudělala a i když ji na tomto pedantském, pro ní už otravném belgickém detektivovi štvalo snad úplně všechno, tak to kompenzovala vytvořením dalších literárních postav, z nichž nejznámější je staropanenská Slečna Marplová. V tomto seriálu ztvárnil tohoto detektiva, který pří řešení svých případů používá své šedé buňky mozkové známý anglický herec David Suchet, pro kterého to byla životní a jak sám říká i osudová role. Jednotlivé případy nebudu rozebírat, to ať se každej podívá sám a ještě lépe je si před každým případem přečíst knížku, protože se tvůrci drželi původní linie přesně jak to bylo napsáno v původní předloze a to i včetně věčně nic nechápajícího společníka kapitána Hastingse, který tomu dodal občas nějaký ten vtípek. Jinak příběhy jsou to mrazivé a mysteriózní s překrásnými lokacemi, ať už anglického Londýna nebo tajuplným britským venkovem nebo v jistých případech i zahraničních destinacích. Našeho Hercula, prostě nic nerozhodí a každou záhadu vyřeší a i když ho Agatha už neměla ráda, tak my jsme si ho zamilovali a prožívali s ním nevšední kriminální dobrodružství, ať už na televizních obrazovkách anebo za světel petrolejových lamp, když jsme si po nocích četli jeho nesmrtelné knihy, které tu budou navždy a navždy budou mít miliony obdivovatelů po celém světě. Za originální detektivní případy, které asi nebudou nikdy překonány a za skvělé televizní zpracování, které nás nenechalo řadu večerů v klidu a zpříjemňovalo nám mnoho napínavých chvilek v gauči u televizních obrazovek musím dát Poirotovských 100%.

Tak přesně tato postava mi sedí k nové image jednoho z nejlépe placených herců současnosti. A to, že se tam vyblbnul není třeba ani dodávat. On to ani tak není western i když je to z té doby a odehrávajíc se skoro na Divokém západě tehdejších Spojených států amerických, ale při pozorném sledování si všimneme mnoha maličkostí, které parodují mnoho klasických filmů tohoto žánru a proto bych to pojmenoval jako takovou parodii na westerny s akčním nádechem. V americké kultuře není tento příběh ničím novým, jelikož hrdina s bílým kloboukem a černou maskou, který se zastává slabších a má smysl pro spravedlnost byl velmi žádaný hlavně v polovině dvacatého století a dokonce v padesátých letech o něm byl natočen televizní seriál s názvem The Lone Ranger, který měl neskutečných 221 epizod. Nejeden americký chlapec si hrál na tuto legendu Divokého západu a tudíž není překvapením, že se americká produkce studia Disney rozhodla oživit tuto westernovou legendu v novém hávu. Režie se ujal starý známý mistr dobrodružných filmů Gore Verbinski (nar. 1964, USA), který si přizval celou plejádu známých herců a hereček, které dosadil do přesně padnoucích charakteristických rolí. Prozrazovat děj nebudu, protože by to bylo na dlouho a každý si to stejně může přečíst v obsahu. Ale musím přiznat, že za těch dvě a půl hodiny se člověk fakt nenudí a svou svěžestí, vtipem, dobrými hereckými výkony, nádhernými sceněriemi a také výpravou a hudbou, které občas mohli připomínat předešlé Verbinského filmy a to ať už franšízu z Karibiku anebo animovaného Ranga. Z mého pohledu si to nezaslouží takto nízké hodnocení a chtěl bych to vidět aspoň v těch červených číslech a to minimálně za velmi obstojný výkon mého oblíbence Johnnyho Deppa v roli švihlého a pomateného indiána Tonta. Za mě 80%.

