starbrejkr

Nemůžu se vyhnout srovnání se slavnou a hlavně Američany glorifikovanou Zkrocenou horou, u které se všichni radovali, že se konečně podařilo natočit zásadní film o homosexuálech. Kovbojové z Hory se však na Milka koukají pěkně ze sklepa, protože proti němu působí jako naivní a především vizuálně kýčovitá romanťárna s minimálním zápřahem do hloubky (tohle je myšleno bez jakéhokoliv "ehm" nádechu:-))). Milk je tím zásadním filmem, který nás donutí o té problematice přemýšlet a výsledek filmu stoupá od původní problematiky až k silně humanistickým ideálům. Milk se nám zkrátka bez nějakého brutálního nátlaku snaží říci, že jsme především všichni lidi a činí tak vkusně a nepateticky. V průběhu filmu jsou často užívaný dobové vstupy (reportáže, zprávy a projevy) a běhá mráz po zádech z toho, jak neskutečně prudérní, nesnášenlivá, homofobní a bigotní byla většina americké společnosti. Nechci to rozmazávat, ale film zcela jasně naznačuje, co je tím důvodem a není těžké to vyvodit. Výkon Seana Penna je božský a to, jak zejména na začátku hraje opačně orientovaného, bere dech (mimika, hlas, pohled...). Ostatní zdatně sekundují a hlavně Josh Brolin, to je prostě hazjl par excellence - nemůžu se dočkat, až ho uvidím v nějaké velké záporácké roli. Tvůrci mě potěšili, že to s intimnější stránkou filmu tolik nerozmázli a zaměřili se spíše na myšlenkovou stránku problému, takže vynucených scén ala ledgerovské plivání do ruky se nedočkáme. A proč tedy vlastně přes tu chválu není plný počet? Van Sant to celé úplně nezvládl a přestože (klobouk dolů) se věrně drží Milkova života, něco mohl vypustit. Třeba jsem vůbec nechápal smysl linie s Diegem Lunou, které příběhu absolutně nic nedala a Luna působil jen jako otrapa. Takových menších vycpávek tam bylo několik, a tak jsem měl místa, kde jsem se krapet nudil. Každopádně se však jedná o zapamatovatelné dílo, určitě koukněte!

Že to bude magořina, bylo už dostatečně jasný po traileru. Doufal jsem však, že to bude magořina vtipná, k čemuž to rozhodně potenciál mělo. Taky tak film nastartuje, ač to postupně slábne, slábne a vyšumí totálně do ztracena, až jsem si na konci uvědomil, že vůbec nechápu o čem to bylo a k čemu to mělo směřovat. Je tam pár narážek na Ameriku a na její (army)politiku a vyhulený hipícko-nazelenalizmus, ale patrně to nebylo úplně cílem. Zábavných míst tam nebylo málo, ale taky ne moc a celkově to nějak nedrželo pohromadě. To hvězdné herecké obsazení nakonec vyšlo tak napůl. Hvězdou filmu je jednoznačně Jeff Bridges, jež nejdokonaleji zosobňoval úchylnou stránku filmu. Clooney rovněž perfektní, ale Kevin Spacey bohužel nemá moc co hrát a McGregor skoro celý film jen vyjeveně kouká. Podruhé bych se už nepodíval.....49%

Film je to nepochybně zajímavý a to, co se mu podařilo během prvních minut vybudovat, je na potlesk. Parádní psychotická atmosféra, ponuro a zvláštní strach z neznáma, který v žánrovým filmu nebyl od dob Vetřelce a Věci. Jenže....pak se objeví první lebkoun a míříme někam úplně jinam, níž. Přestože i v průběhu děje Pandorum občas přichází se zajímavými momenty vystupujícími ze zaběhlého klišé survival scifi-hororu, potenciál zůstává většinou nevyužit. Rád bych si z toho folmu zapamatoval především hlubší myšlenky směřující k psychickému rozkladu a vůbec celou (reálnou) verzi naší neradostné budoucnosti, ale bohužel se mi Pandorum zapsalo jako velká honička před lebkouny. Z toho všeho alespoň ční velmi pěkně natočený konec, dokonale zobrazující "new beginnigs". Jak píše nade mnou kolega Bachy: "A přitom šlo udělat jenom sci-fi se spadlou lodí, kde by všichni jen chcípali psychicky a žádnej bubák tam vůbec nebyl." Nicméně - každý den není posvícení a jako celku jsem se u Pandora rozhodně nenudil. Jen zkrátka na tyhle filmy úplně nejsem a jsem toho názoru, že po Vetřelcích a Věci již nemá smysl je točit, ať už je původ bubáků, jaký chce.

Fenomén Star Trek mě vždy naprosto míjel a vše, co o něm vím, vím jen díky Big Bang Theory. Jelikož jsem se ale dozvěděl, že znalost předchozího není pro tento film nutná, šel jsem do toho. A vskutku - bylo mi nasevírováno parádní vesmírné dobrodružství, kde jsem pocit, že o nějakou pointu přicházím, takřka neměl. Je to vizuálně parádní, hudebně i akčně nadupaná zábava s pochopitelným potenciálem do budoucna už jen proto, že tu jsou všichni děsně mladí. Herecky se mi nejvíc zamlouval Eric Bana v silně netypické, démonické, záporácké roli a obrovský potenciál má rozhodně i Anton Yelchin. Snad jen škoda, že jsem to neviděl v kině, tak bych si veškerou akci vychutnal nepochybně líp, ale co se dá dělat...Pro Star Trek fans nepochybně ohromné blaho, pro nezasvěcené jako jsem já špičková nenáročná zábava, kterou si jistě při premiéře v TV zopakuju.

