imaginer21

První třetina vynikající. Nápaditá, pestrá, se skvělý cameem Stana Lee. Ale s neúspěchem ulovení Andyho Serkinse jakoby vše skvěle načrtnuté povadlo a zůstal jen hloupoučký příběh o zášti, výběru stran a klišovitých motivačních řečích. Po technické stránce místy až dech beroucí, celkově však jedna z nejslabších Marvelovek. Oscarové nominace nechápu.

Příjemně uvěřitelné a civilní, za což mohou hlavně skvělé herecké výkony. Jak už jsem četl mezi komentáří, je vidět, že to točil scénárista, neboť tak vycizelované vyprávění až do závěrečné pointy jsem už dlouho u rodinného dramatu nezažil. Někteří mohou tvrdit, že celkově je film průměrný, zapomenutelný, ale on hodně připomene hlavně těm lidem, jako jsme my...

Keanu Reeves ve stejném roce, kdy se svezl s Patrickem Swayzem na vlnách Bodu zlomu. Krásně natočené, atmosférické a Paule to nesmírně sluší i mile zpívá. Tyhle klipy se (v budoucnu nebo už tehdy) slavnými osobnostmi v člověku vyvolávaji spoustu nostalgie.

Člověk se neubrání ve srovnávání s Howardovým Grinchem z roku 2000. Ten šel víc do hloubky i humoru a ždímal maximum z každé scény s obdivuhodným způsobem, když vezmu v úvahu, že šlo o hraný film. Tady máme v podstatě všecko co ve verzi s Carreym, ale zjemněné, minimalizované (v některých případech ale jen dobře), zkrácené a táhnoucí na branku příměji. Ani Grinchovo trauma z dětštví není tak děsivé, leč jako motivace k nenávisti Vánoc stačí. Celkově tedy vlastně fajn, víc pro děti (americké) bez šílených okliček a eskapád, které by je mohly snad pohoršit (to Carrey naopak dokázal několikrát). Proč teda nižší hodnocení než u toho hraného? Katarze je už ve čtvrtině filmu, přičemž k samotné krádeži vánoc dojde za 5 minut a i když je nabitá nápady, celá ta přípravná stopáž předtím je k uzívání. A nezachraňuje to ani bezchybný Cumberbatch. A neupřímnější a nejhezčí scéna přitom neproběhne na konci, nýbrž někde v půli (Grinch pouští na svobodu obtloustlého soba, který spatří svou sobí rodinu).

Není to takovej prů***, jak jsem už od ohlášení čekal. Cranston byl zárukou, Hart nehraje projednou vysloveně trapně a Nicole je i na svůj věk neskonale půvabná. Ale prostě nechápu tu logiku amíků přepracovat to, co už líp natočit nejde.

Nesmírně obdivuji filmy, které celkem vydařeným způsobem představí divákovi fiktivní kulturní legendu a vůbec celé universum (viz starej dobrej rocker Bill) a do něho ještě dokáží napasovat decentně odvyprávěný příběh plný milých trefných popkulturních narážek. M&L není jen o tradičně suchém srdcaři Grantovi nebo o jednohubkové romanci, kterých už bylo viděno nespočet. Je to právě ten dezert, který i přes svou relativně neoriginální a průměrnou (ale skvělou) chuť prostě rád zajím aspoň jednou do roka. Protože - ruku na srdce - takhle se člověk zas až tak často na filmu ze světa hudebního průmyslu nepobaví.

Mumie měly zůstat v Egyptě. Pouštní exteriéry k tomuhle tématu vždycky nejvíc seděly, čímž utrpěl i Dračí císař (a návrat mumie byl koukatelnější). Herecky na tomhle paskvilu nikdo nic nezkazil, dokonce i vizuál potěšil, ale ... ono to prostě nemá co říct. Spíš mi to připadalo, jako bych sledoval delší epizodu nějakýho tupýho americkýho krimi-seriálu z 90. let. Cruisovi vyčítat, že chtěl pomoc do počátků jednomu studiu, je trošku hloupost. On si své odbyl, koneckonců je to jeho práce.

Snad jediná epizoda celé 11. série, která měla co říct a beze zbytku do dokázala, navíc velice citlivým způsobem. I tak ale oproti tomu nej za posledních 13 let je to průměr. Hodnotím proto v rámci série, nikoliv seriálu (to bych pak všem dalším série musel dát odpady).

Jodie je fajn a moc jsem se těšil na epizody s ní. Rozhodně není ta, která by si zasloužila jít na pranýř za úpadek do té doby jednoho z nejkvalitnějších sci-fi seriálu všech dob. Ne, viníkem je scénárista, který těžce zaostává jak v tempu (což by někdy tak nevadilo, Moffat to občas dost přeháněl), tak v originalitě a (hlavně) inteligentní kontinualitě celé mytologie. Že se po nemasté neslané sérii aspoň ve speciálu konečně objevil Dálek, fakt neskutečně potěšilo. Ale ta radost skončila jen u toho faktu. Absolutoroim zůstává na krku Tennanta a skvělé sezóny si díky kvalitním zápletkám i skvělé společnici ukradl Capaldi (který mohl stejně jako Jodie skončit v průměru, kdyby pro něj psal Chibnall). Nó, máte co dohánět, abyste doktora vrátili zpátky na vrchol.

Na dno klesající prů*** to vysloveně nebyl, ačkoliv to mnozí kmenoví fanoušci tak cítí. Trpí to ale (ostatně celá série s Jodie) enormním ústupem od "doktorské civilnosti". O hrdiny se vlastně nemusíme bát, za každou cenu dostaneme nějaké morální ponaučení a i ti nejlegendárnější padouši celého kultu se záhy vztahují do průměrných vod. Tenhle speciál je však jistým extrémem na obou stranách - v té nezvládnuté rovině (vážně *SPOILER nemohli taťku nechat zhynout s Dálekem ve vesmíru? Hned by to nabylo osudovosti a hloubky aspoň jedné vztahové linky KONEC SPOILERU*), ale i v doposud neviděné nekompromisnosti Dálekova chování (takové zrůdy byly doposud jen Kyberlidé). Jodie je fajn a moc jsem se těšil na epizody s ní. Rozhodně není ta, která by si zasloužila jít na pranýř za úpadek do té doby jednoho z nejkvalitnějších sci-fi seriálu všech dob. Ne, viníkem je scénárista, který těžce zaostává jak v tempu (což by někdy tak nevadilo, Moffat to občas dost přeháněl), tak v originalitě a (hlavně) kontinualitě celé mytologie. Že se po nemasté neslané sérii konečně objevil Dálek, fakt neskutečně potěšilo. Ale ta radost skončila jen u toho faktu. Absolutoroim zůstává na krku Tennanta a skvělé sezóny si díky kvalitním zápletkám i skvělé společnici ukradl Capaldi (který mohl stejně jako Jodie skončit v průměru, kdyby pro něj psal Chibnall). Nó, máte co dohánět, abyste doktora vrátili zpátky na vrchol.