Trapnost nad trapnost. Ty vymaštěnci, né že nedokážou vymyslet novej příběh, ale ještě mají tu drzost zprznit jeden z nejkultovnějších snímků začátku devadesátých let. Nemůžou točit remake ve kterém hrál božskej Arnold a zkoušet ho nahradit úplně jiným hercem, kterej má úplně jinej hereckej profil. To samý Sharon Stone se také nedá nahradit. Hlavně Arnold se nahradit ani nedá, to je jako by jste dělali remake Terminátora s Dwaynem Johnsonem nebo jiným přitroublým novodobým akčním hrdinou. Původní film s Arnoldem byl vstupenkou do Hollywoodského výsluní pro tehdy začínajícího holandského režiséra Paula Verhoevena, kterého si Arnold vyloženě vybral po zhlédnutí jeho akční prvotiny RoboCop (1987), kterou se mimochodem taktéž podařilo zmrvit a to v roce 2014. V tomto dystopickém sci-fi snímku, který byl natočen podle povídky „Zapamutejeme si to za vás se slevou" od mého oblíbeného spisovatele Philipa Kindreda Dicka můžeme vidět velké množství vizuálních efektů, přehršle akčních scén, přemíru maskérských divů, ale ani toto všechno nám dohromady nedá původní příběh se skvělými hereckými výkony a původní pointou a kouzelné vykreslení života na Marsu. Z mého pohledu už v Hollywoodu došli originální nápady na natočení kultovních sci-fi snímků jako byl původní Total Recall (1990), Vetřelec a řada dalších. A tak se ty ubožáci nechali inspirovat těmito snímky a udělali z nich silně podprůměrné pokoukáníčko pro méně inteligentní publikum, které je odkojené na bezduchých příbězích typu Avengers ad. Všechno to ztratilo kouzlo a stala se z toho tuctová podívaná bez ladu a skladu, kterou kdyby viděl Philip Kindred Dick, tak by se určitě otáčel v hrobě. Ani nevím za co ty dvě hvězdy vůbec dávám asi jenom za ten název a úctu k původnímu filmu. Za mě nezasloužených 40%.

Já to mám asi trochu jinak než většina zdejších komentraktoristů, ale já se na tento snímek dívám jako na film podle skutečných událostí a né jako na duchařský horor. A kroutím hlavou a naskakuje mi až husí kůže, že nemohu uvěřit, co se to na tom světě děje? Srovnávání s prvníma dvěma díly se mě taky netýká, protože i když jsem je viděl, tak si je díky mým problémům s dlouhodobou pamětí nedokážu vybavit. Ale, co se týče tohoto snímku jsem byl uspokojen hlavně tím příběhem, který pojednává o dvou reálně žijících pátračích po paranormálních jevech, kteří se s pomocí kněze nebo nějakého podobného páprdy v černém taláru snaží vyhnat démona z malého chlapce a to nemyslím sexuální metodou jako to dělá řada jeho kolegů, ale starou dobrou metodou, která je nazývána jako tzv. excorcismus. Chlapec  se zdá být fakt vykolejenej, protože se na tý posteli kroutí jako nejlepší cvičitel jógy na světě. Ale po menších komplikacích mu naše dvojice s pomocí hodného strýce v černém pomůže, ale tím zlo nezaženou, jelikož se přestěhuje do jiné osoby, která díky povedené vraždičce skončí až u soudu aniž by věděla, která bije. A tady začíná práce našich specialistů, kteří se budou snažit vypátrat, co se vlastně stalo a odkud vítr vane? Víc psát nebudu, jelikož bych spoileroval, ale pro milovníky napětí, všech možných rituálů, nějakých těch vraždiček, obživlých mrtvých a celkově té atmosféry tajemna prostupujících až do morku kostí je to uspokojivá jízda a souhlasím s hodnocením 70%.

Tak jsem se koukl na tuto americkou fantasy limonádu vystřiženou jako z červený knihovny natočenou pro americký mláďata a musím konstatovat, že jsem byl celkem spokojen. Protože po přečtení obsahu a některých zdejších nejapných komentářů na tento snímek ohodnocený mnoha odpady nedokážu pochopit zdejší myslitele, kteří se na tento film vůbec dívají, když nemají rádi tento typ příběhů, které jsou točeny pro americké teenagery, kteří jsou odkojeni na fantasy příbézích, kde se vyskytuje pobledlý Harry Potter nebo ještě pobledlejší Bella z Twilight. Já jakožto nezaujatý divák, který má rád všechny druhy příběhů a neopovrhuje žádným typem filmověho uméní a vždy hodnotí s nadhledem nedívajíc se na nízké či vysoké hodnocení toho daného snímku musím říct, že tato story nijak nevybočuje od již zmíněných snímků a i když jsem nečetl knihu, tak jsem to nechal plynout a celkem jsem se bavil. Místo upírů, vlkodlaků a dalších možných kreatur zde máme povedenou rodinku zaklínačů, kteří se rozdělují na dobré a zlé. V šestnácti letech měsíc určí na kterou stranu barikády se ten daný zaklínač dá a to se určuje podle jeho vnitřní podstaty. A to se týká i naší hlavní představitelky Leny, která je navíc obtěžkána rodinnou kletbou a navíc se nedej Bože zamilovala do jednoho smrtelníka. Děj jsem nechal plynout a líbil se mi narozdíl od Harryho Pottera, kde se mi zdál ten děj někdy až moc přehnaný a kýčovitý a kde většina postav mi byla nesympatická, tak zde to bylo naopak a hlavním hrdinům jsem držel palce a tu jejich lásku jsem jim přál a nebejt toho trapnýho konce, tak jdu s hodnocením ještě výš. Takhle dávám spokojených 70%.

