Xeelee

Po předchozích filmech mi to přišlo jako pár vtipů uprostřed filmového zoufalství…

Mně se tenhle kraťas až na prachbídnou dějovou linku líbil. Během těch 17 minut Ibáñez hýři originalitou i smyslem pro humor. | ► Máquina

Nejjvtipnější a nejstylovejší pocta (nejen) starým béčkovým scífárnám. Atmosféra padesátých let na mě dýchala z každého záběru. Vrcholem filmu pak byli ufouni, přilétající z Marsu v létajících talířích v takových pěkných formacích. Poklice od aut by ale byly rozhodně stylovější. Ed Wood o tom určitě ví své.

Šílenost, na který jsem jako malej neuvěřitelně ujížděl.

Hoooo, somebody stop me!

Bylo to špatný, ale na odpad to není. Sice se film nedrží logiky první Masky a je to slátanina, ale nějaké scény s maskou v rámci možností i pobaví. To okolo je jen vata nejhrubšího zrna na zaplácnutí prázdného místa. Myšlenka je každopádně zajímavá, ale to už tu přede mnou psal Dudek, s kterým až na počet hvězdiček v podstatě souhlasím. Bohužel jsem neviděl první polovinu filmu, takže berte komentář s rezervou.

[FOD 2014 naslepo] To si takhle punková kapela Killer Barbies řekla, že by se jim líbilo zahrát si ve filmu jejich oblíbenýho brakovýho režiséra a vzniklo Killer Barbys (protože Mattel ®), z českých videopůjčoven neslavně známý pod názvem Maso pro zámeckou paní. Právě z VHS s geniálním českým dabingem byl na Otrlci film promítán. Tohle je přesně ten film, kterej je tak špatnej až je dobrej. Hlavně v něm dobře funguje béčkovej humor a dabing je pověstnou třešničkou na dortu. Bez ní bych filmu 5. * nedal. Jak bylo tehdy běžný, tak namluvenej byl film dobře, ale ten překlad! Špatnej je na víc úrovních, ale nezapomenutelný je to, jak banda punkáčů mluví škrobenou spisovnou češtinou. Famózní! To prostě musíte slyšet. Lahodný masíčko dost stojí i na správně našlápnutý hudbě Killer Barbies (loopněte si ji od 0:26 do 2:56). Takhle si představuju správný promo kapely. Koukám, že se objevili ještě v Killer Barbys vs. Dracula.

[Pionýři hororu] Naprosto bezzubej příběh, mizernej hereckej výkon, dost nezáživně nasnímanejch/nastříhanejch scén z pokoje, strašnej kýč na zdi, halda klišé a povedená pasáž ve snovém světě. | ► Masožravý obraz

Na začátek bych asi měl poznamenat, že jsem byl při sledování filmu a psaní komentáře pod vlivem většího množství absinthu a karamelizovaného cukru. Ze začátku mě děj moc neoslovil a zařadil bych ho mezi lepší průměr, ale tak po první třetině mi začínala docházet výjimečnost tohoto filmu a druhou polovinu jsem hltal políčko po políčku. Film vlastně ani tak nestojí na akci jako na psychologii posádky lodi a především jejího kapitána a až velmi často nutí diváka zapojit svoje mozkové závity. Když se k tomu připojí nádherně nasnímané scény, realistické efekty, dobrý scénář, prokreslené charaktery postav a dech beroucí ozvučení, tak se nedá hodnotit jinak. Za zmínku stojí i nádherná dobová hudba, která s dějem často tak splývá, že ji vědomě ani nevnímáte. Vše je tak realistické, že máte pocit, jako byste tam byli.

Ne, tohle není kyberpunk. Sice z něj hodně vychází, ale v několika základních bodech je schéma posunuto trošku jinam. Každopádně to pro mě je jeden z nejzásadnějších filmů posledních let, který filmový průmysl ovlivnil měrou vrchovatou, a to nejen kvůli trikům.