Mně se to líbilo. Moc. Na film jsem se natěšil, hned jak se objevil trailer a čekal od něj především velký sociálně-kritický útok na současnou společnost. Jak se objevily první hodnocení, nadšení uvadlo a začal jsem si myslet, že téma bylo krutě nevyužito a na film zapomněl. Nyní, čtvrt roku po premiéře jsem se konečně dostal k tomu, abych si udělal vlastní názor. Jsou tedy Náhradnici kritikou současné společnosti, ovládané facebookem, twitterem, skypem a vytvářením si vlastních vylepšených identit? Rozhodně! Bylo téma využito dostatečně? Takřka ano. Sice bych si představoval té sociální kritiky o něco víc na úkor akce a poměrně prostého příběhu (zvláště shift+enter působilo úsměvněji než bylo v tu dobu záhodno), ale představy byly určitě o dost horší. Škoda, že Náhradnici byly tak vlažně přijati, dovedu si klidně představit, že by stáli na začátku zcela nového stylu, který by si řádně vzal na paškál současné sociální sítě. Nicméně toto téma je nesmírně bohaté a jistě se svého opus magnum a jen ho bude muset natočit fimovou veřejností oblíbenější režisér než Mostow. Mně se líbí vlastně všechny jeho předchozí dílka a i tady si s tím dle mého poradil dobře. A božský Bruce? Co k němu dodávat, byl, je a bude to king a to nejen jako cool borec, ale i jako charakterní herec (scény rozhovorů s manželkou jsou špičkové).

To je dilema, co? Film natočil rejža, co je teď in a má v hlavní roli herce, co je teď tak strašně out a každý jeho nový film musí být řádně pošpiněn. Jak vidím, většina to řeší třemi hvězdami, které nejsou nic proti ničemu - Proyasovi jméno nezkazí a Cageovi reputaci nezlepší. Já naštěstí taková dilemata nemám a fakt, že si Nicolas Cage v posledních letech vybral pár béček navíc, než je záhodno, pro mě není nejmenším důvodem ho zavrhovat. Proto jsem si Proroctví vychutnal a jsem moc rád, že i dneska může vzniknout takto laděná scifi - bez velkých keců, patosu, ohromujících efektů a přitom s pěknou rouškou tajemna a napínavosti. Příběh sice není přelomový a dost scén jsem předpověděl jen o něco později, než by to udělala malá Lucinda, ale na to se vždycky nehraje. Zkrátka se mi moc líbilo pojetí a to včetně výborného konce, jehož (pro lidstvo) pozitivní část nebyla překvapivá, ale neurazila a ta negativní zase ohromující, s důkazem že i za malé peníze lze dosáhnout působivého destroyingu. Ač se anticageovskou kampaní obvykle bavím, tady mě to trochu mrzí, Proroctví si rozhodně zaslouží být červené...

Úchvatné komorní dílo, které je v prvé řadě hereckým koncertem třech osob v čele s božskou Sigourney Weaver. Co všechno může vzniknout z banální zápletky, kdy žena čeká na svého muže, který píchnul? V tomto případě brilantní psychologické drama, kde si neustále kladete otázku "Jak bych se tady zachoval?" Herci hrají tak přesvědčivě, že vás vtáhnou do děje a rázem se ze zamrzlého severu Čech přenesete do dusné noci v jedné jihoamerické zemi, kde nedávno proběhla jakástakás demokratizace (ve filmu se mimojiné objevují zajímavé vedlejší linie týkající se obecně vypořádání s minulostí nedemokratického režimu aplikovatelné třeba i u nás a vůbec celým filmem se potají táhne myšlenka zločinu a (formy) trestu). Polanski se tady zkrátka zavřel se třemi herci v domku a natočil DRAMA ve všech smyslech tohoto slova. Víc není třeba psát, stačí se jen podívat a zamyslet se. Tleskám především Sigourney (kromě nadvýkonu jí to tady i sluší a dočkáme se i pár vetřelcoidních pohledů) a za dechberoucí závěrečné "confession" i Benu Kingsleymu.

Z mýho pohledu normální zpravodajství s pár úlety (zvířátka), ale v zásadě se nikterak nelišící od zahraničních standardů na komerčních TV.

Až na uschlouše Klepetka OK

Je to opravdu syrový a svým způsobem "ošklivý film" a celkem si dovedu představit, jak drsně to muselo působit v době uvedení. Já se k tomu vlastně dostal jen díky tomu, že v komentářích k Eden Lake to mnozí přirovnávali právě k tomuto dílu a rozhodně na tom je dosti pravdy. Samozřejmě, díky odstupu let a méně aktuální tématice to nemá tak brutální dopad, ale o to nejde. Vysvobození ma vlastní xicht a kromě hlavní survival linky přichází i s několika zajímavými tématy, z nichž musím jmenovat třeba hned úvodní debatu hrdinů o stavbě přehrady a likvidaci přírody, kde během několika vět dosáhnou větší hloubky než Cameronův Avatar v této oblasti (nic proti němu, zelená myšlenka však není to hlavní, co se mi na něm líbilo). Kromě toho je Vysvobození i o vnitřní bitvě a pronásledování svědomí, díky čemuž dokáže opět na neskutečně malé ploše perfektně vykreslit charaktery všech čtyř hrdinů. Proč tedy i přes tuto pršící chválu nedávám plný počet? Film bohužel není plně vyvážený. Po vypjatých dvou třetinách poslední část lehce ztrácí dech a snímek spíš jen tak lehce dojíždí. Jen občas zde probleskou perfektní momenty, z nichž nejvíc bych asi vyzdvihnul stěhující se zvonící kostel, krásně symbolizující, že bůh již toto místo definitivně opouští. Vysvobození zanechají zvláštní dojem, rozhodně ne však ten (jak někteří píší), že byste se měli bát jít do lesa.