starbrejkr

Viděno na ČSFD premiéře v Andělu; Napřed se určitě sluší složit dík za uspořádání akce Pomovi, jehož vtipný úvodní proslov však bohužel byl na celém dění v sále toho večera to nejlepší. Následujících 106 minut totiž byl naplněn děsem a hrůzou, jejichž jediným pozitivem byl fakt, že to příliš nenudilo. Začnu s 3D zpracováním - snad se konečně někdo chytí za nos a přijde na to, že Avatar neuspěl kvůli (jen) kvůli 3D a že ho jen málokdo umí udělat jako Cameron. Tady se ten nakoleně dodělávaný třetí rozměr vyloženě nepovedl a kdyby obraz nebyl rozmazaný, sledoval bych ho raději bez brýlí. 3D na tom působily snad jen titulky...O dialozích je v takovém filmu škoda se zmiňovat, ale tentokrát mi to ultradrsňáctví (Zabiju Krakena. A co když bude xy proti? Tak ho taky zabiju) vyloženě lezlo krkem. Vůbec Perseus tady působil vrcholně tupě a zahrál by ho snad i sněhulák, který by se uměl tvářit dostatečně drsně. Grafické ztvárnění filmu nebylo taky zrovna šťastné. Krakena kolega reky šikovně přirovnal k něčemu mezi Rancorem a Godzillou a i Medůza působila jako bývalá zpěvačka Nightwish, Tarja Turunen, dokonce i s podprsenkou:-D Celkově tam kde původní Souboj napínal a mrazil, tady byl úsměvný, viz totálně mimo romantika na Cháronově lodi. O totálním vyšachování a zbytečnosti Andromedy nemluvě....Celkově tedy obrovský propadák a pro mne nejspíš s jistotou vůbec nejhorší hollywoodský velkofilm, jaký jsem viděl. Velká škoda, že se do toho přimotali i mí velcí oblíbenci Liam Neeson a zejména Ralph Fiennes, který se snaží, ale působí jako sípající šišlající troska...No fuj, to jsem si ale zaplival, ale jinak jsem si večer díky přátelům a milé atmosféře opravdu užil a budu se těšit na další csfd premiéry:-)

Stylovka!

Ač jsem si krátce po skončení filmu říkal, že tohle nebylo zrovna pro mě, dozvuky smínku na mě doznívaly překvapivě dlouho a dalo byse říct, že až rezonovaly se zvýšenou silou. Těžko říct, čím to bylo, když mě nějaká hlavní myšlenka (jestli nějaká byla) prostě obešla. Ale tak nějak mě vzal styl, jakým to celé bylo udělané. Pevné pouto je totiž z mého pohledu velmi inovativním mixem pohádky, fantasy, rodinného dramatu a mrazivého detektivního thrilleru. Jakkoliv to zní nesmyslně, tak výsledek je tak lahodný, že v člověku vyvolá právě ono doznívání. V praxi je to tak, že i když vlastně aktuálně jde o hnusného vraždícího sadistu, tak vy jste v takové povznešené náladě a to zlo tam jen tak někde probublává pod povrchem. Těžko popisovat, musí se vidět. Jednoznačně mě však Jackson dostal a přestože mi určitě "nebeské" pasáže přišly pro můj vkus až moc přemrštěné, byl jsem do toho světa vtažen. Herecky mě příjemně překvapil Mark Wahlberg, který zatím všechny dramatické role s přehledem konil a šly mu především nasraní chlápci (i tady mu to však nejvíc sedne s baseballkou v ruce), avšak hereckým vítězem je jednoznačně Stanley Tucci, který zde opět nechal naplno vyniknout slizkou a démonickou část svého herectví. Bravo!

Zůstanu především velkým fandou jedničky. Dvojka je sice hodně vydařeným pokračováním, ale dá se říct, že jede podle úplně stejné struktury. Jen tomu něco chybí....není to ta černobílá ani chybějící nádech nezávislosti, o to u Clerks tak úplně nešlo. Možná jednička měla lépe vypointované situace, které dvojka chtěla dohnat ještě větším kanálnictvím, které už tady bylo pro mě trochu na hraně - i když scéna s oslem ve svém dovršení měla neuvěřitelně avantgardní nádech:-D Ale co, čert to vem. I tak je to výborná zábava a životních pravd v ní zabalených se opět dočkáme. Jo a Rosario Dawson, sakra, to je pokoukání...

Parádičkáá. Co víc dodávat, Clerks jsou suprovým dialogovým filmem, který snad může znepříjemnit den někomu, komu vadí větší množství vulgarit. Když se však přes to převznesete (jakože ono to stejně k tomu filmu sedí), čeká vás pohodová zábava obalená myšlenkami nad kterými se klidně dá i chvíli zamyslet. Stejně tak se v tom dá najít prostá story o jednom řádně posraném dni. Ať už tak či onak, jet o zkrátka super věc, která se sotva někdy přejí. Už se těším na dvojku!