Tento dokument je poctou herci Patricku Swayzemu, který nechal nezapomenutelnou stopu v řadě dívčích srdcí zejména na konci osmdesátých a začátkem devadesátých let minulého století. Všichni si ho pamatujeme jako neodolatelného štramáka v romantickém filmu Hříšný tanec (1987), kde celému světu předvedl své taneční umění, taktéž v další jeho roli ducha v romantické komedii Duch (1990) a pro mně jeho nejlepší rolí surfaře a vůdce bankovních lupičů v thrilleru Bod zlomu (1991). V tomto dokumentu vidíme mnoho jeho kolegů z filmové branže, jak na něj vzpomínají a říkají mnoho zábavných, ale i méně zábavných historek z natáčení, které jsou doplněny řadou ukázek z jeho postupně jdoucí filmografie. Dále zde vidíme mnoho zážitků, které zažil jako malý chlapec prostřednictvím vyprávění členů rodiny a jeho přátel a také archívně natočené záběry domácí videokamerou prokládané mnohými fotkami z dětství a školních let. Vidíme zde, jak se seznámil se svou ženou a kde spolu pobývali a také kde měli své hnízdečko lásky. A v neposlední řadě zde vidíme Patricka, který až do poslední chvíle bojoval se svou zákeřnou chorobou a nevzdával to a točil až do té doby, dokud mu síly stačily. Za velmi dojemný dokument s mnoha doposud nezveřejněnými záběry z jeho soukromého i filmového života, které nenechali jediné dívčí oko suché musím dát 100%.

Od dob, kdy jsme společně s Kateřinou potopili otravnýho Leonarda už uběhla řada let a my jsme ji mohli vidět, jak herecky roste a že dokáže zahrát všechny možné charaktery ve všech možných typech filmového umění od dramatu, komedie až po romantické dojemné snímky. Tato skoro moje vrstevnice nám ve svých pětačtyřiceti letech mírně zbrunátněla a i ta vráska na čele je již vidět, ale co se týče této role nemám, co dodat a musím přiznat, že to byla fakt jízda od začátku do konce a dokonce bych se odvážil tvrdit, že všechnu pozornost v tomto snímku strhla na sebe a udělala z toho tzv. one-woman show. V této televizní minisérii jí můžeme pozorovat jako úspěšnou policajtku, kterou její okolí respektuje a dokonce jí i má rádo. Chodí do místního baru popíjet pívo, vede chlapský řeči, občas si to s někým rozdá a má samozřejmě jak už to u těch policajtů a policajtek bývá mnoho tajemství a nočních můr z minulosti. Jedna z věcí, co jí trápí je zmizení jedné mladé dívky, kterou už dlouhou dobu řeší, ale stopy jsou zameteny, tak jí nezbývá než tápat v temných vodách až do doby, kdy se najde tělo další mladé dívky a policejní mašinérie včele s Mare se může naplno rozjet. Nebudu prozrazovat pointu ani psát spoilery, ale musím přiznat, že jsem se tam šestkrát seknul s tím, kdo je viník těchto tragédií. Takže bacha na předčasný závěry, protože tohle stojí fakt za to to zhlédnout a to nejen kvůli Kate Winslet (nar. 1975, Velká Británie), ale taktéž kvůli psychologickému rozebírání různých postav, které je fakt brilantní. A ještě jednou připomenu hlavní představitelku, která si na nic nehrála a fakt jsem jí to uvěřil, že takhle nějak tráví svůj volný čas. No prostě jakoby jsme se koukali božským kukátkem do jejího reálného života a silně přemýšlím, že si tuto herečku dám mezi své oblíbené, ale musím přemýšlet koho vyhodit. Je to těžký dilema!!! Ale za tento bravůrní kousek musím dát jasnejch 100%.