Kravina. Toto slovo, které mě během filmu napadlo hned několikrát, by ho jistě vystihlo nejlépe. Ale aby někdo neřekl, že nemám argumenty, přeci jen něco připíšu. Chápu, že je to komiks, a tak mám čekat především nenáročnou zábavu. Ale pokud je komiks tak glorifikován jako Iron Man jistě je, měl by nabídnout něco víc. A až do útěku z Afghánistánu to i nabízel a film se mi do té doby opravdu hodně líbil. Bylo to dost zajímavý sledovat tento typ příběhu zasazený do takového netypického a aktuálního prostředí. Pak už to ale šlo jen dolů. Začalo to prvním flightem, pokračovalo neuvěřitelně naivním uvědomněním si, jak byl předtím zlý (výrobce zbraní a prodejce zbraní a myslí si, že končí jen u Američanů?? Haha, řekl by Jurij Orlov alias Obchodník se smrtí) a vrcholilo ve fightech se zlým Iron manem, kdy už jsem se jen poťouchle usmíval a připadalo mi, že sleduju Transforméry. Co na tom, že je to všechno parádně zahrané. Downey má švih a charisma a Jeff Bridges je dokonalý dr. Zloun. Přemrštěnému filmu, který navíc jen kopíruje veškeré stereotypy superhrdinských příběhů, to sotva pomůže a tohle vskutku nebyl můj šálek rozpustné kávy.

Reitman jde nahoru a nahoru. Je neuvěřitelný, že už po třech filmech má tenhle rejža tak signifikantní styl. Opravdu neznám nikoho, kdo by ve svých filmech dokázal až lehkonohou, nezávislou a pohodovu atmosféru propojit s hlubokými životními moudry, dilematy a film nepůsobil jako hybrid. Výsledkem je, že se většinu času smějete a chvíle mezi tím jsou prokládanými momenty, kdy ani nedutáte a hluboce přemýšlíte. A výsledný dojem? Pohoda a úsměvy převáží, ale myšlenky nastolené se vrací. Víc asi není potřeba v tomto případě psát. Zkrátka se koukněte a vychutnávejte film. Ale jo, ještě se vyjádřím ke Clooneymu. Tohoto postaršího libového frajera jsem nikdy moc nemusel, ale tady mě dostal a věřil jsem mu každý pohled, každé slovo. Role jak ušitá!

:-D:-D:-D Tady nic jiného snad napsat nejde

Něco mezi třemi a čtyřmi, ale jelikož je film podhodnocený, půjdu výš. Nutno ovšem říci, že si rejža film podělal sám a myslí si, že když s jednou střeleninou (Donnie) uspěl, může si dovolit všechno. A právě tady jeho výstřelky vrcholící debilníma lidma knihovně to sráží. Tam, kde se udržel dostatečně v míře (i když tu má každý nastavenou jinou a naprosto chápu, že dost lidem přišla přestřelená většina filmu), sršel parádními nápady a přiznám, že jsem často seděl jako přikovaný a hra s tajemnem se mi líbila. Jak píše kolega Bachy "Jasně, že nám po skončení vyvstane otázka, zda by jste se zachovali stejně. Ale ta vyvstane, i když se bavíte v hospodě a někdo řekne:"Zmáčkl bys knoflík, kdyby?" " Narozdíl od hospody však film nabízí plastické možnosti a pokud onu volbu představí dost působivě, hospoda to nenahradí. A to dle mého Krabice představila a vlastně se mi líbila celá ta myšlenka, kterou pan Steward (v geniálním podání Franka Langelly, který válcuje všechny rádoby herce v čele s Cameron Diaz) pro tý záhadné zaměstnavatele realizoval a zamyslel jsem se nad ní víc, než nad samotnou volbou. Opravdu škoda všech těch přestřelených šaškáren + ostatního hereckého obsazení. Dříve byla Cameron Diaz alespoň pro někoho přitažlivá, ale jak stárne, stává se z ní protivná fúrie...

Just fun. Jakkoliv jsem se po traileru bál, že to bude jen pošahaná přeakčnělá šílenost, tak nakonec jsem naprosto spokojený. Pošahaný to je, ale přeakčnělý vůbec (prostě jen do dvouminutovýho traileru narvali všechnu akci z dvouhodinovýho filmu), naopak je to stylový a především ohromně vtipný. Až mě štvalo, že jsme se se ségrou jako jediný v kině tlemili, ostatní to snad brali celý vážně. Downey zdaleka není jen rozvlhčovačem sukní, na který ho degraduje vzdychání, který čtu snad všude, kde na něj narazím, ale především vtipným a sympatickým chlapíkem s kupou hlášek v hrsti. A Mark Strong? Tahle kometa současnosti mě dostala zatím nejvíc tady, to je hluboká démonie mixu Andyho Garcii s DeNirem a nemůžu se ho dočkat v nějaké gigantické, třebas zrovna mafiánské roli. Celkově to byly se Sherlockem jednoduše velmi zábavně a pohodově strávené dvě hoďky, na kterým mě pak nejvíc potěšil závěr, který ho zbavil toho veškrerého nadpřirozeného nádechu. Pokračování? Jasně!